PředmětyPředměty(verze: 861)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Epistemologie a metodologie společenských věd - JSM551
Anglický název: Epistemology and metodology of social sciences
Český název: Epistemologie a metodologie společenských věd
Zajišťuje: Katedra sociologie (23-KS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2016 do 2020
Semestr: letní
Body: 7
E-Kredity: 7
Způsob provedení zkoušky: letní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: letní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D.
prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.
Vyučující: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D.
prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.
Neslučitelnost : JSM004, JSM007
Anotace
Poslední úprava: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D. (08.11.2016)
Kurz nově propojuje dvě klíčové oblasti sociální vědy: oblast obecné metodologie a oblast filosofie sociální vědy (s primárním důrazem na epistemologické problémy). Kurz sleduje jednak historické formování sociologie jako vědecké (výzkumné) disciplíny, jednak současný vývoj oboru v podmínkách nových režimů vědění. Druhá část kurzu k metodologii je koncipována jako dialog či diskuse mezi různými paradigmaty a metodologickými přístupy. Klade důraz na hledání argumentů a na obhajobu jednotlivých metodologických řešení v historii sociálního a sociologického výzkumu. Kurz se opírá o klasické texty a významné projekty v historii výzkumu. Kurz je určen pro magisterské studium sociologie. Je vhodný také pro postgraduální doktorandské studium sociologie nebo VSP. 
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D. (03.12.2019)

Student se během semestru četbou zadané literatury průběžně připravuje na přednášky a aktivně se účastní diskuse k probíraným tématům. Předpokladem úspěšného absolvování kurzu je studium zadaných textů a jejich promýšlení. Během semestru každý z účastníků buď přednese krátký referát k jednomu z probíraných témat anebo zpracuje krátkou originální semestrální práci v rozsahu 10 ns. s využitím doporučené literatury a další literatury, kterou sám vyhledá. Témata referátů budou zadána na první hodině. Témata seminárních prací si studenti zvolí v prvním týdnu výuky a zapíší se závazně na jedno ze zadaných témat. Student odevzdá vytištěnou práci nejpozději do 30. 4. 2016 v době přednášek vyučujícímu. Zároveň ji pro kontrolu její originality (zamezení plagiátorství) nahraje do systému elektronicky. Student, který nemůže vystoupit v určeném termínu s referátem, zpracuje na toto téma seminární práci. Práce nebo referát je hodnocena jedním z vyučujících a její včasné odevzdání a schválení jsou nutnými podmínkami připuštění k závěrečnému testu. Předmět je ukončen písemnou zkouškou – testem z celé probírané látky, v případě potřeby ještě ústní zkouškou na vylosované téma.

Sylabus - angličtina
Poslední úprava: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D. (03.12.2019)

Témata přednášek (a zadaná literatura):

1. Úvodní společná přednáška – povinná – rozdělení témat

Účelem první části kurzu (vyučuje prof. Hynek Jeřábek) je seznámit studenty s vybranými obecnými postupy metodologie sociologického výzkumu. Kurz klade důraz na metodologické principy, rozhodovací procesy, diskusi paradigmat, kombinaci kvalitativních a kvantitativních metodologických přístupů. Rozdíly jednotlivých přístupů a jejich jednostrannosti  jsou diskutovány v podobě kritiky a odpovědi na ni.

2.     Teorie a empirie v sociologickém výzkumu. Spolupráce teorie a empirie v sociologickém výzkumu. Význam metateorií jako orientačních strategií pro teorie i empirický výzkum.

Jeřábek, H.: Merton a Lazarsfeld: spolupráce sociologické teorie s empirickým výzkumem. Sociológia, 44, 2012, č.1, s. 62_82;

Referát 1: Wagner, D.G.: Daring Modesty: On Metatheory, Observation, and Theory Growth. In: Seidman, S. – Wagner, D.G.: Postmodernism and Social Theory. The Debate over General Theory. Cambridge,MA, Blackwell 1992, pp. 199 – 220

3.     Analytické paradigma – Rozbor metodologických principů survey analysis a modelu elaborace.

Lazarsfeld, P.F. - Kendal, Patricia L.: Problems of Survey Analysis. In: Lazarsfeld,P.F. - Kendal, Patricia L.: Problems of Survey Analysis. In: Merton,R.K. - Lazarsfeld,P.F. (eds.): Continuities in Social Research: Studies in the Scope and Method of "The American Soldier". Glencoe, Ill., The Free Press 1950;

Lazarsfeld, P.F. (1941): The Interpretation of Statistical Relations as a Research Operation” In: Lazarsfeld-Rosenberg (eds.): The Language of Social Research. A Reader in the Methodology of Social Research. New York, The Free Press 1955, pp. 115-125. 

Referát 2: Příklady elaborace z díla: Zeisel, H. (1985): Say it with Figures. New York, Harper & Row Publishers 1985 (sixth ed.), Chapter 9 Analysis of Nonexperimental Data, pp. 143-165. 

4.     William F. Whyte a jeho nástin principů zúčastněného  pozorování a  partici-pačního výzkumu. Diskuse o Whytově Street Corner Society a jeho metodologii a etice výzkumu.

Whyte,W. F. (1993): Street Corner Society. Chicago, Chicago University Press. 4th ed., Chapter 1 and Appendix A, s. 3-51 a 279-325.

Whyte, W.F.: Learning from the Field. A Guide from Experience. Newbury Park, SAGE 1984, vybrané kapitoly

Referát 3: Whyte, W.F.: Ch 1: Participant Observation and Ch 2: Entering the Field. Pp. 23-66.  
In: Learning from the Field. A Guide from Experience. Newbury Park, SAGE 1984 

5.      Obecně metodologická diskuse o měření v sociologii. A) Blumerova kritika sociologie jako analýzy proměnných. (Blumer 1956); B) Pawsonův nástin nedostatků empirické sociologie, kritických výhrad vůči ní a pozitivní odpovědi na fenomenologic-kou a relativistickou kritiku. (Pawson 1989,Chapter 1); C) Pawsonova pravidla měření jako pozitivní odpověď na kritiku nedostatků pozitivistické metodologie. (Pawson 1989, Chapter 11)

Blumer, H.: Sociological analysis and the “variable”. ASR, 1956, 21, 6, 683 – 690.

Referát 4:, R.: Chapter 2 pp. In: A Measure for Measures. A Manifesto for Empirical Sociology. London - Routledge 1989, pp.35-73.   

Pawson, R.: A Measure for Measures. A Manifesto for Empirical Sociology. London - Routledge 1989

 

6.     Kombinace kvalitativních a analytických (kvantitativních) metod a výhody smíšené strategie výzkumu.

Jeřábek, H.: Chapter 5 Paul Lazarsfeld’s Unorthodox Innovations in the Methodology of Social Research, pp. 123-145. In: Jeřábek – Soukup,P.: Advanced Lazarsfeldian Methodology. Praha, Karolinum 2008.

Jeřábek, H. (2005) „Tři příklady spolupráce kvalitativního a analytického výzkumu. Lazarsfeldova výzkumná dílna“. Naše společnost. (Bulletin CVVM) 2005/č.2: 20-24.
http://www.cvvm.cas.cz/index.php?disp=nase_spolecnost&lang=0&r=1&offset=102&shw=100048

Jeřábek, H.: Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha, Karolinum 1998, pp. 52-57, 77-85 a 98-103.

Lazarsfeld, P.F. – Marie Jahoda a H. Zeisel: Marienthal.  Brno, MU 2013

Suchman, E. A.: Invitation to Music. A Study of the Creation of New Music Listeners by the Radio. In: Lazarsfeld,P. – Stanton, F.: Radio Research 1941, pp. 140-188.

Referát 5:  Spolupráce kvalitativního a analytického výzkumu napříč paradigmaty (T.Adorno, P.Lazarsfeld a E.Suchmann)

7.      Předpoklady a podmínky kumulativní sociologie 

Smith, R.B.: Cumulative Social Inquiry. Transforming Novelty Into Innovation. New York: The Guilford Press 2008, zejména kapitoly 1 až 3, s. 17-141.

Referát 6:  Příklady kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu: Chapter 2 (part): Linking Qality and Quantity, pp. 60-96 In: Smith, R.B.: Cumulative Social Inquiry. Transforming Novelty Into Innovation. New York, The Guilford Press 2008.

 

V druhé polovině semestru se kurs věnuje vybraným epistemologickým problémům (vyučuje Jan Balon). Zaměřuje na historické i současné způsoby pojímání vědění v sociálních vědách. Shrnuje relevantní filosofické a metateoretické debaty a ukazuje, v jaké podobě vstupovaly  do dobových představ o utváření sociálního vědění. Cílem kursu je analyzovat klíčové historické přístupy ke strukturaci vědeckého poznání a zasadit je do současného kontextu úvah o proměnách vědecké práce v podmínkách nových režimů vědění.

 

8.      Vědecké poznání jako filosofický problém

Descartes, R. Rozprava o metodě. Praha: Svoboda, 1992.

Rorty, R. Filosofie a zrcadlo přírody. Kap. 3. „Idea teorie poznání.“ Praha: Academia, 2012 s. 129–159.

Winch, P. Idea sociální vědy a její vztah k filosofii. Kap. 1. „Filosofické souvislosti“. Brno: CDK, 2004, s. 17–48.

 

9.     Jak se vytváří vědecký fakt?

Fleck, L. Genesis and Development of a Scientific Fact. Chicago: University of Chicago Press, 1979, s. 38–51.

Kuhn, T. S. Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikumené, 1996.

Gibbons et al. „Evolution of Knowledge Production“, In: The New Production of Knowledge, London: Sage, 1994, s. 17–45

 

10.   Mezi vysvětlením a porozuměním: Pozitivistické, antipozitivistické a postpozitivistické koncepce sociální vědy

Abel, T. „The Operation Called Verstehen“, American Journal of Sociology, roč. 54, 1948, s. 211–218.

Taylor, Ch. „Interpretation and the Sciences of Man“, Review of Metaphysics 25 (1), 1971, s. 3–51.

Outhwaite, W. „Concepts of Science.“ In: Concept Formation in Social Science. New York, Routledge, 2011 s. 5–24.

 

11.    Epistemologie a historický obrat v sociálních vědách

Rheinberger, H.-J., On Historicizing Epistemology. An Essay,Standford, Standford University Press 2010.

Somers, M. R., „Where is Sociology After the Historic Turn?  Knowledge Cultures, Narrativity, and Historical Epistemologies“, in: T. J. Mcdonald (ed.), The Historic Turn in the Human Sciences,  University of Michigan Press, Ann Arbor 1996, s. 53–90.

 

12.   Feministická epistemologie, standpoint a queer theory

Harding, S. „Feminism Confronts the Sciences: Reform and Transformation“. In: Whose Science? Whose Knowledge? New York: Cornell University Press, 1991, s. 19–51. 

Haraway, D. „Situated Knowledges: The Science Question in Feminism and the Privilege of Partial Perspective.“ Feminist Studies, roč. 14, č. 3., 1988, s. 575–599.

Seidman, S. „Deconstructing Queer Theory or the Under-Theorization of the Social.“ In: Social Postmodernism: Beyond Identity Politics (Linda Nicholson, Steven Seidman eds.), Cambridge: Cambridge University Press, 1995, s. 116–141.

Holmwood, J. „Feminism and Epistemology: What Kind of Successor Science?“ Sociology, roč. 29, č. 3, s.  411–428.

 

13.    Jak se vytváří sociální vědění? Opouštění objektivity a ne/nalézání interdisciplinarity: Současné debaty o proměnách sociálních věd

Camic, C., Gross, N., „The New Sociology of Ideas,“ in: J. R. Blau (ed.), Blackwell Companion to Sociology, Blackwell Malden, MA 2001, s. 236–49.

Camic, C., Gross, N., Lamont, M., „Introduction: The Study of Social Knowledge Making,“ in: C. Camic, N. Gross, M. Lamont (eds.), Social Knowledge in the Making, University of Chicago Press, Chicago 2011, s. 1–40.

Turner, S. „What Are Disciplines? And How is Interdisciplinarity Different?“ In: Practising Interdisciplinarity (P. Weingart, N. Stehr eds.). Toronto: University of Toronto Press, 2000, s. 45–65.

Daston, L., P. Galison. „The Image of Objectivity.“  Representations, roč. 0,  0, č. 40, Tematické číslo: Seeing Science, 1992, s. 81–128.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK