PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Základní metody kosterní antropologie - MB110P14
Anglický název: Basic methods of skeletal anthropology
Zajišťuje: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: letní
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/2 Z+Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: 5
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Garant: doc. RNDr. Jana Velemínská, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: VACKOVA (01.04.2004)

Přednáška seznamuje posluchače se základní terminologií kosterní antropologie, včetně klasických a moderních metod jejího výzkumu. Sleduje kosterní pozůstatky člověka z pohledu tafonomie, zabývá se růstem a vývojem člověka i celé populace, vlivem sociálně-kulturních ukazatelů na evoluci ontogeneze. Dále podává přehled projevů nespecifické zátěže na kostře a patologických změn na kosterním, popř. zmumifikovaném materiálu.
V průběhu semestru budou demonstrovány a zároveň prakticky procvičeny tradiční metody prověřené z hlediska přesnosti a spolehlivosti (osteometrie, určování výšky postavy, pohlaví na kostře) i novější metody výzkumu (vyhodnocování tele RTG snímků, digitální měření přímé i zaznamenaného obrazu, 3D měření, vyhodnocování epigenetických znaků, Harrisových linií a dalších). Získaná data studenti statisticky zhodnotí a zpracují ve formě protokolů, které budou součástí požadovaného zápočtu.
Literatura
Poslední úprava: VACKOVA (30.04.2004)

Bogin, B., 2001. The Growth of Humanity. Wiley-Liss. New York.

Bräuer, G., 1988. 2. Osteometrie. In Knussmann, R. et al. (Eds.). Anthropologie. Handbuch der vergleichenden Biologie der Menschen. Zugleich 4. Auflage des Lehrbuchs des Anthropologie begrundet von Rudopf Martin. Band I. Wesen und Methoden der Anthropologie, Stuttgart: Gustav Fischer Verlag: 160-232.

Bruzek, J., 2002. A method for visual determination of sex, using the human hip. bone. American Journal of Physical Anthropology, 117, 2 : 157-168.

Hauser, G., De Stefano, G. F. 1989: Epigenetic variants of the human skull. E. Schweizerbart´sche Verlagsbuchhandlung, Stuttgart: S. 301.

Larsen, C.S. 1997. Bioarcheology. Interpretation behavior from the human skeleton. Cambridge University Press

Scheuer, L., 2002. Application of osteology to forensic medicine. Clin. Anatomy, 15:297-312.

Stloukal, M. et al.(eds.). 1999. Antropologie. Příručka pro studium kostry. Národní muzeum, Praha.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. RNDr. Jana Velemínská, Ph.D. (23.04.2012)

Zápočet je udělen za prezenci a za odevzdání protokolu (osteologická analýza kostry včetně metrického zpracování, odhadu věku a pohlaví, ...).

Zkouška formou testu včetně praktické části. Teoretická část - test formou označení správných odpovědí, doplňování, přiřazování správných pojmů k sobě navzájem, ...)

Praktická část - např. odhad věku, pohlaví,anatomické určení fragmentů kostry)

Sylabus
Poslední úprava: VACKOVA (30.04.2004)

1,. Úvod do tafonomie. Definice, terminologie a hlavní směry pozorování. Historie pohřbívání. Klimatologické, geografické, fyzikální a biologické podmínky rozkladu pozůstatků člověka. Mumifikace, žárové pohřby, dekapitace, kanibalismus, forenzní aplikace. (J. Velemínská, PřF UK)

2, Růst a vývoj člověka napříč historickým horizontem. Evoluce ontogeneze: růst a vývoj a jeho kvalitativní změny v průběhu evoluce druhu, potrava a růst, migrace a zdraví člověka. Vliv válek, nemocí a ekonomické situace na růst populace, změny v reprodukci a evoluci, demografie. (J. Velemínská, PřF UK)

3, Kraniometrie

Definice a lokalizace kraniometrických bodů na lebce. Základní metody měření (přímé měření klasické i pomocí digitálních přístrojů), metrické hodnocení RTG snímků (přímé měření a analýza digitálně zpracovaného obrazu), 3D měření pomocí kontaktního scanneru MicroScribe, vyhodnocování výsledků. (J. Velemínská, PřF UK)

4, Metrická analýza postkraniálního skeletu. Definice a lokalizace bodů na postkraniálním skeletu. Proporční indexy na kostře - hodnocení robusticity kostí, vyhodnocování výsledků, statistické zpracování dat. (J. Velemínská, PřF UK)

5, Určování výšky postavy na kostře. Výpočet výšky postavy u nedospělých jedinců (např. metoda podle Olivera a Pineaua, podle Stewarta a dalších). Určování výšky postavy dospělých (metoda podle Manouvriera, Pearsona, Breitingera, Bacha, Trotterové a dalších). (M. Dobisíková, Národní muzeum)

6, Stanovení věku dožití podle kostry. Biologický a chronologický věk; kostní a zubní věk; základy forenzní fetální osteologie, stanovení věku dožití u nedospělých koster (mineralizace chrupu, kostní růst, přirůstání epifýz a apofýz kostí); odhad biologického věku u dospělých jedinců (např. křížokyčelní spojení, spona stydká, stavba a hustota spongiózní kosti, obliterace švů, histologické změny). (M. Dobisíková, Národní muzeum)

7, Morfologické znaky na lidské kostře.

Pro stavbu lidské kostry je typická rozsáhlá biologická variabilita. Z hlediska charakteru či lokalizace lze rozlišovat tři skupiny morfologických znaků: klasické popisné, tzv. morfognostické, epigenetické a dentální. Chyba pozorování (Inter- a Intra-observer error). Možnosti využití morfologie pro porovnání geograficky a časově vzdálených populačních skupin a pro vytipování pokrevně příbuzných jedinců. (P. Velemínský, Národní muzeum)

8, Projevy nespecifické zátěže na kostře

Přednáška je zaměřena na znaky, ze kterých v archeologickém kontextu můžeme odvozovat míru optimálnosti životních podmínek našich předků a které jsou často dávány do souvislosti s nespecifickou zátěží organismu (populace). Vedle vlastní demografické struktury populačních skupin se mezi tyto biologické charakteristiky řadí například hypoplastické defekty skloviny, Harrisovy linie, cribra orbitalia, degenerativní změny kloubů a rozvoj pohybového aparátu, pohlavní a stranový dimorfismus, zdravotní stav chrupu, výška postavy resp. (post-)traumatické změny. (P. Velemínský, Národní muzeum)

9, Teoretické základy a praktické aplikace, využívané při určování pohlaví člověka podle kostry. Vysvětlení pojmu pohlavního dimorfizmu jednotlivých částí skeletu, jeho variací v průběhu růstu a vývoje člověka a rovněž i v interpopulačním kontextu s důsledky v přesnosti a spolehlivosti určení pohlaví. Vysvětlení požadavků na metody, vysvětlení principu testu validity a reliability metod, změny paradigmatu (náhrada populačně specifické lebky populačně stabilní pánví). Molekulárně biologické přístupy k určení pohlaví kostry. (J. Brůžek, FHS ZU Plzeň)

10, Základní techniky morfometrického přístupu k určování pohlaví využívajícího statistické indukce a diskriminační analýzy. Problém fluktuace dělící hodnoty diskriminační funkce a užití kritéria posteriorní pravděpodobnosti pro diagnostiku pohlaví. Strategie přístupu k určení pohlaví pohřebních celků. Princip primární (vyplývající z vysoké přesnosti a spolehlivosti metod užívajících pánevních kostí za současné jejich nízké zachovalosti) a sekundární pohlavní diagnozy. Závěrem přednášky budou studenti seznámeni s problematikou určení pohlaví fosilního člověka. (J. Brůžek, FHS ZU Plzeň)

11, Úvod do paleopatologie

Základní patologické odchylky na kostře ? zranění, degenerativní procesy, arteficiální zásahy, zánětlivé procesy, specifická infekční onemocnění... Demonstrace jednotlivých typů patologických změn na kostrovém materiálu z existujících sbírek, seznámení se s jejich hodnocením (rozsah zánětlivých změn ? periostitis, ostitis, osteomyelitis; stupně degenerativně-produktivních změn; trepanační techniky, známky hojení atd.). (J. Likovský, AÚ AV ČR, Praha)

12, Patologické stavy zjistitelné na mumiích, či zobrazené ve výtvarném umění (týká se zejména období pozdní gotiky a renaissance). Diagnostické metody využívané při studiu chorobných stavů na kostře a jejich indikace (RTG, CT, densitometrie, endoskopie, histologie), nezbytnost mezioborových konsultací sporných nálezů se specialisty jednotlivých oborů klinické mediciny (ortopedie, revmatologie, stomatologie, hematoonkologie atd.); diferenciální diagnostika.

Demonstrace archeologických kostrových nálezů z našeho území zajímavých datováním, rozsahem patologického stavu či nálezovými okolnostmi (budou-li k disposici). Závěrečná diskuse. (J. Likovský, AÚ AV ČR, Praha)

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK