|
|
|
||
|
Předmět si klade za cíl předat studentům širší znalost dějin středovýchodní a jihovýchodní Evropy především s ohledem na moderní dějiny těchto regionů. V kontextu 19. a 20. století si studenti osvojí faktografickou bázi potřebnou pro pochopení a intepretaci společenských a politických vývojových tendencí provázejících vznik a další genezi soudobých státních útvarů na tomto území. Předmět však současně směřuje k překonávání izolovaných interpretací ve smyslu narativů idiosynkratických národních dějin a k předání základní metodiky komparativního bádání studentům, jimž tak právě takovýto širší vhled umožní. Jako základní orientační body a zároveň empirické případy poslouží klíčové dějinné momenty rozebírané v širší geografické perspektivě a širším sociálním a politickém kontextu. Studenti si tak v průběhu kurzu osvojí metodiku komparativního výzkumu a analýzy, kterou budou schopni aplikovat na analogické otázky a problémy i mimo kurzem vymezený časový a geografický rámec. V rámci vlastního studijního programu pak budou nadále schopni lépe strukturovat získávané poznatky a kvalitněji analyzovat a interpretovat fakta.
Veškerá agenda související s předmětem probíhá přes systém Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033. Kurz je určen pouze pro studenty magisterských programů. Poslední úprava: Hrubá Kateřina, Mgr. (28.01.2026)
|
|
||
|
1) Seznámit studenty s klíčovými parametry předmětu a jeho organizací 2) Vysvětlit vývoj států v makroregionech středovýchodní a jihovýchodní Evropy v 19. a 20. století v komparativní perspektivě 3) Ověřit charakter a stupeň znalostí a pochopení probírané látky Poslední úprava: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
Plnění průběžných úkolů - reflexe literatury Splnění znalostního testu Odevzdání seminární práce Veškerá odevzdávání úkolů a plnění povinností v předmětem probíhá přes systém Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033. Poslední úprava: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
Veškerá četba a její strukturování v průběhu semestru je k dispozici v systému Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033.
Povinná BATAKOVIĆ, Dušan. „A Balkan-Style French Revolution? The 1804 Serbian Uprising in European Perspective“. Balcanica XXXVI, Belgrade, SANU, 2005. BIONDICH, Mark. The Balkans: Revolution, War, and Political Violence since 1878. Oxford: Oxford University Press, 2011. s. 46–64, 76–120, 130–150, 156–186. BRAHAM, Randolph M. The politics of Genocide: The Holocaust in Hungary. Detroit: Wayne University Press, 2000. s. 19–37. DAVIES Norman. The Heart of Europe: The past in the Poland‘s Present. Oxford: Oxford University Press, 2001. s. 138–153. KASEKAMP, Andres. „Radical Right-Wing Movements in the North-East Baltic“ Journal of Contemporary History, 34, 4 (Oct., 1999), s. 587–600. KITSCHELT, Herbert, et al. Post-Communist Party Systems: Competition, Representation and Inter-party cooperation. Cambridge: Cambridge Unievrsity Press, 1999. s. 21–28. MAXWELL, Alexander, et al. The comparative approach to historical movements: Miroslav Hroch and nationalism studies. London: Routledge, 2012. Předmluva, s. 1–6. NIŽŇANSKÝ, Eduard. „Rokovania nacistického Nemecka o deportáciách Židov v roku 1942 – príklad Slovenska, Rumunska a Maďarska“. Historický časopis / Journal of History, 67, 3 (2010). PAVLIN, Tomaž a Zrinko Čustonja. „Sokol: Between making Nation and State“. Kinesiology. 50, 2 (2018), s. 260–268. RAUN, Tuuvo a Andrejs PLEKANS. „The Estonian and Latvian National Movements: An Assessment of Miroslav Hroch’s Model“. Journal of Baltic Studies. 21, 2 (1990). ŠMIDRKAL, Václav. „Historická komparace a její alternativy“. In Vybrané metodologické problémy mezinárodních teritoriálních studií, ed. Barbora Skálová a kol. Praha: Matfyzpress, 2011. s. 79–96. ŠVEC, Luboš. Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988–1991. Praha: Dokořán, 2013. s. 62–98, 103–147. TEJCHMAN, Miroslav. Balkán ve válce a revoluci (1939–1945). Praha: Karolinum, 2009. s. 13–27. TODOROVA, Maria. Imagining the Balkans. Oxford, Oxford University Press, 2009. úvod, s. 3–20. VYKOUKAL, Jiří, Bohuslav Litera a Miroslav Tejchman. Východ: vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989. Praha: Libri, 2000. s. 51–72, 687–748. WANDYCZ, Piotr. The price of Freedom: A History of East Central Europe from the Middle Ages to the present. London: Routledge, 2001. s. 181–239. WERNER, Michael a Bénédicte ZIMMERMANN. „Beyond Comparison: Histoire croisée and the challenge of reflexivity“, History and Theory 45 (February 2006), s. 30–35. WEYLAND, Kurt. „The Diffusion of Revolution: '1848' in Europe and Latin America.“ International Organization 63, 3 (2009), s. 391–423. ZEMON DAVIS, Natalie. „Decentering History: Local Stories and Cultural Crossings in a Global World.“ History and Theory 50 (May 2011).
Doporučená DUIKER, William J. Twentieth-century world history / William J. Duiker. 2002. MAHOENY, James. Comparative-historical methodology, Annual Review of Sociology, 2004, Vol 30., s 81-101. PELIKÁN, Jan. Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. 2016. STAVRIANOS, Leften. The Balkans since 1453. 2008. WESTAD, Odd Arne. The Cold War: A World History / Odd Arne Westad. 2018. Poslední úprava: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
Kurz je založen na: 1) Výkladu klíčové problematiky formou blokové přednášky Setkání se odehraje online 17.10.2025 v 17:00, odkaz na Zoom: https://cesnet.zoom.us/j/95813582395?pwd=avi9G4lbCIMipfaaB62nDpgub9UAyR.1 2) Aktivním samostudiu studentů založeném na využití studijních opor 3) Ověření znalostí a pochopení látky předmětu formou reflexe opor, testu a písemné práce 4) Individuálních konzultacích Pravidla pro využívání nástrojů generativní umělé inteligence: Pravidla pro využívání a citování nástrojů generativní umělé inteligence, jako jsou např. ChatGPT nebo MS Copilot, při psaní seminárních prací i plnění dalších úkolů v rámci předmětu se řídí platnými vyhláškami ředitele IMS, zejména č. 7/2023 a 9/2023. Používání nástrojů generativní umělé inteligence je povoleno, nestanoví-li vyučující jinak. Tyto nástroje však nesmí být využity ke generování substantivních částí testu a/nebo nahrazovat samostatný intelektuální výkon studujících. Za veškerý obsah vygenerovaný pomocí AI plně zodpovídá studující, který/která ho přebírá. Přejímání výsledků vygenerovaných AI v jejich doslovné, parafrázované nebo jen mírně upravené podobě a jejich vydávání za vlastní dílo je považováno za plagiátorství. Povinnou součástí každé odevzdané práce je transparentní vyjádření, jaké nástroje generativní AI, v jaké fázi přípravy textu a jakým způsobem studující využil/využila, popř. informace, že žádné nástroje generativní AI nebyly použity. V případě absence nebo neúplnosti tohoto vyjádření nesmí vyučující práci přijmout k hodnocení. S výjimkou případů, kdy vyučující využití nástrojů AI výslovně zakáže, je rozhodnutí o jejím využití zcela na rozhodnutí studující/studujícího. Studující má rovněž právo odmítnout, aby jeho/její práce byla hodnocena s využitím AI. Poslední úprava: Lochmanová Sára, Mgr. (07.10.2025)
|
|
||
|
Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018: v české verzi (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018). Hodnocení zahrnuje test (50 %) založený na povinné četbě, průběžnou písemnou reflexi literatury (10 %) a seminární práci (40 %). Test i seminární práce musí získat hodnocení minimálně E. Poslední úprava: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
1) Dějiny v komparativní perspektivě a zkoumání makroregionů 2) „Dlouhé“ 19. století a formování národních států 3) První světová válka, rozpad impérií a etablování moderních národních států 4) Druhá světová válka a její dopad na podobu zkoumaných státních útvarů 5) Období socialismu a geopolitické bipolarity 6) Přechody k demokracii
Podrobný sylabus je k dispozici v systému Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033. Poslední úprava: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|