|
|
|
||
|
Kurz sleduje duchovní dějiny a dějiny východní a západní církve v období raného středověku, a to od tzv. stěhování národů do rozkolu v roce 1054.
DŮLEŽITÉ INFORMACE V PŘÍPADĚ PŘECHODU NA DISTANČNÍ VÝUKU: V případě přechodu na distanční výuku bude předmět vyučován formou přímé online výuky pomocí nástroje MS Teams v čase určeném rozvrhem fakulty. Bližší informace a pokyny k instalaci MS Teams naleznete na: https://htf.cuni.cz/HTF-747.html
Poslední úprava: Hrdlička Jaroslav, ThDr. (30.09.2020)
|
|
||
|
Na termín zkoušky se budete přihlašovat přes SIS. Základem pro přípravu na zkoušku je povinná literatura a přednášky. V případě trvání zákazu osobní přítomnosti studentů na vysokých školách v době zkouškového období zimního semestru 2020/2021 forma zkoušky bude mít následující charakter: odevzdání eseje. Požadavky na esej: 8-10 normostran, poznámkový aparát dle normy ISO 690, a seznam použité literatury. Témata k eseji na sklonku semestru vyhlásí vyučující a vy si budete moci vybrat. Poslední úprava: Hrdlička Jaroslav, ThDr. (30.09.2020)
|
|
||
|
Základní studijní literatura (povinná):
1. ŘÍČAN, R. - MOLNÁR, A., Dvanáct století církevních dějin, Kalich, Praha 2008, s. 170-297.
2. ALEŠ, P. Cirkevné dejiny II, Prešov: Pravoslávna bohoslovecká fakulta, 1973, s. 30-55; 60-68.
3. KADLEC, J. Dějiny katolické církve I, Olomouc: UP CMTF, 1993, s. 194-206.
4. KADLEC, J. Dějiny katolické církve II, Olomouc: UP CMTF, 1993, s. 34-38; 42-44; 61-84; 87-93.
5. DOSTÁLOVÁ, R. Byzantská vzdělanost, Praha: Vyšehrad, 2003, s. 129-143; 163-172.
Doporučená literatura:
1. DVORNÍK, F. Fotiovo schizma. Historie a legenda, Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2008, 574 str. ISBN 978-80-86715-94-0.
2. KRAFT, H. Slovník starokřesťanské literatury: život, spisy a nauka řeckých, latinských, syrských, egyptských a arménských církevních otců. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005, 320 s. Orig.: Kirchenväterlexikon. ISBN 80-7192-516-0.
3. FRANZEN, A. Malé dějiny církve. 3. vydání. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006, str. 55-190. Orig.: Kleine Kirchengeschichte. ISBN 80-7195-082-3.
4. FRENZ, T. Das Papsttum im Mittelalter, Köln: Böhlau, 2010, příslušné kapitoly.
5. SCHIMMELPFENNIG, B. Das Papsttum. Von der Antike bis zur Renaissance,Darmstadt, WBG, 2009, str. 59-222.
6. WERNER, E.-ERBSTÖSSER, M. Ketzer und Heilige. Das religiöse Leben im Hochmittelalter, Berlin: Union, 1986, 464 str.
Historické atlasy:
1. JEDIN, H. Atlas zur Kirchengeschichte, Wien: Herder, 2004. Příslušné mapy.
2. LITTELL, F. H. Atlas zur Geschichte des Christentums, Mannheim: Brockhaus, 1980. Příslušné mapy.
Poslední úprava: Hrdlička Jaroslav, ThDr. (17.02.2019)
|
|
||
|
Znalost přednáškových témat církevních a duchovních dějin raného a vrcholného středověku v rozsahu základní (povinné) studijní literatury a přednášek. Studenti prezenčního i studenti kombinovaného studia mají své přednášky, jež jsou povinni absolvovat. Všichni studenti se přihlašují k vypsaným termínům prostřednictvím SIS. V případě trvání zákazu osobní přítomnosti studentů na vysokých školách v době zkouškového období zimního semestru 2020/2021 forma zkoušky bude mít následující charakter: odevzdání eseje. Požadavky na esej: 8-10 normostran, poznámkový aparát dle normy ISO 690, a seznam použité literatury. Témata k eseji na sklonku semestru vyhlásí vyučující a vy si budete moci vybrat. Poslední úprava: Hrdlička Jaroslav, ThDr. (30.09.2020)
|
|
||
|
1. Církev a stěhování národů. Šíření západní církve v 5.-7. století. Arianismus u Germánů, situace v Africe, v Hispánii, v Galii a v Británii. Misie Bonifácova v Německu.
2. Řehoř Veliký a latinští teologové 5.-6. století.
3. Církevní poměry ve franské říši za dynastie Merovejců a Pippinovců. Vznik papežského státu, spojení papežství a říše.
4. Karel Veliký a vzdělanost Západu 9.-10. stol. Doba pokarlovská.
5. Doba Justiniánova v Byzanci. Teologové v Byzanci 6.-10. století.
6. Boj o obrazy v Byzanci.
7. Patriarcha Fothios. Vztahy Východu a Západu v 9. stol.
8. Clunyjská reforma a její vliv na západní křesťanstvo. Reformní mnišské proudy. Šíření křesťanství v 10. a 11. století (Severské země, Uhry, Polabané a Pomořané, Polsko)
9. Počátky křesťanství mezi Bulhary a Jihoslovany. Církev v Bulharsku v 10. a 11. století. Bogomilství. Církev u Srbů a Chorvatů v 10. a 11. století.
10. Počátky křesťanství na Rusi.
11. Řecká církev v 10. a 11. století. Rozkol v r. 1054.
ROZŠÍŘENÝ SYLABUS
1. Církev a stěhování národů. Šíření západní církve v 5.-7. století. Arianismus u Germánů, situace v Africe, v Hispánii, v Galii a v Británii. Misie Bonifácova v Německu.
Říčan-Molnár (2008): 146-152;183-188; 209-213;216-218.
Fenomén stěhování národů. Církev za stěhování Germánů. Církev ve visigótské a ostrogótské říši. Wulfilla a přijetí křesťanství, Kodex Argenteus. Ariánské národní církve, jejich charakter a přechod ke katolictví (Vandalové, Ostrogóti, Burgundi, Langobardi, Vizigóti, Suevové). Frankové (nepatří k alemanskému kmeni) a přijetí křesťanství. Kronika Franků. Církev ve vandalské říši. Počátky křesťanství na britských ostrovech, iroskotská misie, sv. Patrik, Wilfrith, Beda Venerabilis, Bonifác a jeho dějinný význam).
2. Řehoř Veliký a latinští teologové 5.-6. století.
Říčan-Molnár (2008): 199-204.
Kadlec (1993, I.): 194-206.
Papežství od Lva Velikého po Řehoře Velikého. Charakteristika pontifikátu Lva Velikého, Gelasia I. a Řehoře Velikého (zde včetně běhu života, literární a teologické dílo). Poslední latinští teologové, učenci a významná díla (Boethius, Cassiodorus Senator, Dionýsius Exiguus, Liber Pontificalis, Avitus - biskup z Vienne, Caesarius z Arles, Řehoř z Tours, Fortunatus, Leander a Isidor ze Sevilly, Fulgentius z Ruspe).
3. Církevní poměry ve franské říši za dynastie Merovejců a Pippinovců. Vznik papežského státu, spojení papežství a říše.
Říčan-Molnár (2008): 205-209;214-218, 226-229.
Církev ve Franské říši v merovejské době - podrobná charakteristika včetně významu irské misie pro franskou církev. Prohlubování přijetí křesťanství v zarýnských oblastech. Franská církev za majordomů, Karla Martella a jeho synů (Karlomanna a Pippina III.) Význam Bonifáce.
Ohrožení římských papežů Langobardy. Pippin III. a papež Zachariáš (dosažení královské koruny). Poslední merovejský král Chilperich III. Pontifikát Štěpána II. a vznik církevního státu - okolnosti, obsah Pippinovy donace. Konstantinova donace - charakteristika, obsah, význam. Význam Chrodeganga z Mét.
4. Karel Veliký a vzdělanost Západu 9.-10. stol. Doba pokarlovská.
Říčan-Molnár (2008): 229-246.
Výboje Karla Velikého. Christianizace Sasů a Frísů. Povýšení solnohradského biskupství na arcibiskupství (Arno). Chápání úlohy křesťanského panovníka Karlem Velikým. Církevní zákonodárství (capitularia). Farní a metropolitní soustava. Duchovní povznesení kněží. Náboženské vzdělávání laiků. Důsledné šíření benediktinské řehole. Založení dvorské školy v Cáchách. Význam Alcuina, Paula Diacona (Historia Langobardum), Einhard (Vita Caroli). Karolinská renesance. Vstup Karla Velikého do věroučných sporů své doby (spis Libri Carolini). Císařská korunovace v roce 800, okolnosti této události. Západní církev po Karlu Velikém. Nebezpečí Normanů, Maďarů a Saracénů. Rozdělení říše. Církev za vlády Ludvíka Pobožného. Pontifikáty Řehoře IV. a Lva IV. Pseudoisidorské dekretálie. Reforma klášterního života. Benedikt z Aniane. Agobard z Lyonu, Claudius z Turínu. Střediska duchovního života v Tours a Corbie. Hinkmar, Radbertus, Eriugena, Prudentius z Troyes, Hrabanus Maurus, Strabo, Haymo. Literární tvorba v jazycích germánských národů. Charakteristika teologie devátého století (spor o predestinaci, Gotschalk; spor o večeři Páně)
5. Doba Justiniánova v Byzanci. Teologové v Byzanci 6.-10. století.
Říčan-Molnár (2008): 172-183.
Dostálová (129-143)
Byzantská říše - dědička římského impéria. Termín Rhomaioi. Doba trvání byzantské říše.
Justin I. Justinián II. (527-565). Vliv císařovny Theodory na dění říše (např. její účast v církevní politice - problém monofyzitismu). Charakteristika vlády Hustiniána: cézaropapismus; isapostolos, pojetí křesťanského císaře. Počiny na půdě právní (svod římského práva, Kodex Justiniánus, Iuris Civilis; kanones a nomoi, Nomokánon, Joannes Scholastikos). Organizace církve. Boj proti pohanství. Problém monofyzitů v říši (Leontios z Byzance, teopaschitický spor, Tři kapitoly, Jakub Baradai; koptská, habešská a arménská církev).
Výtvarné církevní umění (př. Haghia Sophia). Bohoslužba a kult. Charakter byzantské zbožnosti. Mnišství a poustevnictví. Mnišská literární činnost (kronika Jana z Malaly, chréseis, seirai, Jan z Efesu). Mystická literatura (Jan z Lykopole, Jan Klimak - Nebeský žebřík). Mystik Maxim Vyznavač. Leontios z Neapole. Prokopios z Césareje.
6. Boj o obrazy v Byzanci.
Říčan-Molnár (2008): 218-226.
Význam ctění obrazů v byzantské říši. Církev v byzantské říši, význam mnišstva. Důvody vystoupení císaře Lva III. proti kultu obrazů. Průběh boje o obrazy (726-843). Ikonodulové a ikonoklasti. Lev III. Konstantin V. Kopronymos a závěry ikonoklastické synody 746. Jan Damašský. Císařovna Irena, její církevní politika, okolnosti svolání VII. všeobecného sněmu a jeho závěry, patriarcha Tarasios. Opat Platon, Theodoros Studités a význam studijského kláštera. Císař Michal II. a Theofilos. Císařovna Theodora a ukončení boje o obrazy. Sesazení patriarchy Jana a dosazení Methodia. Svátek pravověří. Dozvuky ukončení boje : Fohios. Reforma Theodora Studity. Literární produkce klášterů. Pronásledování Paulikiánů.
7. Patriarcha Fothios. Vztahy Východu a Západu v 9. stol.
Říčan-Molnár (2008): 246-249.
Dostálová: 163-172
Papež Mikuláš I. a patriarcha Fothios. Ignatios. Bardas. Osmý ekumenický koncil. Význam patriarchy Fothia pro církevní politiku a církev doby 9. století.
8. Clunyjská reforma a její vliv na západní křesťanstvo. Reformní mnišské proudy. Šíření křesťanství v 10. a 11. století (Severské země, Uhry, Polabané a Pomořané, Polsko)
Říčan-Molnár (2008): 262-278.
Úpadek západní církve v době pokarlovské a mnišské reformy v 10. století. Cluny (910, zakladatel vévoda Vilém Pobožný, zakládací listina (zaručena svobodná volba opatů a postavení přímo pod ochranu papežské stolice)). Opati Berno, Odo, Majolus, Odillo, Hugo. Charakteristika clunyjské zbožnosti a její šíření (clunyjský svaz). Centralizace (převoři v čele dceřiných klášterů) a ritualismus (centrální význam liturgie). Reformní hnutí v Lotrinsku (Gorza, Brogne). Bratři kamadulští v Itálii. Reformní dílo arcibiskupa Dunstana v Anglii. Svatá hora Athos. Hnutí Božího míru. Reforma kněžstva. Pontifikát Lva IX. Další šíření křesťanství v období 10. a 11. století (Dánsko, Norsko, Švédsko, Polsko, Uhry, Polabané a Pomořané)
9. Počátky křesťanství mezi Bulhary a Jihoslovany. Církev v Bulharsku v 10. a 11. století. Bogomilství. Církev u Srbů a Chorvatů v 10. a 11. století.
Říčan-Molnár (2008): 255-260; 278-282.
Počátky křesťanství a církev v Bulharsku v 10. a 11. století (kmen bulharský, Omortaga Enravotas, chán Boris, kolísání mezi Cařihradem a Římem, arcibiskupství v Prěslavi, význam žáků Metoděje, biskup Kliment, církev za vlády Symeona, Joan Exarch, Grigorij, Konstantin; doba cara Petra, Joan Rylský). Bogomilové a bogomilství. Církev u Srbů a Chorvatů.
10. Počátky křesťanství na Rusi.
Říčan-Molnár (2008): 282-285
Pohyb kmene Rusů, pronikání křesťanství mezi Rusy, kněžna Olga, misie západní a východní. Kníže Vladimír, princezna Anna a šíření křesťanství. Význam řeckých mnichů. Kníže Svatopluk, Boris a Gleb. Jaroslav Moudrý, církevní literatura. Charakter tzv. dvojvěří.
11. Řecká církev v 10. a 11. století. Rozkol v r. 1054.
Říčan-Molnár (2008): 286-291.
Příčiny vnitřního odcizení západu a východu. Církev za vlády Lva VI. Moudrého, Konstantina VII a Basileia II. Rozvoj literatury a výtvarného umění. Symeon Theologos a jeho význam pro mnišstvo. Příčiny a průběh rozkolu v roce 1054. Poslední úprava: Hrdlička Jaroslav, ThDr. (30.09.2020)
|