Bezpečnostní problémy současného světa - JTB067

• Anglický název: Security Issues Today
• Zajišťuje: Katedra evropských studií (23-KZS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/10, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (25)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: distanční
• Způsob výuky: distanční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. JUDr. Vladimír Handl, CSc.
• Vyučující: doc. JUDr. Vladimír Handl, CSc.
• Prerekvizity : {Skupina prerekvizit pro BD_TS - 3. Ročník, LS, spec. TS}

Anotace

čeština

Poslední úprava: Bc. Sára Lochmanová (05.02.2024)

Kurs se zabývá bezpečnostní situací Evropy, Severní Ameriky a post-sovětského prostoru. Důraz bude kladen na nové bezpečnostní hrozby, formy a reformy mezinárodní spolupráce k zajištění bezpečnosti a problémy, které státy po skončení studené války musejí intenzivně řešit.

angličtina

Poslední úprava: Bc. Sára Lochmanová (05.02.2024)

The course will deal with security issues in Europe, North America, and the post-Soviet area. Emphasis will be put on new security threats, forms and reforms of international security cooperation, and challenges that states must face after the Cold War.

Cíl předmětu

čeština

Poslední úprava: Bc. Sára Lochmanová (05.02.2024)

1) Seznámit studenty s klíčovými parametry předmětu a jeho organizaci

2) Vysvětlit hlavní atributy bezpečnostního prostředí v Evropě po skončení studené války

3) Ověřit charakter a stupeň znalostí a pochopení probírané látky

angličtina

Poslední úprava: Bc. Sára Lochmanová (05.02.2024)

The course aims at introducing to students the security challenges of today's world, their implications and states' reactions.

Literatura

čeština

Poslední úprava: doc. JUDr. Vladimír Handl, CSc. (04.02.2024)

Povinná literatura:

Bermejo, R., Migration and Security in the EU: Back to Fortress Europe?. Journal of Contemporary European Research, vol. 5, no. 2, 2009, s. 207-224 (19 s.).

Deflem, M., Europol and the Policing of International Terrorism: Counter-Terrorism in a Global Perspective, Justice Quarterly, vol. 23, no. 3, 2006, s. 336-359 (24 s.).

EEAS, Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Brusel, 2016 (37 s.).

Ehrenreich Brooks, R., Failed States, or the State as Failure?, The University of Chicago Law Review, vol. 72, no. 4, 2005, s. 1159-1196 (38 s.).

Evropská rada, Bezpečná Evropa v lepším světě: Evropská bezpečnostní strategie. Brusel, 12.12.2003 (14 s.).

Faist, T., "Extension du domaine de la lutte": International migration and security before and after September 11, 2001, The International Migration Review, vol. 36, no. 1, 2002, s. 7-14 (8 s.).

Heisbourg, F., A New Security Landscape: the End of the Post-Cold War Era, Asia-Pacific Review, vol. 10, no. 1, 2003, s. 52-63 (12 s).

Cherp, A., Jewell, J., The concept of energy security: Beyond the four As. Energy Policy, vol. 75, 2014, s. 415-421 (7 s.).

Lewis, O., Conceptualizing State Counterterrorism. In: Romaniuk, S.N. et al., The Palgrave Handbook of Global Counterterrorism Policy. London: Palgrave Macmillan, 2017, s. 3-37 (35 s.).

Makinda, S.M., International Law and Security: Exploring a Symbiotic Relationship, Australian Journal of International Affairs, vol. 51, no. 3, 1997, s. 325-338 (14 s.).

Oberleitner, G., Human Security: A Challenge to International Law?, Global Governance, vol. 11, 2005, s. 185-203 (19 s.).

O'Brien, P., Counter-terrorism in Europe: the elusive search for order. European Security, vol. 25, no. 3, 2016, s. 366-384 (19 s.).

Peterson, J., All in the (Dysfunctional) Family? Transatlantic Relations after Iraq, Current History, vol. 103, no. 676, 2004, s. 355-363 (9 s.).

Smith, S.J., Gebhard, C., EU-NATO relations: running on the fumes of informed deconfliction. European Security, vol. 26, no. 3, 2017, s. 303-314 (11 s.).

Stefanova, B., The European Union as a Security Actor: Security Provision through Enlargement, World Affairs, vol. 168, no. 2, 2005, s. 51-66 (16 s.).

Van Munster, R., Logics of Security: The Copenhagen School, Risk Management and the War on Terror. Political Science Publications 10/2005, University of Southern Denmark (14 s.).

Weiss, T., Role policie a armády v Evropské unii: analýza evropské a národní úrovně s využitím případové studie České republiky. Praha: Karolinum, 2014, kapitoly 1-2 (celkem 90 s.)

Weiss, T.G., The Illusion of UN Security Council Reform, The Washington Quarterly, vol. 26, no. 4, 2003, s. 147-161 (16 s.).

Dodatečná literatura (v SIS nebo online  - viz sylabus)

Weiss, T., Kadlecová, L., and Ditrych O., Towards a framework for analysis. Facing the pressures of internationalisation and securitisation, in Small States and Security in Europe: Between National and International Policymaking (Routledge, 2022), ed. by Tomáš Weiss and Geoffrey Edwards, s. 18-38 (text 15 stran)

Beneš, J. a Karásek, T. Small and Impressionable? Strategick cultures of the Czech Republic and Slovakia in evolving inernational contexts, ibid., s. 60-77 (text 14 stran)

Elias Götz & Jørgen Staun (2022) Why Russia attacked Ukraine: Strategic culture and radicalized narratives, Contemporary Security Policy, 43:3, 482-497 (text 12 str.) 

Trine Flockhart & Elena A. Korosteleva (2022) War in Ukraine: Putin and the multi-order world, Contemporary Security Policy, 43:3, 466-481 (text 13 str.)

Blank, L. International Conflict and Security Law, Edward Elgar Publishing Limited, 2023 (vybrané kapitoly, viz sylabus)

Justin Bronk (2024) Europe Must Urgently Prepare to Deter Russia Without Large-Scale US Support, RUSI, 7 December 2023, https://www.youtube.com/watch?v=IImakFsEHL8

Matúš Mišík, Andrej Nosko (2023) Post-pandemic lessons for EU energy and climate policy after the Russian invasion of Ukraine: Introduction to a special issue on EU green recovery in the post-Covid-19 period. Energy Policy 2023/177

Jakub Eberle, Jan Daniel (2022) Anxiety geopolitics: Hybrid warfare, civilisational geopolitics, and the Janus-faced politics of anxiety. Political Geography (92/5)

Danylyuk, Oleksandr V (2024) What Ukraine's Defeat Would Mean for the US, Europe and the World, RUSI, 24 January 2024,

https://www.rusi.org/explore-our-research/publications/commentary/what-ukraines-defeat-would-mean-us-europe-and-world

 

Gressel, Gustav (2024), Ukraine’s survival: Three scenarios for the war in 2024, ECFR, https://ecfr.eu/article/ukraines-survival-three-scenarios-for-the-war-in-2024/

Doporučená literatura:

Eichler, J. a kol., Evropská bezpečnost 25 let po skončení studené války. Praha, Vysoká škola ekonomická, 2016 (260 s.).

Hák, T. a kol., Environmentální bezpečnost. Praha: Ekopress, 2015 (155 s.).

R.D. Hooker Jr (2022) The State of NATO: An American View, Survival, 64:3, 103-113, 

William Alberque & Benjamin Schreer (2022) Finland, Sweden and NATO Membership, Survival, 64:3, 67-72,

Dr. Guntram Wolff, Alexandra Gritz: Gas and Energy Security in Germany and Central and Eastern Europe, DGAP POlicy Brief, 14. 12. 2022 https://dgap.org/en/research/publications/gas-and-energy-security-germany-and-central-and-eastern-europe

K Evropské bezpečnostní unii, 2015

https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/promoting-our-european-way-life/european-security-union_cs#strategie-evropsk%C3%A9-bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD-unie

Čtvrtá zpráva o bezpečnostní unii – rozhodné provádění strategie bezpečnostní unie je důležitější než kdy jindy, 2022

https://commission.europa.eu/system/files/2022-05/communication_fourth_progress_report-eu_security_union_strategy.pdf

Update britského strategic review 2023: Integrated Review Refresh 2023

https://www.gov.uk/government/publications/integrated-review-refresh-2023-responding-to-a-more-contested-and-volatile-world

Vyhodnocení hrozeb r. 2023 z hlediska americké bezpečnostní komunity: Annual Threath Assessment of the U.S. Intelligence Community 2023,

https://www.dni.gov/files/ODNI/documents/assessments/ATA-2023-Unclassified-Report.pdf

angličtina

Poslední úprava: prof. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D. (10.07.2019)

Compulsory reading:

Bermejo, R., Migration and Security in the EU: Back to Fortress Europe?. Journal of Contemporary European Research, vol. 5, no. 2, 2009, s. 207-224 (19 s.).

Deflem, M., Europol and the Policing of International Terrorism: Counter-Terrorism in a Global Perspective, Justice Quarterly, vol. 23, no. 3, 2006, s. 336-359 (24 s.).

EEAS, Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Brusel, 2016 (37 s.).

Ehrenreich Brooks, R., Failed States, or the State as Failure?, The University of Chicago Law Review, vol. 72, no. 4, 2005, s. 1159-1196 (38 s.).

Evropská rada, Bezpečná Evropa v lepším světě: Evropská bezpečnostní strategie. Brusel, 12.12.2003 (14 s.).

Faist, T., "Extension du domaine de la lutte": International migration and security before and after September 11, 2001, The International Migration Review, vol. 36, no. 1, 2002, s. 7-14 (8 s.).

Heisbourg, F., A New Security Landscape: the End of the Post-Cold War Era, Asia-Pacific Review, vol. 10, no. 1, 2003, s. 52-63 (12 s).

Cherp, A., Jewell, J., The concept of energy security: Beyond the four As. Energy Policy, vol. 75, 2014, s. 415-421 (7 s.).

Lewis, O., Conceptualizing State Counterterrorism. In: Romaniuk, S.N. et al., The Palgrave Handbook of Global Counterterrorism Policy. London: Palgrave Macmillan, 2017, s. 3-37 (35 s.).

Makinda, S.M., International Law and Security: Exploring a Symbiotic Relationship, Australian Journal of International Affairs, vol. 51, no. 3, 1997, s. 325-338 (14 s.).

Oberleitner, G., Human Security: A Challenge to International Law?, Global Governance, vol. 11, 2005, s. 185-203 (19 s.).

O'Brien, P., Counter-terrorism in Europe: the elusive search for order. European Security, vol. 25, no. 3, 2016, s. 366-384 (19 s.).

Peterson, J., All in the (Dysfunctional) Family? Transatlantic Relations after Iraq, Current History, vol. 103, no. 676, 2004, s. 355-363 (9 s.).

Smith, S.J., Gebhard, C., EU-NATO relations: running on the fumes of informed deconfliction. European Security, vol. 26, no. 3, 2017, s. 303-314 (11 s.).

Stefanova, B., The European Union as a Security Actor: Security Provision through Enlargement, World Affairs, vol. 168, no. 2, 2005, s. 51-66 (16 s.).

Van Munster, R., Logics of Security: The Copenhagen School, Risk Management and the War on Terror. Political Science Publications 10/2005, University of Southern Denmark (14 s.).

Weiss, T., Role policie a armády v Evropské unii: analýza evropské a národní úrovně s využitím případové studie České republiky. Praha: Karolinum, 2014, kapitoly 1-2 (celkem 90 s.)

Weiss, T.G., The Illusion of UN Security Council Reform, The Washington Quarterly, vol. 26, no. 4, 2003, s. 147-161 (16 s.).

 

Recommended reading:

Eichler, J. a kol., Evropská bezpečnost 25 let po skončení studené války. Praha, Vysoká škola ekonomická, 2016 (260 s.).

Hák, T. a kol., Environmentální bezpečnost. Praha: Ekopress, 2015 (155 s.).

Metody výuky

čeština

Poslední úprava: Mgr. Jakub Šindelář (07.03.2024)

Přednáška, samostatná práce

Výuka probíhá online 

Join Zoom Meeting https://cuni-cz.zoom.us/j/91547762487

angličtina

Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (30.05.2019)

Lecture, independent work

Požadavky ke zkoušce

čeština

Poslední úprava: doc. JUDr. Vladimír Handl, CSc. (26.04.2024)

A) Seminární práce v rozsahu 10-15 stran textu. Student diskutuje a vybírá téma v rámci konzultací s vyučujícím předmětu. Doporučuje se soustředit se na témata analyzující vybraného aktéra a jeho reakci na vybranou bezpečnostní hrozbu. Zdroje pro práci musejí obsahovat minimálně 10 různých akademických zdrojů, přičemž část z nich musí být cizojazyčná.

Práce musí mít jasnou výzkumnou otázku, která jde nad rámec popisu faktů (v ideálním případě otázka začíná slovem proč), výklad metody hledání odpovědi a závěr, v němž je výzkumná otázka zodpovězena. Práce sleduje následující strukturu:

 

1) Krátký úvod
2) Přehled debaty k tématu (co o tématu víme; v přírodních vědách často nazývané „přehled dosaženého poznání“);
3) Otázka a metodologie, tj. na co práce odpovídá a jak;
4) Popis dat, tj. provedení kroků definovaných v metodologické části;
5) Diskuse;
6) Krátký závěr.

Témata je nutné definovat do 30. 3. a konzultovat emailem ([e-mail]) nebo osobně během konzultačních hodin.

Struktuře se budeme krátce věnovat i během přednášky.

K odevzdání emailem na adresu [e-mail] do 5. června. Pozdní odevzdání (do 12. června) znamená automaticky sníženou známku. Práce odevzdané po 12. červnu už nebudou hodnoceny.

Pro ty, kdo musí začátkem května uzavřít studium, platí tyto termíny: K odevzdání emailem na adresu [e-mail] do 15.5. Pozdní odevzdání (do 20. 5.) znamená automaticky sníženou známku. Práce odevzdané po 20.5. už nebudou hodnoceny. 

 

B) Písemná zkouška testující přehled o povinné četbě. (Během zkouškového období.)

Hodnocení:

Seminární práce max. 60 bodů; zkouška max. 40 bodů. Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018. Test i seminární práce musejí získat minimálně hodnocení E. 

angličtina

Poslední úprava: prof. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D. (10.07.2019)

A) Research paper (cca 15 normalized pages) on one specific country and its approach to a specific type of threats. The research paper must have the following structure:

1) Short introduction
2) Review of the literature to the topic
3) Methodology and research question, i.e. what question does the paper answer and how
4) Data description, i.e. the steps defined in the methodology section
5) Discussion
6) Short conclusion

The topic can be discussed with the lecturer via email or personally in advance.
The structure will be addressed during the lecture shortly.
The paper must be handed in via email by 5 January. Later submission (by 12 January) will automatically mean lower grade. Papers submitted after 12 January will not be evaluated.

B) Written exam testing the overview of the compulsory reading. (During the examination period.)

Grading:

Research paper max. 60 points; exam max. 40 points. Grading according to the standard scale A-F used at the FSV UK.

Sylabus

čeština

Poslední úprava: doc. JUDr. Vladimír Handl, CSc. (26.04.2024)

Bezpečnostní problémy současnosti, povinné údaje pro SIS:

 

Sylabus:

a.      Nové bezpečnostní hrozby a rizika

b.      Mezinárodní právo a organizace

c.       SZBP/SBOP, NATO

d.      Terorismus a nefunkční státy,

e.      Migrace, klimatická krize a energetická bezpečnost

f.        Strategická kultura malých států, česká/slovenská strategický kultura

g.       Test mezinárodní bezpečnosti ve 21 století: Ruská válka proti Ukrajině - evropské a globální bezpečnostní implikace.    

 

Bezpečnostní problémy současnosti – studijní opora:

 

I. Cíle předmětu:

 

1) V rámci blokové výuky seznámit studenty v základních bodech s klíčovými problémy předmětu, charakteristikou studijní literatury a organizací distanční výuky včetně popisu a vysvětlení práce se studijními oporami a pomůckami.

 

2) V rámci tematického zaměření předmětu umožnit studentům, aby pochopili

a) hlavní rysy nového bezpečnostního prostředí po skončení studené války a s novými konflikty a novou konkurencí velmocí

b) základní charakteristiky a silné a slabé stránky organizace mezinárodní bezpečnosti

c) specifičnost a vzájemný vztah hlavních bezpečnostních organizací v Evropě – EU a NATO

d) souvislosti a důsledky boje proti terorismu

e) koncept nefunkčního státu a na něj navázaný široké pojetí bezpečnostní politiky

f) vzájemnou provázanost bezpečnostních hrozeb

g) strategickou kulturu a to na příkladu menších států a Ruska

h) dopady ruské války proti Ukrajině na mezinárodní bezpečnost a světový řád

 

3) Ověřit charakter a stupeň pochopení probírané látky studenty formou úkolů (testů a písemných prací) zadaných v bodech IV a V

 

Poznámka: pro zvládnutí předmětu je nutné absolvovat řadu úkolů a nastudovat příslušný objem literatury. Stanovení studijní zátěže vychází z celkového kreditového hodnocení předmětu, které činí 8 kreditů, přičemž pracovní zátěž, resp. objem práce nutný k získání jednoho kreditu činí zhruba 30 hodin; v případě tohoto předmětu tedy zhruba 240 hodin. Studijní zátěž dále předpokládá kvalifikované přečtení 5-6 stran odborného textu za hodinu, což znamená zhruba 150-180 tiskových stran na 30hodin práce (1kredit).

 

II. Klíčová slova:

Bezpečnost; nové bezpečnostní hrozby; sekuritizace; terorismus, nefunkční státy, komplexní přístup, Rusko, válka, Ukrajina, NATO, EU, OSN

 

III. Strukturovaná výkladová část:

 

1. Přímá výuka zahrnuje blokovou přednášku v délce dvou výukových jednotek (celkem 160 minut) za semestr

 

Struktura přednášky:

a) popis a vysvětlení cílů předmětu a jeho organizace

b) seznámení se základní literaturou k předmětu

c) vysvětlení charakteru bezpečnostního prostředí po skončení studené války a s novými konflikty, zejména ruskou válkou proti Ukrajině a novou konkurencí velmocí

d) rozšíření a prohloubení konceptu bezpečnosti; sekuritizace

e) hlavní bezpečnostní organizace a jejich vztahy

f) vybrané nové bezpečnostní hrozby

g) stanovení způsobu a termínů zkoušení a komunikace mezi vyučujícím a studenty

h) co si student po absolvování předmětu odnese

 

2. Nepřímá výuka zahrnuje následující tematické bloky

 

a) nové bezpečnostní hrozby: v tomto bloku je hlavním tématem charakter bezpečnostního prostředí po skončení studené války a přesun pozornosti na nový typ hrozeb; pozornost je věnována otázce rozšíření a prohloubení konceptu bezpečnosti, resp. otázce konstrukce v. objektivní existence hrozeb

Klíčová slova: hrozba; účinný multilateralismus; sekuritizace

Základní přehled získáte po prostudování:

EEAS, Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Brusel, 2016 (37 s.).

2023 Strategic Foresight Report EU https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/strategic-planning/strategic-foresight/2023-strategic-foresight-report_en

Strategický kompas EU 2022, https://www.eeas.europa.eu/sites/default/files/documents/strategic_compass_en3_web.pdf

Heisbourg, F., A New Security Landscape: the End of the Post-Cold War Era, Asia-Pacific Review, vol. 10, no. 1, 2003, s. 52-63 (12 s).

Van Munster, R., Logics of Security: The Copenhagen School, Risk Management and the War on Terror. Political Science Publications 10/2005, University of Southern Denmark (14 s.).

Weiss, T., Role policie a armády v Evropské unii: analýza evropské a národní úrovně s využitím případové studie České republiky. Praha: Karolinum, 2014, kapitoly 1-2 (celkem 90 s.)

Doplňková četba:

Bezpečnostní strategie České republiky 2023 https://mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/Bezpecnostni_strategie_Ceske_republiky_2023.pdf

Obranná strategie České republiky 2023, https://mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/obranna__strategie-_c_r_2023_final.pdf

 

K Evropské bezpečnostní unii, 2020

https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/promoting-our-european-way-life/european-security-union_cs#strategie-evropsk%C3%A9-bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD-unie

Pátá zpráva o bezpečnostní unii – prosinec 2022

https://commission.europa.eu/publications/fifth-progress-report-eu-security-union-strategy_en

Update britského strategic review 2023: Integrated Review Refresh 2023

https://www.gov.uk/government/publications/integrated-review-refresh-2023-responding-to-a-more-contested-and-volatile-world

Vyhodnocení hrozeb r. 2023 z hlediska americké bezpečnostní komunity: Annual Threath Assessment of the U.S. Intelligence Community 2023, (bude změněno na Assessment pro rok 2024, až bude publikován)

https://www.dni.gov/files/ODNI/documents/assessments/ATA-2023-Unclassified-Report.pdf

2023 Security Review: GSB Holiday Special Part 1. Dr Neil Melvin, Emily Ferris, Ed Arnold and Dr Tobias Borck, RUSI

https://www.rusi.org/podcasts/global-security-briefing/episode-66-2023-security-review-gsb-holiday-special-part-1

2023 Security Review: New Year Special Part 2. Dr Neil Melvin, Dr Carlos Solar, Dr Philip Shetler-Jones and Simon Rynn, RUSI

https://www.rusi.org/podcasts/global-security-briefing/episode-67-2023-security-review-new-year-special-part-2

The Armed Conflict Survey 2023, IISS London, launch event

https://www.iiss.org/events/2023/12/the-armed-conflict-survey-2023-launch/

 

IISS Conflict Trend Map 2023

https://www.iiss.org/publications/armed-conflict-survey/2023/iiss-conflict-trends-map/

Kontrolní otázky:

 1. Jaké hrozby ustoupily do pozadí po skončení studené války a jaké naopak získaly na aktuálnosti? Jak hrozby mění ruská válka proti Ukrajině/Západu?

2. Jak definuje kodaňská škola bezpečnost a jak se tím liší od předchozích přístupů?

3. Co obnáší rozšíření a prohloubení konceptu bezpečnosti a jak proměňuje bezpečnostní politiku?

 

 

b) mezinárodní právo a organizace: v tomto bloku je hlavním tématem organizace mezinárodní bezpečnosti na globální a mezinárodní úrovni; pozornost je věnována odpovědnosti státu za bezpečnost a jejím limitům

 

Klíčová slova: bezpečnost státu; bezpečnost jednotlivce; lidská bezpečnost; Rada bezpečnosti OSN

 

Základní přehled získáte po prostudování:

 

Blank, L. Introduction: conflict, security and international law, in Blank, L. International Conflict and Security Law, Edward Elgar Publishing Limited, 2023, 1-10

Blank, L. Collective security and the United Nations, tamtéž, s. 11-35

Oberleitner, G., Human Security: A Challenge to International Law?, Global Governance, vol. 11, 2005, s. 185-203 (19 s.).

Doplňková četba

Makinda, S.M., International Law and Security: Exploring a Symbiotic Relationship, Australian Journal of International Affairs, vol. 51, no. 3, 1997, s. 325-338 (14 s.).

 Weiss, T.G., The Illusion of UN Security Council Reform, The Washington Quarterly, vol. 26, no. 4, 2003, s. 147-161 (16 s.).

 

Kontrolní otázky:

 

1. Jaké má lidská bezpečnost důsledky pro právo státu na nezasahování do vnitřních záležitostí?

2. Je RB OSN schopna řešit současné bezpečnostní hrozby?

3. Čím se liší bezpečnost státu od bezpečnosti jednotlivce?

 

c) SZBP/SBOP, NATO: v tomto bloku je hlavním tématem organizace evropské bezpečnosti a vzájemný vztah Evropské unie a NATO; pozornost je věnována transatlantickým vztahům a odpovědnosti za evropskou obranu

 

Klíčová slova: transatlantické vztahy; nedělitelnost bezpečnosti; sdílení břemene

 

Základní přehled získáte po prostudování:

R.D. Hooker Jr (2022) The State of NATO: An American View, Survival, 64:3, 103-113, 

Justin Bronk (2024) Europe Must Urgently Prepare to Deter Russia Without Large-Scale US Support, RUSI, 7 December 2023,

https://www.youtube.com/watch?v=IImakFsEHL8

Peterson, J., All in the (Dysfunctional) Family? Transatlantic Relations after Iraq, Current History, vol. 103, no. 676, 2004, s. 355-363 (9 s.).

Smith, S.J., Gebhard, C., EU-NATO relations: running on the fumes of informed deconfliction. European Security, vol. 26, no. 3, 2017, s. 303-314 (11 s.).

Defence Expenditure of NATO Countries (2014-2023), 7 july 2023, https://www.nato.int/nato_static_fl2014/assets/pdf/2023/7/pdf/230707-def-exp-2023-en.pdf

Kontrolní otázky:

1. Co je předmětem sporu mezi evropskou částí NATO a USA?

2. Jakým překážkám čelí spolupráce EU a NATO?

 

d) Terorismus a nefunkční státy: v tomto bloku je hlavním tématem koncept boje proti terorismu a otázce nefunkčních států a možnostem, jak selhání státních institucí zabránit či jej zvrátit.

 

Klíčová slova: hrozba; bezpečnost a svoboda; protiteroristická politika, nefunkční státy

 

Základní přehled získáte po prostudování:

 

Lewis, O., Conceptualizing State Counterterrorism. In: Romaniuk, S.N. et al., The Palgrave Handbook of Global Counterterrorism Policy. London: Palgrave Macmillan, 2017, s. 3-37 (35 s.).

Deflem, M., Europol and the Policing of International Terrorism: Counter-Terrorism in a Global Perspective, Justice Quarterly, vol. 23, no. 3, 2006, s. 336-359 (24 s.).

O'Brien, P., Counter-terrorism in Europe: the elusive search for order. European Security, vol. 25, no. 3, 2016, s. 366-384 (19 s.).

 

Kontrolní otázky:

1. Jak lze definovat terorismus?

2. Na jakých principech funguje mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu?

3. Jaké jsou právní a politické limity boje proti terorismu?

 

Nefunkční stát; politika rozšiřování; stabilita; rozvoj

Základní přehled získáte po prostudování:

Ehrenreich Brooks, R., Failed States, or the State as Failure?, The University of Chicago Law Review, vol. 72, no. 4, 2005, s. 1159-1196 (38 s.).

Stefanova, B., The European Union as a Security Actor: Security Provision through Enlargement, World Affairs, vol. 168, no. 2, 2005, s. 51-66 (16 s.).

 

Kontrolní otázky:

 

1. Co je to nefunkční stát a čím se liší od funkčního?

2. Jakým způsobem se Evropská unie pokouší stabilizovat své sousedství?

3. Jaké jsou bezpečnostní dopady selhání státu?

 

e) Další hrozby - energetická bezpečnost, klima, migrace, „hybridní válka“: v tomto bloku je hlavním tématem otázka provázanosti bezpečnostních hrozeb na příkladu vazby stabilita-migrace a energetická-environmentální bezpečnost; pozornost je věnována limitům sektorového přístupu a konceptu komplexního přístupu

Klíčová slova: energetika; klima; migrace; sekuritizace; volný pohyb; hybridní válka; cyber; informační válka

Základní přehled získáte po prostudování:

Faist, T., "Extension du domaine de la lutte": International migration and security before and after September 11, 2001, The International Migration Review, vol. 36, no. 1, 2002, s. 7-14 (8 s.).

Bermejo, R., Migration and Security in the EU: Back to Fortress Europe?. Journal of Contemporary European Research, vol. 5, no. 2, 2009, s. 207-224 (19 s.).

Cherp, A., Jewell, J., The concept of energy security: Beyond the four As. Energy Policy, vol. 75, 2014, s. 415-421 (7 s.).

Dr. Guntram Wolff, Alexandra Gritz: Gas and Energy Security in Germany and Central and Eastern Europe, DGAP POlicy Brief, 14. 12. 2022 https://dgap.org/en/research/publications/gas-and-energy-security-germany-and-central-and-eastern-europe

Matúš Mišík, Andrej Nosko (2023) Post-pandemic lessons for EU energy and climate policy after the Russian invasion of Ukraine: Introduction to a special issue on EU green recovery in the post-Covid-19 period. Energy Policy 2023/177,  

Jakub Eberle *, Jan Daniel (2022) Anxiety geopolitics: Hybrid warfare, civilisational geopolitics, and the Janus-faced politics of anxiety. Political Geography (92/5)

Kontrolní otázky:

 

1. Jaká je souvislost mezi bezpečností a migrací?

2. Jaké typy hrozeb souvisejí s energetickou politikou?

3. Jak souvisí energetická a environmentální bezpečnost?

4. Jak spolu souvisejí hrozby, které identifikuje Evropská bezpečnostní strategie z roku 2003 a Strategického kompapsu EU (text z bloku a)?

 

f) Strategická kultura malých států, česká/slovenská strategická kultura. Hlavní téma tohoto bloku je analýza strategické kultury a zahraničně-politických přístupů malých států obecně a s ohledem na ČR a SR zvláště. Jaké jsou možné zahraničněpolitické strategie malých států a jak k nim přistupují ČR a SR.

Klíčová slova: strategická kultura, zahraniční politika, bezpečnost, malé státy

Základní přehled získáte po prostudování:

Weiss, T., Kadlecová, L., and Ditrych O., Towards a framework for analysis. Facing the pressures of internationalisation and securitisation, in Small States and Security in Europe: Between National and International Policymaking (Routledge, 2022), ed. by Tomáš Weiss and Geoffrey Edwards, s. 18-38 (text 15 stran)

Beneš, J. a Karásek, T. Small and Impressionable? Strategick cultures of the Czech Republic and Slovakia in evolving inernational contexts, ibid., s. 60-77 (text 14 stran)

Kontrolní otázky:

1.      Jak definujeme strategickou kulturu

2.      Co jsou hlavní determinanty postavení malý států v mezinárodních vztazích, mj. ve srovnání s velkými státy  

3.      Jaké jsou ideálně typické modely chování malých států v mezinárodních vztazích

4.      Co charakterizuje strategickou kulturu ČR a SR

 

g) Test mezinárodní bezpečnosti ve 21 století: Ruská válka proti Ukrajině - evropské a globální bezpečnostní implikace. Hlavní téma tohoto bloku je ruská válka proti Ukrajině, důvody, které k ní vedly, strategická kultura Ruska a dopady na evropskou bezpečnost a světový řád.

Klíčová slova: Rusko, Ukrajina, válka, imperialismus, evropská bezpečnost, světový řád 

 

Základní přehled získáte po prostudování:

 

Elias Götz & Jørgen Staun (2022) Why Russia attacked Ukraine: Strategic culture and radicalized narratives, Contemporary Security Policy, 43:3, 482-497 (text 12 str.)

 

Trine Flockhart & Elena A. Korosteleva (2022) War in Ukraine:

Putin and the multi-order world, Contemporary Security Policy, 43:3, 466-481 (text 13 str.)

 

Danylyuk, Oleksandr V (2024) What Ukraine's Defeat Would Mean for the US, Europe and the World, RUSI, 24 January 2024,

https://www.rusi.org/explore-our-research/publications/commentary/what-ukraines-defeat-would-mean-us-europe-and-world

 

Gressel, Gustav (2024), Ukraine’s survival: Three scenarios for the war in 2024, ECFR, https://ecfr.eu/article/ukraines-survival-three-scenarios-for-the-war-in-2024/

 

 

Kontrolní otázky:

 

1.      Co charakterizuje strategickou kulturu Ruska.

2.      Jaké důvody vedly k válce a co hlavně ovlivňuje její průběh.

3.      Jak lze charakterizovat snahu Ruska formovat nový Euroasijský mezinárodní řád

4.      Co znamená tendence k vytváření konkurenčních mezinárodních řádů pro světovou bezpečnost

 

 

 

IV. Úkoly k řešení

 

1. Seminární práce v rozsahu 10-15 stran textu. Student diskutuje a vybírá téma v rámci konzultací s vyučujícím předmětu. Doporučuje se soustředit se na témata analyzující vybraného aktéra a jeho reakci na vybranou bezpečnostní hrozbu. Zdroje pro práci musejí obsahovat minimálně 10 různých akademických zdrojů, přičemž část z nich musí být cizojazyčná.

 

Práce musí mít jasnou výzkumnou otázku, která jde nad rámec popisu faktů (v ideálním případě otázka začíná slovem proč), výklad metody hledání odpovědi a závěr, v němž je výzkumná otázka zodpovězena. Práce sleduje následující strukturu: 1) Krátký úvod; 2) Přehled debaty k tématu (co o tématu víme; v přírodních vědách často nazývané „přehled dosaženého poznání“); 3) Otázka a metodologie, tj. na co práce odpovídá a jak; 4) Popis dat, tj. provedení kroků definovaných v metodologické části; 5) Diskuse; 6) Krátký závěr.

 

Cílem úkolu je naučit studenta v rámci tohoto předmětu:

a) výběru vhodného tématu odpovídajícího danému formátu práce

b) zpracovat toto téma v návaznosti na metodicky a metodologicky zaměřené kurzy z prvního ročníku v podobě kvalitní seminární práce

c) provázat v práci otázku, metodu a vyhodnocení dat

 

2. Test – viz bod V

 

V. Test – cvičná varianta

 

Cílem tohoto testu, který je nácvikem na reálný zkouškový test, je procvičit znalosti nutné ke zvládnutí předmětu jednak na úrovni pochopení charakteru nového bezpečnostního prostředí po skončení studené války, jednak na úrovni porozumění problémů, které bezpečnostním strukturám činí reakce na nové hrozby, tak jak jsou předneseny v rámci bloku přímé výuky a popsány v povinné literatuře v rámci bloku nepřímé výuky (III/1-2). Test je koncipován ve formě otevřených otázek, které umožňují testovat nejen znalost konceptů a faktů, ale také jejich souvislosti a kontext.

 

1) Vysvětlete termín účinný multilateralismus (effective multilateralism) představený Evropskou bezpečnostní strategií.

 

2) Vysvětlete vztah mezi referenčním aktérem, hrozbou a aktérem sekuritizace v procesu sekuritizace.

 

3) Vysvětlete, jakým způsobem může být boj proti terorismu kritizován z pozice ochránců lidských práv a svobod.

 

4) Vysvětlete, jakým hrozbám musejí státy čelit v oblasti environmentální bezpečnosti a jaké důsledky to má pro rozdělení kompetencí v rámci státního systému zajišťování bezpečnosti.

 

5) Zvolte si příklad evropské země a vysvětlete, jak se změnila její bezpečnostní situace po skončení studené války.

 

6) Vysvětlete termín „nedělitelnost bezpečnosti“ v kontextu Severoatlantické aliance a jakou roli hraje ve vztahu k současným transatlantickým vztahům.

 

7) Zvolte si jednu „novou“ bezpečnostní hrozbu a diskutujte, v jakém smyslu je nová a jestli ji za novou skutečně můžeme považovat.

 

8) V čem spočívá splývání vnitřní a vnější bezpečnosti a jaké má důsledky pro bezpečnostní politiku evropských států?

 

VI. Časový režim a kreditové ohodnocení plnění studijních povinností

 

1. Harmonogram plnění úkolů

a) přímá výuka

b) studium literatury zadané v rámci bodu III

c) příprava tématu seminární práce včetně studia metodologické literatury

d) napsání seminární práce, její odevzdání a případná obhajoba

e) prověření znalostí získaných samostudiem literatury v bodu III formou testu

f) průběžné konzultace a vyhodnocení kurzu

 

 

angličtina

Poslední úprava: prof. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D. (10.07.2019)

1 New security threats
2 International law and organizations
3 CFSP/CSDP, NATO
4 Terrorism
5 Failed states
6 Other threats and challenges - energy security, migration, environmental security