(Po)válečná společenství západního Balkánu po rozpadu Východního bloku - JTM264

• Anglický název: (Post)war communities of Western Balkans after the Dissolution of the Eastern Bloc
• Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2020 do 2020
• Semestr: letní
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (15)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
• Neslučitelnost : JMM029

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (26.01.2022)

Kurs se věnuje vybraným aspektům (post)konfliktní společnosti tzv. západního Balkánu. Seminární formou budou rozebírány rozličné aspekty politických, ekonomických a společenských dopadů konfliktů, k nimž došlo v bývalých jugoslávských republikách v průběhu 90. let 20. století. Ústřední pozornost bude zaměřena především na postjugoslávské státy, které se musí vyrovnat s válečným dědictvím (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Kosovo). Současně však bude přihlíženo i k vývoji dění v dalších exjugoslávských republikách (především k Srbsku a Černé Hoře), ale i k albánskému prostoru. Seminář se bude věnovat vybraným fenoménům, které výrazně ovlivnily společenství západního Balkánu během války, a které silně rezonovaly i v poválečném období. Kurz klade důraz na rozbor některých stěžejních aspektů antropologie války a jejich vlivu na proměnu válkou postižených společenství.

Cíl předmětu

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (26.01.2022)

Cílem kurzu je seznámit studenty s vybranými aspekty (post)konfliktní společnosti Západního Balkánu po rozpadu bipolárního světa ve čtyřech vymezených blocích. V úvodním bloku budeme typoogizovat jugoslávské války, jejich dědictví, paměť a její interpretaci. Druhý blok bude věnován různorodým aspektům „dědictví války“, tj. fenoménu „jugonostalgie“, komunitám postiženým PTSD a otázce možnosti usmíření ve válkou postižených společenstvích. Ve třetím bloku bude pozornost zaměřena na rozbor vývoje ve vybraných zemích (Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Srbsku, Černé Hoře a albánskému prostoru). Závěrečný seminář se bude zaobírat problematikou politického mýtu o jugoslávské diaspoře.  

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (26.01.2022)

„Hodnocení studentů je závazně založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018 (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018) a je následně upřesněno Opatřením děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019)." 

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (26.01.2022)

Povinná literatura:

Viz reader vybraných textů povinné četby k jednotlivým tématům (bude upřesněno na první hodině).   

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (26.01.2022)

Základní podmínkou absolvování kursu je pravidelná účast na hodinách (minimálně – 8 hodin). Kurs je koncipován následujícím způsobem. Po přehledové přednášce vyučujícího bude následovat rozbor textu ze seznamu povinné četby. Četba je povinná pro všechny, tedy nejen pro hlavního referujícího. Úspěšné absolvování kursu je kromě povinné a aktivní účasti na hodinách a pravidelné četby povinné literatury podmíněno písemným zpracováním hlavních myšlenek vybraného textu v podobě 1-2 stránkového resumé zaslaného na konci semestru vyučujícímu na email ([e-mail]) a závěrečným písemným testem.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (26.01.2022)

Kolektivní/roztříštěná paměť

1)     Politika paměti: cykly jugoslávské paměti

2)     Politika symbolů: Roztříštěná paměť I.: svědectví, reflexe a interpretace

3)     Politika symbolů: Roztříštěná paměť II.: svědectví, reflexe a interpretace

 

Dědictví války ve společnosti

4)     „Jugonostalgie“ v post-konfliktní a postsocialistické společnosti

5)     Posttraumatická stresová porucha v poválečné společnosti

6)     Usmíření po válečném konfliktu: situace pohledem zdola

 

Případové studie

7)     Role tzv. mezinárodního společenství v Kosovu a Bosně a Hercegovině

8)     Detudjmanizace Chorvatska

9)     Postmiloševićovské Srbsko

10)  Albánská/kosovská otázka v 21. století      

11)  Daytonská Bosna a Hercegovina

12)  „Djukanovićova“? Černá Hora