PředmětyPředměty(verze: 996)
Předmět, akademický rok 2026/2027
   
Náboženství v postmoderní společnosti II. - LREL70B
Anglický název: Religion in Postmodern Society II
Podoba výuky: přednáška
Zajišťuje: HTF - Katedra religionistiky (28-06)
Fakulta: Husitská teologická fakulta
Platnost: od 2019
Počet semestrů výuky: 1
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 26 [hodiny]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Maximální kapacita předmětu: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň:  
Možnost opakovaného zápisu: 3 / 3 / 3 / 3
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Zuzana Kostićová, Ph.D.
Záměnnost : L0373
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Kurz se sestává ze dvou částí, totiž ze semináře (Náb. v postmoderní společnosti I.) a přednášky (Náb. v postmoderní společnosti II.). Společným cílem obou polovin je představit postmoderní náboženskou scénu s ohledem na alternativní formy spirituality - hlavním těžištěm je fenomén, jenž bývá někdy nazýván "new age" nebo "hnutí nového věku", nicméně student získá také základní znalosti o novopohanství a neošamanismu, jakož i o propojení všech těchto fenoménů s novými náboženskými hnutími a širší mainstreamovou kulturou. Přednáška je zaměřena na historickou perspektivu, klade důraz na některé dílčí rozměry fenoménu a předá studentovi základní teoretické nástroje, jak s postmoderní spiritualitou pracovat. Seminář je orientován spíše na filosoficko-náboženské základy postmoderní spirituality a její primární světonázorové rysy a klade tedy důraz na porozumění, práci s primárním materiálem a zúčastněná pozorování. Po absolvování kurzu bude student schopen vyjmenovat základní nejvýznamnější charakteristiky hnutí nového věku i postmoderní spirituality obecně a sociologicky i fenomenologicky je popsat, bude mít dobrý přehled o tom, jaké různé badatelské přístupy se uplatňují při jejich studiu a jaké jsou jejich možnosti i meze. Student bude chápat historický vývoj daných fenoménů a jejich kořeny v populární i elitní kultuře Evropy a USA, a to jak v literatuře a dějinách tradičních náboženských forem, tak západního esoterismu, tak i v zdánlivě zcela sekulárních fenoménech jako širší popkultura. Absolvování semináře naučí studenta aplikovat znalosti získané na přednášce na konkrétní jevy, osobnosti či texty, dokázat je interpretovat a podat o nich písemnou zprávu. Vzhledem k tomu, že součástí semináře jsou zúčastněná pozorování na akcích různých typů postmoderní spirituality, student si tyto dovednosti nacvičí přímo v praxi. Nejvýznamnější součástí obou polovin kurzu je však schopnost zaujmout bazálně neutrální badatelský postoj a naučit se vypovídat o postmoderních náboženských jevech nehodnotícím způsobem. Na semináři se student naučí důkladně reflektovat vlastní postoje a názory, rozumět jejich kontextu a dokázat je pro účely práce s primárním materiálem na chvíli odložit.
Poslední úprava: Kostićová Zuzana, Mgr., Ph.D. (14.09.2018)
Literatura

Odborná literatura ke kursu

Základní:

HANEGRAAFF, Wouter, New Age Religion in Western Culture, Brill 1996.

Doplňková:

HEELAS, Paul, WOODHEAD, Linda a další, The Spiritual Revolution. Why Religion Is Giving Way to Spirituality, Blackwell Publishing 2005.

HOŠEK, Pavel, A bohové se vracejí. Proměny náboženství v postmoderní době, Mlýn 2012.

NEŠPOR, Zdeněk R., Příliš slábi ve víře. Praha: Kalich 2010.

HAMPLOVÁ, Dana, Náboženství v české společnosti na prahu 3. tisíciletí. Praha: Karolinum 2013.

Poslední úprava: Kostićová Zuzana, Mgr., Ph.D. (14.09.2018)
Kontroly studia předmětu a podmínky pro jejich úspěšné vykonání, způsob hodnocení

Kurz je zakončen klasickou ústní zkouškou - seznam otázek bude k dispozici nejpozději od poloviny prosince.

DŮLEŽITÉ: Podmínkou připuštění ke zkoušce je získání zápočtu ze semináře (Náboženství v postmoderní společnosti I.).

Poslední úprava: Kostićová Zuzana, Mgr., Ph.D. (14.09.2018)
Sylabus

Základní témata, skrz která kurz postupně projde, jsou následující:

1. Úvodní hodina, logika kurzu, využitelnost kurzu v praktickém životě; co se děje s tradičními náboženstvími v 19.-20. století, sekularizace, odkouzlení světa a nové okouzlení světa. Jak (ne)chápat náboženství – esenciální versus sociálně konstruktivistický přístup (fenomenologie versus kulturní obrat), kognitivní přístup. Náboženství a jeho specifická struktura (worldview). Fenomén náboženské změny, srovnání s helénismem.

2. Teoretické základy kurzu – nová náboženská hnutí, náboženství a spiritualita, vývoj termínu spiritualita a jeho kontrast s termínem „náboženství“. Bainbridgeova stupnice vývoje NNH a Náboženské skupiny versus formy kolektivního chování. Co je to „milieu“. Termíny – „nový věk“ („new age“), „hnutí nového věku“, „spiritualita new age“, „postmoderní spiritualita“, novopohanství, neošamanismus.

3. Historicko-sociologický kontext – modernita versus postmodernita, Zygmunt Baumann. Konstrukce modernity a dualita „systému“ a „jedince“. reakce proti „systému“ v rámci elitní kultury – neomarxismus a kritická teorie, Derrrida, Foucault. Globalizace a glokalizace.

4. Historická perspektiva – postmoderna v kontextu romantismu, literatury, filosofie a lidové kultury 19.-20. století. Emotivita, iniciační motivy, gotická fikce, důraz na individuum, fantaskní prvky.

5. Historická perspektiva – postmoderna v kontextu západního esoterismu, the Great Awakenings, life reform, new science, spiritismus a počátky channelingu. Theosofická společnost – Blavatská, Olcott, Besantová, Baileyová, kritika křesťanství a vědy, import východních prvků atd.

6. Historická perspektiva – dějinný přehled od šedesátých let dále. Boom nových náboženských hnutí v šedesátých letech. Psychedelická revoluce, nová věda, hnutí hippies, vstup spirituality do mainstreamu v 80. letech, současný stav – individuální spiritualita, literatura a média; domy osobního rozvoje a semináře; firemní kultura; duchovní umění new age.

7. Teoretické a metodologické přístupy: počátky chápání spirituality, starší kritická pojetí (Colin Campbell). Hanegraaffovo pojetí, hermeneutika postmoderní spirituality.

8. Teoretické a metodologické přístupy: Sociologické pojetí, Heelas a Woodheadová, Sutcliffe, kvalitativní/antropologický přístup versus kvantitativní přístup (a problémy kvantitativního přístupu). Spiritualita a diskurzivní analýza, pronikání spirituality do vědy, vytlačování křesťanského a ateistického diskurzu. Reakce: kognitivně-evoluční religionistika a skeptické hnutí.

9. Hledači a komunity: new age v praxi. Fenomén „seekers“. Slavná new age centra. Avalon, Findhorn, Esalen, česká situace. Nová náboženská hnutí a new age: případ RSE.

10. Mileniální rozměr postmoderní spirituality: věk Vodnáře, rok 2012 a mayský kalendář, modernější formy očekávání konce světa – ekospiritualita a environmentální hnutí.

11. Psychologizace sakrálna, sakralizace psychologie, Jung jako esoterický myslitel, transpersonální psychologie, Stanislav Grof.

12. Novopohanství – počátky, historie, současnost.

13. New age v sekularizovaném mainstreamu a v populární kultuře.

14. Závěr/rezerva/diskuse/promítání filmu.

Poslední úprava: Kostićová Zuzana, Mgr., Ph.D. (14.09.2018)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK