|
|
||
|
Cvičení probíhá blokově - v LS2025/2026 v termínu 18.-22.5.2026
Podrobnější rozvrh najdete v nabídce Soubory - 2026_MB130C22_Praktikum Ekofyziologie_harmonogram.pdf Praktikum probíhá blokově (4-5 dní), obvykle v květnu nebo začátkem června. Zahrnuje 2 celé dny terénních a laboratorních měření v Botanické zahradě PřF UK a fyziologickém praktiku (B10, Katedra experimentální biologie rostlin, Viničná 5, dveře 205). Jeden den je věnovaný terénnímu výjezdu do blízkého okolí Prahy. Jeden den je rezervovaný na samostatnou práci - zpracování dat a přípravu prezentace výsledků. Poslední den dopoledne proběhne finální diskuse nad interpretací získaných výsledků. Praktické cvičení z ekofyziologie rostlin dá studentům základy ke způsobu terénního a laboratorního výzkumu fyziologického stavu rostlin založeném na terénních odběrech. Během cvičení se studenti naučí, jak správně odebírat rostlinný materiál pro terénní studie měření, naučí se ovládat řadu metod a přístrojů pro určení fyziologického stavu rostlin, naměří si experimentální hodnoty u vlastnoručně odebraného materiálu a závěrem připraví prezentaci se závěry svých analýz. Praktická cvičení budou probíhat v Botanické zahradě PřF UK a laboratorní měření v laboratoři týmu Ekofyziologie rostlin prof. Albrechtové. Téma praktického cvičení: Vybrané metody pro monitoring fyziologického stavu a vitality městských stromů. Soupis úloh: Úloha 1 (terén): Vitalita Smrku ztepilého 1a) Stanovení vitality na základě kritérií vývojových směrů pupenů 1b) Odhad obsahu chlorofylu v jehlicích na základě poměru fluorescence v 735 a 700 nm Úloha 2 (botanická zahrada):Vztah biofyzikálních parametrů listů Lípy srdčité k jejich optickým vlastnostem 2a) Stanovení relativního obsahu vody (RWC), specifické listové plochy (SLA), relativního obsahu chlorofylu pomocí příručního chlorofylometru (hodnoty SPAD), stanovení antokyanů pomocí kapesního přístroje (CCM-100) 2b) Porovnání biofyzikálních parametrů listu z úlohy 2a s jeho optickými vlastnostmi, měření spektroradiometrem 2c) Denní dynamika vodního potenciálu (VP), stanovení VP pomocí Scholanderovy tlakové komory Úloha 3 (botanická zahrada): Měření povrchové teploty listoví popínavých rostlin na zdi pomocí termografie Dovednosti, které si studenti osvojí: 1. Zásady správného a úspěšného terénního odběru listoví, 2. Stanovení strukturálních parametrů vázaných na suchou hmotnost listu: Čerstvá hmotnost listu (FW), plocha listu (A), suchá hmotnost listu (DW), Listová hmotnost na plochu (LMA), Specifické listové plochy (SLA), Obsah sušiny v listu (LDMC), Obsah vody (LWC), množství vody na jednotku plochy (EWT). Případně určení relativního obsahu vody (RWC). 3. Stanovení vodního potenciálu: Pomocí Scholanderovy tlakové komory bude zjištěn vodní potenciál rostlin, vypovídající o hospodaření vody rostlinou. 4. Pozorování vitality stromů na základě kritéria vývojových směrů pupenů: Počítání pupenů s a bez růstového potenciálu a dosazení do vzorce – vizualizace vitality stromu 5. Detekce obsahu pigmentů (chlorofylu a antokyanů) s využitím kontaktních kapesních přístrojů (SPAD, CCM-300, CCM-100,), 6. Měření optických vlastností na úrovni listu pomocí spektroradiometru s kontaktní sondou: výpočet vegetačních indexů (VI) ze spektrální křivky vegetace. Cíl: Zobrazení spektrální křivky, výběr vhodného indexu pro odhad chlorofylu, LMA a EWT (nebo jiného vodního parametru), tvorba vztahu VI s biofyzikálními parametry z úlohy 2a) (Obsahem chlorofylu,SLA, obsahem vody. 7.Meření rychlosti fotosyntézy, gazometrický systém TARGAS Poslední úprava: Lhotáková Zuzana, Mgr., Ph.D. (03.02.2026)
|
|
||
|
Albrechtová, J., Kupková, L., Campbell, P.K.E., 2017. Metody hodnocení fyziologického stavu smrkových porostů, Geographica. ed. Česká geografická společnost, Praha. Croft, H., Chen, J.M., Zhang, Y., 2014. The applicability of empirical vegetation indices for determining leaf chlorophyll content over different leaf and canopy structures. Ecological Complexity 17, 119–130. https://doi.org/10.1016/j.ecocom.2013.11.005 Neuwirthová, E., Lhotáková, Z., Albrechtová, J., 2017. The Effect of Leaf Stacking on Leaf Reflectance and Vegetation Indices Measured by Contact Probe during the Season. Sensors 17, 1202. https://doi.org/10.3390/s17061202 Main, R., Cho, M. A., Mathieu, R., O’Kennedy, M. M., Ramoelo, A., & Koch, S. (2011). An investigation into robust spectral indices for leaf chlorophyll estimation. ISPRS Journal of Photogrammetry and Remote Sensing, 66(6), 751-761. Coste, S., Baraloto, C., Leroy, C., Marcon, É., Renaud, A., Richardson, A.D., Roggy, J.-C., Schimann, H., Uddling, J., Hérault, B., 2010. Assessing foliar chlorophyll contents with the SPAD-502 chlorophyll meter: a calibration test with thirteen tree species of tropical rainforest in French Guiana. Ann. For. Sci. 5. Dong, T., Shang, J., Chen, J.M., Liu, J., Qian, B., Ma, B., Morrison, M.J., Zhang, C., Liu, Y., Shi, Y., Pan, H., Zhou, G., 2019. Assessment of Portable Chlorophyll Meters for Measuring Crop Leaf Chlorophyll Concentration 20. Donnelly, A., Yu, R., Rehberg, C., Meyer, G., Young, E.B., 2020. Leaf chlorophyll estimates of temperate deciduous shrubs during autumn senescence using a SPAD-502 meter and calibration with extracted chlorophyll. Annals of Forest Science 77, 30. https://doi.org/10.1007/s13595-020-00940-6 Jifon, J.L., Syvertsen, J.P., Whaley, E., 2005. Growth Environment and Leaf Anatomy Affect Nondestructive Estimates of Chlorophyll and Nitrogen in Citrus sp. Leaves. jashs 130, 152–158.https://doi.org/10.21273/JASHS.130.2.152 Kuhlgert, S., Austic, G., Zegarac, R., Osei-Bonsu, I., Hoh, D., Chilvers, M.I., Roth, M.G., Bi, K., TerAvest, D., Weebadde, P., Kramer, D.M., 2016. MultispeQ Beta: a tool for large-scale plant phenotyping connected to the open PhotosynQ network. R. Soc. open sci. 3, 160592. https://doi.org/10.1098/rsos.160592 Lhotáková, Z., Albrechtová, J., 2017. 12. Nespecifické indikátory fyziologického stavu listoví: laboratorní biochemické analýzy, in: Metody Hodnocení Fyziologického Stavu Smrkových Porostů. Česká geografická společnost, Praha, pp. 161–157. Morley, P.J., Jump, A.S., West, M.D., Donoghue, D.N.M., 2020. Spectral response of chlorophyll content during leaf senescence in European beech trees. Environ. Res. Commun. 2, 071002. https://doi.org/10.1088/2515-7620/aba7a0 Pereyra, M.S., Davidenco, V., Núñez, S.B., Argüello, J.A., 2014. Chlorophyll content estimation in oregano leaves using a portable chlorophyll meter: relationship with mesophyll thickness and leaf age. Rev. Agronomía & Ambiente 34(1-2): 77-84. Uddling, J., Gelang-Alfredsson, J., Piikki, K., Pleijel, H., 2007. Evaluating the relationship between leaf chlorophyll concentration and SPAD-502 chlorophyll meter readings. Photosynth. Res. 91, 37–46.https://doi.org/10.1007/s11120-006-9077-5 Literaturu na městské stromy dodáme před praktikem.
-IDB=Index DataBase = https://www.indexdatabase.de/ )
Poslední úprava: Albrechtová Jana, prof. RNDr., Ph.D. (18.02.2021)
|
|
||
|
Podmínkou udělení zápočtu je prezentace vysledků měření a aktivní účast v diskusi na závěrečném hodnocení výsledků. Poslední úprava: Lhotáková Zuzana, Mgr., Ph.D. (30.01.2026)
|
|
||
|
Soupis úloh: Úloha 1: Vitalita Smrku ztepilého 1a) Stanovení vitality na základě kritérií vývojových směrů pupenů 1b) Odhad obsahu chlorofylu v jehlicích na základě poměru fluorescence v 735 a 700 nm Úloha 2:Vztah biofyzikálních parametrů listů Lípy srdčité k jejich optickým vlastnostem 2a) Stanovení relativního obsahu vody (RWC), specifické listové plochy (SLA), relativního obsahu chlorofylu pomocí příručního chlorofylometru (hodnoty SPAD), stanovení antokyanů pomocí kapesního přístroje (CCM-100) 2b) Porovnání biofyzikálních parametrů listu z úlohy 2a s jeho optickými vlastnostmi, měření spektroradiometrem 2c) Denní dynamika vodního potenciálu (VP), stanovení VP pomocí Scholanderovy tlakové komory Úloha 3: Srovnání fotosyntetické aktivity slunných a stinných listů pomocí gazometrického systému TARGAS Praktikum je plánováno na 13 hodin v semestru a bude probíhat ve 3 týdnech. Poslední úprava: Albrechtová Jana, prof. RNDr., Ph.D. (07.02.2022)
|
|
||
|
Praktický kurz poskytuje studentům základy terénního a laboratorního výzkumu fyziologického stavu rostlin. Cílem je osvojení metodiky odběru materiálu, ovládání pokročilých přístrojů a schopnost interpretovat naměřená data v kontextu vitality dřevin a environmentálních stresů. Kognitivní cíle a výstupy: 1. Znalost a porozumění (Knowledge & Understanding) Student po absolvování kurzu dokáže:
2. Aplikace a analýza (Application & Analysis) Student je schopen:
3. Syntéza a hodnocení (Synthesis & Evaluation) Student prokazuje schopnost:
Metody ověřování výsledků učení Dosažení výše uvedených výstupů je vychází z aktivní účasti na terénních odběrech a laboratorních měřeních. Výsledným hodnocením je skupinová prezentace a diskuse výsledků, kde studenti prokazují schopnost propojit teoretické znalosti z povinné literatury s vlastními experimentálními daty. Poslední úprava: Lhotáková Zuzana, Mgr., Ph.D. (30.01.2026)
|