Systematický rozbor výchozích noetických pojmů, metod a koncepcí v evropské filosofii od antické filosfie až po 20. století. Základní tématické okruhy noetiky - Pojem poznání a vědění v antické filosofii (vztah bytí, myšlení, poznání), analýza pojmu poznání u Platóna a Aristotela (koncept pravdy, ideje, teorie logických soudů, adekvační teorie pravdy), diskuse realismus - nominalismus, vznik moderní vědy a moderního vědeckého poznání (Koperník, Galilei, Bruno, Newton), karteziánská teorie poznání (Descartes, pravda jako evidence), novověká racionalistická noetika (Descartes, Spinoza, Leibniz), novověký empirismus (Locke, Hume, Berkeley), novověký transcendentalismus (Kant, Fichte), dialektické teorie poznání (Schelling, Hegel), filosofická hermeneutika (Schleiermacher, Dilthey, Heidegger, Gadamer), analytická filosofie jazyka a moderní teorie vědeckého poznání (Carnap, Wittgenstein, Popper, Quine, Kuhn, Feyerabend, Lakatos).
Poslední úprava: Zátka Vlastimil, PhDr., CSc. (30.01.2024)
Literatura
* Studijní literatura (možnost výběru jednoho díla): PLATÓN, Ústava, (7. kniha), přel. F.Novotný, Praha 1921 PLATÓN, Listy (7.list), přel. F.Novotný, Praha 1928 ARISTOTELÉS , Metafyzika, přel A.Kříž, Praha 1946 ARISTOTELÉS. O duši, přel A.Kříž, Praha 1947 ARISTOTELÉS, Etika Nikomachova, přel. A. Kříž, Rezek, Praha 2013 DESCARTES, René, Úvahy o první filosofii, přel. Z. Gabriel., Praha 1970. Descartes, René, Rozprava o metodě, pře. V.Szathmáryová-Vlčková, Praha 1935. HUME, David. Zkoumání lidského rozumu,přel. V. Gaja, Praha 1972. KANT, Immanuel. Kritika čistého rozumu,přel. Jaromír Loužil ve spolupráci s Jiřím Chotašem a Ivanem Chvatíkem., Praha 2001. HUSSERL,Edmund, Karteziánské meditace, přel. M. Bayerová, Praha 1968 GADAMER, Hans. Georg, Pravda a metoda, přel. M.Petříček, Praha 2010 WITTGENSTEIN, Ludwig, O jistotě, přel. V.Zátka, Praha 2010 KUHN, Thomas, Struktura vědeckých revolucí, přel. T.Jeníček, Praha 1997 Doporučená SEIDL, Horst. Bytí a vědomí: gnoseologie a metafyzika v klasické a moderní tradici,přel. Karel Floss, Praha 2005. ŠPŮR, Josef. Úvod do systematické filosofie: gnoseologie. Upravila Markéta Šálená., Dobrá Voda, 2002.
Poslední úprava: Zátka Vlastimil, PhDr., CSc. (30.01.2024)
Požadavky ke zkoušce
Výuka bude podle daných požadavků fakulty probíhat prezenční, resp. distanční formou výuky. Předpokladem je aktivní účast na přednáškách, zvládnutí požadované látky v kontaktní i distanční formě studia , zkouška z látky v uvedeném rozsahu, povinná četba jednoho díla z primární filosofické literatury podle vlastního výběru (např. Platóna, Aristotela, Descarta, Locka, Huma, Kanta, Wittgensteina, Poppera, Gadamera, Heideggera,aj.) a zhodnocení jejich aktuálního významu
V případě přechodu na distanční výuku bude předmět vyučován formou přímé online výuky pomocí nástroje MS Teams v čase určeném rozvrhem fakulty. Předmět bude zakončen zkouškou.
Bližší informace a pokyny k instalaci MS Teams: https://dl.cuni.cz/ms-teams/ a na https://htf.cuni.cz/HTF-747.html
Poslední úprava: Zátka Vlastimil, PhDr., CSc. (30.01.2024)
Sylabus
1. Pojem poznání a vědění v antické filosofii – logos, bytí, myšlení, poznání, pravda 2. Analýza pojmu poznání u Platóna – koncept bytí, pravdy a ideje 3. Analýza pojmu poznání u Aristotela – adekvační teorie pravdy, teorie logických soudů, empirismus, diskuse realismus – nominalismus, teorie intencionality, praktické fronésis v etice 4. Vznik moderní vědy v 16. století a nový koncept moderního vědeckého poznání a pravdy (Koperník, Galilei, Bruno, Newton) 5. Karteziánská teorie poznání – Descartes 6. Metafyzika subjektu jako nový fundament novověké teorie poznání 7. Novověká racionalistická noetika (Descartes, Spinoza, Leibniz) 8. Novověká empirická noetika (Locke, Hume, Berkeley) 9. Subjekt jako nový metafyzický základ teorie poznání (Brentano, Husserl) 10.Karteziánská redukce pravdy na evidenci 11.Novověké transcendentální teorie poznání – Kant, spojení racionalismu a empirismu, kopernikánský obrat, fenomenalismus, hranice poznání, agnosticismus 12. Dialektické koncepce poznání (Fichte, Schelling, Hegel) 13.Hermeneutické koncepce poznání (Schleiermacher, Dilthey Heidegger, Gadamer) 14, Moderní teorie vědeckého a filosofického poznání a analytická filosofie jazyka (Carnap, Wittgenstein, Popper, Quine, Kuhn, Feyerabend)
Poslední úprava: Zátka Vlastimil, PhDr., CSc. (30.01.2024)
