Security Issues in Japan and the Far East Asia - JTM256

• Anglický název: Security Issues in Japan and the Far East Asia
• Český název: Bezpečnostní problémy v Japonsku a na Dálném východě
• Zajišťuje: Katedra severoamerických studií (23-KAS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2021
• Semestr: letní
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: 20 / neurčen (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: angličtina
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: Takashi Hosoda, Ph.D.
• Vyučující: Takashi Hosoda, Ph.D.
• Třída: Courses for incoming students

Anotace

čeština

Současný nárůst napětí mezi Japonskem a Čínou, vyvolaný svědectvím premiérky Takaichi před rozpočtovým výborem Sněmovny reprezentantů v listopadu 2025, v sobě nese potenciál eskalace od kognitivní války přes hospodářský nátlak až po případné vojenské napětí. Tato dynamika je utvářena komplexní interakcí několika doprovodných faktorů.

Zaprvé, v důsledku ruské invaze na Ukrajinu se změnila rovnováha sil mezi Čínou a Ruskem, což proměnilo povahu jejich strategického partnerství; současně došlo k prohloubení vztahů mezi Ruskem a Severní Koreou, což fakticky zmírnilo mezinárodní izolaci KLDR. Zadruhé, zatímco čínská vláda ve své oficiální rétorice nadále zdůrazňuje mírové řešení otázky Tchaj-wanu, paralelně s tím rychle rozšířila přípravy a investice do potenciálního vojenského řešení založeného na „logice čísel“, čímž výrazně zvýšila své kvantitativní vojenské kapacity. Zatřetí, sklon Trumpovy administrativy k určité formě unilateralismu založeného na „transakčním přístupu“ (deal-driven), spolu s důrazem na přístup tolerující změny status quo silou, vyvolal u spojenců USA pochybnosti o důvěryhodnosti amerických bezpečnostních záruk a trvalé angažovanosti v asijsko-pacifickém regionu. Začtvrté, země jako Japonsko a Filipíny – které čelí rozšiřující se propasti v kapacitách vůči Číně a jsou nuceny reagovat z pozice formované pocitem relativní méněcennosti – v důsledku toho zintenzivnily bezpečnostní spolupráci nejen se Spojenými státy, ale i s dalšími podobně smýšlejícími partnery. Zároveň nelze přehlížet rostoucí ekonomickou a surovinovou závislost na Číně.

Tento kurz využívá neoklasický realismus jako primární analytický rámec, doplněný o konstruktivismus a další přístupy, aby na základě empirického výzkumu vysvětlil vznik multipolárního světa poháněného velmocenským vědomím, strukturální proměnné podmiňující soupeření USA a Číny a rozmanité vzorce reakcí přijaté státy v regionu, se zvláštním zaměřením na severovýchodní a jihovýchodní Asii v rámci indo-pacifického prostoru.

V této přednášce proto s ohledem na tyto komplexní faktory objasním územní otázky a bezpečnostní obavy, které by mohly být bodem zážehu destabilizace regionální bezpečnosti ve východní Asii. Za tímto účelem nabídnu také vhled do trendů a stavu bezpečnostních strategií, aliančních politik a rozvoje vojenské síly Japonska, Spojených států, Číny, Tchaj-wanu, Jižní Koreje, Severní Koreje, zemí ASEAN a Ruska jako základních znalostí pro pochopení regionální bezpečnostní architektury.

Konečným cílem kurzu je pochopit bezpečnostní situaci v indo-pacifickém operačním prostoru a zvážit, jakým způsobem jsou evropské země zapojeny a jak by se měly v regionu angažovat v éře přetrvávajícího velmocenského soupeření mezi USA a Čínou.

Kurz je otevřen pouze pro studenty magisterských studijních programů.

Poslední úprava: Bartůšek Jaroslav, Bc. (09.02.2026)

angličtina

The recent rise in tensions between Japan and China, triggered by Prime Minister Takaichi’s testimony before the House of Representatives Budget Committee in November 2025, contains the potential to escalate from cognitive warfare to economic coercion and, ultimately, to military tension. This dynamic is shaped by the complex interaction of several background factors.

First, as a consequence of Russia’s invasion of Ukraine, the balance of power between China and Russia has shifted, altering the nature of their strategic partnership; simultaneously, Russia–North Korea relations have deepened, effectively alleviating North Korea’s international isolation. Second, while the Chinese government continues to emphasize the peaceful resolution of the Taiwan issue in its official rhetoric, it has, in parallel, rapidly expanded preparations and investments for a potential military solution based on a “logic of numbers,” markedly increasing quantitative military capabilities. Third, the Trump administration’s inclination toward a form of “deal-driven” unilateralism, together with its emphasis on an approach that tolerates changes to the status quo by force, has generated doubts among U.S. allies regarding the credibility of American security guarantees and sustained engagement in the Asia-Pacific region. Fourth, as a result, countries such as Japan and the Philippines—facing a widening capability gap vis-à-vis China and compelled to respond from a position shaped by a sense of relative inferiority—have intensified security cooperation not only with the United States but also with other like-minded partners. At the same time, the growing economic and resource dependence on China cannot be overlooked.

This course employs neoclassical realism as its primary analytical framework, supplemented by constructivism and other approaches, to explain—on the basis of empirical research—the emergence of a multipolar world driven by great-power consciousness, the structural variables underpinning U.S.–China rivalry, and the diverse response patterns adopted by regional states, with particular focus on Northeast and Southeast Asia within the Indo-Pacific region.

Therefore, in this lecture, while paying attention to these complex factors, I will explain the territorial issues and security concerns that could be the ignition point for destabilization of regional security in the East Asia. To do so, I also offer opportunities to view the trends and status of security strategies, alliance policies, and military might development of Japan, the United States, China, Taiwan, South Korea, North Korea, ASEAN countries, and Russia as the fundamental knowledge to understand regional security architecture.

The ultimate goal of this class is to grasp and understand security situation in the Indo-Pacific theater; to consider how European countries are involved and should engage in the region in an era of the U.S.-China persistent great power competition.

The course is open only for students of master's degree programmes.

Poslední úprava: Bartůšek Jaroslav, Bc. (09.02.2026)

Cíl předmětu

The ultimate goal of this class is to grasp and understand security situation in the Indo-Pacific theater; to consider how European countries are involved and should engage in the region in an era of the U.S.-China persistent great power competition.

Poslední úprava: Bartůšek Jaroslav, Bc. (09.02.2026)

Podmínky zakončení předmětu

Course assessment is based on A-F scale defined by Dean´s of the Faculty provision 17/2018 (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018aj) obligatory for all courses and lecturers. Read the provision carefully before applying!

Course completion requirements

In Class behavior: 20%

Attendance: 40%

Final essay: 40% 

More in SMĚRNICE S_SO_002: Organizace zkouškových termínů, kontrol studia a užívání klasifikace A–F na FSV UK.

Final Essay

 

 

Write your essay in the specified format as below.

 

1. Topic

         Choose one specific security issue in Indo-Pacific, explain it with suitable international relations theory or geopolitical one

 

* Before beginning to write the essay, you must consult with me by email regarding your chosen topic and obtain my approval.

 

2. Length and Format
(1) 5-7 standard pages (a page consisting of 1,800 keystrokes)

(2) ”Front cover” and “Reference literature” pages are not included the pages
 required

(3) Font: Arial or Times New Roman

(4) Font size: 12

 

3. Period of Submission

    7 - 31/05/ 2026         
    * If you want to submit your essay in another period, ask me by email.

 

4. Submission method

    * Email ([e-mail] and [e-mail]) with an
      attached file (Word or PDF).

    * The submitted file must be named using the essay author’s full name.

Poslední úprava: Bartůšek Jaroslav, Bc. (09.02.2026)

Literatura

Recommended books to read (no-obligation):

Brose, Christian.: The Kill Chain: Defending America in the Future of High-Tech Warfare, 2020
Cooney, Kevin and Yoichiro, Sato.: The Rise of China and International Security:
America and East Asia Respond to the Rising Power, 2007
Ford, Glyn and Kwon Soyoung.: North Korea on the Brink: Struggle for Survival, 2007
Friedman, Edward.: China’s rise, Taiwan’s dilemmas, and international peace, 2005
Kim, Samuel S.: The two Korea and the great powers, 2006
Lim, Louisa.: The People’s Republic of Amnesia, 2014

Cha, Victor C.: Alignment Despite Antagonism: Japan and Korea as Quasi-allies, 1994
Perry, Charles M. and Yoshihara, Toshi.:
U.S-Japan Alliance: Preparing for Korean Reconciliation and Beyond, 2003
Tow, William. Stuart, Douglas and Jimbo Ken.: The New US Strategy towards Asia: Adapting to the American Pivot, 2015
Turnbull, Malcolm. A Bigger Picture. London: Hardie Grant Books, 2020
Yoichiro, Sato.: Japan’s Indo-Pacific Strategy: The Old Geography and the New Strategic Reality. Journal of Indo-Pacific Affair. Winter 2019: pp. 107-119, 2019
Yoshihara, Toshi.: Dragon Against the Sun: Chinese Views of Japanese Seapower, 2020

 

Poslední úprava: Bartůšek Jaroslav, Bc. (09.02.2026)

Metody výuky

Methods of teaching:

Explaining major security issues mainly in East Asia and additionally in Southeast Asia with holistic approach of IR theories such as neoclassical realism and constructivism to explain behavior of actors (norm entrepreneur), including the state, the military, and the nation, from competition to interdependence. Eclectic approach of theory and positivism, and adequate level of military/weapon technologies are also applied to explain the issues in the regions. 

Use of generative AI tools:

The use and citation of generative AI tools (such as ChatGPT or MS Copilot) in seminar papers and other coursework must comply with the decrees of the IMS Director No. 7/2023 and 9/2023.

Generative AI tools may be used unless explicitly prohibited by the instructor. However, they may not be used to generate substantial sections of the text or replace the student’s own intellectual contribution. The student remains fully responsible for any content generated with assistance of AI tools.

Presenting AI-generated content, whether verbatim, rephrased, or only slightly modified, as one’s own work constitutes plagiarism.

Every submitted paper must include a transparent statement specifying which generative AI tools were used, in which stage of the work they were employed, and how they were used, or confirming that no generative AI tools were used. If this statement is missing or incomplete, the instructor is not permitted to accept the paper for evaluation.

Unless the instructor explicitly prohibits the use of generative AI tools, the decision to use or not to use them rests fully with the student. The student has the right to request that the instructor does not use AI assistance for evaluating their work.

Poslední úprava: Bartůšek Jaroslav, Bc. (09.02.2026)

Sylabus

1. Introduction of lecture, Geopolitical and Geoeconomic feature of East Asia (February 18)

2. Modern and contemporary history of regional security (February 25)

3. Territorial disputes in East Asia (March 4)

4. Arms race in the region and economic interdependence (March 11)

5.  Trump’s “Don-roe doctrine” and U.S. deterrence by denial strategy (March 18)

6. Xi’s third term and hybrid challenges posed by PRC (March 25)

7. Japan’s pragmatic self-defense approach besides the Japan-U.S. alliance (April 1)

8. Taiwan contingency and Taiwan’s defense policy (April 8)

9. PRC’s assertiveness in Southeast Asia and reactions by ASEAN members (April 15)

10. DPRK’s WMD development and North-South relations (April 22)
11. Russia’s pivot to Asia, Russo-DPRK cooperation and Russo-China strategic partnership (April 29)

Poslední úprava: Bartůšek Jaroslav, Bc. (09.02.2026)