Přednáška ukazuje úlohu mikroorganizmů v ekosystémech, kde jsou tyto organizmy podstatnou a nezastupitelnou komponentou. Probírá fyziologické a molekulárně biologické metody analýzy mikrobiálních společenstev, úlohu mikroorganizmů v biogeochemických cyklech, konkrétní příklady prostředí a úlohy mikroorganizmů v něm. Přednáška počítá se základními znalostmi z biochemie, molekulární biologie, ekologie a mikrobiologie.
Je určena studentům bakalářských oborů studijního programu Biologie, případně i studentům navazujících magisterských oborů.
Poslední úprava: Lišková Petra, RNDr., Ph.D. (26.01.2026)
The lecture shows the role of microorganisms in ecosystems where these organisms are an essential and irreplaceable component. It discusses physiological and molecular biological methods of microbial communities analysis, role of microorganisms in biogeochemical cycles, concrete examples of environment and role of microorganisms in it. The lecture is based on basic knowledge of biochemistry, molecular biology, ecology and microbiology. It is intended for students of bachelor study programs in the Biology study program, or for follow-up master students.
Poslední úprava: Konopásek Ivo, doc. RNDr., CSc. (25.10.2019)
Literatura -
Madigan, Bender, Buckley et al. : Brock Biology of microorganisms, Madigan et al. (Pearson, 2017: 15 edition) - dostupné online na PřFUK - Madsen, Environmental Microbiology. From genomes to biochemistry (Wiley, 2016: 2 edition) Dále rozšiřující články k jednotlivým přednáškám poskytované vyučujícími prostřednictvím Moodle.
Poslední úprava: Lišková Petra, RNDr., Ph.D. (26.01.2026)
- Madigan, Bender, Buckley et al. : Brock Biology of microorganisms, Madigan et al. (Pearson, 2017: 15 edition) - available online at Fac. Sciences, Prague
- Madsen, Environmental Microbiology. From genomes to biochemistry (Wiley, 2016: 2 edition)
Many articles are provided by teachers through Moodle.
Poslední úprava: Konopásek Ivo, doc. RNDr., CSc. (15.02.2021)
Požadavky ke zkoušce -
Zkouška je písemná. Náplní zkoušky je obsah přednášek, prezentací a povinné literatury (Brock Biology....15th edition, Unit 5). Podrobné požadavky jsou uvedeny v Moodle, v souboru "Okruhy_ke zkousce_2026".
Poslední úprava: Lišková Petra, RNDr., Ph.D. (16.02.2026)
The exam is written. The content of the exam depends on the content of lectures, on the presentations and selected chapters of compulsory literature (Brock Biology .... 15th edition, Unit 5). Detailed requirements are given in the file "Okruhy_ke zkousce_2021".
Poslední úprava: Lišková Petra, RNDr., Ph.D. (16.02.2026)
Sylabus -
1. Úvod do ekologie mikroorganizmů.
Úkoly dnešní mikrobiální ekologie. Ekologie mikroorganizmů ve srovnání s obecnou ekologií a ekologií makroorganizmů. Malá měřítka mikroorganizmů, niky, biogeografie mikro- a makroorganizmů, habitáty mikroorganizmů, funkční skupiny, úloha v ekosystému. Fundamentální a realizovaná nika a problémy s kultivací mikroorganizmů, důvody a možná řešení. Definice druhu, druhová pestrost, diverzita, genomické přístupy a systematika mikroorganizmů
2. Společenstva mikroorganizmů a jejich prostředí
Funkční skupiny mikroorganizmů a energetický metabolizmus, charakteristika a diverzita půdního a vodního prostředí, typičtí zástupci mikroorganizmů a jejich úloha, biofilmy a nárosty mikroorganizmů, růst mikroorganizmů na površích - biofilmy, výhody života v biofilmu, adheze. Životní strategie a limity prostředí, r- a K- strategie, mikrobiální smyčka.
3. Mikroorganizmy a prostředí.
Zákon tolerance a zákon minima, působení fyzikálních faktorů na mnohobuněčné organizmy a mikroorganizmy, srovnání. Extremofilové, faktory prostředí v přírodě a laboratoři. Teplota - rozdělení do skupin na základě optimální teploty růstu, charakteristika chladných prostředí a prostředí vysokých teplot, adaptace cytoplazmatických membrán a enzymů. Kyslík, toxické podoby kyslíku, vztah mikroorganizmů ke kyslíku a typ energetického metabolizmu. Redoxní potenciál prostředí a metabolizmus. Voda, vodní aktivita, osmofilní a halofilní organizmy a jejich prostředí a adaptace, vysychání buňky, endolithické bakterie. pH prostředí, acidofilní a alkalifilní organizmy, problémy se zachováním intracelulárního pH.
4. Metabolizmus mikroorganizmů
Gradient redoxního potenciálu prostředí a typy metabolizmů. Kyslík a oxygenázové reakce, aerobní respirace. Anaerobní respirace nitrátu a denitrifikace, další akceptory elektronů pro anaerobní respirace (ionty železa a ostatních kovů, TMAO, DMSO, fumarát). Fermentace jako neúplná oxidace uhlíkatých sloučenin. Cesty další oxidace produktů fermentace: redukce iontů železa a manganu, sekundární syntrofní fermentace, respirace síranu a methanogeneze jako dokončení mineralizace v anaerobním prostředí. Chemolithotrofie - oxidace sulfanu a železnatých iontů v závislosti na pH a redoxním potenciálu, nitrifikace, anammox, oxidace vodíku jako alternativa chemoorganotrofie. Fototrofie - spektrum světla v různých prostředích, anoxygenní a oxygenní fotosyntéza, fotopigmenty a maxima absorbce, skupiny fototrofních organizmů a jejich prostředí.
Zdroje uhlíku v prostředí, živočišné a rostlinné polymery, důvody pomalé degradace, huminové kyseliny. Fototrofie prokaryot a primární produkce, oxid uhličitý a methan jako skleníkové plyny, konkurence o vodík v anaerobním prostředí, metabolizmy v horninách hluboko pod zemským povrchem. Dusík: zdroje v prostředí, fixace dusíku, amonifikace a asimilace dusíku, DNRA , denitrifikace a nitrifikace. Síra: zdroje v prostředí, asimilace a mineralizace, význam chemolithotrofní oxidace sulfanu a respirace síranu, možnost primární produkce pomocí chemolithotrofie na dně oceánu. Železo: zdroje v prostředí, jeho redoxní cykly v neutrálním a kyselém pH, acidifikace důlních vod.
6. Funkce mikroorganismů v prostředí a metody jejich studia
Ekosystémové funkce: význam jednotlivých druhů a mikrobiálních komunit. Metodické přístupy v ekologii mikroorganismů. Kultivace a izolace čistých kultur mikroorganismů z přírody, obohacovací a selekční metody, fyziologická charakterizace kultur. Stanovení mikrobiální biomasy. Respirometrie a stanovení enzymových aktivit. Měření metabolických aktivit a metabolické diverzity mikroorganizmů v přirozeném prostředí.
7. Diverzita mikroorganizmů.
Mikroorganismy v prostředí - (ne)kultivovatelnost; prostředky popisu druhové a metabolické diversity. Meze možností a přesnosti. Geny využívané pro taxonomický a funkční popis složení a dynamiky společenstva, databáze sekvencí. Izolace environmentální DNA, využití molekulárních metod pro analýzu genové diversity. Sekvenace metagenomů, nové metody sekvenování (next-generation sequencing) a jejich využití v mikrobiální ekologii.
8. Interakce mikroorganizmů.
Životní strategie a jejich důsledky. Reprodukce a rozdělení K,r. Disturbance a reakce na stresové situace. Biorytmy, migrace, diverzita, distribuce a jejich souvislosti ve vztahu k populaci a společenstvu. Základní trofické vztahy. Intra a interspecifická konkurence, predace, rozklad, parazitismus, symbioza a mutualismus, komunikace mezi mikroorganismy. Sekundární metabolity a jejich funkce, konkurence nebo komunikace?
