PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Vodní ekosystémy - MB162P01
Anglický název: Aquatic ecosystems
Český název: Vodní ekosystémy
Zajišťuje: Katedra ekologie (31-162)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2025
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/2, Z+Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 2 [dny]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň: základní
Vysvětlení: ač výše psáno jako 2/2, je to 2/0 + 2 exkurseexkurse 1: je hromadná s naším vedenímexkurse 2: samoobslužná (individuální, dle dodaných instrukcí)
Další informace: https://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/studium/predmety
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Martin Černý, Ph.D.
Vyučující: RNDr. Martin Černý, Ph.D.
RNDr. Petr Jan Juračka, Ph.D.
prof. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D.
Neslučitelnost : MB162P12
Je neslučitelnost pro: MB162P12
Anotace -
Přednáška podává ucelený přehled sladkovodních a mořských vodních ekosystémů, s akcentem na seznámení se základní funkční strukturou, klíčovými skupinami organismů a dominantními abiotickými a biotickými interakcemi. Do přednášky je zahrnut i základní geografický přehled výskytu probíraných ekosystémů.
Přednáška je doprovázena několika jednodenními exkursemi věnovaných demonstraci základních typů sladkovodních stanovišť.
Předmět lze absolvovat i v prvním ročníku bez speciální předchozí přípravy, avšak základní ekologické znalosti jsou výhodou.
Poslední úprava: Černý Martin, RNDr., Ph.D. (14.05.2009)
Literatura -

prezentace jsou ke stažení z této strany:
https://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/studium/predmety

1. Hydrobiologie. Lellák J. & Kubíček F. 1992. Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, Praha, 258 p.
2. The Biology of Lakes and Ponds (Biology of Habitats). Christer Bronmark, Lars-Anders Hansson, 1997 Oxford University Press
3. The Biology of Streams and Rivers (Biology of Habitats) Paul S. Giller, Bjorn Malmqvist 1998 Oxford University Press
4. Limnoecology: The Ecology of Lakes and Streams. Winfried Lampert and Ulrich Sommer Translated by 5. James F. Haney, 1997, Oxford University Press, ISBN: 0195095928
6. Ecology of Fresh Waters - Man and Medium, Past to Future, Brian Moss, 1998, Blackwell Science
7. Oceánografie. Thurman H.V. & Trujillo A.P. 2004. Computer Press, Brno.
8. Modrá planeta. Byatt A., Fothergill A. & Holmes M. 2002. Knižní klub, Praha.
9. Co žije ve Středozemním moři. Bergbauer M. & Humberg B. 2002. Svojtka & Co., Praha.
10. Základy oceánografie. Kukal Z. a kol. 1990. Academia, Praha.
11. Korálový svět Rudého moře. Kovář R. 2000. Nakladatelství Madagaskar, Jihlava.
12. Korálový útes. Pfleger V. 1989. Academia, Praha.
13. Biological Oceanography. Miller C.B. 2004. Blackwell Publishing.
14. Marine Biology: an ecological approach. 5th ed. Nybakken J.W. Addison Wesley Publishing.
15. Marine Biology. Function, biodiversity, ecology. 2nd ed. Levinton J.S. 2001. Oxford University Press.

Poslední úprava: Petrusek Adam, prof. RNDr., Ph.D. (07.05.2019)
Požadavky ke zkoušce -

Zápočet se uděluje za absolvování dvou exkursí, jedné hromadné z nabídky, druhé individuální/samoobslužné. K samooblužné exkursi dostanete instrukce mailem a na přednášce. Zkouška je formou písemného testu, pro studenty se speciálními potřebami může být po dohodě i ústní.

Poslední úprava: Černý Martin, RNDr., Ph.D. (05.01.2026)
Sylabus -

1. Obecné charakteristiky vodního prostředí (fyzikální a chemické vlastnosti) ve vztahu k organismům, základní trofická a energetická struktura vodního ekosystému

2. Sladkovodní limnické ekosystémy - hluboká jezera: typické vlastnosti, sezónní cyklus, ekologie jezerních organismů, PEG model, vertikální migrace, geografický přehled světově významných jezer

3. Sladkovodní limnické ekosystémy - mělké trvalé vody (rybníky, slepá ramena, litorály apod.): typické vlastnosti a organismy, sezónní cyklus a životní strategie organismů, produkční využití, eutrofizace

4. Sladkovodní limnické ekosystémy - malé dočasné a periodické vody (záplavové tůně, vysychající lokality, louže, thelmy): typické vlastnosti a organismy, životní strategie organismů (diapauza, šíření, metapopulační koncept)

5. Sladkovodní limnické ekosystémy - vyhraněné vodní ekosystémy (řašelinné vody, horké prameny, podzemní a jeskynní voda, sníh a led): výjimečnost habitatů, typické organismy a jejich adaptace.

6. Sladkovodní lotické ekosystémy - toky (prameniště, potoky, řeky, údolní nádrže): Koncept říční krajiny, základní odlišnosti od stojatých vod (hydrologie, koncept říčního kontinua), specifika údolních nádrží. Geografický přehled světově nejvýznamnějších.

7. Sladkovodní lotické ekosystémy - toky: přehled organismů, adaptace k životu v proudu, životní strategie.

8. Mořské ekosystémy - úvod do mořského prostředí (specifika mořské vody, členění a základní útvary mořského dna, typy mořského prostředí - terminologie, srovnání s jezerními ekosystémy)

9. Mořské ekosystémy - otevřená moře (základní skupiny planktonních organismů, produkční vztahy, dynamika produkce v různých zeměpisných šířkách; nekton v epipelagiálu)

10. Mořské ekosystémy - mělkovodní bentické prostředí (pobřeží a kontinentální šelf): skalnatá, písčitá a bahnitá dna, přílivová zóna

11. Mořské ekosystémy - specifická tropická mělkovodní společenstva: korálové útesy, mangrovy (geografické rozšíření, stavba, základní skupiny organismů, vztahy)

12. Mořské ekosystémy - specifická mělkovodní společentva mírného pásu: chaluhové lesy, společenstva evropských pobřeží; brakické a hypersalinní vody

13. Mořské ekosystémy - hlubokomořská společenstva (pelagické hlubokomořské organismy, hlubokomořský bentos, společenstva závislá na chemosyntéze - hydrotermální vývěry, hypersalinní průsaky, výrony uhlovodíků apod.)

Exkurse: k zápočtu potřeba účast na (nejméně) dvou z několika nabízených. Exkurse jsou celodenní, obvykle 1 x tekoucí voda (potok), 1 x stojaté vody (tůně a ramena), 1 x kombinovanaá (rybník a říčka). počet nabízených exkursí operativně měníme (zvyšujeme) dle počtu zapsaných studentů.

Poslední úprava: Černý Martin, RNDr., Ph.D. (14.05.2009)
Výsledky učení

Předmět Vodní ekosystémy nabízí studentům magisterského studia ucelený vhled do funkční ekologie sladkovodních a mořských biotopů, přičemž překlenuje rozdíly mezi limnologií a oceánografií. Výuka se zaměřuje na pochopení dynamické rovnováhy mezi abiotickými faktory a biologickou složkou, od mikroskopických planktonních společenstev po komplexní hlubokomořské a tropické systémy. Studenti prozkoumají nejen klasické koncepty, jako je sezónní sukcese či říční kontinuum, ale proniknou i do specifik extrémních a dočasných habitatů, které vyžadují unikátní životní strategie organismů. Teoretický základ, zahrnující i globální geografický kontext nejvýznamnějších vodních útvarů, je v kurzu organicky propojen s praktickou výukou. Prostřednictvím série terénních exkurzí získají studenti přímou zkušenost s biodiverzitou tuzemských tekoucích i stojatých vod, což jim umožní aplikovat teoretické modely na reálné ekologické situace a připraví je na expertní působení v oblasti hydrobiologie a ochrany přírody.

ZNALOSTI

(Co bude student po absolvování kurzu vědět a čemu bude rozumět?)

  • Fyzikálně-chemické základy: Student vysvětlí vztah mezi fyzikálními vlastnostmi vody (teplota, hustota, světlo) a chemickými parametry (živiny, kyslík) a jejich vliv na biotu.

  • Ekosystémová dynamika: Student popíše sezónní cykly v jezerech (stratifikace, promíchávání) a vysvětlí principy PEG modelu a konceptu říčního kontinua.

  • Adaptace a strategie: Student identifikuje klíčové adaptace organismů na specifická prostředí, jako jsou tekoucí vody (rheofilie), dočasné tůně (diapauza) nebo hlubokomořské vývěry (chemosyntéza).

  • Geografický přehled: Student lokalizuje a charakterizuje nejvýznamnější světové sladkovodní a mořské útvary a popíše jejich ekologická specifika.

  • Specifické biomy: Student rozumí fungování unikátních společenstev, jako jsou mangrovy, korálové útesy, chaluhové lesy či extrémní habitaty (led, horké prameny).

DOVEDNOSTI

(Co bude student po absolvování kurzu umět prakticky vykonat?)

  • Typologická klasifikace: Na základě pozorovaných abiotických a biotických znaků student v terénu určí a klasifikuje základní typy sladkovodních stanovišť.

  • Analýza trofických vztahů: Student dokáže sestavit schéma energetické a trofické struktury pro konkrétní typ vodního ekosystému.

  • Komparativní analýza: Student kriticky porovná rozdíly v produkční dynamice a druhové rozmanitosti mezi mořským a sladkovodním prostředím.

  • Interpretace dat: Student umí interpretovat vliv environmentálních faktorů (např. eutrofizace) na změny ve struktuře společenstev vodních organismů.

KOMPETENCE

(Jaké postoje a schopnosti student získá pro profesní život?)

  • Syntetické myšlení: Student je schopen propojovat biologické, geografické a chemické poznatky při komplexním hodnocení stavu životního prostředí.

  • Terénní expertní práce: Student dovede samostatně provádět základní ekologické pozorování v terénu a vyvozovat z něj relevantní závěry.

  • Environmentální odpovědnost: Student dokáže objektivně argumentovat v diskusích o ochraně vodních zdrojů, managementu rybníků či dopadech klimatických změn na mořské ekosystémy.

  • Odborná komunikace: Student je schopen srozumitelně prezentovat principy fungování vodních ekosystémů odborné i laické veřejnosti.

Poslední úprava: Černý Martin, RNDr., Ph.D. (27.01.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK