PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Biochemie jako teoretický základ biomedicíny - MC250P34
Anglický název: Biochemistry as the theoretical basis of biomedicine
Český název: Biochemie jako teoretický základ biomedicíny
Zajišťuje: Katedra biochemie (31-250)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: prof. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D.
Vyučující: prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.
prof. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D.
Anotace -
První část přednášek bude věnována problematice vývoje nových léků a léčebných postupů. Zaměříme se na poznání intermediárního metabolismu jako nástroje pro regulaci pathologických procesů v organismu. Dále na biochemii civilizačních chorob a na metabolismus a biochemickou podstatu účinku léčiv. V neposlední řadě bude kladen důraz na poznání principů konstrukce léčiv na bázi zásahu do klíčových biochemických procesů v organismu.

V druhé části kurzu se zaměříme na druhou postanou část biomedicíny a to na pokroky v laboratorní diagnostice patologických stavů včetně metodologie a biochemické podstaty laboratorních testů a vyšetření.


Poslední úprava: Martínková Markéta, prof. RNDr., Ph.D. (30.12.2020)
Literatura

K přednášce není k dispisici ucelený učební text (skripta). Studenti jsou determinováni informacemi, které jim jsou předávány na přednáškách.

 

DOPORČENÁ LITERATURA V PŘÍPADĚ NEÚČASTI NA PŘEDNÁŠKÁCH:

ČAST I - vývoj nových léků a léčebných postupů

- Ondřej Slabý - Molekulární medicína. Galén 2015

- Wen-Hao Li and Yan-Mei Li - Chemical Strategies to Boost Cancer Vaccines, Chemical Reviews 2020, 120, 11420

- Sandeep R.P. Kumar et al - Clinical development of gene therapy: results and lessons from recent successes, Molecular Therapy — Methods & Clinical Development, 2016, 3, 16034

- Luigi Naldini - Genetic engineering of hematopoiesis: current stage of clinical translation and future perspectives, EMBO Molecular Medicine, 2019, 11, e9958

 

ČAST II - laboratorní vyšetření (diagnostika) - metody a biochemické markery patologických stavů

- Martin A. Crook - Clinical Biochemistry and Metabolic Medicine. CRC Press. 8th ed., 2012

- David White – Clinical chemistry. Garland Science 2017

- Thomas M. Devlin - Textbook of biochemistry with clinical correlations. Kindle Edition. 7th ed., 2015

Poslední úprava: Martínková Markéta, prof. RNDr., Ph.D. (30.12.2020)
Požadavky ke zkoušce

Písemný test v rozsahu přednášené látky. Na konci většiny přednášek budou diskutovány modelové otázky z písemného testu. Pro složení zkoužky je třeba být úspěšný v písemné zkoušce alespoň na 60%. V případě výsledku na rozmezí klasifikace nebo těsně kolem 60% úspěšnosti, bude student zkoušen ještě ústně.

K přednášené látce a jejímu pochopení je doporučena znalost obsahu předmětů Biochemie I a Biochemie II.

Poslední úprava: Martínková Markéta, prof. RNDr., Ph.D. (30.12.2020)
Sylabus -

ČAST I - vývoj nových léků a léčebných postupů

1. Cytostatika (léčba onkologických onemocnění, karcinogeneze) 19.2.2025

2. Úvod do imunoterapie (léčba onkologických onemocnění, alergií a autoimunitních nemocí) 25.2.2025

3. Genová terapie (léčba genetických nemocí, virových a onkologických onemocnění) 5.3.2025

4. Vliv stravy na zdraví a nemoci(esenciální složky stravy, obezita - kardiovaskulární nemoci, ketoza) 12.3.2025

5. Vývoj nových léků (cíle farmaceutického zásahu, tři fáze klinického testování) - prof. Konvalinka 2.4.2025

6. Antivirotika (léky proti AIDS, COVID-19, ZIKA, EBOLA…) - prof. Konvalinka  9.4.2025 

 

ČAST II - laboratorní vyšetření (diagnostika) - metody a biochemické markery patologických stavů

7. Laboratorní diagnostika, tumorové markery (karcinogeneze) 19.3.2025

8. Kardiomarkery (ateroskleróza) 26.3.2025

9. Metody v laboratorních vyšetření (včetně různých přístupů pro detekci virů) 16.4.2025

10. Věrohodnost výsledků laboratorní diagnostiky(diagnostická citlivost a specifičnost) 23.4.2025 

Poslední úprava: Martínková Markéta, prof. RNDr., Ph.D. (09.02.2025)
Výsledky učení -

Student diskutuje význam biomedicínského přístupu pro humánní medicínu ve dvou rovinách a uvádí příklady jak z oblasti (1) navrhování nových strategií pro terapii (tj. oblast vývoje nových léků a léčebných postupů) se zaměřením na protinádorovou a protivirovou terapii, tak také z oblasti (2) včasné a věrohodné diagnostiky patologických stavů (se zaměřením na karcinogenezi, virovou infekci a kardiovaskulární nemoci včetně infarktu myokardu).

  • Student shrnuje a komentuje proces vývoje nových léků, včetně cílů farmaceutického zásahu a tří fází klinického testování.
  • Student vysvětluje mechanismus účinku cytostatik a jejich roli v léčbě onkologických onemocnění a karcinogenezi.
  • Student popisuje základní principy imunoterapie a její aplikaci zvláště při léčbě onkologických onemocnění. Student srovnává principy protinádorové imunoterapie s imunoterapií alergií a autoimunitních nemocí.
  • Student analyzuje metody genové terapie a jejich využití při léčbě genetických, virových a onkologických onemocnění.
  • Student hodnotí vliv stravy na zdraví člověka se zaměřením na souvislost obezity a kardiovaskulárních onemocnění. Student diskutuje různé strategie redukce hmotnosti a nutnost zachovat esenciální složky stravy.
  • Student diskutuje mechanismus a účinnost antivirotik v léčbě infekcí, jako jsou HIV, HBV, HCV, chřipka, COVID-19, ZIKA a EBOLA.
  • Student popisuje biochemická vyšetření v onkologii a kriticky hodnotí význam tumorových markerů pro klinicko-biochemickou praxi.
  • Student diskutuje výhody a nevýhody využití jednotlivých kardiomarkerů a jejich roli v diagnostice infarktu myokardu. Student aplikuje znalosti podstaty aterosklerózy na objasnění vzniku infarktu myokardu.
  • Student diskutuje využití různých laboratorních metod v klinické biochemii, včetně přístupů pro detekci virů. Student jmenuje zástupce metod separačních a analytických. Student rozlišuje podstatu a princip jednotlivých metod využívaných v klinické praxi zejména metody chromatografické, optické, elektrochemické, molekulárně-biologické a imunochemické.
  • Student analyzuje věrohodnost a variabilitu výsledků laboratorního vyšetření, a zvláště pak preananalytické, analytické a postanalytické vlivy na věrohodnost laboratorního vyšetření.
Poslední úprava: Martínková Markéta, prof. RNDr., Ph.D. (30.12.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK