PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Fyziologie bakterií II - MB140P32
Anglický název: Physiology of bacteria II
Český název: Fyziologie bakterií II
Zajišťuje: Katedra genetiky a mikrobiologie (31-140)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2025
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:ústní
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň: specializační
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. RNDr. Radovan Fišer, Ph.D.
Vyučující: doc. RNDr. Radovan Fišer, Ph.D.
Mgr. Jarmila Hnilicová, Ph.D.
Mgr. Jitka Jirát Matějčková, Ph.D.
RNDr. Petra Lišková, Ph.D.
RNDr. Gabriela Mikušová, Ph.D.
Mgr. Viola Vaňková Hausnerová, Ph.D.
Korekvizity : MB140P34
Anotace -
Přednáška je pokračováním modulové přednášky Fyziologie bakterií I, která je její prerekvizitou. Jsou probírány typy regulací v bakteriální buňce, její adaptace v prostředí a komunikace s okolím, diferenciace, signalizace, fyziologie bakteriálních membrán, neribosomální syntéza proteinů, metody detekce patogenů a antibiotická rezistence.
Poslední úprava: Mikušová Gabriela, RNDr., Ph.D. (03.01.2025)
Literatura -

Kim B.H., Gadd, G.M.: Prokaryotic metabolism and Physiology, 2nd edition (2019)
Moat A.G.,, Foster J.W., Spector M.P., Microbial Physiology, 4th Edition Wiley-Blackwell; 2002
Encyclopedia of Microbiology , 3ed, Editor-in-Chief:  Moselio Schaechter, Elsevier, 2009
The Prokaryotes, Springer; 4rd edition (2014)
Madigan, Bender, Buckley: Brock Biology of Microorganisms, Benjamin Cummings; 15 edition (2017)
Vybrané přehledové články z : Nature Reviews Microbiology, Annual Reviews of Microbiology

Poslední úprava: Konopásek Ivo, doc. RNDr., CSc. (18.02.2021)
Požadavky ke zkoušce -

Zkouška je písemná. Vychází z prezentací přednášek a z doporučené literatury. 

Poslední úprava: Mikušová Gabriela, RNDr., Ph.D. (02.02.2024)
Sylabus -

Přednášející: JH: Jarmila Hnilicová, GM: Gabriela Mikušová, PL: Petra Lišková, JJM: Jitka Jirát Matějčková, VVH: Viola Vaňková Hausnerová

 

1. Regulace u bakterií (JH) 

Regulace syntézy enzymu, regulace genové exprese u bakterií a archea

Regulace aktivity enzymu

 

2. Globální regulace (JH)

Globální regulace: odpověď na environmentální stres

Stringentní odpověď a limitace zdrojem uhlíku

Limitace zdrojem dusíku

Limitace fosfátem

Regulace přechodu mezi aerobním a anaerobním metabolizmem

 

3. Environmentální stres a taxe (JH)

RpoS a globální stresová odpověď

Sigma faktory a regulace stresové odpovědi

Teplotní šok

Chladový šok

Oxidační stres

Quorum sensing

Osmotický šok

Chemotaxe

  

4. Život bakterií v biofilmu (PL)

Základní charakteristika a výskyt biofilmu

Fyziologie buněk v biofilmu

Extracelulární matrix

Vývoj a disperze biofilmu

Signály ovlivňující tvorbu biofilmu

Vícedruhový biofilm

 

5. Lipidy v membráně bakterií (GM)

Druhy bakteriálních lipidů (polární hlavy, mastné kyseliny, primární struktura)

Membránové modely

Neannulární lipidy

Annulární lipidy - vliv na funkci membránových proteinů

Funkce acidických fosfolipidů v membráně

Funkce fosfatidylethanolaminu v membráně

Membránové lipidy jako cíl antibiotik

 

6. Mnohobuněčnost a diferenciace u bakterií (JH)

Příklady - Bacillus subtilis, Bacillus anthracis, Myxococcus xanthus, Caulobacter crescentus, aktinobakterie

Diferenciace - buněčné typy a determinace osudu buňky

Signály spouštějící diferenciaci

Regulace heterogenity genové exprese

 

7. Neribosomální peptidová syntéza a sekundární metabolizmus (GM)

Charakteristika NRPS peptidů a princip syntézy

Základní domény syntetázy

„Tailoring“ domény

Modifikace NRPS

8. Přístupy a nové metody detekce patogenů (JJM)

Metody celogenomového sekvenování v klinické praxi.

Molekulární epidemiologie, příklady z nemocnic z České republiky.

 

9. Antibiotická rezistence a One Health koncept (VVH)

Mechanismy antibiotické rezistence a přenosu genů pro rezistenci mezi bakteriemi.

Příklady genů pro rezistenci.

Plazmidy u wt bakterií.

Vysvětlení One Health konceptu.

 

Poslední úprava: Hnilicová Jarmila, Mgr., Ph.D. (06.01.2025)
Výsledky učení

Po úspěšném absolvování předmětu Fyziologie bakterií II student:

 

  • Definuje a vysvětlí základní mechanismy regulace genové exprese u bakterií a archeí, porovná metody jejich studia a zvolí nejvhodnější přístup pro řešení konkrétní vědecké otázky.
  • Vysvětlí a porovná globální regulační proteiny a transkripční faktory, navrhne experimenty k identifikaci genů regulovaných těmito proteiny a interpretuje výsledky těchto experimentů.
  • Porovná a rozliší odpovědi bakterií na různé typy stresu: limitaci živin (uhlík, dusík, fosfát), teplotní šok, chladový šok, oxidační stres, osmotický stres a přechod mezi aerobním a anaerobním prostředím a analyzuje jejich dopady na buněčnou fyziologii.
  • Vysvětlí pojmy atenuace, ribospínač (riboswitch), sRNA, diauxie, katabolická represe, dvoukomponentový regulační systém, sigma faktor, 6S RNA, stringentní odpověď, GASP fenotyp, growth law“, quorum sensing a interpretuje jejich úlohu v regulaci růstu, přežití a metabolismu bakterií.
  • Popíše mechanismy dlouhodobého přežívání bakterií v nepříznivých podmínkách a jejich regulace.
  • Popíše a interpretuje mechanismus chemotaxe a uvede příklady jeho role při vyhledávání optimálních podmínek pro růst.
  • Definuje biofilm, uvede příklady jeho výskytu, vysvětlí fyziologické odlišnosti buněk v biofilmu oproti planktonnímu stavu, popíše jednotlivé fáze vývoje biofilmu v jejich logické posloupnosti a objasní význam extracelulární matrix pro ochranu a stabilitu buněk.
  • Popíše význam lipidů bakteriální membrány, vysvětlí jejich fyzikální vlastnosti, analyzuje jejich interakce s membránovými proteiny a objasní jejich roli v buněčných procesech, adaptačních mechanismech a působení antibiotik.
  • Definuje neribosomální peptidovou syntézu a vysvětlí její obecný význam v ekologii bakterií a interakcích s okolním prostředím.
  • Uvede příklady a porovná strategie mnohobuněčnosti a diferenciace u vybraných bakteriálních druhů z hlediska přežití a kolonizace prostředí a analyzuje signály, které tyto diferenciační procesy spouštějí.
  • Popíše a interpretuje využití moderních metod celogenomového sekvenování, vysvětlí základní principy molekulární epidemiologie a zhodnotí její význam pro sledování a kontrolu šíření patogenů.
  • Definuje a vysvětlí fyziologické a buněčné mechanismy antibiotické rezistence, uvede konkrétní příklady a metody využívané při hledání genů a mutací zodpovědných za rezistenci.
  • Vysvětlí a zdůvodní význam One Health konceptu.
Poslední úprava: Hnilicová Jarmila, Mgr., Ph.D. (17.01.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK