PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   Přihlásit přes CAS
   
Botanika cévnatých rostlin (pro učitelské kombinace) - MB120P72
Anglický název: Phylogeny and morphology of vascular plants (for biology teachers)
Český název: Botanika cévnatých rostlin (pro učitelské kombinace)
Zajišťuje: Katedra botaniky (31-120)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:3/1, Z+Zk [HT]
Počet míst: 50
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Je zajišťováno předmětem: MB120P176
Vysvětlení: pouze pro repetenty
Další informace: http://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=1923
Garant: Mgr. Marek Slovák, Ph.D.
Vyučující: doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc.
Mgr. Hana Chudáčková
Mgr. et Mgr. Kateřina Iberl, Dr. rer. nat.
RNDr. Barbora Lepková, Ph.D.
Mgr. Marek Slovák, Ph.D.
Anotace -
PŘEDNÁŠKA
Tento kurs seznamuje ucelenou a názornou formou s diverzitou cévnatých rostlin na zemském povrchu a to na
pozadí nejnovějších poznatků o jejich evoluci a fylogenetických vztazích. Studenti se na přednášce a
doprovodných praktických cvičeních seznámí se základními charakteristikami, způsobem rozmnožování,
rozšířením a typickými zástupci jednotlivých čeledí výtrusných, nahosemenných a krytosemenných rostlin,
reprezentujících nejen středoevropskou květenu, ale také význačné (především užitkové) rostliny celého světa.
Zároveň je přednáška výbornou příležitosti pro zopakování a doplnění poznatků o morfologii rostlin, o historii,
základních metodách a principech v taxonomii cévnatých rostlin.

PRAKTIKUM
Přednáška je doplněna praktickým cvičením, umožňujícím pozorovat na živém materiálu základní zástupce probíraných čeledí, jejich morfologické charakteristiky a rozdíly mezi příbuznými skupinami rostlin.

Praktická část předmětu (cvičení) sestává z 12 částí, přičemž pro získání zápočtu je nutné prezenčně absolvovat alespoň 10 z nich. Navíc je podmínkou zápočtu aktivní účast a úspěšné absolvování závěrečného determinačního testu.

Žádáme studenty se specifickými potřebami (SSP), popř. s individuálním studijním plánem (ISP), aby informovali garanta předmětu před začátkem semestru o svých případných omezeních, na jejichž základě by chtěli upravit výuku.

Současně jsou povinni informovat garanta, popř. vedoucího paralelky, alespoň 14 dní před zápočtem/zkouškou prostřednictvím emailu o svých případných omezeních, na jejichž základě by chtěli upravit podmínky pro splnění předmětu. Omlouváme se, ale z důvodu vysokého počtu přihlášených studentů nejsme schopni individuálně zohlednit případná omezení bez dostatečného předstihu.


VŠECHNY MATERIÁLY K PŘEDNÁŠKÁM, PRAKTIKÁM I KE ZKOUŠCE PRO LETNÍ SEMESTR 2025 NAJDETE NA GOOGLE DISKU:

https://drive.google.com/drive/folders/1uJQMkOJM4Cjw260iFclK2fF3ZZMZpaFv?usp=drive_link


PODMÍNKY SPLNĚNÍ PŘEDMĚTU:

1. Zápočet - účast na alespoň 80% praktik + úspěšné zvládnutí závěrečné poznávačky (minimální zisk 60% bodů). Poznávačku provedou studenti u testu z praktik.


2. Zkouška bude probíhat písemně. V odůvodněných případech, zejména u studentů se speciálními potřebami, může zkouška proběhnout také ústně, a to po předchozí dohodě s vyučujícím.


Známkování zkoušky bude následovné (čísla jsou uvedené v procentech):

100 – 91 = 1
90-75 = 2
74-60 = 3
59 a méně = 4


Poslední úprava: Slovák Marek, Mgr., Ph.D. (05.02.2026)
Literatura -

Základní studijní literatura:

  • Judd W. S. et al. (2002): Plant Systematics. A phylogenetic approached, ed. 2. - Sinauer Inc., Sunderland, Mass.
  • Simpson M. (2006): Plant systematics. - Elsevier Ac. Press
  • Slavíková Z. (2002): Morfologie rostlin. [skriptum]. - Praha.
  • Mártonfi P. (2006): Systematika cievnatých tastlin, ed 2. - UŠ Košice.

Literatura na praktikum:

  • Skalická A. et Slavíková Z. (1973): Praktická cvičení ze systematiky vyšších rostlin [skriptum]. - Karolinum,

Určovací klíče a obrazové atlasy:

  • Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. ? Academia, Praha.
  • Květena České [socialistické] republiky (1988-2004):Vol. 1-6. ? Hejný S. et Slavík B. [red.], vol. 1.-3. ? Slavík S. [red.], vol. 4-6.Slavík S. et Štěpánková J. [red.], vol. 7. ? Academia. Praha.
  • Deyl M., Hísek K. (2001): Naše květiny. - Academia Praha.

Poslední úprava: Stančík Daniel, RNDr., Ph.D. (28.04.2009)
Požadavky ke zkoušce
1. Zápočet - účast na alespoň 80% praktik + úspěšné zvládnutí závěrečné poznávačky (minimální zisk 60% bodů). Poznávačku provedou studenti u testu z praktik.


2. Zkouška bude probíhat písemně. V odůvodněných případech, zejména u studentů se speciálními potřebami, může zkouška proběhnout také ústně, a to po předchozí dohodě s vyučujícím.


Známkování zkoušky bude následovné (čísla jsou uvedené v procentech):

100 – 91 = 1
90-75 = 2
74-60 = 3
59 a méně = 4
Poslední úprava: Slovák Marek, Mgr., Ph.D. (05.02.2026)
Sylabus -

1) Úvod do fylogeneze a klasifikace cévnatých rostlin, vznik a diverzifikace cévnatých rostlin, evoluce orgánů a životního cyklu, znaky důležité pro klasifikaci, metodické přístupy

2) Výtrusné rostliny - nejstarší suchozemské rostliny (Protracheophyta, Rhyniophyta)

3) Výtrusné rostliny -mikrofilová větev cévnatých rostlin -  plavuňe (Zosterophyllophyta, Lycopodiophyta)


4) Výtrusné rostliny - megafilová větev cévnatých rostlin - kapradiny, přesličky a prutofky (Equisetophyta, Psilophyta, Polypodiophyta)

5) Semenné rostliny - evoluční chrakteristika, apomorfie (květ)

6) Nahosemenné (Gymnospermae) - Cykasy 

7) Nahosemenné - jinany, jehličnany (konifery)

8) Nahosemenné - liánovce (Gnetophyta); přechod ke krytosemennosti

9) Krytosemenné (Magnoliophyta, Angiospemae): znaky, diverzifikace

10) Krytosemenné - bazální krytosemenné (Magnoliopsida); nejstarší krytosemenná rostlina, bazální skupina ANA grade včítaně magnolioidů

11) Krytosemenné - jednoděložné (Liliopsida);  znaky, evoluce, zástupci

12) Krytosemenné - Pravé dvouděložné (Rosopsida)- znaky evoluce, zástupci

13) Skupina Rosidae (bazální čeledi, Eurosidy I a II)

14) Skupina Asteridae (bazální čeledi. Euasteriy I a II)


Základní jednotkou jsou čeledi, u nichž jsou představeny charakteristické a evolučně důležité znaky, jejich fylogenetická pozice, rozšíření, významní zástupci (s důrazem na středoevropskou květenu), zajímavosti, hospodářský význam atd. 

Poslední úprava: Slovák Marek, Mgr., Ph.D. (05.02.2026)
Výsledky učení -

Po úspěšném absolvování předmětu by student měl být schopen:

  • vysvětlit hlavní etapy fylogeneze a diverzifikace cévnatých rostlin a jejich orgánů, včetně klíčového přechodu rostlin z vody na souš, popsat morfologické, anatomické a fyziologické adaptace umožňující tento přechod (např. vznik kutikuly, vodivých pletiv, podpůrných tkání, specializovaných rozmnožovacích struktur) a objasnit jejich význam v evoluci suchozemské flóry;
  • popsat a porovnat klíčové znaky hlavních linií výtrusných a semenných rostlin, včetně hlavních linií nahosemenných a krytosemenných, a vysvětlit jejich význam pro moderní klasifikaci;
  • kriticky hodnotit různé fylogenetické a klasifikační přístupy (morfologické, molekulární, fylogenomické), rozumět jejich limitům, interpretovat vybrané fylogenetické stromy, z nich odvozovat evoluční souvislosti (monofýlie versus parafýlie a polyfýlie, vznik apomorfií, vznik znaků, konvergence a paralelismy atd.);
  • propojovat teoretické znalosti z fylogeneze, obecné biologie a ekologie rostlin s praktickým určováním a srovnáváním konkrétních čeledí a druhů cévnatých rostlin a využívat poznatky o příbuzenských vztazích a znacích čeledí při řešení úloh v ochraně přírody (např. identifikace ohrožených fylogenetických linií);
  • převádět odborné poznatky o evoluci a diverzitě rostlin do srozumitelné výuky (navrhovat jednoduché výukové aktivity, modely fylogeneze, terénní cvičení), volit příklady zejména ze středoevropské flóry podporující rozvoj kritického a ekologického myšlení žáků a o těchto tématech efektivně komunikovat;
  • v praktické rovině samostatně či ve skupině sbírat, preparovat, pozorovat a určovat vybrané zástupce cévnatých rostlin s využitím určovacích klíčů, herbářového materiálu i digitálních zdrojů, výsledky své práce vhodně dokumentovat (zpráva, poster, prezentace) a obhájit je v odborné diskusi;
  • diskutovat ekologické, konzervační a hospodářské souvislosti jednotlivých skupin cévnatých rostlin, včetně dopadů globálních změn na jejich diverzitu, reflektovat význam rostlinné diverzity pro fungování ekosystémů i pro lidskou společnost a tento význam srozumitelně komunikovat jak v odborném, tak popularizačním a vzdělávacím kontextu.

 

 

Poslední úprava: Slovák Marek, Mgr., Ph.D. (05.02.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK