|
|
|
||
|
Letošní téma semináře bude mít za cíl stopovat na vybraných příkladech uměleckých děl odraz smíchové kultury ve výtvarném umění. Smíchová kultura, zejména ta lidová, hrála ve středověku a v raném novověku nezastupitelnou roli jakéhosi „ventilu“ a relativizace zaběhlého společenského pořádku, přísné morálky, společenských konvencí a neměnné společenské hierarchie. Tváří v tvář tělesnosti, spojené s nevyhnutelností smrti se zejména lidové vrstvy obyvatel psychologicky pravidelně od těchto zaběhnutých pořádků a „vážných“ oficiálních ceremoniálů oprošťovali prostřednictvím nejrůznějších festivit, zejména karnevalů. Při nich byly dočasně zrušeny všechny hierarchické vztahy, privilegia, normy či zákony. Tíha lidského údělu a vše děsivé bylo tak po určitý čas a často pomocí určitého vizuálního zpodobnění zesměšňováno a tím relativizováno. Smích byl na opačném pólu společenského života, ale byl s kulturou všech vrstev nedílně spjat, mnohdy jako výraz obrozující osvobodivé síly, uvědomění si cyklické obnovy života, ke které dochází již na zemi, tedy v přírodě. Takovou funkci plnily zejména karnevaly, divadlo a do určité míry i výtvarné umění. V oboru literární vědy položil studiu smíchové kultury základy jeden z nejvýznamnějších historiků 20. století Michail Michajlovič Bachtin se svou knihou François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance (v češtině vyšlo 2007 a 2015).
Témata, která patří do rámce tohoto studia v dějinách umění mohou být: - zobrazení obráceného světa (Bučovice, Hustopeče nad Bečvou) - zobrazení a inscenace (popisy) festivit – svatby, karnevaly, masopusty (Arcimboldo; L. Rvačovský: Souboj Masopustu s Postem) - zelení muži, diví muži, hrbáči, blázni, masky, maskarony, kompozitní hlavy, karikatury (Kutná Hora, Horšovský Týn, Žirovnice, Seb. Brandt: Loď bláznů a inspirace jeho dřevořezy, Arcimboldo) - grotesková výzdoba, bordury v nástěnné i knižní malbě/grafice - sběratelství kuriozit, dvorní šašci - zobrazení ďábla, pekla, grotesknosti, přísloví - Tance smrti (Loreta, Drážďany – brána Jiřího Bradatého, H. Holbein), zobrazení smrtky ve formě „živých“ kostlivců, námět Podobenství o boháči a Lazarovi Seminář je zaměřen na renesanční umění, studenti si připravují své prezentace na vybrané téma, součástí výuky jsou exkurze po památkách a galeriích. Další (vlastní) témata v tomto duchu navržená studenty jsou vítána… Poslední úprava: Nespěšná Hamsíková Magdaléna, doc. PhDr., Ph.D. (02.10.2024)
|
|
||
|
Podmínkou je minimálně 75% účast v hodinách, referát na zvolené téma o délce minimálně 30 minut. V případě výuky v posluchárně i s připravenou obrazovou prezentací. Odevzdání písemné verze referátu s poznámkami a odkazy k literatuře. Poslední úprava: Nespěšná Hamsíková Magdaléna, doc. PhDr., Ph.D. (17.09.2024)
|
|
||
|
Literatura (výběrově): Michail Michajlovič Bachtin: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance, Praha 2007 a 2015 Thomas DaCosta Kaufmann: Arcimboldo: visual jokes, natural history, and still-life painting [online]. Chicago: University of Chicago Press, 2009 [cit. 2024-10-02]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=713790. Ernst Robert Curtius: Evropská literatura a latinský středověk. Vyd. 1. Praha: Triáda, 1998. 738 s. Erich Auerbach: Mimesis: zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Vydání třetí, v nakladatelství Argo první. Praha: Argo, 2024. 661 stran Vavřinec Leandr Rvačovský: Massopust, Praha 2008
Periodika a edice: Studia Rudolphina. Bulletin Centra pro výzkum umění a kultury doby Rudolfa II. – vyjma nejaktuálnějších čísel dostupné na webu: https://kramerius.lib.cas.cz/periodical/uuid:e142cfc6-93db-40ed-85f0-8baa429d04a1 Časopis Umění, https://www.digitalniknihovna.cz/knav/periodical/uuid:c731eb30-0e38-11e2-93d8-005056a60003 Opera Historica, https://www.opera-historica.com/artkey/oph-200301-0001_dvur-habsburskych-cisaru-v-letech-1526-1740-a-historiografie-na-prahu-21-stoleti.php Ars Linearis Bulletin Národní galerie Katalogy výstav a monografické publikace: Jan BAŽANT: Pražský Belveder a severská renesance, Praha 2006 Genny DI BERT: Vlašská kaple v Praze. Praha 2006 Gabriela BLAŽKOVÁ: Pražský hrad v raném novověku. In: Castrum Pragense. Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu XIII/2, 2016, 7–48 Heiner BORGREFFE / Věra LÜPKES / Paul HUVERNNE: Hans Vredeman de Vries und die Renaissance im Norden. Munich 2002 Jaromír ČELAKOVSKÝ / Josef KALOUSEK / Bohuš RIEGER / Josef STUPECKÝ: O královském hradě pražském. Praha 1907 Sylva DOBALOBÁ / Jaroslava HAUSENBLASOVÁ / Ivan P. MUCHKA: Grüne Gange im Königlichen Garten der Prager Burg. In: Studia Rudolphina, 2008, 18 – 33 Sylva DOBALOBÁ: Zahrady Rudolfa II. Robert John Weston EVANS: Rudolf II. a jeho svět: kultura a myšlení ve střední Evropě 1576 – 1612. Praha 1997 Olga FREJKOVÁ: Česká renesance na Pražském hradě. Praha 1949 Luca Verlag FREREN: Prag um 1600. Kunst und Kultur am Hofe Kaiser Rudolfs II. I (kat. výstavy), Wien 1988 Luca Verlag FREREN: Prag um 1600. Kunst und Kultur am Hofe Kaiser Rudolfs II. II (kat. výstavy), Wien 1988 Eliška FUČÍKOVÁ: Rudolfínská kresba (kat. výstavy), Praha 1978 Eliška FUČÍKOVÁ (ed.): Umění na dvoře Rudolfa II., Praha 1988 Eliška FUČÍKOVÁ: Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze. Praha 1989 Eliška FUČÍKOVÁ (ed.): Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy, Praha 1997 Eliška FUČÍKOVÁ (ed.): Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy (kat. výstavy), Praha 1997 Eliška FUČÍKOVÁ: Příběh Královské zahrady. In: Příběh pražského hradu. Praha 2003, 246 – 250 Eliška FUČÍKOVÁ: Praha rudolfínská, Praha 2014 Eliška FUČÍKOVÁ / Beket BUKOVINSKÁ / Ivan MUCHKA: Umění na dvoře Rudolfa II., Praha 1991 Mojmír HORYNA / Petra OULÍKOVÁ: Kostel Nejsvětějšího Salvátora a Vlašká kaple. Kostelní Vydří 2006 Petr CHOTĚBOR: Zahrady pražského hradu. Praha 1993 Petr CHOTĚBOR: Bílá věž I. In: Pavel VLČEK: Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha 2000, 157–158 Karel CHYTIL: Umění a umělci na dvoře Rudolfa II., Praha 1921 Günter IRMSCHER: Hermathena in der Hofkunst Prags und Münchens um 1600. In: München–Prag um 1600, 2009, 77–101 Josef JANÁČEK: Rudolf II. a jeho doba. Praha 1987 Josef JANÁČEK: Italové v předbělohorské Praze (1526 – 1600). In: Pražský sborník historický 16, 1983, 77–118 Pavel KALINA / Jiří KOŤÁTKO: Praha 1437-1610, Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře, Praha 2011 Thomas DACOSTA KAUFMANN: Court, cloister & city. The Art and culture of Central Europe 1450–1800, London 1995 Thomas Da Costa KAUFMANN: The School of Prague. Painting at the Court of Rudolf II. Chicago-London 1988, 249–279 Thomas Da Costa KAUFMANN: Art and Architecture in Central Europe. An annotated Bibliography. Boston 1988 Lubomír KONEČNÝ: Sources and Significance of two Mythological paintings by Bartholomäus Spranger. In: Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen in Wien, Bd. 85/86, 1989–1990, 47–56 Jarmila KRČÁLOVÁ: Italské podněty v renesančním umění českých zemí. In: Umění XXXIII, 1985, 54–82 Jarmila KRČÁLOVÁ: Poznámky k rudolfinské architektuře. In: Umění XXIII, 1975, 499–526 Jarmila KRČÁLOVÁ: Architektura doby Rudolfa II. In: Dějiny českého výtvarného umění, Praha 1989 Jarmila KRČÁLOVÁ: Centrální stavby české renesance. Praha 1974 Jarmila KRČÁLOVÁ: Kruh v architektuře českého manýrismu. In: Umění 20, 1972, 1-28 Ivan MUCHKA: Rudolf II. jako stavebník. In: Umění na dvoře Rudolfa II., Praha 1991,179-213 Ivan MUCHKA: Rudolfínská Praha. Praha 2006 Jaroslav PÁNEK (ed.): Rudolfinská Praha, 1576–1612, Praha 2006 Pavel PREISS: Panoráma manýrismu. Praha 1974 Pavel PREISS: Italští umělci v Praze. Praha 1986 Eva ŠAMANOVÁ: Architektura české renesance. Praha 1961 Alena VOLRÁBOVÁ / Blanka KUBÍKOVÁ: Rudolf II. a mistři grafického umění (kat. výstavy), Praha 2012 Pavel VLČEK (ed.): Umělecké památky Prahy. Staré město. Josefov. Praha 1996 Pavel VLČEK (ed.): Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha 2000 dále články a knihy Pavla Šroňka a Petra Uličného
Poslední úprava: Nespěšná Hamsíková Magdaléna, doc. PhDr., Ph.D. (03.10.2024)
|
|
||
|
Bude upřesněno Poslední úprava: Nespěšná Hamsíková Magdaléna, doc. PhDr., Ph.D. (17.09.2024)
|