Přednáška seznamuje studenty s vybranými kapitolami z dějin alchymie a chemie od nejstarších chemických technologií po formování moderní chemie na konci 18. století. Sleduje proměny chemického poznání v historickém kontextu společenských a kulturních změn. V úvodní části jsou představeny starověké řemeslné a technologické postupy založené na chemických procesech, zejména výroba kovů, keramiky, skla, léčiv, a barviv, fermentovaných nápojů a dalších materiálů. Následuje výklad vzniku a vývoje alchymických tradic v Číně, Indii a helénistickém světě, jejich dalšího rozvoje v islámském kulturním okruhu a přenosu do středověké latinské Evropy. Pozornost je věnována jak teoretickým představám o hmotě a jejích proměnách, tak laboratorním postupům, přístrojům, chemickým látkám a technologiím. Další část kurzu sleduje proměny evropské alchymie a chymie v renesanci a 17. století a proces postupného utváření moderní chemie, završený chemickou revolucí 18. století. Samostatná pozornost je věnována také vývoji alchymie a chemie v českých zemích. Výklad je doplněn četbou a interpretací dobových pramenů a ukázkami vybraných historických experimentů.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (30.08.2026)
The lecture introduces students to selected topics in the history of alchemy and chemistry, from the earliest chemical technologies to the formation of modern chemistry at the end of the eighteenth century. It traces the development of chemical knowledge within the historical context of social and cultural change. The introductory part presents ancient crafts and technological processes based on chemical transformations, particularly the production of metals, ceramics, glass, medicines and pigments, fermented beverages, and other materials. This is followed by an account of the origins and development of alchemical traditions in China, India, and the Hellenistic world, their further development in the Islamic cultural sphere, and their transmission to medieval Latin Europe. Attention is paid both to theoretical conceptions of matter and its transformations and to laboratory procedures, apparatus, chemical substances, and technologies. The subsequent part of the course examines the transformations of European alchemy and chymistry during the Renaissance and the seventeenth century, as well as the gradual emergence of modern chemistry, culminating in the chemical revolution of the eighteenth century. Particular attention is also devoted to the development of alchemy and chemistry in the Czech lands. The lectures are supplemented by the reading and interpretation of historical primary sources and by demonstrations of selected historical experiments.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (30.08.2026)
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (30.08.2026)
Kontroly studia předmětu a podmínky pro jejich úspěšné vykonání, způsob hodnocení -
Podmínkou pro připuštění ke zkoušce je pravidelná účast na přednáškách (docházka je kontrolována přes Moodle: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=6473, kde je nutné být zapsán). Z celkového počtu 12 přednášek jsou povoleny nejvýše tři absence (tedy 25 %). Vyšší počet absencí je přípustný pouze ze závažných a řádně doložených důvodů. V takovém případě je student povinen nahradit absence nad uvedený limit vypracováním semestrální práce. Téma a termín odevzdání semestrální práce stanoví vyučující po dohodě se studentem. Semestrální práci je nutné odevzdat nejpozději do konce výuky v letním semestru příslušného akademického roku.
Vlastní text semestrální práce se píše na stránku formátu A4, s uvedením názvu a jména autora. Dbejte prosím i na formální stránku textu. Vlastní text práce musí mít rozsah alespoň 6 normostran (tj. nejméně 10 600 znaků včetně mezer, ale bez zahrnutí literatury). Součástí práce musí být seznam použité literatury; minimum jsou 4 citace, ať již na odborné knihy nebo na články v impaktovaných časopisech (pozor na různé pseudovědecké publikace). Odkazy na webové stránky je možné používat jen zcela výjimečně a nezapočítávají se mezi požadované minimum citací. V případě podezření na zneužití umělé inteligence si přednášející vyhrazuje právo před udělením klasifikace vyžádat si u studenta ústní konzultaci.
Zkouška probíhá ústní formou. Student má při zkoušce prokázat schopnost charakterizovat významné etapy vývoje alchymie a chemie, vysvětlit proměny představ o hmotě a chemických procesech, zasadit významné osobnosti, prameny a objevy do odpovídajícího historického kontextu a postihnout souvislosti mezi vývojem chemických teorií, experimentální praxe a technologií.
Zkouškové otázky mají převážně syntetický charakter a vyžadují souvislý výklad širšího tématu, nikoli pouze reprodukci jednotlivých faktů. Příklady otázek:
Vysvětlete vývoj představ o hmotě od antické přírodní filosofie po chemickou revoluci 18. století.
Charakterizujte vývoj alchymie v latinské Evropě a její vztah k laboratorní praxi.
Vysvětlete přechod od alchymie a raně novověké chymie k moderní chemii.
Charakterizujte vývoj teorií spalování od Bechera a Stahla po Lavoisiera.
Vysvětlete význam chemických a metalurgických technologií pro vývoj chemického poznání.
Při hodnocení se přihlíží k věcné správnosti odpovědí, porozumění historickým souvislostem, schopnosti propojit jednotlivá témata a správně používat odpovídající odbornou terminologii.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (01.10.2026)
Regular attendance at lectures is a prerequisite for admission to the examination. A maximum of three absences out of a total of 12 lectures (i.e. 25%) is permitted. A higher number of absences is acceptable only for serious and duly documented reasons. In such cases, students are required to compensate for absences exceeding this limit by completing a term paper. The topic, length, and submission deadline of the paper will be determined by the lecturer in consultation with the student. The term paper must be submitted no later than the end of teaching in the summer semester of the respective academic year.
The examination is conducted orally. During the examination, students are expected to demonstrate their ability to characterize the major stages in the development of alchemy and chemistry, explain changes in conceptions of matter and chemical processes, place significant figures, primary sources, and discoveries within their appropriate historical contexts, and identify connections between the development of chemical theories, experimental practice, and technologies.
The examination questions are predominantly synthetic in nature and require a coherent discussion of a broader topic rather than merely the reproduction of individual facts. Examples of examination questions include:
Explain the development of conceptions of matter from ancient natural philosophy to the chemical revolution of the eighteenth century.
Characterize the development of alchemy in Latin Europe and its relationship to laboratory practice.
Explain the transition from alchemy and early modern chymistry to modern chemistry.
Characterize the development of theories of combustion from Becher and Stahl to Lavoisier.
Explain the significance of chemical and metallurgical technologies for the development of chemical knowledge.
Assessment takes into account the factual accuracy of the answers, understanding of historical contexts and connections, the ability to relate individual topics to one another, and the correct use of appropriate specialist terminology.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (30.08.2026)
Sylabus -
Úvod do dějin alchymie a chemie. Význam historie pro porozumění současné chemii. Základy práce s historickými prameny a jejich interpretace; rozdíl mezi dobovým významem pojmů a jejich dnešním chápáním. Proměny pojmů alchymie, chymie a chemie.
Nejstarší chemické a metalurgické technologie. Výroba piva a vína, získávání a využití solí, výroba keramika, porcelánu, skla a barviv a zpracování kovů. Chemické procesy v tradičních řemeslech a jejich význam pro rozvoj empirických znalostí o látkách.Mezopotámie a Egypt jako významná centra raných chemických technologií.
Starověká Čína. Taoismus a konfucianismus. Koncepce jin a jang a pět fází (wu-sing). Přehled dějin čínské alchymie; Ke Chung a jeho spis Pao-pchu-c’, Sun S'-miao.
Starověká a středověká Indie. Základní představy indické alchymie a pokusy o třídění látek; význam rtuti a praktická stránka indické alchymie. Historické receptury, laboratorní postupy a práce s minerálními a kovovými látkami.
Helénistický svět a řecko-římský Egypt. Řecká přírodní filosofie, Platón a Aristotelés, čtyři elementy a představy o proměnách hmoty. Technologické receptáře řecko-římského Egypta: papyry Leiden X a Stockholm. Pseudodémokritos. Náboženské a filosofické kontexty rané alchymie, vztah ke gnostickým a hermetickým tradicím a symbolika úrobora. Marie Židovka, Zósimos z Panopole, laboratorní přístroje, klasifikace látek, symbolika barev a vazby mezi planetami a kovy.
Alchymie v islámském světě a arabsky psaná alchymická literatura. Džábir ibn Hajján a džábirovský korpus; otázka autorství, teorie rtuti a síry a číselná mystika. Ar-Rází a jeho klasifikace látek. Smaragdová deska, Ibn Síná a Bratři čistoty. Názory na vznik kovů a pozdější autoři islámské alchymické tradice.
Středověká latinská Evropa. Řemeslná a technologická literatura: Theophilus a Mappae clavicula. Destilace a historie výroby alkoholu. Překlady z arabštiny do latiny, počátky latinské alchymie, kompilace a pseudepigrafie. Albert Veliký. Alchymická díla připisovaná Arnaldovi z Villanovy a Ramonovi Llullovi; pseudoarnaldovský a pseudolullovský korpus. Latinský Pseudo-Geber a popisy přípravy minerálních kyselin. Alchymie a církev. Problém podvodné transmutace.
Evropská renesance. Širší proměny přírodovědného myšlení, astronomie a medicíny: Mikuláš Koperník a Andreas Vesalius. Báňství, hutnictví a metalurgie: Georgius Agricola, Lazarus Ercker a Vannoccio Biringuccio. Rozkvět renesanční alchymie. Paracelsus a paracelsovská tradice: tria prima, iatrochemie a problematika homunkula. Andreas Libavius. Pseudonymní Basilius Valentinus a antimon. Mystika: Heinrich Cornelius Agrippa z Nettesheimu, rosekruciáni.
Alchymie v českých zemích. Jan Těšínský, Jan z Lazu a Hynek z Poděbrad. Rudolfinská Praha a alchymie na dvoře Rudolfa II.; Bavor Rodovský z Hustiřan, Edward Kelley a John Dee. Michal Sendivoj (Michał Sędziwój) a historiografický problém jeho vztahu k pozdějšímu objevu kyslíku. Michael Maier a Daniel Stolcius; symbolika pozdně renesanční a raně barokní alchymie.
Chymie 17. století. Jan Baptista van Helmont, jeho chymická a přírodněfilosofická koncepce a pojem plynu. Otto Tachenius a chemie kyselin a alkálií. Alchymické a chymické aktivity Roberta Boylea a Isaaca Newtona. Objev fosforu. Johann Joachim Becher, jeho teorie zemí a předpoklady pozdější Stahlovy teorie flogistonu. Chemické a metalurgické postupy údajné transmutace kovů. Chemické reakce kovů jako empirický základ představ o transmutaci; historie reakce železa s měďnatými ionty a její alchymická interpretace.
Přechod od alchymie a chymie k moderní chemii. Pneumatická chemie 18. století a výzkum plynů. Proměny chemické teorie, experimentální praxe a klasifikace látek. Počátky moderní chemické výroby v 18. století (výroba kyseliny sírové, Leblancův proces).
Chemická revoluce 18. století. Antoine-Laurent Lavoisier, jeho život a dílo, nová interpretace spalování a změna pojetí chemického prvku. Zákon zachování hmoty. Proměny chemického názvosloví a symboliky. Rozšiřování souboru známých prvků a formování moderní chemie.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (30.08.2026)
Introduction to the history of alchemy and chemistry. The importance of history for understanding modern chemistry. Basic approaches to working with historical sources and their interpretation; the distinction between the historical meanings of terms and their present-day understanding. The changing concepts of alchemy, chymistry, and chemistry.
The earliest chemical and metallurgical technologies. Brewing and winemaking, the extraction and use of salts, the production of ceramics, porcelain, glass, and dyes, and the processing of metals. Chemical processes in traditional crafts and their importance for the development of empirical knowledge of substances. Mesopotamia and Egypt as major centres of early chemical technologies.
Ancient China. Taoism and Confucianism. The concepts of yin and yang and the five phases (wuxing). An overview of the history of Chinese alchemy; Ge Hong and his Baopuzi, Sun Simiao.
Ancient and medieval India. Basic concepts of Indian alchemy and attempts to classify substances; the importance of mercury and the practical aspects of Indian alchemy. Historical recipes, laboratory procedures, and work with mineral and metallic substances.
The Hellenistic world and Greco-Roman Egypt. Greek natural philosophy, Plato and Aristotle, the four elements, and conceptions of the transformations of matter. Technological recipe books of Greco-Roman Egypt: Leiden Papyrus X and the Stockholm Papyrus. Pseudo-Democritus. Religious and philosophical contexts of early alchemy, its relationship to Gnostic and Hermetic traditions, and the symbolism of the ouroboros. Maria the Jewess, Zosimos of Panopolis, laboratory apparatus, classification of substances, colour symbolism, and correspondences between planets and metals.
Alchemy in the Islamic world and Arabic-language alchemical literature. Jabir ibn Hayyan and the Jabirian corpus; the question of authorship, the mercury-sulfur theory, and numerical mysticism. Al-Razi and his classification of substances. The Emerald Tablet, Ibn Sina, and the Brethren of Purity. Theories of the formation of metals and later authors of the Islamic alchemical tradition.
Medieval Latin Europe. Craft and technological literature: Theophilus and Mappae clavicula. Distillation and the history of alcohol production. Translations from Arabic into Latin, the beginnings of Latin alchemy, compilations, and pseudepigraphy. Albert the Great. Alchemical works attributed to Arnald of Villanova and Ramon Llull; the pseudo-Arnaldian and pseudo-Lullian corpora. The Latin Pseudo-Geber and descriptions of the preparation of mineral acids. Alchemy and the Church. The problem of fraudulent transmutation.
The European Renaissance. Broader transformations in natural philosophy, astronomy, and medicine: Nicolaus Copernicus and Andreas Vesalius. Mining, smelting, and metallurgy: Georgius Agricola, Lazarus Ercker, and Vannoccio Biringuccio. The flourishing of Renaissance alchemy. Paracelsus and the Paracelsian tradition: tria prima, iatrochemistry, and the question of the homunculus. Andreas Libavius. The pseudonymous Basil Valentine and antimony. Mysticism: Heinrich Cornelius Agrippa of Nettesheim and the Rosicrucians.
Alchemy in the Czech lands. Jan Těšínský, Jan of Láz, and Hynek of Poděbrady. Rudolfine Prague and alchemy at the court of Rudolf II; Bavor Rodovský of Hustiřany, Edward Kelley, and John Dee. Michael Sendivogius (Michał Sędziwój) and the historiographical question of his relationship to the later discovery of oxygen. Michael Maier and Daniel Stolcius; the symbolism of late Renaissance and early Baroque alchemy.
Seventeenth-century chymistry. Jan Baptist van Helmont, his chymical and natural-philosophical conception, and the concept of gas. Otto Tachenius and the chemistry of acids and alkalis. The alchemical and chymical activities of Robert Boyle and Isaac Newton. The discovery of phosphorus. Johann Joachim Becher, his theory of earths, and the foundations of Stahl's later phlogiston theory. Chemical and metallurgical procedures for the alleged transmutation of metals. Chemical reactions of metals as an empirical basis for ideas of transmutation; the history of the reaction of iron with copper(II) ions and its alchemical interpretation.
The transition from alchemy and chymistry to modern chemistry. Eighteenth-century pneumatic chemistry and the study of gases. Transformations in chemical theory, experimental practice, and the classification of substances. The beginnings of modern chemical production in the eighteenth century (the manufacture of sulfuric acid and the Leblanc process).
The Chemical Revolution of the eighteenth century. Antoine-Laurent Lavoisier, his life and work, the new interpretation of combustion, and the changing concept of the chemical element. The law of conservation of mass. Changes in chemical nomenclature and symbolism. The growing number of known elements and the formation of modern chemistry.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (30.08.2026)
Výsledky učení -
Po absolvování předmětu bude student schopen:
popsat hlavní proměny představ o hmotě, chemických látkách a jejich přeměnách od starověku do konce 18. století;
charakterizovat vybrané starověké a raně novověké technologie založené na chemických a metalurgických procesech a vysvětlit jejich význam pro rozvoj chemických poznatků;
popsat základní rysy čínské, indické, helénistické, islámské a evropské alchymické tradice a uvést jejich významné představitele a prameny;
rozlišit historickou alchymii, raně novověkou chymii a moderní chemii a vysvětlit, proč mezi nimi nelze stanovit jednoznačnou hranici;
interpretovat jednoduchý historický pramen s ohledem na jeho dobový intelektuální, technologický a kulturní kontext;
vysvětlit význam laboratorních technik, přístrojů, práce s chemickými látkami a experimentální praxe pro postupné formování chemie jako moderní vědy;
charakterizovat chemickou revoluci 18. století a vysvětlit její význam pro proměnu chemických teorií, názvosloví a pojetí prvku;
zasadit vývoj alchymie a chemie v českých zemích do širšího evropského a světového kontextu.
.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (30.08.2026)
Upon successful completion of the course, the student will be able to:
describe the major changes in conceptions of matter, chemical substances, and their transformations from antiquity to the end of the eighteenth century;
characterize selected ancient and early modern technologies based on chemical and metallurgical processes and explain their importance for the development of chemical knowledge;
describe the main features of Chinese, Indian, Hellenistic, Islamic, and European alchemical traditions and identify their significant representatives and sources;
distinguish between historical alchemy, early modern chymistry, and modern chemistry, and explain why no clear-cut boundary can be drawn between them;
interpret a simple historical source with regard to its contemporary intellectual, technological, and cultural context;
explain the importance of laboratory techniques, apparatus, work with chemical substances, and experimental practice for the gradual formation of chemistry as a modern science;
characterize the Chemical Revolution of the eighteenth century and explain its significance for changes in chemical theories, nomenclature, and the concept of the element;
place the development of alchemy and chemistry in the Czech lands within the broader European and global context.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (30.08.2026)
