PředmětyPředměty(verze: 970)
Předmět, akademický rok 2015/2016
   Přihlásit přes CAS
Konstrukce organizací a dynamika organizačních polí - JSM565
Anglický název: Construction of organisations and dynamics of organisational fields
Zajišťuje: Katedra sociologie (23-KS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2015 do 2015
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: 30 / neurčen (40)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Karel Čada, Ph.D.
prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Karel Čada, Ph.D.
prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph.D.
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Sylabus

Sylabus kurzu:

Konstrukce organizací a dynamika organzačních polí

ZS 2015

Číslo: JSM013

Anotace: Kurz je koncipován jako uvedení do různých tradic institucionální analýzy pro magisterské studenty oboru sociologie. Poskytuje vhled do klasických teorií, o které se dnešní institucionální analýza opírá (teorie transakčních nákladů, institucionální izomorfismus, regulace a teorie státu a firmy), i do silných i slabých stránek dominantních současných proudů (sociologický institucionalismus, historický institucionalismus a narativní institucionalismus). V rámci kurzu budou studenti seznámeny s klíčovými texty jednotlivých tradic a jejich aplikacemi formou případových studií. Kurz usiluje o rozvoj dialogu mezi sociologickou teorií a každodenním a interdisciplinárního dialogu na pomezí sociologie, ekonomie, a politických i správních věd.

Cíle kurzu:

·      zvýšit u studentů citlivost k různým aspektům života institucí a vzbudit zájem o aplikace představených přístupů jak v základním, tak v aplikovaném sociologickém výzkumu;

·      rozvíjet analytické dovednosti studentů: k jakým výzkumným otázkám uvedené proudy vybízí a jaké nástroje nabízejí při hledání odpovědí.  

Podmínky pro absolvování kursu:

Je očekáván aktivní přístup vycházející z četby textů, studenti budou zpracovávat strukturované výpisky z četby. Kurz bude ukončen odevzdáním eseje. Esej by měl být diskusí některého z prezentovaných témat vztaženého k  obecnému sociologickému problému, jež student řeší.

Nároky na studium se soustřeďují do období výuky. Studium jednoho textu, tezí k případovým studiím zabere 6-8 hodin. Studenti ke každému povinnému připraví konspekt. Konspekty jsou přípravou pro seminární diskusi textů v rámci přednášek a zahrnuj (1) krátké shrnutí hlavní myšlenky, (2) komentář k architektuře textu a (3) zajímavé myšlenky, a podněty pro diskusi.

Vedle toho se předpokládá, že čtenář v průběhu semestru bude studovat i příslušnou literaturu - dokumenty i odborné texty - k sepsání první verze eseje ještě v průběhu výuky. Tuto verzi po společné konzultaci a připomínkách upraví či předělá.

Způsob hodnocení:

   (a)         Konspekty, porovnání dokumentů a komentáře k četbě, aktivita na seminárních diskusích 20 bodů

  (b)         Esej 80 bodů

Známkování celkové: 1 - 85 - 100 bodů; 2 - 72 - 84 bodů; 3 - 60 - 71 bodů

TÉMA 1: SOCIÁLNÍ KONSTRUKCE INSTITUCÍ - PROBLÉM A TEORETICKÉ PERSPEKTIVY

1.   Přednáška: Úvod

Představení hlavních tradic institucionalismu v sociálních vědách, přehled témat a výzkumné angažmá přednášejících v dané oblasti

DOPORUČENÁ ČETBA: Hall, P, Taylor, R (1996): Political Science and the Three New Institutionalisms. Political Studies, 44: 936-957

1. Seminář: Vstupní konzultace v přednášce (témata pro eseje).

Kolečko témat pro eseje a jejich diskuse.

2. Přednáška: Ekonomický institucionalismus a soutěž trhů a firem

Problém: Z čeho se rodí institucionální uspořádanost života společenství a společnosti, která činí tento život předvídatelným, tj. pravidlům podléhajícím anebo pravidelným?

Teze: Obecně instituce představují struktury strukturující organizované jednání, které jsou tvořené zmocňujícími omezení. Jako takové se týkají voleb a jejich fungování a proměny podléhají "ekonomii". Případová studie: Proč lidé využívají realitní společnosti? 

POVINNÁ ČETBA: Coase, R (1988, orig. 1937): The Nature of the Firm. In: Coase, R: The Firm, the Market and the Law. Chicago: The University Chicago Press: 33-56.

3. přednáška: Sociologický institucionalismus

Problém: Z čeho se rodí institucionální uspořádanost života společenství a společnosti, která činí tento život předvídatelným, tj. pravidlům podléhajícím anebo pravidelným?

Teze: Obecně instituce představují struktury strukturující organizované jednání, které jsou výsledkem dynamiky organizačního pole a v něm působícího institucionálního isomorfismu. V momentě, kdy organizace větší čelí větší úrovni nejistotu, tak mají tendenci utvářet se podle organizací, které považují za úspěšné. Případová studie: Vývoj univerzity v měnícím prostředím? 

POVINNÁ ČETBA: DiMaggio, PJ, Powell, WW (1983). The Iron Cage Revisited: Institutional Isomorphism and Collective Rationality in Organizational Fields. American Sociological Review, 48, 2: 147-160. 

4. přednáška: Narativní přístup k institucím - Organizační identity a vyprávění

Problém: Jakou roli v "životě" organizací sehrává vyprávění příběhů a jaký má podíl na vzniku identity organizací jako osob účastnících se sociálního dění? Jak může narativní přístup přispět k našemu chápání institucí?

Teze: Nejen instituce, ale také sdílené příběhy významně spoluurčují koordinační nákladnost - v tomto případě zejména reorganizace - diachronního života institucí. Narativy jsou performativní, jsou to mluvní akty, která dávají vzniknout sociální realitě, které neexistovala před tím, než byly vysloveny. Příběhy konstituují organizační reality. Případová studie: Jak funguje organizační kultura v prostředí tehnologických firem. 

POVINNÁ LITERATURA: Brown, AD (2006): Narrative Approach to Collective Identities. Journal of Management Studies. 43,4: 731-753.

2.     Seminář: Diskuse o tématech esejů

Diskuse témat pro eseje v kontextu tří povinných textů (Coase 1937, DiMagio a Powell 1983 a Brown 2006). Esej/analýza tvoří samostatné pojednání o vybraném jevu, které osvětluje problém konstrukce hospodářských a správních institucí. Student nejprve zpracuje abstrakt (maximálně 15 řádků) tak, aby jeho téma mohlo být diskutováno na semináři. Vlastní pojednání musí zahrnovat uvedení zkoumaného jevu a důvod, proč byl jev vybrán. Stručnou charakteristiku stavu poznání daného jevu, které umožní charakterizovat autorem zvolený postup studia. Následují výsledky studia a jejich stručná diskuse.

Témata: Budou diskutována na vstupní konzultaci. Vítány jsou eseje analyzující institucionální rozměr sudovaného jevu v rámci obhájené bakalářské práce anebo předpokládané diplomové práce.

TÉMA 2: INSTITUCIONÁLNÍ ZMĚNA - NÁVRH NOVĚ DOPLNĚNÉHO TÉMATU

5. přednáška: Rovné a nerovné vztahy a smluvní hierarchie

Problém: Jak se nerovné smluvní vztahy podílejí na organizaci společnosti? Jak a proč vznikají smluvní hierarchie? Jak se v těchto případech uzavírání smluv a jejich ovládání vypořádává s "mocenskými" asymetriemi? Proč jsou moderní hierarchie slabé,

Teze: Dynamiku komplexněji chráněných nerovných smluvních vztahů určují rovněž transakční náklady. Ty také vysvětlují spontánní hierarchizaci rovných a zplošťování nerovných vztahů. Případová studie: Vztah pacienta a lékaře v měnícím se zdravotnictví.

POVINNÁ ČETBA: Coase, R (1988, orig. 1937): The Nature of the Firm. In: Coase, R.: The Firm, the Market and the Law. Chicago: The University Chicago Press: 33-56. 

6. přednáška: Historický institucionalismus

Problém: Jak jsou instituce udržovány v průběhu času a kdy dochází k momentům krize. Jak k udržování institucí přispívají pravidla hry a jak je důležité historický kontext? 

Teze: Současná podoba institucí je definována historickými procesy, kdy počáteční rozdání karet ovlivňuje budoucí výstupy, které se dále reprodukují v průběhu času. V různých ekonomiích pak vznikají různé institucionální rovnováhy. Případová studie: Změny profesního vzdělávání. 

DOPORUČENÁ ČETBA: Pierson, P, Skocpol, T (2002): Historical Institutionalism in Contemporary Political Science: In: Katznelson, I, Milner, H (eds.): Political Science: The State of the Discipline. New York etc.: Norton and Company: 693-721. 

7. přednáška: Teorie postupné změny

Problém: Jak se mění instituce? Kdy dochází k rychlé, revoluční a kdy k pomalé, evoluční změně. Jak tuto změnu určuje charakter institucí, jak politický kontext a jako postavení dominantních agentů?

Teze: Institucionální změna je často velmi pomalá protože stabilita instituce je podpírána mnoha faktory a změna celého systému je transakčně náročná. Zásadní změny však mohou přicházet nejen s revoluční proměnou řádu, ale i ze sérií malých změn za relativně delší časové období. Případová studie: Transformace českého zdravotnictví, vzdělávacího systému a systému sociálních služeb po roce 1989. 

DOPORUČENÁ ČETBA:  Mahoney, J, Thelen, K (2010): A Theory of Gradual Institutional Change. In: Mahoney, J, Thelen, K. (eds.): Explaining Institutional Change: Ambiguity, Agency, and Power. Cambridge, MA: Cambridge University Press: 1-37.

3.     Seminář: Konzultace k prvním verzím esejů

Diskuse prvních verzí esejů, jejich návaznosti na probíranou literaturu i plánovanou argumentační linii.

TÉMA 3: REGULACE, TRHY A HIERARCHIE

8. přednáška: Regulace a regulační stát

Problém: Jak a kdy může regulace - konstituování či omezování práv a alokace odpovědností externě působící autoritou - působit blahodárně a kdy škodí? Jaké náklady jsou spojené s administrativní regulací?

Teze: Regulace působí blahodárně, jestliže snižuje koordinační náklady žádoucích aktivit a nevytváří prostor pro nežádoucí aktivity. Expanze moderních forem organizování v Evropě posilovaná politickými důvody vede v 2. polovině dvacátého století k prosazování tzv. regulačního státu, po nějž je charakteristická spoléhání spíše na regulaci než na jiné prostředky stabilizace a redistribuce: veřejné vlastnictví, plánování anebo centralizované. Případová studie: Regulace léčiv v EU a ČR. 

POVINNÁ ČETBA: Majone, G (1997): From the Positive to the Regulatory State: Causes and Consequences of Changes in the Mode of Governance. Journal of Public Policy, 17: 139-167.

 9. přednáška: Uzavírání smluv a trhy

Problém: Jak se rovné smluvní vztahy podílejí na organizaci společnosti? Jak se uzavírání smluv vypořádává s "mocenskými" asymetriemi? Proč soutěž představuje nejúčinnější způsob distribuce moci (práva a odpovědností) v podobě vlastnických a zastupitelských práv a jaké selhání takovým soutěžím hrozí.

Teze: Dynamiku uzavírání smluvních vztahů určují transakční (resp. koordinační) náklady. Odlišná strategie vypořádávání se s neurčitostí, která je spojená s uzavíráním smluvních vztahů zakládá dva komplementární teoretické přístupy ke smlouvání: teorie neúplné a úplné smlouvy. Soutěž představuje nejúčinnější způsob distribuce omezujících zmocnění, protože při "rozumné" regulaci zajišťuje na bázi koordinačních nákladů rovněž alokaci odpovědnosti. Případová studie: Role soutěže ve vědeckých institucích.

POVINNÁ ČETBA: Callon, M (1998):  An essay on framing and overflowing : economic externalities revisited by sociology, In Callon, M (Ed.): The laws of the markets. Oxford, Blackwell Publishers: 244-269.

10. přednáška: Hierarchie - Správní úřady a firmy

Problém: Jak se nerovné smluvní vztahy podílejí na organizaci společnosti? Jak a proč vznikají smluvní hierarchie? Jak se v těchto případech uzavírání smluv a jejich ovládání vypořádává s "mocenskými" asymetriemi? Proč jsou moderní hierarchie slabé,

Teze: Dynamiku komplexněji chráněných nerovných smluvních vztahů určují rovněž transakční náklady. Ty také vysvětlují spontánní hierarchizaci rovných a zplošťování nerovných vztahů. Případová studie: Transformace českého koordinační systému politik v EU před a po vstupu do této unie.

DOPORUČENÁ ČETBA:  Dimitrov, Vesselin (2009): Political Transitions in Central and Eastern Europe: Domestic And External Dimensions.  IPRI-UNL Working paper 42. http://195.23.110.38/publicacoes/working_paper/pdf/WP42_VD_CV2009.pdf;

4. Seminář. Diskuse vybraných esejů

Diskuse jednotlivých esejů, jejich argumentačních linie a závěrů. Doporučení autorům pro jejich dopracování. 

Poslední úprava: Čada Karel, Mgr., Ph.D. (11.11.2015)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK