|
|
|
||
|
Zdokonalování technik strukturní biologie zásadním způsobem rozšiřuje možnosti studia biomolekul na úrovni rozlišení jednotlivých atomů. V současnosti především cryoelektronová mikroskopie přináší donedávna nepřístupný pohled na komplexní systémy složené z většího počtu podjednotek. Strukturní informace tak otvírá cestu k podrobnému pochopení molekulárních mechanizmů fundamentálních buněčných procesů a jejich regulace. Během jednotlivých přednášek budou diskutovány nejdůležitější procesy v buňce v kontextu biomolekulárních struktur. Poslední úprava: Šebková Nataša, RNDr., Ph.D. (11.04.2018)
|
|
||
|
Doporučená literatura: Anders Liljas et al. (2016) Textbook of Structural Biology Poslední úprava: Šebková Nataša, RNDr., Ph.D. (11.04.2018)
|
|
||
|
Podmíkou pro splnění zkoušky je odevzdání zadaného paperu (vysvětlení strukturní podstaty vybraného onemocnění) a absolvování závěrečného testu ziskem nejméně 60ti ze 100 možných bodů. Poslední úprava: Veverka Václav, doc. Ing., Ph.D. (03.06.2019)
|
|
||
|
Sylabus přednášek 1) Základy biomolekulárních struktur - proteiny, nukleové kyseliny, lipidy a membrány (Novotný) 2) Nástroje strukturní biologie - NMR spektroskopie, hmotnostní spektrometrie a bioinformatika (Veverka) 3) Nástroje strukturní biologie - Rentgenová krystalografie a Cryo-elektronová mikroskopie (Řezáčová) 4) Replikace a rekombinace DNA (Veverka) 5) Enzymy katalyzující buněčné procesy (Řezáčová) 6) Membránové proteiny (Novotný) 7) Transkripce a její regulace (Veverka) 8) Syntéza a degradace proteinů (Řezáčová) 9) Buněčná signalizace (Novotný) 10) Pohybový aparát buněk a architektura mezibuněčných interakcí (Rozbeský) 11) Strukturní imunologie (Rozbeský) Poslední úprava: Veverka Václav, doc. Ing., Ph.D. (25.01.2023)
|
|
||
|
Student: rozumí strukturní organizaci biomolekul (proteinů, nukleových kyselin, lipidů a membrán) a vysvětluje vztah mezi jejich strukturou a funkcí v kontextu buněčných procesů. orientuje se v hlavních metodách strukturní biologie (NMR spektroskopie, hmotnostní spektrometrie, rentgenová krystalografie, cryo-elektronová mikroskopie a bioinformatika) a chápe jejich možnosti i limity při studiu biomolekulárních komplexů. interpretuje primární strukturní a biochemická data prezentovaná v odborné literatuře a rozlišuje mezi experimentálními výsledky, jejich interpretací a navrhovanými modely molekulárních mechanizmů. analyzuje biomolekulární struktury v kontextu fundamentálních buněčných procesů, jako jsou replikace a rekombinace DNA, transkripce, syntéza a degradace proteinů, buněčná signalizace a pohybový aparát buňky. kriticky hodnotí kvalitu a omezení strukturních dat a modelů, zejména při studiu velkých biomolekulárních komplexů a dynamických systémů. formuluje a obhajuje vlastní interpretaci molekulárních mechanizmů buněčných procesů na základě kombinace strukturních, bioinformatických a experimentálních dat při diskusi nad primární odbornou literaturou. Poslední úprava: Veverka Václav, doc. Ing., Ph.D. (06.02.2026)
|