|
|
|
||
|
Milí přátelé,
v semináři v LS jsme se už tradičně věnovali staršímu divadlu, v některých letech nám situaci komplikovala pandemie. Před dvěma roky jsme začali zkoušet Jenovéfu, lidovou hru z 18. století, téma v pozdním baroku velmi oblíbené jak v podobě knížek lidového čtení, tak v podobě divadelních her. Máme díky Ireně Věchtové hotovu i část kostýmů. Pokud by se Vás přihlásil dostatek a nebyla by nějaká zásadní pandemická omezení, bylo by krásné, kdybychom Jenovéfu během semestru připravili. Pokud by se Vás přihlásilo méně nebo by byla méně příhodná epidemiologická situace, připravili bychom nějakou kratší lidovou hru z 18. století, vybral bych podle složení zájemců. Rozhodne se tedy na samém začátku letního semestru. Úvodem by se uskutečnila jedna nebo dvě mé seminární přednášky o dané hře a dobovém kontextu a rozdělili bychom si role. Následovalo by pravidelné zkoušení. V dlouho dopředu domluvených termínech bychom pak vybranou hru představili veřejnosti. Pro ty z Vás, kteří s námi ještě divadlo nehráli, několik poznámek: 1. Vůbec není třeba, abyste měli předchozí divadelní zkušenosti. Lidové divadlo je zcela specifické, určitá neumělost v herectví je tu mnohdy považována za přednost. 2. Detailní práce s literárním textem Vám poskytne úplně jiný zážitek a zkušenost než dnes běžná rychločetba. 3. Už raně novověcí jezuité nebo Komenský využívali divadlo jako prostředek výuky. V našich oborech je běžné vystupování na konferencích, přednášková činnost pro veřejnost apod. Divadelní seminář Vás zbaví ostychu mluvit před menším nebo i větším publikem. 4. Dostat se tak trochu z vlastní kůže a stát se na chvíli během hry někým jiným je svébytný zážitek. Občas je dobré umět se podívat na sebe sama z úplně jiné perspektivy nebo se na chvíli zkusit vžít do někoho jiného, v obou případech lépe pochopíme sami sebe. 5. Při hraní se zároveň přibližujeme našim předkům, kteří hráli tytéž hry a museli se se svěřenými rolemi taky nějak vnitřně propojit, taky hledali nějaké inscenační řešení, které by zaujalo diváky atp. Srdečně Vás zdraví a těší se na Vás Miloš Sládek Milí přátelé, v semináři v LS jsme se už tradičně věnovali staršímu divadlu. Před dvěma roky jsme začali zkoušet Jenovéfu, lidovou hru z 18. století, téma v pozdním baroku velmi oblíbené jak v podobě knížek lidového čtení, tak v podobě divadelních her. Máme díky Ireně Věchtové hotovu i část kostýmů. Pokud by se Vás přihlásil dostatek a nebyla by nějaká zásadní pandemická omezení, bylo by krásné, kdybychom Jenovéfu během semestru připravili. Pokud by se Vás přihlásilo méně nebo by byla méně příhodná epidemiologická situace, připravili bychom nějakou kratší lidovou hru z 18. století, vybral bych podle složení zájemců. Rozhodne se tedy na samém začátku letního semestru. Úvodem by se uskutečnila jedna nebo dvě mé seminární přednášky o dané hře a dobovém kontextu a rozdělili bychom si role. Následovalo by pravidelné zkoušení. V dlouho dopředu domluvených termínech bychom pak vybranou hru představili veřejnosti. Pro ty z Vás, kteří s námi ještě divadlo nehráli, několik poznámek: 1. Vůbec není třeba, abyste měli předchozí divadelní zkušenosti. Lidové divadlo je zcela specifické, určitá neumělost v herectví je tu mnohdy považována za přednost. 2. Detailní práce s literárním textem Vám poskytne úplně jiný zážitek a zkušenost než dnes běžná rychločetba. 3. Už raně novověcí jezuité nebo Komenský využívali divadlo jako prostředek výuky. V našich oborech je běžné vystupování na konferencích, přednášková činnost pro veřejnost apod. Divadelní seminář Vás zbaví ostychu mluvit před menším nebo i větším publikem. 4. Dostat se tak trochu z vlastní kůže a stát se na chvíli během hry někým jiným je svébytný zážitek. Občas je dobré umět se podívat na sebe sama z úplně jiné perspektivy nebo se na chvíli zkusit vžít do někoho jiného, v obou případech lépe pochopíme sami sebe. 5. Při hraní se zároveň přibližujeme našim předkům, kteří hráli tytéž hry a museli se se svěřenými rolemi taky nějak vnitřně propojit, taky hledali nějaké inscenační řešení, které by zaujalo diváky atp. Srdečně Vás zdraví a těší se na Vás Miloš Sládek Letošní seminář, tj. seminář v LS 2024/25 (únor 2025-květen 2025), bude věnován divadlu. V rámci semináře bychom měli podrobně rozebírat a následně zkoušet Jenovéfu. Jenovéfa je klasická hra lidového divadla, zpracovává legendu o sv. Jenovéfě Brabantské, některé motivy se blíží pohádce o Sněhurce. Jenovéfu jsme měli před léty rozpracovanou, máme na ni část kostýmů, ale zastavil nás tehdy covid. Na Jenovéfu by nás mělo být nejméně 15. Uvidíme podle počtu přihlášených, dohodneme se na prvním semináři. Protože se na divadelní seminář obvykle schází studenti z řady oborů, berte termín v rozvrhu jako orientační, i v tomto případě se domluvíme na prvním semináři. Těším se na Vás. M. S. Poslední úprava: Sládek Miloš, doc. PhDr., Ph.D. (23.01.2025)
|
|
||
|
Cíl předmětu se částečně odvíjí od tématu daného semináře (které se každým rokem proměňuje). V obecné rovině vždy směřuje k hlubšímu pochopení literárních textů daného období. Zapamtovat si, porozumět, aplikovat, analyzovat, skombinovat, porovnat. Poslední úprava: Sládek Miloš, doc. PhDr., Ph.D. (19.02.2025)
|
|
||
|
1. Naprosto nezbytná účast všech přítomných na všech seminářích, omlouvá pouze těžká nemoc, při zkoušení divadla každá absence výrazně komplikuje práci. 2. Naučit se text přidělené role a tuto roli zahrát. Nepotřebujete předchozí herecké zkušenosti, lidové divadlo vychází z jiných principů herectví než současné divadelní produkce. 3. Vyhradit si čas pro veřejná představení (2-3). Absence nebudou tolerovány, seminář není vhodný pro ty, kteří chtějí takřka zadarmo získat zápočet. Poslední úprava: Sládek Miloš, doc. PhDr., Ph.D. (09.01.2023)
|
|
||
|
Alena Jakubcová a kol., Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století, Praha 2007 Zdeněk Kalista, Selské čili sousedské hry českého baroka, Praha 1942 Josef Hrabák, Lidové drama pobělohorské, Praha 1951 Ludmila Sochorová, Souseské divadlo českého obrození, Praha 1987 Julius Fejfalík, Lidové hry z Moravy (ed. Jaroslav Kolár), Praha 1987
Poslední úprava: Sládek Miloš, doc. PhDr., Ph.D. (09.01.2023)
|
|
||
|
Metody výuky se liší podle charakteru semináře v jednoltliuvých letech, v některých částech ysemináiře jsou shodné nebo podobné se seminářem raně novověké literury 1, ovšem v dalších jsou rozšířeny o metody související s nastudováním a přípravou divadelního představení (v některých seminářích se vyučující může stát režisérem, studenti se na jednotlivé seminře připravují jako herci při divadelních zkouškách). Zmíněná metoda navazuje na tradice jezuitské výuky, souvisí s hlubším promýšlením textu i s rétorickou přípravou studentů. Poslední úprava: Sládek Miloš, doc. PhDr., Ph.D. (09.01.2023)
|
|
||
|
1. Společný výběr hry, rozdělení rolí. 2. -4. Tematické výkladové semináře k vybrané hře. 5.-11. Zkoušení divadelního představení. 12. Veřejná prezentace hry. Prezentace hry se mohou uskutečnit mimo období semestru, v termínech dohodnutých dlouho dopředu. V průběhu semináře může dojít ke změnám pod vlivem epidemiologických nařízení aj.
Poslední úprava: Sládek Miloš, doc. PhDr., Ph.D. (09.01.2023)
|
|
||
|
Znalost češtiny. Znovu zdůrazňuji, žádné předchozí zkušenosti s realizací divadla nejsou zapotřebí. Poslední úprava: Sládek Miloš, doc. PhDr., Ph.D. (09.01.2023)
|