9. Houby v ekosystému.
Základní fyziologické charakteristiky a ekologická specifika hub a houbových mikroorganismů. Růst hyfálních mikroorganismů, příjem živin. Saprotofní a houby, rozklad organických látek a vněbuněčné trávení pomocí enzymů. Symbióza - mykorrhizní houby a lišejníky. Adaptace hub na podmínky prostředí. Interakce hub s dalšími organismy v ekosystému.
10. Mikroorganizmy v půdě.
Faktory ovlivňující a limitující život mikroorganizmů v terestrických ekosystémech. Struktura půdy jako prostředí pro koexistenci mikroorganizmů. niky, redundance, sukcese. Degradace půdního prostředí. Stabilita. Příklady: vztah mezi diverzitou a aktivitou - denitrifikační bakterie; sezónní změny bakteriálního společenstva; funkční redundance bakteriálního společenstva v závislosti na stupni meliorace půdy.
11. Mikroorganizmy ve sladkých vodách.
Faktory ovlivňující a limitující život mikroorganizmů ve vodním prostředí. Procesy převládající v různých hloubkách vod stojatých a v různých fázích toku vod tekoucích. Mikrobiální trofická smyčka. Příklady: sezónní dynamika mikrobních společenstev v proudící vodě a sedimentu; vertikální a sezónní variabilita skupin bakterioplanktonu ve stojaté sladké vodě; zastoupení, aktivita a struktura společenstva metan oxidujících bakterií ve vodním sloupci.
12. Genová výbava mikroorganizmů
Genová výbava mikroorganizmů - genomika; informace vyplývající ze sekvenace bakteriálních genomů: podíl sdílených genů, genová výbava specifická pro určité životní prostředí, výskyt a organizace genů šířených horizontálně. Přirozená diverzita enzymové výbavy a adaptabilita. Komunikace, produkce biologicky aktivních látek. Adaptace na antropogenní vlivy, rezistence vůči antibiotikům. Přístupy ke studiu horizontálně sdílených genů v prostředí: metagenomové knihovny, metody obohacování a selekce klonů.
Poslední úprava: Lišková Petra, RNDr., Ph.D. (26.01.2026)
1. Microbial ecology - introduction, microorganisms, role in ecosystem.
State of ecology of microorganisms in comparison with general ecology. History of microorganism ecology, revolutionary approaches in recent decades. Microorganisms in laboratory and in nature - differences. Small scales and niches, habitats of microorganisms, functional groups, role in ecosystem. Characteristics of ecological importance of main groups of microorganisms, viruses in ecosystem. Difficulties of species definition in bacteria and archea, ecotype, speciation. Problems with cultivation of microorganisms, reasons and possible solutions.
2. Microorganisms and environment.
Law of tolerance and law of minimum, effects of physical factors on multicellular organisms and microorganisms, comparison. Extremophiles, environmental factors in nature and laboratory. Temperature - division into groups based on optimal growth temperature, characteristics of cold and high temperature environments, adaptation of cytoplasmic membranes and enzymes. Oxygen, toxic forms of oxygen, the relationship of microorganisms to oxygen and the type of energy metabolism. Redox potential of the environment and metabolism. Water, water activity, osmophilic and halophilic organisms and their environment and adaptation, cell drying, endolithic bacteria. pH environment, acidophilic and alkalifile organisms, problems with preservation of intracellular pH.
3. Ecophysiology of microorganisms.
Energy metabolisms and their combinations in microorganisms. Adaptation to starvation to source C, N, S, P. Stringent response, catabolic repression. Long-term adaptations to starvation, surface enlargement, dwarf cells. Types of life strategies in prokaryotes as optimal use of resources. Kinetics of microbial population growth in ecosystem, K and r strategies. Movement: whips, swarming, gliding, gas vacuoles, types of taxis. Growth of microorganisms on surfaces - biofilms, advantages of life in biofilm, adhesion, balance in biofilm.
4. Metabolism of microorganisms
Gradient of redox potential of the environment and types of metabolisms. Oxygen and oxygenase reactions, aerobic respiration. Anaerobic respiration of nitrate and denitrification, other electron acceptors for anaerobic respiration (iron and other metal ions, TMAO, DMSO, fumarate). Fermentation as incomplete oxidation of carbon compounds. Ways of further oxidation of fermentation products: reduction of iron and manganese ions, secondary syntrophic fermentation, sulfate respiration and methanogenesis as the completion of mineralization in an anaerobic environment. Chemolithotrophy - oxidation of sulphate and ferrous ions depending on pH and redox potential, nitrification, anammox, hydrogen oxidation as an alternative to chemoorganotrophy. Phototrophy - spectrum of light in different environments, anoxygenic and oxygenic photosynthesis, photopigments and absorption maxima, groups of phototrophic organisms and their environment.
5. Biogeochemical cycles - cycle of carbon, nitrogen, sulfur, iron.
Sources of carbon in the environment, animal and plant polymers, reasons for slow degradation, humic acids. Phototrophy of prokaryotes and primary production, carbon dioxide and methane as greenhouse gases, competition for hydrogen in anaerobic environment, metabolisms in rocks far below the earth's surface. Nitrogen: environmental sources, nitrogen fixation, ammonification and assimilation of nitrogen, DNRA, denitrification and nitrification. Sulfur: environmental sources, assimilation and mineralization, importance of chemolithotrophic oxidation of sulphane and respiration of sulphate, possibility of primary production by means of chemolithotrophy on the ocean floor. Iron: sources in the environment, its redox cycles in neutral and acidic pH, mine water acidification.
6. Function of microorganisms in the environment and methods of their study
Ecosystem functions: importance of individual species and microbial communities. Methodological approaches in ecology of microorganisms. Cultivation and isolation of pure cultures of microorganisms from nature, enrichment and selection methods, physiological characterization of cultures. Determination of microbial biomass. Respirometry and determination of enzyme activities. Measurement of metabolic activities and metabolic diversity of microorganisms in natural environment.
7. Diversity of microorganisms.
Microorganisms in the environment - (in) cultivation; means of description of species and metabolic diversity. Limits of possibilities and accuracy. Genes used for taxonomic and functional description of community composition and dynamics, sequence database. Isolation of environmental DNA, use of molecular methods for analysis of gene diversity. Metagenome sequencing, new methods of next-generation sequencing and their use in microbial ecology.
8. Interactions of microorganisms.
Life strategies and their consequences. Reproduction and distribution of K, r. Disturbance and reaction to stress situations. Biorhythms, migration, diversity, distribution and their context in relation to population and community. Basic trophic relations. Intra and interspecific competition, predation, decomposition, parasitism, symbiosis and mutualism, communication between microorganisms. Secondary metabolites and their function, competition or communication?
9. Fungi in ecosystem.
Basic physiological characteristics and ecological specifics of fungi and fungal microorganisms. Growth of hyphal microorganisms, nutrient uptake. Saprotophic and fungi, decomposition of organic substances and cellular digestion by enzymes. Symbiosis - mycorrhizal fungi and lichens. Mushroom adaptation to environmental conditions. Interaction of fungi with other organisms in the ecosystem.
10. Microorganisms in soil.
Factors influencing and limiting the life of microorganisms in terrestrial ecosystems. Soil structure as an environment for coexistence of microorganisms. niches, redundancy, succession. Soil degradation. Stability. Examples: relationship between diversity and activity - denitrifying bacteria; seasonal changes of the bacterial community; functional redundancy of the bacterial community depending on the degree of soil amelioration.
11. Microorganisms in fresh water.
Factors influencing and limiting life of microorganisms in aquatic environment. Processes prevailing at different depths of standing waters and in different phases of flowing water. Microbial trophic loop. Examples: seasonal dynamics of microbial communities in flowing water and sediment; vertical and seasonal variability of bacterioplankton groups in still fresh water; representation, activity and community structure of methane oxidizing bacteria in the water column.
12. Genetic equipment of microorganisms
Genetic equipment of microorganisms - genomics; information resulting from the sequencing of bacterial genomes: share of shared genes, environmental specific gene equipment, occurrence and organization of genes spread horizontally. Natural diversity of enzyme equipment and adaptability. Communication, production of biologically active substances. Adaptation to anthropogenic effects, antibiotic resistance. Approaches to the study of horizontally shared genes in the environment: metagenome libraries, enrichment methods and clone selection.
Poslední úprava: Konopásek Ivo, doc. RNDr., CSc. (25.10.2019)
vysvětluje postavení ekologie mikroorganismů v rámci obecné ekologie a mikrobiologie a porovnává ekologii mikro- a makroorganismů
popisuje pojmy nika (fundamentální a realizovaná), biotop, habitat, druhová a funkční diverzita, mikrobiální biogeografie a objasňuje jejich specifika u mikroorganismů
charakterizuje hlavní typy mikrobiálních společenstev a vysvětluje jejich významné ekologické funkce v ekosystémech
popisuje vliv základních abiotických faktorů prostředí na mikroorganismy a vysvětluje ekologii a adaptace extremofilních skupin
rozlišuje hlavní typy metabolismů mikroorganismů a objasňuje jejich vztah k redoxním podmínkám prostředí
vysvětluje úlohu mikroorganismů v hlavních biogeochemických cyklech uhlíku, dusíku, síry a železa a popisuje klíčové mikrobiální procesy (např. fixace N₂, nitrifikace, denitrifikace, methanogeneze, oxidace a redukce síry a železa)
charakterizuje základní fyziologické a ekologické vlastnosti hub a houbových mikroorganismů, zejména jejich roli v rozkladu organické hmoty a symbiotických vztazích
popisuje základní interakce mezi mikroorganismy a dalšími organismy (konkurence, predace, parazitismus, mutualismus, symbióza) a vysvětluje roli sekundárních metabolitů v těchto vztazích
objasňuje specifika mikrobiálních společenstev v půdě a ve sladkých vodách, jejich strukturu, dynamiku, funkční redundanci a vztah mezi diverzitou a ekosystémovými funkcemi
popisuje genomové a metagenomické přístupy ve studiu mikrobiálních komunit, vysvětluje význam genové výbavy pro adaptaci mikroorganismů na prostředí a roli horizontálního přenosu genů
vysvětluje principy hlavních kultivačních, fyziologických a molekulárně-biologických metod používaných v ekologii mikroorganismů a jejich omezení při popisu diverzity a funkcí společenstev
analyzuje vliv změn prostředí (např. teplota, dostupnost elektronových donorů/akceptorů, pH, vlhkost, disturbace) na složení a funkci mikrobiálních komunit v různých typech ekosystémů
aplikuje ekologické pojmy (r/K strategie, nika, limitující faktor, tolerance, disturbance, sukcese, funkční redundance) na modelové i reálné příklady mikrobiálních společenstev v půdě a vodě
posuzuje výhody a omezení života v biofilmu a na základě znalosti adheze a komunikace mikroorganismů vysvětluje ekologické důsledky tvorby biofilmů v přírodních i antropogenně ovlivněných prostředích
na základní úrovni navrhuje vhodné přístupy ke studiu diverzity a funkce mikrobiálních komunit v daném prostředí (výběr typu vzorkování, kultivačních a nekultivačních metod, fyziologických a molekulárních analýz)
chápe význam ochrany mikrobiální diverzity a odpovědného nakládání s ekosystémy pro udržení klíčových ekosystémových funkcí, na nichž se mikroorganismy podílejí
Poslední úprava: Lišková Petra, RNDr., Ph.D. (17.01.2026)
