|
|
|
||
Předmět se zaměřuje na českou a československou literaturu posledních deseti dekád. Chápe české dějiny jako
fenomén, který trvale vstupuje – jako inspirace tematická či motivická – do všech druhů české literatury (prózy, poezie i dramatu), přičemž historie je prostřednictvím literatury interpretována, reinterpretována, ale i dezinterpretována. Předmět odhaluje i momenty vlivu, který česká literatura má a měla na utváření národního sebepojetí, mapuje impulsy, jimiž naopak literatura ovlivnila společenskou, politickou, a tudíž i historickou situaci. Podstatnou součástí výuky je seminární část, v níž probíhá interpretace konkrétních textů a společná tvorba online výstavy v prostředí Exhibition Indihu. Obsah předmětu je každoročně obměňován, je možno zapisovat opakovaně. Poslední úprava: Kudlová Klára, Mgr., Ph.D. (17.07.2023)
|
|
||
Odhalit souvislost mezi historií a literaturou jako vzájemné ovlivnění. Vyzdvihnout momenty vlivu, který česká literatura má a měla na utváření národního sebepojetí, prostřednictvím online výstavy komunikovat výsledky semináře veřejnosti. Poslední úprava: Kudlová Klára, Mgr., Ph.D. (17.07.2023)
|
|
||
Podmínkou k zakončení je minimálně dvoutřetinová účast na předmětu, aktivní účast v diskusích, aktivní spolupráce na tvorbě online výstavy.
Poslední úprava: Kudlová Klára, Mgr., Ph.D. (17.07.2023)
|
|
||
Kamil Činátl. Dějiny a vyprávění. Praha, Argo, 2011. Jakub Holec. Problémy české literární fikce (s tematikou období 1938-1939). Pardubice, 2013, bakalářská práce. Jaroslav Vostrý, Zuzana Sílová, České drama a český hrdina. Kant, Praha 2017. Dobrava Moldanová. Zdání autenticity a přiznaná literárnost historického románu na konci 20. století [online]. In: Obraz dějin v umění 20. Století. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, s. 131-136 Cestami Mnémosyné, ed. Antonín K. K. Kudláč. Univerzita Pardubice, Pardubice 2021 Timotheus Vodička, Legenda a historie. Vl. nákladem, 1947. Seymour Chatman. Příběh a diskurs. Narativní struktura v literatuře a filmu. Brno, Host, 2008. Lubomír Doležel. Fikce a historie v období postmoderny. Praha: Academia, 2008. Umberto Eco. Lector in fabula. Role čtenáře. Praha: Academia, 2010. Marie-Laure Ryan. Fikce, nefaktuály a princip minimální odchylky. Aluze. 2005, roč. 9, č. 3, s. 105-118.
Martin Šíp: Historický román 60. let ve výuce literatury na střední škole. ZČU 2014. Poslední úprava: Kudlová Klára, Mgr., Ph.D. (17.07.2023)
|
|
||
1. Vladislav Vančura, 1938: květnová krize, literatura a historie jako obrana. 2. Milada Součková, 1939: literární deník jako pokus dokumentovat počátky protektorátu. 3. Milada Součková, 1943/1962: velká a malá historie 4. Karel Pecka, 1975-1978 a Václav Kaplický, 1963, spirituální důrazy v retrospektivě 50. let 5. Václav Kaplický, 1963: Velké Losiny jako obraz doby; Karel Michal, 1968: třicetiletá válka, Pražské jaro a vyhasínání ideálu. 6. Josef Jedlička, 1991, rehabilitace pojmu paměť. 7. Jáchym Topol, 2001 a 2005, Pražské jaro a srpnová invaze v dětské perspektivě. 8.Zuzana Holasová, 2019, socialistická éra a boj s drakem. 9. Lenka Lagronová, 2016, emblematické postavy českých dějin: sv. Václav, Božena Němcová. 10. Kateřina Tučková, 2022, použití dějinného materiálu v románu. Poslední úprava: Kudlová Klára, Mgr., Ph.D. (17.07.2023)
|