PředmětyPředměty(verze: 850)
Předmět, akademický rok 2019/2020
   Přihlásit přes CAS
Teoretická demografie - MD360P10R
Anglický název: Theoretical Demography
Český název: Teoretická demografie
Zajišťuje: Katedra demografie a geodemografie (31-360)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: letní s.:1/1 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: 25
Minimální obsazenost: 5
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: předmět má cyklickou výuku
Garant: RNDr. Olga Kurtinová, Ph.D.
Neslučitelnost : MD360P10
Anotace
Poslední úprava: RNDr. Olga Kurtinová, Ph.D. (15.02.2018)
Postavení demografie v rámci současného rozvoje vědy, podstata vědeckého přístupu k realitě a význam ideologie v procesu poznávání, klasifikace
vědeckých oborů a postavení demografie v jejich rámci. Pozornost je věnována významu statistiky a statistických struktur při poznávání reality a využití
tohoto přístupu k pochopení hierarchie reality, podstatě systémového přístupu v demografii a vnitřní a vnější podmíněnosti demografických procesů.
Samostatnou problematiku tvoří vnitřní diferenciace demografie a její návaznost na poznání v oborech jako je sociologie, ekonomie, geografie,
antropologie a ekologie. Vysvětleno je pojetí demografického rozvoje, teorie demografické revoluce, populačního optima a pozornost je věnována
kritické diskusi současnému stavu demografické teorie.


Aktuální sylabus a požadavky kurzu pro akademický rok 2017/2018 jsou v Moodle.
Literatura
Poslední úprava: RNDr. Olga Kurtinová, Ph.D. (15.02.2018)

Povinná literatura:
BURCH, T. K. Demography in a new key: A theory of population theory. Demographic research, 2003, vol. 9., article 11, s. 263-284.
BURCH, T. K. Data, Models, Theory and Reality: The structure of Demographic Knowledge, in Agent-Based Computational Demography: Using Simulation to Improve Our Understanding of Demographic Behaviour. Heidelberg: Physica-Verlag, 2003, s. 19-41
COLEMAN, D., SCHOFIELD, R. (eds.). The state of population theory: Forward from Malthus. Oxford: Basil Blackwell, 1986. ISBN-13: 978-0631160946
DE BRUIJN, B. J. Foundation of Demographic Theory: choise, process, kontext. Groningen: Univerzita Groningen, 1999, Doctoral theis.
FAJKUS, B. Filosofie a metodologie vědy: Vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academica, 2005. 339 s., ISBN 80-200-1304-0.
McMAHAN, J. Problems of Population Theory. Ethic, 1981, vol. 92, no. 1, Special Issue on Rights (Oct., 1981), s. 96-127.
OBERMEYER, C. M. Qualitative methods: A Key to a Better Understanding of Demographic Behavior? Population and Development Review, 1997, vol. 23, no. 4., s. 813-818.
OCHRANA, F. Metodologie vědy: Úvod do problému, Praha: Karolinum. 2009, 158 s., ISBN 9788024616094.
PAVLÍK, Z. The theory of demographic revolution. European Demographic Information Bulletin, ECPS, The Hague 1980.
PAVLÍK, Z. (ed.). Position of Demography Among Other Disciplines, Praha: KDGD, PřF UK, 2000.
POSTON, D. L; MICKLIN, M. Handbook of Population. New York: Kluwer Academic/Plenum Publisher, 2005, 918 s., ISBN 0-306-47768-8.
STYCOS, M. J. Demography as an Interdiscipline. Sociological Forum, 1987, vol. 2, no. 4, Special Issue: Demography as an Interdiscipline. (Autumn, 1987), pp. 616-618.
XIE, Y. 2000. Demography: Past, Present, and Future. Journal of the American Statistical Association, 2000, vol. 95, no. 450, s. 670-673.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Tereza Pachlová (15.04.2016)
1) Vymezení objektu a předmětu demografie
Obyvatelstvo jako objekt studia reprodukce lidských populací jako předmět. Úzké a široké vymezení demografie. Demografická reprodukce a populační vývoj. Demografie a populační studia. Studium migrací jako předmět geodemografie neboli geografie obyvatelstva. Odlišná podmíněnost přirozené reprodukce a migračních pohybů. Vázanost migrace na strukturu osídlení.

2) Jednota vědy z hlediska poznávání reality
Jednota objektivní reality a omezené možnosti jejího poznávání v jejím celku. Různé přístupy jejího poznávání. Společný objekt pro různé disciplíny a jejich různý pohled vymezený v jejich předmětu. Universálnost metod vědeckého poznávání a výběr vhodných metod pro určitý předmět. Relativnost hranic jednotlivých disciplín a význam vymezení jádra jejich předmětu, kterým se liší od jiných disciplín, resp. specifičností daného předmětu, který není předmětem poznávání žádné jiné disciplíny.

3) Empirické a formálně metodcké disciplíny a dvojí pojetí teorie
Empirické disciplíny ve smyslu studia určitých úseků objektivní reality. Metodické disciplíny ve smyslu uchopení poznávaného předmětu. Demografie a demografická statistika, historie jejich vzájemného vztahu, klady a zápory jejich prolínání. Teorie ve smyslu souhrnu hypotéz vypovídajících o reálných procesech a teorie ve smyslu metodických konstrukcí a modelů. Jejich vzájemná propojenost a vbýznam ve vědeckém poznávání.

4) Význam statistiky pro poznávání reality
Význam poznávání pravidelností týkajících se jedmnotlivých jevů a událostí, ale jejich hromadného výskytu. Stochastičnost reálných procesů. Statistika jako metoda neúplné indukce a empirická disciplína studující struktury v realitě. J. Korčák a jeho předchůdci. Přírodní dualita statistických rozložení. Význam o omezenost Korčákova přístupu. Rozpracování tohoto přístupu v pracech M. Hampla.

5) Hierarchie reality a klasifikace vědních disciplín
Význam vývojového principu pro klasifikace vědních disciplín. Demografie jako bio-sociální disciplína na hranici biologie a sociologie v širokém vymezení (zahrnující všechny sociální disciplíny včetně sociální antropologie). Klasifikace Saint Simona a Masaryka. Nedostatečnost vývojového principu. Hierarchie reality zavádějící druhý princip komplexity neboli úplnosti. Klasifikace vědeckých disciplín založená na hierarchiii reality. Demografie jako elementární obor na rozdíl od oborů komplexních (geografie, ekologie). Sociální obory jako obory semikomplexní a odpovídající statistická rozložení podle komplexity (elementarity) oboru.

6) Vnitřní diferenciace a vnější návaznost demografie, geografie, sociologie a ekonomie
Základní principy diferenciace empirických oborů. Princip postupného vydělování předmětu (analýza) a syntéza poznatků (celek - část). Princip postupné generalizace na straně jedné a specifikace předmětu na straně druhé (obecné - zvláštní). Princip postupné metodologické formalizace resp. konkretizace předmětu (abstraktní - konkrétní). Vntřní diferenciace demografie, geografie, sociologie a ekonomie. Vnější návaznosti těchto disciplín.

7) Systémový přístup v demografii
Možnosti vymezení systémů s lidmi a jejich chování. Populační systém, geopopulační systém, populačně geografický systém, sociální systém, demografický soubor, demografický systém. Postup totalizace a zkomplexňování Různé chování systémů s lidmi. Vnitřní a vnější podmíněnost reprodukce systémů s lidmi.

8) Koncepce demografického rozvoje a demografická revoluce
Rozvoj jako obecná kategorie vývoje přírodních a společenských systémů. Člověk jako součast kolektivu s kolekticním vědomím a jeho postupná individualizace. Globální revoluce moderní doby a její různé části. Demografická revoouce jako její relativně samostatná část. Různé typy demografické revoluce. Teoretické zdůvodnění demografické revoluce jako výsledek chování demografických systémů.

9) Populační optimum a jeho různá vymezení
Historie koncepce populačního optima. Platon, T. More a E. Cannan. Statické a dynamické pojetí populačního optima. Různá a často protichůdná vymezení populačního optima.

10) Obecná populační teorie Alfreda Sauvyho
Teorie Alfreda Sauvyho jakou souhrn poznatků a hypotéz o populačním vývoji.

11) Budování demografické teorie
Význam vědecké hypotézy. Hypoteticko- deduktivní metoda explanace. Deduktivně nomologická a statistická explanace. Význam o omezenost statistických pravidelností. Význam intuice při tvorbě hypotéz. Teorie metafyzické a testovatelné. Přechod od obecné teorie k pomocné teorii a statistickému modelu. Vnitřní logická verifikace teorie a její empirická testovatelnost. Nemožnost dokonalé verifikovatelnosti teorie; ta může být pouze provizorně podpořena fakty nebo odmítnuta.

12) Kritika současného stavu demografického poznávání
Nevyváženost jednotlivých aspektů poznávání demografických procesů. Převaha analýzy nad syntézou. Omezenost statistických modelů poznávání reality. Převaha makropohledů nad mikropohledy. Přílišná závislost na oficiálně poskytovaných datech a málo rozvinuté formy získávání vlastních informací.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK