PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   Přihlásit přes CAS
   
Struktura a funkce biologických membrán - MB150P42
Anglický název: Structure and function of biological membranes
Český název: Struktura a funkce biologických membrán
Zajišťuje: Katedra fyziologie (31-152)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2025
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Další informace: http://Výuka probíhá formou nahraných přednášek, které jsou studentům zpřístupněny přes odkazy v Moodle
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Vladimír Rudajev, Ph.D.
Vyučující: RNDr. Vladimír Rudajev, Ph.D.
Anotace -
Přednáška má za cíl seznámit studenty se stavbou a funkcí membránových struktur buňky výkladem následujících témat: vlastnosti lipidů důležité pro vznik a udržení membrán; hydrofobní interakce, samouspořádání, laterální segregace; jak jednotlivé typy lipidů ovlivňují vlastnosti membrán; modely membrán, fyzikální vlastnosti membrán; interakce proteinů s lipidy (periferní a integrální proteiny); biosynthesa a začlenění proteinů do membrány; důležité skupiny membránových bílkovin (enzymy, kanály, receptory, přenašeče?); různé typy membrán (plasmatická, ER, GA, mitochondrie, membrána bakterií?); elektrické jevy; interakce s cytoskeletem, endo a exocytosa, buněčný pohyb; membrány jakožto jeden ze základních prvků umožňujících život.

Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (28.10.2019)
Literatura -

Alberts, B.: Základy buněčné biologie (vybrané kapitoly)

Luckey, M.: Membrane Structural Biology (Cambridge University Press, 2008)

Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (06.04.2012)
Požadavky ke zkoušce

Předmět je ukončen písemnou a ústní zkouškou.

Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (12.09.2013)
Sylabus
  • 1. Úvod (obecná charakteristika membrán; modely membrán)
  • 2. Membránové lipidy (základní vlastnosti lipidových molekul; hydrofobní efekt, samouspořádání lipidů; důležité skupiny lipidů (fosfolipidy, sfingolipidy, steroly); fyzikální vlastnosti membrán (difuse, laterální segregace, fázový diagram); modelové membrány, působení detergentů
  • 3. Membránové bílkoviny (bílkoviny interagující s membránami; periferní proteiny (způsoby kotvení); integrální proteiny (interakční povrch); membránové enzymy; transportní bílkoviny; receptory; kanály; biogenese membránových proteinů
  • 4. Typy membrán (intracelulární membrány (ER, GA, mitochondrie,?); plasmatická membrána; prokaryotní membrány
  • 5. Významné jevy na membránách (elektrické jevy; interakce s cytoskeletem; exo a endocytosa; buněčný pohyb)
  • 6. Evoluční význam biomembrán

Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (04.04.2008)
Výsledky učení

Studenti:

Vyjmenují základní a speciální funkce buněčných membrán, popíší základní stavbu a uspořádání

Porovnají stavbu glycerofosfolipidů, glyceroglykolipidů, sfingofosfolipidů, sfingoglykolipidů, izoprenoidů (sterolů)

Popíší princip tekutosti/tuhosti a polopropustnosti membrán, model tekuté mozaiky

Vyjmenují a popíší nekovalentní interakce, objasní jejich principy a určí význam pro strukturu a funkci membrán

Vysvětlí pojem fázové uspořádání mastných kyselin a lipidů, uvedou příklady a popíší souvislost tvaru a velikosti molekuly s nekovalentními interakcemi a výslednou fází. Uvedou a zdůvodní tloušťku membrány.

Popíší rozdíly v typu, pozicích a počtu dvojných vazeb v molekulách mastných kyselin, vyjmenují významné typy zástupců nasycených, mono i polynenasycených (hlavně n-6 a n-3), porovnají a posoudí jejich výskyt a význam

Popíší syntézu mastných kyselin, glycerolipidů, sfingolipidů a izoprenoidů, včetně cholesterolu

Uvedou typy a význam úprav mastných kyselin v membránách (větvení, cykly, začlenění kyslíku)

Popíší stavbu, funkci, výskyt a význam glycerolipidů (fosfatidylcholinu, fosfatidyletanolaminu, fosfatidylserinu, fosfoinositidů, fosfatidylglycerolu, kardiolipinu, glykoglycerolipidů, diacylglycerolu, kyseliny fosfatidové a lysofosfatidové, bis(monoacylglycero)fosfátu)

Definují etherové lipidy, popíší jejich význam, výskyt a syntézu, uvedou zástupce

Porovnají stavbu a vlastnosti lipidů a membrán archaeí, bakterií a eukaryot. Popíší archaeální lipidy a jejich stavbu.

Popíší strukturu, význam a výskyt sfingolipidů, uvedou základní skupiny (sfingoidní báze, ceramidy, sfingofosfolipidy, glykosfingolipidy, cerebrosidy, oligoglykosylceramidy, gangliosidy) a jejich vlastnosti. Nakreslí schéma stavby.

Uvedou strukturu, význam a výskyt cholesterolu a ostatních izoprenoidů, včetně hopanoidů. Popíší vliv interakce cholesterolu s ostatními lipidy na fázové uspořádání lipidové dvojvrstvy.

Vysvětlí princip fázové separace lipidů a popíší lipidové rafty, kaveoly a membránové domény

Uvedou a popíší způsoby, kterými jsou periferní proteiny kotveny do membrány (lipidové kotvy, elektrostatické interakce, amfipatický helix, specifické domény – PH, BAR, C1, C2, ENTH aj.). Porovnají a popíší fosfolipázy.

Popíší typy a způsoby interakce membrány s cytoskeletem. Popíší interakci AB toxinů a kolicinů s membránou.

Charakterizují transmembránové segmenty bílkovin (zdůvodní primární a sekundární strukturu). Popíší stavbu, výskyt a význam transmembránových β-barelů.

Popíší vznik transmembránových a sekretovaných proteinů mechanismy kotranslační a posttranslační translokace.

Popíší váčkovou přepravu – sekreční dráhu (G proteiny, COPII, COPI, clathrinové váčky), endocytózu (dynamin), splývání váčků (Rab proteiny, SNARE, synatptotagmin), multivezikulární tělísko (endosom)

Uvedou mechanismy transportu látek přes membránu, vyjmenují typy membránových pump a uvedou jejich vlastnosti, význam a výskyt, popíší stavbu a funkci ATP-syntázy

Uvedou a popíší způsoby průchodu vody přes membránu

Popíší strukturu a fungování iontových kanálů, uvedou a popíší jejich typy a význam pro membránový potenciál

Vysvětlí vznik klidového a akčního membránového potenciál a způsob vedení vzruchu

Vysvětlí pojem redoxní potenciál a jeho vztah k energetickým procesům na membráně

Popíší membránovou stavbu mitochondrií a chloroplastů

Popíší spřažení tvorby gradientu protonů s cestou elektronu přes jednotlivé komplexy v koncovém oxidačním řetězci a fotosyntéze. Popíší Q-cyklus. Vyjmenují a popíší neproteinové kofaktory, které se účastní přenosu elektronů. Vysvětlí význam cyklické a lineární cesty fotosyntézy. Zdůvodní, proč dochází ve FRC ke genezi O2.

Porovnají sladkovodní a mořské prostředí ve vztahu ke vzniku váčků a prvních buněk v souvislosti se vznikem života.

Posoudí jednotlivé scénáře vzniku eukaryotické buňky.

Poslední úprava: Rudajev Vladimír, RNDr., Ph.D. (23.01.2026)
Vstupní požadavky

Podmínkou je absolvování předmětu MB150P31 nebo MB150P73 nebo MB150P22 a současně MB150P04 nebo MB150P34 nebo MB150P40.

Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (03.04.2008)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK