|
|
|
||
|
Předmět je určen pro studenty prvního ročníku navazujícího studia učitelství chemie ve dvouoboru i jednooboru. Cílem předmětu je seznámit studenty s plánováním výuky obecně (kurikulární dokumenty), s různými způsoby přístupu k výuce obecné chemie, získat didaktické dovednosti při řízeném procesu osvojování učiva chemie. Výuka předmětu je realizována jako tříhodinový blok přednášky a cvičení, kdy se plynule prolínají teoretické části s praktickými a studenti mají prostor pro vlastní aktivity, diskuzi, reflexi. Svou náplní, kdy studenti několikrát připravují menší či větší ukázku vyučovací hodiny na zvolené téma, je předmět důležitou průpravou pro pedagogické praxe v dalším semestru.
(Přednáška a cvičení probíhá prezenčně, v případě nemožnosti navštěvovat fakultu či znemožnění prezenční výuky bude kurz probíhat během on-line setkání, které bude domluveno s vyučujícími.) Poslední úprava: Stratilová Urválková Eva, RNDr., Ph.D. (25.09.2024)
|
|
||
|
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2021, 2023 https://edu.gov.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/ramcovy-vzdelavacici-program-pro-zakladni-vzdelavani-rvp-zv/ Revize RVP ZV 2024 https://prohlednout.rvp.cz/zakladni-vzdelavani/vzdelavaci-oblasti/cap Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, 2023. https://edu.gov.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/ramcove-vzdelavaci-programy-pro-gymnazia-rvp-g/ Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné školy. MŠMT ČR, Praha 2023. Kompetenční rámec absolventa učitelství: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/kompetencni-ramec-absolventa-ucitelstvi P. Ginnis: Efektivní výukové nástroje pro učitele G. Petty: Moderní vyučování. Portál: Praha, 1996. R. Čapek: Moderní didaktika D. Wiliam, S. Leahyová: Zavádění formativního hodnocení T. Gordon: Výchova bez poražených, Škola bez poražených. Š. Miková: Nejsou stejné, Milovat nestačí. Čtrnáctová, H.: Učební úlohy v chemii. Karolinum, Praha 1998. Katolog požadavků ke společné části maturitní zkoušky z chemie. MŠMT ČR, Praha 2000. Sbírka úloh ke společné části maturitní zkoušky z chemie. Tauris, Praha 2001. Poslední úprava: Stratilová Urválková Eva, RNDr., Ph.D. (27.09.2025)
|
|
||
|
Zápočet: 70% účast ve výuce, absolvování dvou testů s 60% a větší úspěšností, aktivita v rámci výuky. Vypracování zadaných úkolů (tématický plán pro obecnou a anorganickou chemii, příprava celé vyučovací hodiny, včetně podkladů, ze které bude mikrovýuka), odevzdání v Classroom. V případě absence může být požadován náhradní úkol, který ověří výstupy učení studenta v daném tématu. Zkouška: Teoretická část: znalost základních oborově didaktických témat dle sylabu předmětu Praktická část: příprava vyučovací hodiny z učiva obecné chemie pro vyšší gymnázia (schema + doprovodné prostředky) - diskuze a zodpovězení dotazů vyučujícího; didaktický test s min 10 otázkami k připravovanému tématu. Poslední úprava: Stratilová Urválková Eva, RNDr., Ph.D. (27.09.2025)
|
|
||
|
1. Úvod, požadavky; Role učitele chemie, Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství; oborový kompetenční rámec absolventa učitelství chemie (náhled) 2. Základní pedagogické dokumenty pro výuku chemie, RVP ZV x RVP G x RVP SOŠ, ŠVP, učební plán, sestavení tématického plánu pro výuku obecné chemie 3. Setkání a diskuze s učiteli z praxe: revidovaný RVP ZV - jak na něj (J. Macenauerová), Kompetenční rámec absolventa učitelství - příklad dobré praxe (O. Doležalová) 4. Historie výuky chemie v ČR. 5. Nemateriální didaktické prostředky - kognitivní cíle 6. Materiální didaktické prostředky - učebnice chemie apod. 7. Výběr a uspořádání učiva obecné chemie 8. Nemateriální didaktické prostředky - metody a formy výuky obecné chemie 9. Didaktická transformace tématu chemických výpočtů 10. Didaktická transformace témat z obecné chemie (směsi, skupenství látek, stavba atomu, periodická tabulka prvků, chemická vazba, kinetika, rovnováha, elektrochemie) 9. Badatelsky orientovaná výuka 10. Učební úlohy - tvorba a použití ve výuce obecné chemie; Metody hodnocení a klasifikace ve výuce obecné chemie 11. Hospitace a rozbory, zvané přednášky/workshopy Poslední úprava: Stratilová Urválková Eva, RNDr., Ph.D. (27.09.2025)
|
|
||
|
Absolvováním předmětu student v ideálním případě plní následující výstupy učení: Definuje klíčové kompetence učitele chemie a jejich význam pro efektivní výuku, včetně pedagogických, didaktických a emocionálních aspektů. Diskutuje se spolužáky různé role učitele. Hodnotí kompeteční rámec absolventa učitelských oborů a vybere pro budoucí pedagogickou praxi (v LS) oblast, která jej nejvíc zajímá z hlediska vlastního rozvoje. Vytváří plán pro rozvoj osobních pedagogických dovedností, zahrnující sebehodnocení a cíle pro profesní růst v oblasti didaktiky chemie. Analyzuje RVP (a vybraná ŠVP) vzhledem ke klíčovým kompetencím, cílům celé vzdělávací oblasti Člověk a příroda, očekávaným výstupům a učivu. Diskutuje se spolužáky možnosti tvorby školního učebního plánu. Vytváří modelový učební plán pro vzdělávací oblast Člověk a příroda (ZŠ x G). Vytváří tematický plán pro výuku témat z obecné chemie na úrovni ZŠ a SŠ. Komentuje silné a slabé stránky vytvořeného tematického plánu. Vysvětlí, co jsou vzdělávací cíle a proč jsou důležité pro výuku, včetně jejich role v plánování lekcí a hodnocení pokroku žáků. Rozlišuje kognitivní cíle podle různých typů znalostí (faktuální, konceptuální, procedurální a metakognitivní) a úrovní dle revidované Bloomovy taxonomie. Rozlišuje kognitivní cíle od afektivních a psychomotorických. Diskutuje příklady vzdělávacích cílů v kontextu chemie, které pokrývají různé úrovně učení a dovedností. Stanovuje kognitivní cíle pro příklady učiva chemie na různých úrovních, vytváří vzdělávací cíle s postupně rostoucí náročností. Definuje klíčové komponenty efektivního vyučovacího procesu. Analyzuje přípravu učitele a její vliv na kvalitu výuky. Navrhuje strukturu přípravy na konkrétní vyučovací hodinu chemie. Vysvětlí specifika výuky chemie ve srovnání s jinými předměty. Analyzuje různé metody výuky chemie a jejich účinnost. Navrhuje inovativní přístupy k výuce chemie. Definuje milníky ve vývoji výuky chemie od historických po současné přístupy. Analyzuje vliv historických událostí na současnou výuku chemie. Porovná a zhodnotí, jak se měnily metody a přístupy k výuce chemie. Identifikuje klíčové komponenty učebnice chemie a jejich funkce, jako jsou struktura kapitol, ilustrace a příklady, a vysvětlí, jak tyto prvky přispívají k porozumění chemickým konceptům. Analyzuje různé typy učebnic chemie (např. tradiční vs. interaktivní) a posoudí jejich výhody a nevýhody v kontextu různých stylů učení a potřeb žáků. Navrhne koncept vlastní učebnice chemie nebo její část, která by zahrnovala inovativní prvky (např. multimediální obsah, experimentální úkoly) a odpovídala by specifickým potřebám cílové skupiny žáků. Vyjmenuje typy modelů a možnosti využití modelů ve výuce chemie. Porovná (přednosti x nevýhody) a vysvětlí typy modelů, které se ve výuce chemie používají. Používá různé typy modelů a navrhuje témata obecné chemie vhodná pro jejich zařazení. Vysvětlí rozdíl mezi formou a metodou výuky. Definuje a charakterizuje typické znaky pro různé formy výuky chemie. Vysvětlí na konkrétním příkladu z chemie různé výukové metody. Porovná výukové metody z hlediska využití pro různé stupně vzdělávání žáků. Navrhne tři různé metody pro motivační, expoziční, fixační a reflektivní fázi hodiny. Vysvětlí pojem badatelsky orientovaná výuka přírodních věd (inquiry-based science education), rozliší různé stupně badatelské výuky. Analyzuje a diskutuje předkládané příklady badatelských aktivit. Navrhne příklad badatelské aktivity pro téma z obecné chemie. Analyzuje problematická témata ve výuce obecné chemie. Vysvětlí alespoň 5 didaktických zásad. Na předložených příkladech výukových jednotek analyzuje způsob předkládání teoretických konceptů z obecné chemie. Hodnotí, jaké didaktické zásady daná příprava výukové jednotky respektuje. Navrhuje alternativní způsoby pojetí výuky daného tématu tak, aby byly respektovány další didaktické zásady. Diskutuje vhodnost jednotlivých didaktických zásad v závislosti na věku žáků, zaměření žáků, tématu hodiny. Navrhuje koncept učební aktivity na vybrané téma obecné chemie, přičemž respektuje specifika pro výuku chemie. Vhodně didakticky transformuje problematická témata obecné chemie, s využitím několika materiálních prostředků. Při sestavování vyučovací jednotky navrhuje aktivity rozvíjející několik klíčových kompetencí. Při sestavování vyučovací jednotky zařazuje aplikační úlohy, dokládá chemické jevy v projevech z běžného života. Při sestavování vyučovací jednotky zařazuje vhodný chemický experiment či manuální činnost. Rozlišuje a rozpozná různé typy učebních úloh. Vysvětlí funkci různých typů úloh při rozvoji kognitivních dovedností žáků. Porovná různé učební úlohy a zhodnotí jejich efektivitu při výuce chemických pojmů. Navrhne učební úlohy vhodné pro výuku témat z obecné chemie. Uvědomí si význam učebních úloh pro aktivní zapojení žáků do výuky obecné chemie. Vyjmenuje základní typy hodnocení (formativní x sumativní; bezděčné x cílené apod) a uvede příklady využití ve výuce obecné chemie. Vysvětlí, jak formativní hodnocení podporuje průběžné učení a zlepšování dovedností žáků v chemii. Poslední úprava: Stratilová Urválková Eva, RNDr., Ph.D. (27.09.2025)
|