Základní kurz zaměřený na buněčnou a molekulární biologii parazitických organismů a na mechanismy vzájemných vztahů mezi parazitem a hostitelem a přenosu parazitů vektory. Mezi dominantní témata patří v protozoologické části: buňka a cytoskelet, membránové transporty, buněčné organely, interakce prvoků se sliznicemi, adaptace na parazitaci v tělních tekutinách, mechanismy intracelulární parazitace, mechanismy účinku antiparazitárních léčiv. V helmintologické části jde o následující témata: mechanismy průniku a migrace v hostiteli, imunitní a hormonální interakce helmintů s hostitelem, únikové strategie, intracelulární parazitismus. Nedílnou součástí je i informace o interakcích vektorů s přenášenými parazitárními agens.
Pro dobrou orientaci v tématech je výhodou (ale není vyžadováno) předchozí absolvování přednášky Základy parazitologie nebo Zoologie bezobratlých, Biochemie, Biologie buňky, Základy molekulární biologie, případně Imunologie - bakalářské. Kurz je určen především pro studenty bakalářského studia ve 2. nebo 3. ročníku.
Poslední úprava: Horák Petr, prof. RNDr., Ph.D. (29.10.2019)
The basic course focused on the cellular and molecular biology of parasitic organisms and mechanisms of host-parasite interactions, and transmission of parasites by vectors. The following topics are the most important in the protozoology part: cell and cytoskeleton, membrane transport, cell organelles, interactions of protozoa with mucosa, adaptation to parasitism in body liquids, mechanisms of intracellular parasitism, mode of action of antiparasitic drugs. In the helminthology part: mechanisms of infection of and migration within hosts, immune and hormonal interactions between helminths and hosts, evasion strategies, intracellular parasitism. An integral part of the lecture is centered on interactions between vectors and transmitted parasitic agents.
Before participating in General Parasitology, it is recommended (but not obligatorily required) to pass the following bachelor courses: Foundations of Parasitology, Biochemistry, Foundations of Molecular Biology, Immunology for Bachelors.
Poslední úprava: Horák Petr, prof. RNDr., Ph.D. (29.10.2019)
Literatura -
Kromě zveřejňovaných ppt prezentací (na adrese https://www.helminthology.cz/teaching.html) a vlastních poznámek z přednášky je možno čerpat z následující doporučené literatury: Volf P., Horák P. a kol. (2007): Paraziti a jejich biologie. Triton Praha. ISBN: 978-80-7387-008-9 Votýpka J., Kolářová I., Horák P. a kol. (2023): O parazitech a lidech. 2., rozšířené vydání. Triton Praha. ISBN: 978-80-7684-209-0 Votýpka J., Kolářová I., Horák P. a kol. (2018): O parazitech a lidech. Triton Praha. ISBN: 978-80-7553-350-0 Roberts L. S., Janovy J., Nadler S. (2013): Foundations of Parasitology. McGraw-Hill USA. ISBN: 978-0073524191
Poslední úprava: Horák Petr, prof. RNDr., Ph.D. (31.12.2024)
As to the preparation for the exam, personal notes taken during the lessons, and publicly available pdf presentations at https://www.helminthology.cz/teaching.html are required (obligatory part). The material downloadable from the website is password-protected. There are also some recommended textbooks: Foundations of Parasitology (Roberts L. S., Janovy J., Nadler S.), McGraw-Hill USA, 2013, 736 pp.
Poslední úprava: Horák Petr, prof. RNDr., Ph.D. (31.12.2024)
Požadavky ke zkoušce -
Zkouška se koná písemně a trvá 60 minut. Skládá se z 10 otázek (3 části = 4 otázky protozoologické, 3 otázky helmintologické a 3 otázky k tématu biologie vektorů). Každá otázka je hodnocena samostatnou známkou. Stanovení výsledné známky: (a) výsledná známka z každé ze tří částí nesmí být 4, jinak je celkové hodnocení 4, (b) při splnění podmínky (a) se výsledná známka stanoví podle průměru známek z deseti otázek.
Poslední úprava: Horák Petr, prof. RNDr., Ph.D. (29.10.2019)
The written exam takes 60 min. There are ten open-ended questions arranged in three parts (1) protozoology - 4 questions, (2) helminthology - 3 questions, the biology of vectors - 3 questions. Each question is marked 1-4. The students need to pass each part (1-3) of the exam with a mark better than 4. The final score is calculated as the average of the particular marks of ten questions.
Poslední úprava: Horák Petr, prof. RNDr., Ph.D. (29.10.2019)
Sylabus -
V letním semestru 2025/26 je zahájení prezenční výuky (přednášek) v pátek 20. února.
Plán přednášek:
PROTOZOOLOGICKÁ ČÁST (Dr. P. Doležal) 20.2. - Původci malárie, jejich buněčná biologie 27.2. - Leishmaniózy, Chagasova choroba 6.3. - Biologie afrických trypanosom - spavá nemoc, molekulární mechanismy úniku před imunitním systémem 13.3. - Střevní parazitičtí prvoci - Entamoeba, Giardia, Cryptosporidium 20.3. - Sexuálně přenosní prvoci, trichomonády, oportunní infekce prvoky
BIOLOGIE PŘENAŠEČŮ NÁKAZ (Prof. P. Volf) 27.3. - Interakce přenašeč-hostitel. Životní strategie krevsajících členovců, vyhledání hostitele, příjem potravy, úloha a složení slin, trávení potravy. Obrana hostitelů na sání ektoparazitů, imunitní odpověď proti parazitickým členovcům. 10.4. - Interakce parazit-přenašeč. Molekulární podstata vztahu. Molekuly patogenů umožňující uchycení v přenašeči. Obranné mechanismy přenašečů, mechanické, fyziologické a imunitní bariéry. Klíčové momenty životního cyklu prvoků v přenašeči: příklady Trypanosoma-Glossina, Leishmania-Phlebotomus, Plasmodium-Anopheles. 17.4. - Přenos infekčních onemocnění členovci. Způsoby přenosu: mechanický a biologický, inokulativní a kontaminativní přenos. Příklady koloběhu nákaz. Imunosupresivní účinek slin přenašečů a jejich úloha v koloběhu infekčních onemocnění. Strategie patogena pro zvýšení šancí na přenos, anatomické a fyziologické změny doprovázející infekci přenašeče.
HELMINTOLOGICKÁ ČÁST (Prof. P. Horák) 24.4. - Význam helmintů pro lidské zdraví. Napadení hostitele: Orientace helmintů, signály a nástroje pro nákazu hostitele. Hormonální interakce. Zásah helmintů do hormonálních regulací v hostiteli (reprodukce, růst, imunitní systém, apod.). 15.5. - Zásah do imunitního systému hostitele. Imunomodulace a strategie imunitního úniku helmintů v obratlovcích i bezobratlých (molekulární maskování a mimikry, inhibice složek vrozené i adaptivní imunity, vakcíny proti helmintům, apod.). 22.5. - Intracelulární vývoj helmintů v hostitelích. Vývoj filárií v krevsajících vektorech. Interakce hlístic se střevním epitelem obratlovců - tenkohlavci a svalovci. Larvy svalovců ve svalových vláknech a mechanismy přeměny svalového vlákna na "nurse cell".
Poslední úprava: Horák Petr, prof. RNDr., Ph.D. (03.02.2026)
See the Czech version - the lectures are in Czech.
Poslední úprava: Horák Petr, prof. RNDr., Ph.D. (11.01.2022)
Výsledky učení
Po úspěšném absolvování tohoto kurzu bude student schopen: Odborné znalosti: Definovat specifické buněčné struktury a organely parazitických prvoků (např. cytoskelet, apikoplast, kinetoplast) a vysvětlit jejich funkci v kontextu parazitického způsobu života. Popsat molekulární mechanismy interakce mezi parazitem a hostitelskou buňkou, včetně mechanismů adheze, invaze a intracelulárního přežívání (např. u rodů Plasmodium, Leishmania, Trypanosoma). Vysvětlit principy fyziologie krevsajících členovců (vyhledání hostitele, sání krve, trávení) a význam složení jejich slin pro přenos patogenů. Identifikovat klíčové strategie helmintů pro orientaci v hostiteli, migraci tkáněmi a manipulaci hostitelského organismu. Odborné dovednosti: Porovnat mechanismy úniku před imunitním systémem hostitele u jednobuněčných parazitů (např. antigenní variace trypanosom) a mnohobuněčných helmintů (např. molekulární maskování, imunomodulace). Analyzovat různé typy přenosu infekčních agens vektory (mechanický vs. biologický, inokulativní vs. kontaminativní) na konkrétních příkladech životních cyklů. Rozlišit molekulární podstatu účinku vybraných antiparazitárních léčiv a mechanismy, jakými si parazité vyvíjejí rezistenci. Interpretovat způsoby, jakými parazité zasahují do hormonálních regulací hostitele (ovlivnění reprodukce, růstu) a jak modifikují hostitelské tkáně (např. tvorba "nurse cell" u svalovců). Obecné způsobilosti/kompetence: Syntetizovat poznatky z buněčné biologie a imunologie k pochopení komplexního vztahu parazit–vektor–hostitel. Zhodnotit evoluční adaptace parazitů, které jim umožňují překonávat mechanické a imunitní bariéry jak v definitivním hostiteli, tak v přenašeči. Diskutovat biologické a epidemiologické důsledky interakcí mezi vektorem a patogenem, včetně vlivu infekce na chování a fyziologii přenašeče.
Poslední úprava: Horák Petr, prof. RNDr., Ph.D. (31.01.2026)
