Výběrový seminář renesančního umění 2 - KDKU334

• Anglický název: Special Seminar of Renaissance Art 2
• Zajišťuje: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
• Fakulta: Katolická teologická fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: letní
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neomezen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět lze zapsat opakovaně; předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. PhDr. Martin Zlatohlávek, Ph.D.; doc. PhDr. Magdaléna Nespěšná Hamsíková, Ph.D.
• Vyučující: doc. PhDr. Magdaléna Nespěšná Hamsíková, Ph.D.; doc. PhDr. Martin Zlatohlávek, Ph.D.
• Neslučitelnost : KDKU211
• Je neslučitelnost pro: KDKU211

Anotace

čeština

I v letním semestru budeme stopovat na vybraných příkladech uměleckých děl odraz smíchové kultury ve výtvarném umění. Smíchová kultura, zejména ta lidová, hrála ve středověku a v raném novověku nezastupitelnou roli jakéhosi „ventilu“ a relativizace zaběhlého společenského pořádku, přísné morálky, společenských konvencí a neměnné společenské hierarchie. Tváří v tvář tělesnosti, spojené s nevyhnutelností smrti se zejména lidové vrstvy obyvatel psychologicky pravidelně od těchto zaběhnutých pořádků a „vážných“ oficiálních ceremoniálů oprošťovali prostřednictvím nejrůznějších festivit, zejména karnevalů. Při nich byly dočasně zrušeny všechny hierarchické vztahy, privilegia, normy či zákony. Tíha lidského údělu a vše děsivé bylo tak po určitý čas a často pomocí určitého vizuálního zpodobnění zesměšňováno a tím relativizováno. Smích byl na opačném pólu společenského života, ale byl s kulturou všech vrstev nedílně spjat, mnohdy jako výraz obrozující osvobodivé síly, uvědomění si cyklické obnovy života, ke které dochází již na zemi, tedy v přírodě. Takovou funkci plnily zejména karnevaly, divadlo a do určité míry i výtvarné umění. V oboru literární vědy položil studiu smíchové kultury základy jeden z nejvýznamnějších historiků 20. století Michail Michajlovič Bachtin se svou knihou François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance (v češtině vyšlo 2007 a 2015).

Konkrétně se pak soustředíme na zpodobení bizarních lidských postav nebo bizarních předmětů. Důležitou roli zde sehrál Giuseppe Arcimboldo a jeho podobizny komponované z různých živočichů, rostlin nebo předmětů. Všimneme si jeho předchůdců počínaje Leonardem da Vinci, kteří zpodobovali lidskou postavu naturalisticky, ba dokonce až groteskně. Tímto způsobem byla oživována i příroda. Budeme sledovat i Arcimboldovi následovníky. Deformace lidských postav a rozličných předmětů byla dána deformovanou perspektivou anamorfosis), což vedlo k vytváření podivných tvarů. O některých osobnostech minulosti se vědělo, že jejich tělo bylo ošklivé, až deformované: např. Ezop, Giotto ad. Pokusíme se zjistit, jak se to odrazilo ve výtvarném umění.

Poslední úprava: Zlatohlávek Martin, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2025)

angličtina

Also in the summer semester we will trace the reflection of the laughter culture in visual arts on selected examples of artworks. Laughter culture, especially folk culture, played an irreplaceable role in the Middle Ages and early modern period as a kind of "valve" and relativisation of the established social order, strict morality, social conventions and unchanging social hierarchy. In the face of the physicality associated with the inevitability of death, the popular classes in particular regularly exempted themselves psychologically from these established orders and 'serious' official ceremonies through various festivals, especially carnivals. In these, all hierarchical relations, privileges, norms or laws were temporarily abolished. The weight of human destiny and everything terrifying was thus ridiculed and thus relativised for a certain period of time and often through certain visual representations. Laughter was at the opposite pole of social life, but it was inextricably linked to culture of all classes, often as an expression of a reviving liberating force, an awareness of the cyclical renewal of life that already occurs on earth, i.e. in nature. Carnivals, theatre and, to some extent, the visual arts in particular fulfilled this function. In the field of literary studies, one of the most important historians of the 20th century, Mikhail Mikhailovich Bakhtin, laid the foundations for the study of laughter culture with his book François Rabelais and the Folk Culture of the Middle Ages and Renaissance (published in English in 2007 and 2015).

Specifically, we focus on the depiction of bizarre human figures or bizarre objects. An important role here was played by Giuseppe Arcimboldo and his likenesses composed of various animals, plants or objects. We note his predecessors, beginning with Leonardo da Vinci, who depicted the human figure in a naturalistic, even grotesque manner. Nature was also brought to life in this way. We will also follow Arcimboldo's followers. The deformation of human figures and various objects was due to the deformed perspective (anamorphosis), which led to the creation of strange shapes. Some figures of the past were known to have ugly, even deformed bodies: e.g. Aesop, Giotto, etc. We will try to find out how this was reflected in the visual arts.

Poslední úprava: Zlatohlávek Martin, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2025)

Podmínky zakončení předmětu

čeština

Podmínkou je minimálně 75% účast v hodinách, referát na zvolené téma o délce 30 minut s připravenou obrazovou prezentací a odevzdání písemné verze referátu.

Poslední úprava: Zlatohlávek Martin, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2025)

angličtina

The condition of the end of the course is the preparation and presentation of the report on the selected topic, always one for each semester, regular participation in the seminar (absence must be excused in writing), active involvement in the discussed and discussed topics of the seminar.

Poslední úprava: Zlatohlávek Martin, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2025)

Literatura

čeština

Literatura (výběrově):

Michail Michajlovič Bachtin: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance, Praha 2007 a 2015

Thomas DaCosta Kaufmann: Arcimboldo: visual jokes, natural history, and still-life painting [online]. Chicago: University of Chicago Press, 2009 [cit. 2024-10-02]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=713790.

Ernst Robert Curtius: Evropská literatura a latinský středověk. Vyd. 1. Praha: Triáda, 1998. 738 s.

Erich Auerbach: Mimesis: zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Vydání třetí, v nakladatelství Argo první. Praha: Argo, 2024. 661 stran

Vavřinec Leandr Rvačovský: Massopust, Praha 2008

Další specializovaná literatura bude probírána v hodinách.

 

Literatura (výběrově):

Periodika a edice:

Studia Rudolphina. Bulletin Centra pro výzkum umění a kultury doby Rudolfa II. – vyjma nejaktuálnějších čísel dostupné na webu: https://kramerius.lib.cas.cz/periodical/uuid:e142cfc6-93db-40ed-85f0-8baa429d04a1

Časopis Umění, https://www.digitalniknihovna.cz/knav/periodical/uuid:c731eb30-0e38-11e2-93d8-005056a60003

Opera Historica, https://www.opera-historica.com/artkey/oph-200301-0001_dvur-habsburskych-cisaru-v-letech-1526-1740-a-historiografie-na-prahu-21-stoleti.php

Ars Linearis

Bulletin Národní galerie

Katalogy výstav a monografické publikace:

Jan BAŽANT: Pražský Belveder a severská renesance, Praha 2006

Genny DI BERT: Vlašská kaple v Praze. Praha 2006

Gabriela BLAŽKOVÁ: Pražský hrad v raném novověku. In: Castrum Pragense. Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu XIII/2, 2016, 7–48

Heiner BORGREFFE / Věra LÜPKES / Paul HUVERNNE: Hans Vredeman de Vries und die Renaissance im Norden. Munich 2002

Jaromír ČELAKOVSKÝ / Josef KALOUSEK / Bohuš RIEGER / Josef STUPECKÝ: O královském hradě pražském. Praha 1907

Sylva DOBALOBÁ / Jaroslava HAUSENBLASOVÁ / Ivan P. MUCHKA: Grüne Gange im Königlichen Garten der Prager Burg. In: Studia Rudolphina, 2008, 18 – 33

Sylva DOBALOBÁ: Zahrady Rudolfa II.

Robert John Weston EVANS: Rudolf II. a jeho svět: kultura a myšlení ve střední Evropě 1576 – 1612. Praha 1997

Olga FREJKOVÁ: Česká renesance na Pražském hradě. Praha 1949

Luca Verlag FREREN: Prag um 1600. Kunst und Kultur am Hofe Kaiser Rudolfs II. I (kat. výstavy), Wien 1988

Luca Verlag FREREN: Prag um 1600. Kunst und Kultur am Hofe Kaiser Rudolfs II. II (kat. výstavy), Wien 1988

Eliška FUČÍKOVÁ: Rudolfínská kresba (kat. výstavy), Praha 1978

Eliška FUČÍKOVÁ (ed.): Umění na dvoře Rudolfa II., Praha 1988

Eliška FUČÍKOVÁ: Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze. Praha 1989

Eliška FUČÍKOVÁ (ed.): Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy, Praha 1997

Eliška FUČÍKOVÁ (ed.): Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy (kat. výstavy), Praha 1997

Eliška FUČÍKOVÁ: Příběh Královské zahrady. In: Příběh pražského hradu. Praha 2003, 246 – 250

Eliška FUČÍKOVÁ: Praha rudolfínská, Praha 2014

Eliška FUČÍKOVÁ / Beket BUKOVINSKÁ / Ivan MUCHKA: Umění na dvoře Rudolfa II., Praha 1991

Mojmír HORYNA / Petra OULÍKOVÁ: Kostel Nejsvětějšího Salvátora a Vlašká kaple. Kostelní Vydří 2006

Petr CHOTĚBOR: Zahrady pražského hradu. Praha 1993

Petr CHOTĚBOR: Bílá věž I. In: Pavel VLČEK: Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha 2000, 157–158

Karel CHYTIL: Umění a umělci na dvoře Rudolfa II., Praha 1921

Günter IRMSCHER: Hermathena in der Hofkunst Prags und Münchens um 1600. In: München–Prag um 1600, 2009, 77–101

Josef JANÁČEK: Rudolf II. a jeho doba. Praha 1987

Josef JANÁČEK: Italové v předbělohorské Praze (1526 – 1600). In: Pražský sborník historický 16, 1983, 77–118

Pavel KALINA / Jiří KOŤÁTKO: Praha 1437-1610, Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře, Praha 2011

Thomas DACOSTA KAUFMANN: Court, cloister & city. The Art and culture of Central Europe 1450–1800, London 1995

Thomas Da Costa KAUFMANN: The School of Prague. Painting at the Court of Rudolf II. Chicago-London 1988, 249–279

Thomas Da Costa KAUFMANN: Art and Architecture in Central Europe. An annotated Bibliography. Boston 1988

Lubomír KONEČNÝ: Sources and Significance of two Mythological paintings by Bartholomäus Spranger. In: Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen in Wien, Bd. 85/86, 1989–1990, 47–56

Jarmila KRČÁLOVÁ: Italské podněty v renesančním umění českých zemí. In: Umění XXXIII, 1985, 54–82

Jarmila KRČÁLOVÁ: Poznámky k rudolfinské architektuře. In: Umění XXIII, 1975, 499–526

Jarmila KRČÁLOVÁ: Architektura doby Rudolfa II. In: Dějiny českého výtvarného umění, Praha 1989

Jarmila KRČÁLOVÁ: Centrální stavby české renesance. Praha 1974

Jarmila KRČÁLOVÁ: Kruh v architektuře českého manýrismu. In: Umění 20, 1972, 1-28

Ivan MUCHKA: Rudolf II. jako stavebník. In: Umění na dvoře Rudolfa II., Praha 1991,179-213

Ivan MUCHKA: Rudolfínská Praha. Praha 2006

Jaroslav PÁNEK (ed.): Rudolfinská Praha, 1576–1612, Praha 2006

Pavel PREISS: Panoráma manýrismu. Praha 1974

Pavel PREISS: Italští umělci v Praze. Praha 1986

Eva ŠAMANOVÁ: Architektura české renesance. Praha 1961

Alena VOLRÁBOVÁ / Blanka KUBÍKOVÁ: Rudolf II. a mistři grafického umění (kat. výstavy), Praha 2012

Pavel VLČEK (ed.): Umělecké památky Prahy. Staré město. Josefov. Praha 1996

Pavel VLČEK (ed.): Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha 2000

dále články a knihy Pavla Šroňka a Petra Uličného

 

Poslední úprava: Zlatohlávek Martin, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2025)

angličtina

Artists’ Social Position in Renaissance

Ø   General monographs

Rudolf and Margot Wittkower, Born under Saturn: the Character and Conduct of Artists. A Documented History from Antiquity to the French Revolution, London 1963

D. S. Chambers, Patrons and Artists in the Italian Renaissance, London 1970

Andrew Martindale, The Rise of the Artist in the Middle Age and Early Renaissance, London 1972 Knihovna NG

Hannalore Glasser, Artists’ Contracts of the Early Renaissance, New York-London 1977

Michael Baxandall, Pittura ed esperienze sociali nell’Italia del Quattrocento, Torino 1978, v anglické verzi z London 1974 v Knihovna NG, sign. B2441

Patronage in the Renaissance, ed. by Guy Fitch Little, Stephen Orgel, Princeton 1981

Bruce Cole, The Renaissance Artist at Work. From Pisano to Titian, London, 1983, Knihovna NG, sign. A 2152, dlouhodobá zápůjčka v Anežském klášteře.

Martin Warnke, Hofkünstler. Zur Vorgeschichte des modernen Künstlers, Köln 1985

Peter Burke, Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii, revidovaná edice v angličtině 1987, česky Praha 1996: kap. 3 – Umělci a spisovatelé; kat. 4 – Patroni a zákazníci

Bram Kempers, Painting, Power and Patronage. The Rise o the Professional Artist in Renaissance Italy, London, 1987

Patronage, Art and Society in Renaissance Italy, ed. by F. W. Kent, P. Simons, J. C. Eade, Oxford, 1987

Randolph Starn, Loren Partridge, Arts of Power. Three Halls of State in Italy, 1300-1600, Berkeley-Los Angeles-Oxford, 1992

André Chastel, Umělec, in: Eugenio Garin (ed.), Renesanční člověk a jeho svět, Praha 2003, s. 185-208; zahraniční verze: L’uomo del Rinascimento, Roma-Bari 1992

Mary Hollingsworth, Patronage in Renaissance Italy. From 1400 to the Early Sixteen Century, London 1994

Alessandro Conti, Der Weg des Künstlers. Vom Handwerker zum Virtuosen, Berlin 1998 (già “L’evoluzione dell’artista”, in Storia dell’arte italiana, 2, Torino 1979, pp. 115-264), Knihovna MZ

Francis Ames-Lewis, The Intellectual Life of the Early Renaissance Artist, New Haven/London, 2000

Ø   Case Studies

H. Trevor Roper, Princes and Artists. Patronage and Ideology at Four Habsburg Courts, 1517-1633, London 1976, Knihovna NG, sign. B4826

Fernando Checa, Felipe II mecenas de las artes, Madrid 1992

Marcello Fantoni, La corte del Granduca. Forma e simboli del potere mediceo fra Cinque e Seicento, Roma, 1994

Ø   Articles

Peter Burke, “L’artista: momenti e aspetti”, in Storia dell’arte italiana, 2, Torino 1979, pp. 83-113

Artists’ Social Position in Renaissance (Venice)

Ø   Monographs

Elena Favaro, L’arte dei pittori in Venezia e i suoi statuti, Firenze 1975

Michel Hochmann, Peintres et commanditaires à Venise, 1540-1628, Roma 1992

Workshop’s pratice

Ø   General monographs

Martin Wackernagel, Der Lebensraum des Künstlers in der florentinischen Renaissance: Aufgaben und Auftraggeber, Werkstatt und Kunstmarket, Leipzig 1938, Knihovna NG, sign. C2868

William George Constable, The Painter’s Workshop, London 1954, Knihovna NG, sign. B4221

Ettore Camesasca, Artisti in bottega, Milano 1969, Knihovna NG, sign. B1885

Francis Kelly, The Studio and the Artist, Newton Abbot 1974

Francis Ames-Lewis and Joanne Wright, Drawing in the italian renaissance workshop, London 1983, Knihovna NG, sign. KB2752

The Artist’s Workshop, Proceedings of the Symposium The Artist’s Workshop (Washington, D.C., 10-11 March 1989), ed. by Peter M. Lukehart, Washington 1993, Knihovna NG, bez sign.

Il mestiere dell’artista, ed. by Michela Di Macco, Roma 1995 (Ricerche di Storia dell’arte, 55)

The Craft of Art. Originality and Industry the Italian Renaissance and Baroque Workshop, ed. by Andrew Ladis, Carolyn Wood, Athens (GA)-London 1995

La bottega dell’artista tra Medioevo e Rinascimento, ed. by Roberto Cassanelli, Milano 1998, v německé verzi vydané v Zürichu 1998, Knihovna NG, sign. D2055

Carmen C. Bambach, Drawing and Painting in the Italian Renaissance Workshop. Theory and Practice, 1300-1600, Cambridge 1999

 

Ø   Case studies

Michael Baxandall, The limewood sculptors of Renaissance Germany, New Haven 1980

Gaspare de Fiore, I modelli di disegno nella bottega del Rinascimento, Milano 1984

Alessandro Guidotti, Il mestiere del ‚dipintore‘ nell’Italia due-trecentesca, in: La pittura in Italia. Il Ducento e il Trecento, Tomo secondo, Milano 1986, s. 529-540

Janice Shell, Pittori in bottega. Milano nel Rinascimento, Torino 1995

Anabel Thomas, The Painter’s Practice in Renaissance Tuscany, Cambridge-New York 1995

Ø   Articles

Annamaria Bernacchioni, “Le botteghe di pittura. Luoghi, strutture, attività”, in Maestri e botteghe: pittura a Firenze dalla fine del Quattrocento, exhib. catalogue (Firenze, 1992-1993), Milano 1992, pp. 23-33

Francis Ames-Lewis, “Il disegno nella pratica di bottega del Quattrocento”, in La pittura nel Veneto. Il Quattrocento, ed. by Mauro Lucco, Milano, II, 1990, pp. 657-685

Jill Dunkerton, Susan Foister, Dillian Gordon, Nicholas Penny, From Giotto to Dürer. Early Renaissance Painting in the National Gallery, New Haven-London 1991, pp. 136-151

Alessandro Nova, “Salviati, Vasari, and the re-use of drawings in their working practice”, in Master Drawings, XXX (1992), pp. 83-108

Michel Hochmann, “Le dessin dans la peinture vénitienne: nouvelle recherches”, in Revue de l’art, CLX (2008), 2, pp. 11-22

Italian Workshops in the Renaissance

Ø   Monographs

Everett Fahy, Some Followers of Domenico Ghirlandaio, New York-London 1976

John A. Gere, Drawings by Raphael and his Circle from British and North American Collections, New York 1987

Martin Clayton, Raphael and his Circle. Drawings from Windsor Castle, London 1999 (Introduction, pp. 9-23)

Rudolf Hiller von Gaertringen, Raffaels Lernerfahrungen in der Werkstatt Peruginos, München-Berlin 1999

David Alan Brown, Leonardo da Vinci. Arte e devozione nella Madonne dei suoi allievi, Cinisello Balsamo 2003

Ø   Articles

John Shearman, “The Organization of Raphael’s Workshop”, in The Art Institute of Chicago Centennial Lectures, Chicago 1983, pp. 41-57 (“L’organizzazione della bottega di Raffaello”, in John Shearman, Studi su Raffaello, ed. by Barbara Agosti, Vittoria Milani, Milano 2007, pp. 83-95)

Rudolf Hiller von Gaertringen, “Uso e riuso del cartone nell’opera del Perugino. L’arte fra vita contemplativa e produttività”, in Pietro Vannucci il Perugino, Atti del Convegno Internazionale di studio (Perugia-Città della Pieve, 25-28 ottobre 2000), ed. by Laura Teza, Perugia 2004, pp. 335-350

Francesco Federico Mancini, “Considerazioni sulla bottega umbra di Perugino”, in Pietro Vannucci il Perugino, Atti del Convegno Internazionale di studio (Perugia-Città della Pieve, 25-28 October 2000), ed. by Laura Teza, Perugia 2004, pp. 329-334

 

Florentine Workshops in the Renaissance

         Monographs

Raffaele Ciasca, Statuti dell’Arte dei Medici e Speciali, Firenze, Camera di Commercio e Industria 1922

Raffaele Ciasca, L’Arte dei Medici e speziali nella storia e nel commercio fiorentino dal secolo XII al XV, Firenze 1927

Umberto Dorini, Statuti dell’Arte di Por Santa Maria del tempo della Republica, Firenze 1934

Alfredo Doren, Le Arti florentine, Firenze 1940

Alessandro Guidotti, Botteghe e produzione ‚artistica‘ nella Firenze del Tre e Quatrocento, in: Lorenzo Ghiberti, ‚materia e ragionamenti‘, kat. výst., Museo dell’Accademia e Museo di San Marco, Firenze 1978, s. 260-263

Anabel Thomas, The Painter’s Practice in Renaissance Tuscany, Cambridge 1995

Werner Jacobsen, Die Maler von Florenz zu Begin der Renaissance, München 2001

Daniela Parenti, Dalle arti alle gallerie florentine: percorso di alcune testimoniaze di arte civica, in: Maria Monica Donato, Daniela Parenti, Dal Giglio al David. Arte civica a Firenze fra medioevo e rinascimento, kat. výst., Galleria dell’Accademia, Firenze 2013, s. 87-97

        

Case studies

Jean K. Cadogan, Agnolo Gaddi’s carem and the Opera del Duomo in Florence, in: Cecilia Frosinini (ed.), Agnolo Gaddi and the Cappella Maggiore in Santa Croce in Florence, Milano 2014, s. 55-71

 

Venetian Workshops in the Renaissance

Ø   Monographs

Giovanni Bellini and the Art of Devotion, ed. by Ronda Kasl, Indianapolis 2004

Hans Dieter Huber, Paolo Veronese. Kunst als soziales System, München 2005

Giorgio Tagliaferro e Bernard Akema, con Matteo Mancini e Andrew John Martin, Le botteghe di Tiziano, Firenze 2009

Ø   Articles

Hans Tietze, “Master and Workshops in the Venetian Renaissance”, in Parnassus, XI (1939), 8, pp. 34-35, 45

Hans Tietze, “Meister und Werkstatte in der Renaissancemalerei Venedigs”, in Alte und Neue Kunst, I (1952), pp. 89-98

Erica Tietze-Conrat, “An Unpublished Madonna by Giovanni Bellini and the Problem of the Replicas in His Shop”, in Gazette des Beaux Arts, XXXIII (1948), pp. 379-382

Felton Gibbons, “Practices in Giovanni Bellini’s Workshop”, in Pantheon, XXIII (1965), 3, pp. 146-155

David Rosand, “Veronese and Company: Artistic Production in a Venetian Workshop”, in Veronese and His Studio in North American Collections, exhib. catalogue (Birmingham, 1 October-15 November 1972; Montgomery, 5-31 December 1972), Birmingham 1972, pp. 5-11

Augusto Gentili, “Giovanni Bellini, la bottega, i quadri di devozione”, in Venezia Cinquecento, I (1991), 2, pp. 27-60

Maria Clelia Galassi, “La produzione ‘seriale’ nella bottega di Giovanni Bellini: indagini sulle due Madonne del Museo di Castelvecchio”, in Verona illustrata, XI (1998), pp. 3-11

Nicos Hadjinicolaou, “Reflexiones sobre el taller del Greco”, in El Greco y su taller, exhib. catalogue (Athens, 16 October 2007-5 January 2008), ed. by Nicos Hadjinicolaou, Atene 2007, pp. 17-39

Artists’ “Libri di conti” and economic strategies (Venice)

Ø   Monographs

Paolo Farinati, Giornale (1573-1606), ed. by Lionello Puppi, Firenze 1968

Lorenzo Lotto, Il «Libro di spese diverse» con aggiunta d lettere e documenti diversi, ed. by Pietro Zampetti, Venezia-Roma 1969

Giovanni da Udine, I libri dei conti, ed. by Liliana Cargnelutti, Udine 1987

Michelangelo Muraro, Il Libro Secondo di Francesco e Jacopo Dal Ponte, Bassano 1992

Libretto dei conti del pittore Tiberio Tinelli (1618 - 1633), ed. by Bianca Lanfranchi Strina, Venezia 2000

Ø   Articles

Michelangelo Muraro, “I conti in tasca a Lorenzo Lotto”, in Notizie da Palazzo Albani, XIII (1984), pp. 144-164

Michelangelo Muraro, “Bassano: dare e avere per pitture fatte”, in Venedig und Oberdeutschland in der Renaissance. Beziehungen zwischen Kunst und Wirtschaft, ed. by Bernd Roeck, Klaus Bergdolt, Andrew John Martin, Sigmaringen 1993, pp. 77-90

Paul Hills, “Tintoretto’s Marketing”, in Venedig und Oberdeutschland in der Renaissance. Beziehungen zwischen Kunst und Wirtschaft, ed. by Bernd Roeck, Klaus Bergdolt, Andrew John Martin, Sigmaringen 1993, pp. 107-120

Tom Nichols, “Price, ‘Prestezza’ and Production in Jacopo Tintoretto’s Business Strategy”, in Venezia Cinquecento, VI (1996), 12, pp. 207-233

Francesca Bottacin, “Tiberio Tinelli. un artista veneziano del Seicento nel suo studio”, in Studi veneziani, n.s., XL (2000), pp. 239-255

Art market in Renaissance (Italy)

Ø   Monographs

Richard Goldthwaite, Wealth and the Demand for Art in Italy, 1300-1600, Baltimore 1993

The Art Market in Italy, 15^th-16^th Centuries/Il mercato dell’arte in Italia, secc. XV-XVII, ed. by Marcello Fantoni, Louisa C. Matthew, Sara F. Matthews-Greco, Modena 2003

Mapping markets for paintings in Europe, 1450-1750, ed. by Neil De Marchi, Hans J. van Miegroet, Turnhout 2006

Art market in Renaissance (Venice)

Ø   Articles

Peter Humfrey, The Venetian Altarpiece of the Early Renaissance in the Light of Contemporary Business Practice, in “Saggi e memorie di storia dell’arte”, 15 (1986), pp. 65-82

Bernard Aikema, Tesori ponentini pe rla Serenissima. Il commercio d’arte fiamminga a Venezia e nel Veneto fra Quattro e Cinquecento, in Tra Committenza e Collezionismo. Studi sul mercato dell’arte nell’Italia settentrionale durante l’età moderna, Atti del Convegno Internazionale di Studi (Verona, 30 Novembre–1st December 2000), ed. by Enrico Maria Dal Pozzolo, Leonida Tedoldi, Vicenza, 2003, pp. 35-48

Enrico Maria Dal Pozzolo, Cercar quadri e disegni nella Venezia del Cinquecento, in Tra Committenza e Collezionismo. Studi sul mercato dell’arte nell’Italia settentrionale durante l’età moderna, Atti del Convegno Internazionale di Studi (Verona, 30 Novembre–1st December 2000), ed. by Id., Leonida Tedoldi, Vicenza, 2003, pp. 49-65

J. Hinton, “By Sale, By Gift. Aspects of the Resale and Bequest of Goods in Late Sixteenth-Century Venice”, in Journal of Design History, 15 (2002), 4, pp. 254-262

Isabella Cecchini, “Collezionismo e mondo materiale”, in Il collezionismo d'arte a Venezia. Dalle origini al Cinquecento, ed. by Michel Hochmann, Rosella Lauber, Stefania Mason, Venezia 2008, pp. 165-191

 

Poslední úprava: Zlatohlávek Martin, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2025)

Sylabus

čeština

Témata referátů:

Lucifer a jeho podoba ve výtvarném umění, Klára Tomášková, 3. dubna 2025

Zahrada pozemských rozkoší Hieronyma Bosche, Lucia Moyano, 13. března 2025

Zahrada Bomarzo, Klára Marie Olšanová, 10. dubna 2025

Zobrazování trpaslíků, liliputů apod. v raně novověké vizuální kultuře, Magdalena Holubová, 20. března 2025

Leonardo da Vinci a jeho karikaturní studie, Tereza Langová, 27. března 2025

Arcimboldovi kompozitné hlavy a jejich výklad, Daniela Hrubanová, 13. března 2025

Zkreslená zobrazení v perspektivě, anamorfoza ve výtvarném umění (H. Holbein, Vyslanci), Fanni Elek, 24. dubna 2025

Poslední úprava: Zlatohlávek Martin, doc. PhDr., Ph.D. (03.03.2025)

angličtina

Topics of the papers:

Lucifer and his image in visual art, Klára Tomášková

The Garden of Earthly Delights by Hieronymus Bosch, Lucia Moyano

The Garden of Bomarzo, Klára Marie Olšanová

Representation of Dwarfs, Lilliputians, etc. in Early Modern Visual Culture, Magdalena Holubová

Leonardo da Vinci and his caricature studies, Tereza Langová

Arcimboldo's composite heads and their interpretation, Daniela Hrubanová

Distorted representations in perspective, anamorphosis in visual art (H. Holbein, The Emissaries), Fanni Elek

Poslední úprava: Nespěšná Hamsíková Magdaléna, doc. PhDr., Ph.D. (26.02.2025)