PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   Přihlásit přes CAS
   
Biofyzikální chemie I - MC260P44
Anglický název: Biophysical chemistry I
Český název: Biofyzikální chemie I
Zajišťuje: Katedra fyzikální a makromol. chemie (31-260)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:3/2, Z+Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: prof. RNDr. Tomáš Obšil, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Adam Brzezina
prof. RNDr. Tomáš Obšil, Ph.D.
Mgr. Andrej Tekel
Anotace -
Přednáška, v níž jsou probírány základní principy využití metod fyzikální chemie při studiu biologických systémů. Hlavní pozornost je věnována studiu struktury, vlastností a interakcí biopolymerů a metodám, které se pro toto studium používají. Předpokládá se základní znalost fyzikální chemie a biochemie. Studijní materiály jsou dostupné v systému Moodle.
Poslední úprava: Obšil Tomáš, prof. RNDr., Ph.D. (09.01.2026)
Literatura

ZÁKLADNÍ (povinná):

Kodíček, M., Karpenko, V.: Biofysikální chemie, Academia, Praha, 2000.

Studijní materiály (prezentace z přednášek, příklady ze cvičení) jsou dostupné v systému Moodle UK.

DOPORUČENÁ:
Vodrážka, Z.: Fyzikální chemie pro biologické vědy, Academia, Praha 1982.

Kalous, V., Pavlíček, Z.: Biofyzikální chemie, SNTL, Praha 1980.

Walla, P.J.: Modern Biophysical Chemistry, Wiley-VCH Verlag GmbH, Germany, 2009.

Allen, J.P.: Biophysical Chemistry, Wiley-Blackwell, 2008.

Cooper, A.: Biophysical Chemistry, The Royal Society of Chemistry, 2004.

Bergethon, P. R.: The Physical Basis of Biochemistry, Springer Verl., New York 1998.

Skriptum: Karpenko, V.: Řešené příklady z fyzikální chemie pro biology, SPN, Praha 1990.

Poslední úprava: Obšil Tomáš, prof. RNDr., Ph.D. (26.06.2014)
Požadavky ke zkoušce

Forma zkoušky: Ústní zkoušení v rozsahu přednášené látky. Ke zkoušce je nutné získaz zápočet z cvičení.

Poslední úprava: Obšil Tomáš, prof. RNDr., Ph.D. (09.01.2026)
Sylabus -

Sylabus přednášky:
1. Struktura proteinů
2. Struktura nukleových kyselin
3. Struktura biologických membrán, membránový transport
4. Chemická rovnováha, bioenergetika a termodynamika biochemických dějů
5. Kinetika enzymových reakcí, regulace aktivity enzymů, inhibice, allosterie 
6. Příprava rekombinantních proteinů, metody exprese a purifikace proteinů
7. Optické metody: UV/VIS spektroskopie, základní principy, UV/VIS spektra proteinů a nukleových kyselin
8. Optické metody: fluorescenční spektroskopie, základní principy, stacionární a časově-rozlišená fluorescence, FRET, anisotropie fluorescence, aplikace
9. Chiroptické metody: spektroskopie CD/ORD
10. Rozptylové metody: statický rozptyl světla, DLS, Ramanova spektroskopie.
11. Proteinová krystalografie a kryo-elektronová mikroskopie - úvod a základní principy
12. NMR a její použití při studiu struktury proteinů

Poslední úprava: Obšil Tomáš, prof. RNDr., Ph.D. (09.01.2026)
Výsledky učení -

Po úspěšném absolvování předmětu student:

  1. Popíše a vysvětlí úrovně struktury proteinů a objasní vztah mezi strukturou a funkcí proteinů.
  2. Charakterizuje strukturu nukleových kyselin a vysvětlí její význam pro uchování a přenos genetické informace.
  3. Vysvětlí strukturu biologických membrán a rozliší mechanismy membránového transportu.
  4. Objasní principy bioenergetiky a aplikuje termodynamické zákony na biochemické děje.
  5. Popíše a analyzuje kinetiku enzymových reakcí a vysvětlí mechanismy regulace enzymové aktivity, včetně inhibice a allosterie.
  6. Vysvětlí principy přípravy rekombinantních proteinů a charakterizuje základní metody jejich exprese a purifikace.
  7. Popíše principy UV/VIS spektroskopie a interpretuje UV/VIS spektra proteinů a nukleových kyselin.
  8. Vysvětlí principy fluorescenční spektroskopie a rozliší stacionární a časově rozlišená fluorescenční měření.
  9. Aplikuje metody fluorescenční spektroskopie, včetně FRET a anisotropie fluorescence, při studiu biomolekulárních interakcí.
  10. Popíše principy chiroptických metod (CD, ORD) a interpretuje jejich využití při studiu sekundární struktury biomolekul.
  11. Charakterizuje rozptylové metody (statický rozptyl světla, DLS, Ramanovu spektroskopii) a posoudí jejich informační přínos.
  12. Vysvětlí základní principy proteinové krystalografie a kryo-elektronové mikroskopie a zhodnotí jejich využití ve strukturní biologii.
  13. Popíše principy NMR spektroskopie a uvede její použití při studiu struktury proteinů.
  14. Integruje znalosti o struktuře biomolekul a biofyzikálních metodách při interpretaci experimentálních dat.
Poslední úprava: Obšil Tomáš, prof. RNDr., Ph.D. (09.01.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK