Seminář patrologie 2 - KSTE104

• Anglický název: Patristics Seminar 2
• Zajišťuje: Katedra systematické a pastorální teologie (26-KSPT)
• Fakulta: Katolická teologická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neomezen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět lze zapsat opakovaně; předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. David Vopřada, Dr.
• Vyučující: doc. David Vopřada, Dr.
• Neslučitelnost : KSTE185
• Je neslučitelnost pro: KSTE185

Anotace

čeština

V průběhu semináře budeme číst Ambrožovy spisy věnované Genezi, tj. De paradiso a De Noe.

Poslední úprava: Vopřada David, doc., Dr. (17.02.2025)

angličtina

Each year, a patristic work will be chosen to work with. Foreign students are welcome to participate: at the beginning of the course, an individual curriculum will be prepared for each student, according to his or her language skills and other possibilities. The output of the course would be a short paper (7 to 10 pages) on the topic related to the focus of the course.

Poslední úprava: Vopřada David, doc., Dr. (17.02.2025)

Cíl předmětu

čeština

1. Znalost (Remember)

• Studenti si dokážou zapamatovat hlavní teologická a historická témata spojená s Ambrožovými spisy De paradiso a De Noe.
• Studenti dokážou vyjmenovat klíčové pojmy a koncepty patristické exegeze spojené s výkladem Geneze.
• Studenti si dokážou vybavit základní charakteristiky latinské patristické tradice a její hermeneutické přístupy k biblickému textu.

2. Porozumění (Understand)

• Studenti dokážou vysvětlit hlavní exegetické metody užívané Ambrožem a jejich teologické důsledky.
• Studenti dokážou popsat kontext, ve kterém Ambrožovy texty vznikaly, a jejich vztah k předchozím patristickým tradicím.
• Studenti dokážou interpretovat význam jednotlivých motivů v textech (paradisus, arca Noe) ve světle raně křesťanské symboliky.

3. Aplikace (Apply)

• Studenti dokážou aplikovat základní metody patristického výkladu při četbě latinských textů.
• Studenti dokážou použít získané znalosti pro analýzu a interpretaci dalších patristických exegetických děl.
• Studenti dokážou převést teoretické znalosti do praxe tím, že budou formulovat vlastní exegetické komentáře ke klíčovým pasážím textů.

4. Analýza (Analyse)

• Studenti dokážou rozlišit různé vrstvy významu v Ambrožově interpretaci Geneze.
• Studenti dokážou porovnat Ambrosiovu exegezi s exegetickými přístupy jiných patristických autorů (např. Órigena, Augustina).
• Studenti dokážou analyzovat argumentační strukturu Ambrožových textů a jejich teologické zdůvodnění.

5. Hodnocení (Evaluate)

• Studenti dokážou kriticky zhodnotit vliv Ambrožovy exegeze na pozdější křesťanské teologické myšlení.
• Studenti dokážou posoudit, do jaké míry je patristický výklad Geneze relevantní pro současné biblické bádání.
• Studenti dokážou zhodnotit rozdíly mezi alegorickým a doslovným výkladem biblického textu v patristické tradici.

6. Tvorba (Create)

• Studenti dokážou sestavit odbornou prezentaci na téma patristické exegeze knihy Geneze.
• Studenti dokážou vytvořit písemný exegetický komentář k vybraným pasážím Ambrožových textů.
• Studenti dokážou navrhnout strukturovanou diskuzi k patristickým interpretacím ráje a potopy v kontextu křesťanské teologie.

Poslední úprava: Vopřada David, doc., Dr. (17.02.2025)

angličtina

1. Knowledge (Remember)

• Students will be able to remember the main theological and historical themes associated with Ambrose’s writings De Paradiso and De Noe.
• Students will be able to list key terms and concepts of patristic exegesis related to the interpretation of Genesis.
• Students will be able to recall the fundamental characteristics of the Latin patristic tradition and its hermeneutical approaches to biblical texts.

2. Comprehension (Understand)

• Students will be able to explain the main exegetical methods used by Ambrose and their theological implications.
• Students will be able to describe the context in which Ambrose’s texts were written and their relationship to earlier patristic traditions.
• Students will be able to interpret the significance of various motifs in the texts (paradisus, arca Noe) in the light of early Christian symbolism.

3. Application (Apply)

• Students will be able to apply fundamental patristic exegetical methods when reading Latin texts.
• Students will be able to use their acquired knowledge to analyse and interpret other patristic exegetical works.
• Students will be able to translate theoretical knowledge into practice by formulating their own exegetical commentaries on key passages from the texts.

4. Analysis (Analyse)

• Students will be able to distinguish different layers of meaning in Ambrose’s interpretation of Genesis.
• Students will be able to compare Ambrose’s exegesis with the exegetical approaches of other patristic authors (e.g., Origen, Augustine).
• Students will be able to analyse the argumentative structure of Ambrose’s texts and their theological reasoning.

5. Evaluation (Evaluate)

• Students will be able to critically assess the impact of Ambrose’s exegesis on later Christian theological thought.
• Students will be able to evaluate to what extent patristic interpretations of Genesis remain relevant for contemporary biblical studies.
• Students will be able to assess the differences between allegorical and literal interpretations of biblical texts within the patristic tradition.

6. Creation (Create)

• Students will be able to develop an academic presentation on patristic exegesis of the Book of Genesis.
• Students will be able to produce a written exegetical commentary on selected passages from Ambrose’s texts.
• Students will be able to design a structured discussion on patristic interpretations of paradise and Noah’s ark within the context of Christian theology.

Poslední úprava: Vopřada David, doc., Dr. (17.02.2025)

Podmínky zakončení předmětu

• Aktivní účast v semináři včetně přípravy textu (max. 3 absence)
• Seminární práce na téma schválené vyučujícím:
• • rozsah: min. 7 NS, max. 12 NS (= 12600–21600 znaků vč. mezer a poznámek pod čarou);
  • citační úzus dle normy KTF, seznam bibliografie vč. pramenů a sekundární literatury;
  • u práce se očekává, že bude mít všechny náležitosti VŠ prací, o nichž studenti vědí z kurzu Metodologie.

Poslední úprava: Vopřada David, doc., Dr. (17.02.2025)

Literatura

Prameny

Ambrosius. De paradiso. CSEL 32/1.

———. De paradiso: Übersetzung mit Erläuterungen zum Inhalt und zum literarischen Hintergrund. Editoval Wolfgang Bietz. Studien zur Kirchengeschichte 17. Hamburg: Kovač, 2013.

———. Über das Paradies. Přeložila Susanne Greiner. Zweite Auflage. Christliche Meister 55. Einsiedeln Freiburg im Breisgau: Johannes Verlag, 2022.

———. Ambrogio: Il paradiso – il giardino piantato a Oriente.
Mattioli, Umberto, a Gabriele Pellizzari, ed.. Economica dello spirito 33. Milano: Paoline, 2018.

—. De Noe. CSEL 32/1.

Martz, Philippe. „Saint Ambroise de Milan, De Noe: Présentation, traduction, annotation". Thèse de doctorat, Université Paris-Sorbonne, École doctorale « Mondes anciens et médiévaux », 2014. http://www.theses.fr/2014PA040227.

Studie k De paradiso

Bardy, G. „La littérature patristique des «quaestiones et responsiones» sur l’Écriture sainte". Revue biblique 41–42 (1933 1932): 41.2: 210-236; 41.3: 341-367; 41.4: 515-537; 42.1: 14-30; 42.2: 211-229 42.3: 328-352.

Benjamins, H. S. „Paradisiacal Life: The Story of Paradise in the Early Church". In Paradise Interpreted: Representations of Biblical Paradise in Judaism and Christianity, editoval Gerard P. Luttikhuizen, 153–67. Biblical Studies, Ancient Near East and Early Christianity 2. Leiden ; Boston: Brill, 1999. https://doi.org/10.1163/9789047427179.

Bietz, Wolfgang Karl. „Paradiesesvorstellungen bei Ambrosius und seinen Vorgängern". Philosophische Fakultät der Universität Gießen, 1973. https://books.google.cz/books?id=DtISAQAAIAAJ.

Burns, J. Patout. „Creation and fall according to Ambrose of Milan". In Augustine: Biblical Exegete, editoval Frederick Van Fleteren a Joseph C. Schnaubelt, 71–97. Collectanea Augustiniana 5. New York et al.: Peter Lang, 2000.

Cabe, Benjamin. „The engendered soul in Apelles and Tertullian". In Studia Patristica, editoval Markus Vinzent, Roč. 128. Leuven: Peeters, 2021. https://doi.org/10.2307/j.ctv27vt51m.

Dupuis, Jacques. L’esprit de l‘homme. Étude sur l’anthropologie religieuse d’Origène. Museum Lessianum, section théologique 62. Paris ; Brugues: Desclée de Brouwer, 1967.

Gilbert, Lisa Kristin. „To Have Authority over a Body: 1 Corinthians 7: 3-4 and the Conjugal Debt". MA thesis, McGill University, 2007.

Grossi, Vittorino. „Il ricorso ad Ambrogio nell’opus imperfectum contra Iulianum di Agostino d’Ippona". Giuliano d’Eclano e l’Hirpinia christiana, 2003, 115–56.

Chapot, Frédéric. „Adam et le sage onomatothète. Remarques sur l’exégèse antique de Genèse 2, 19". Revue des études latines 85 (2007): 155–67.

Jeauneau, Édouard. „Le De paradiso d’Ambroise dans le livre IV du Periphyseon". In Tendenda vela: excursions littéraires et digressions philosophiques à travers le Moyen Âge, Édouard Jeauneau, 217–29. Instrumenta patristica et mediaevalia 47. Turnhout: Brepols, 2007.

Junod, Eric. „Les attitudes d’Apelles, disciple de Marcion, à l’égard de I’Ancien Testament". Augustinianum 22, č. 1/2 (1982): 113–33.

Lell, Helga Maria, a Lidia Raquel Miranda. „Political and moral implications on human institutions according to natural law paradigm in two ancient christian texts", 2012.

Lhuillier-Martinetti, Dominique. „De l’intérêt des contresens...(Jérôme correcteur d’Ambroise)". Vita Latina 178, č. 1 (2008): 43–52.

Luttikhuizen, Gerard P., ed. Paradise Interpreted: Representations of Biblical Paradise in Judaism and Christianity. Biblical Studies, Ancient Near East and Early Christianity - Book Archive Pre-2000 2. Leiden Boston: Brill, 1999. https://doi.org/10.1163/9789047427179.

Miranda, Lidia Raquel. „Alcances poéticos y mecanismos persuasivos del mensaje teológico en De paradiso y De Cain et Abel de Ambrosio de Milán". Aporía. Revista internacional de investigaciones filosóficas 5 (2013): 19--26.

———. „El bien común y la metáfora corporal en De paradiso de Ambrosio de Milán". Stylos 20 (2011): 169–80.

———. „Eva en el paraı́so y la naturaleza de la culpa en la exégesis de Ambrosio". Circe de clásicos y modernos 14, č. 2 (2010): 154–67.

———. „Metáforas y algo más en la retı́cula simbólica de De paradiso y De Cain et Abel de Ambrosio de Milán". Circe de clásicos y modernos 15, č. 2 (2011): 99–112.

———. „Traducciones, comentarios y debates: en búsqueda de la palabra inspirada de Dios". Circe de clásicos y modernos 19, č. 2 (2015): 55–66.

———. „Tras los pasos de Filón: la naturaleza humana en De paradiso, de Ambrosio de Milán". Anales de Filología Clásica 23 (2011): 121–37.

Nauroy, Gérard. „La création de l’homme (Gn 1, 26) dans une lecture critique de Philon le Juif: l’Epistula 29 (43 M) d’Ambroise de Milan face au De opificio mundi". In Judaïsme et christianisme dans les commentaires patristiques de la Genèse, editoval Marie-Anne Vannier, 87–108. Recherches en litterature et spiritualité 23. Bern: Peter Lang, 2014.

Perrone, Lorenzo. „Perspectives sur Origène et la littérature patristique des quaestiones et responsiones". In Origeniana Sexta. Origène et la Bible/Origen and the Bible, editoval Gilles Dorrival a Alain Le Boulluec, 151–64. Leuven: Peeters, 1995.

———. „Questions and Responses: Reading the Bible in the Light of Its Problems". In The Oxford Handbook of Early Christian Biblical Interpretation, editoval Paul M. Blowers a Peter William Martens, 198–209. Oxford Handbooks. Oxford: Oxford university press, 2019.

Pizzolato, Luigi Franco. „L’enigma del padre di sant’Ambrogio". Aevum 88, č. 1 (2014): 137–66.

Remy, Gérard. „Le Christ médiateur chez Ambroise et Augustin". Connaissance des Pères de l’Eglise 103 (2006): 2–16.

Roukema, Riemer. „The good samaritan in ancient christianity". Vigiliae Christianae 58, č. 1 (2004): 56–97.

Seijo Ibañez, Elisabet. „El ideal del esposo cristiano en la obra de Ambrosio de Milán". Polis. Revista de ideas y formas politicas de la antiguedad clasica 26 (2014): 147–72.

Spira, Gabriele. Paradies und Sündenfall: Stoffe und Motive der Genesis 3-Rezeption von Tertullian bis Ambrosius. Patrologia, Band XXXIV. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2015.

Willigen, Marius A. van. „Ambrose’s De Paradiso: An Inspiring Source for Augustine of Hippo". Studia Patristica 70 (2011): 47--54.

Zamagni, Claudio. „Is the question-and-answer literary genre in early Christian literature an homogeneous group?" In La littérature des questions et réponses dans l’antiquité profane et chrétienne: de l’enseignement à l’exégèse. Actes du séminaire sur le genre des questions et réponses tenu à Ottawa les 27 et 28 septembre 2009, editoval Marie-Pierre Bussieres, 241--268. Turnhout: Brepols, 2013.

———. „Une introduction méthodologique à la littérature patristique des questions et réponses: le cas d’Eusèbe de Césarée". In Erotapokriseis. Early Christian Question-and-Answer Literature in Context, editoval Annelie Volgers a Claudio Zamagni, 7–24. Leuven; Paris; Dudley, Ma.: Peeters, 2004.

 

Studie k De Noe

Badilita, Smaralda. „Les références à Gn 9, 20-21 dans la correspondance d’Ambroise". In Les dossiers de la Correspondance d’Am- broise. Bilan et perspectives. Actes de la journée d’études, 28 novembre 2013, Palais Universitaire, Strasbourg, editoval Michele Cutino a Françoise Vinel, Roč. Supplement 2. Revue des Études Tardo-antiques 4, 2015.

Cook, John Granger. „Philo’s Quaestiones in Genesim and Paul’s Σῶμα Πνευματικόν". In Alexandria: Hub of the Hellenistic World, editoval Benjamin Schließer, Jan Rüggemeier, Thomas J. Kraus, Jörg Frey, a Daniel Herrmann, 303–24. Wissenschaftliche Untersuchungen Zum Neuen Testament 460. Tübingen: Mohr Siebeck, 2021.

Courcelle, Pierre. „Saint Augustin at-il lu Philon d’Alexandrie?" Revue des études anciennes 63, č. 1 (1961): 78–85.

Cutino, Michele. „L’anima e le sue adfectiones nel lessico filosofico di Ambrogio". In Il latino dei filosofi a Roma antica, 171–207, 2006.

Dulaey, Martine. „L’apprentissage de l’exégèse biblique par Augustin. Première partie : Dans les années 386-389". Revue d’Etudes Augustiniennes et Patristiques 48, č. 2 (leden 2002): 267–95. https://doi.org/10.1484/J.REA.5.104855.

———. „Le «De Arca Noe» de Grégoire d’Elvire et la tradition exégétique de l’Église ancienne". Graphè 15 (2006): 79–102.

Franchi, Roberta. „« Intra tu, hoc est : in te ipsum intra » (Ambr., De Noe 11, 38): la conoscenza di sé in Ambrogio tra filosofia classica e tradizione cristiana". Helmantica 63, č. 189 (2012): 59–72.

Goncalves, Vincent. „Otium et decus. Les contraintes du «devoir de loisir» dans les réseaux aristocratiques de l’Occident romain tardif (IVe-Ve s. ap. J.-C.)". In Réseaux sociaux et contraintes dans l’Antiquité Tardive. Actes de la journée d’études (Université de Paris Ouest Nanterre La Défense, 27 juin 2013), editoval Ariane Bodin a Tiphaine Moreau, Supplément 1:137–56. Revue des Etudes Tardo-antiques 3, 2014.

Grant, Robert M. „God’s Word in Nature’s Birth (Exameron II 2.4): Ambrosian Environmental Theology: An Initial Probe in the Possibilities". Studia Ambrosiana 4 (2010): 209–35.

Nauroy, Gérard. „Ambroise de Milan face au judaïsme, entre héritage et polémique". In Judaïsme et christianisme chez les Pères, editoval Marie-Anne Vanier, 219–36. Judaïsme ancien et origines du christianisme 8. Turnhout: Brepols, 2015.

Otto, Jennifer. „Conflicting Christian reactions to Philo’s ark door exegesis". Theoforum 42, č. 1 (2011): 89–98.

Passarella, Raffaele. „Conoscenze mediche ambrosiane, ovvero la medicina nei padri della Chiesa: questioni di metodo". Acme 57, č. 2 (2004): 69–91.

———. „Medicina in allegoria: Ambrogio, Filone e l’arca di Noè". In Tra IV e V secolo: studi sulla cultura latina tardoantica, editoval Isabella Gualandri, 189–252. Quaderni di Acme 50. Milano: Cisalpino, 2002.

———. „Medicine in Ambrose". In Contributi di ricerca sulla poesia in Ambrogio. Atti del terzo dies academicus; 26-27 marzo 2007, 263–75. Studia ambrosiana 2. Milano; Roma: Bulzoni, 2008.

Pizzolato, Luigi Franco. „Il De Cain et Abel e ‘la prima cultura’ di Ambrogio". In Ambrogio e la liturgia, 177–212. Studia ambrosiana. Milano; Roma: Bulzoni, 2012.

Ricci, Roberta. „«Est etiarn in ipso motu, gestu, incessu tenenda verecundia»: il corretto modo di camminare secondo Ambrogio". In «Debita dona»: studi in onore di Isabella Gualandri, editoval Paola Francesca Moretti, Chiara Torre, a Giuseppe Zanetto, 437–59. Napoli: D’Auria, 2008.

Runia, David T. Philo in Early Christian Literature: A Survey. Compendia Rerum Iudaicarum Ad Novum Testamentum. Section 3: Jewish Traditions in Early Christian Literature 3. Assen, Minn.: Van Gorcum, 1993. https://doi.org/10.1163/9789004275164.

Schubert, Christoph. „Nihil difficilius quam hominis interiora comprehendere. Zu einem bisher nicht identifizierten Zitat bei Ambr., Noe 1,1". Zeitschrift für Antikes Christentum 7, č. 2 (14. leden 2003): 338–42. https://doi.org/10.1515/zach.2003.024.

Viller, Marcel. „L’Adversus Helvidium de S. Jerôme et la date du De Noe et arca de S. Ambroise". Recherches de science religieuse 10 (1920): 95–101.

Poslední úprava: Vopřada David, doc., Dr. (17.02.2025)

Metody výuky

Seminární forma výuky, seminární práce.

Poslední úprava: Vopřada David, doc., Dr. (21.02.2023)

Požadavky ke zkoušce

• Viz podmínky zakončení předmětu.

Poslední úprava: Vopřada David, doc., Dr. (21.02.2023)

Sylabus

Témata vztažená k Ambrožově Hexameronu budou stanovena na začátku semináře dle možností a zájmů studentů.

Poslední úprava: Vopřada David, doc., Dr. (21.02.2023)