Poslední úprava: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D. (26.11.2019)
Záměrem tohoto kursu je vysvětlit podstatu totalitarismu jako politického systému, jehož vládnoucí skupiny neuznávají dělbu moci na legislativní, zákonodárnou a výkonnou a usilují o regulaci všech aspektů veřejného a soukromého života. V totalitárním režimu není možné hovořit o podstatném ekonomickém, společenském a politickém pluralismu. Oficiální strana má de jure a de facto monopol moci. Strana odstranila veškeré formy předtotalitárního pluralismu. Nelze hovořit o dostatečném prostoru pro druhou ekonomiku či paralelní společnost. Uplatňuje se vypracovaná a vedoucí ideologie artikulující žádaný světonázor. Vůdci, jednotlivci a skupiny odvozují většinu jejich chápání mise, legitimizace a často specifických politických programů od jejich oddanosti určité holistické koncepci lidskosti a společnosti.
Sylabus
Poslední úprava: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D. (03.12.2019)
Název studijního předmětu: Totalitární systémy: sociologie, politika, ideologie a estetika
Způsob zakončení: Zkouška - rozprava nad seminární prací (7-10 stran) na téma, jak (pra)rodiče v době totality „žili po svém“
Záměrem tohoto kursu je vysvětlit podstatu totalitarismu jako politického systému, jehož vládnoucí skupiny neuznávají dělbu moci na legislativní, zákonodárnou a výkonnou a usilují o regulaci všech aspektů veřejného a soukromého života. V totalitárním režimu není možné hovořit o podstatném ekonomickém, společenském a politickém pluralismu. Oficiální strana má de jure a de facto monopol moci. Strana odstranila veškeré formy předtotalitárního pluralismu. Nelze hovořit o dostatečném prostoru pro druhou ekonomiku či paralelní společnost. Uplatňuje se vypracovaná a vedoucí ideologie artikulující žádaný světonázor. Vůdci, jednotlivci a skupiny odvozují většinu jejich chápání mise, legitimizace a často specifických politických programů od jejich oddanosti určité holistické koncepci lidskosti a společnosti. Dále lze hovořit o rozsáhlé mobilizaci do velkého repertoáru povinných organizací vytvořených režimem. Důraz je kladen na aktivismus kádrů a militantních aktivistů. Systém se snaží mobilizovat nadšenectví a soukromý život je považován za podřadný prvek. Totalitární vůdcovstí vládne s nevymezenými hranicemi a s velkou nevyzpytatelností pro členy stejně tak jako pro nečleny a je často charismatické; nábor do vrchního vedení často závisí na oddanosti stranické organizaci. V případě post-totalitarismu se jedná o nezávazný společenský, ekonomický a institucionální pluralismus. Téměř neexistuje politický pluralismus, protože z formálního hlediska má strana stále mocenský monopol. Může existovat „druhá ekonomika“, ale stát je stále víceméně všudypřítomný. Většina projevů pluralismu v „zploštělém“ společenství vyrostla z tolerovaných státních struktur nebo disidentských skupin vědomě se utvářejících jako opozice vůči totalitárnímu režimu. V pozdním/zralém post-totalitarismu opozice vytváří „druhou kulturu“ nebo „paralelní společnost“. Stále existuje vedoucí ideologie, která je součástí reality. Oslaben je však závazek nebo víra v utopii. Dochází k přesunutí důrazu od ideologie vůči programovému konsensu, který je podle všeho založen na racionálním rozhodování a omezené debatě bez přílišného odkazování na ideologii. Lze hovořit o progresivní ztrátě zájmu vůdců a ostatních pověřených organizováním mobilizace a rutinní mobilizaci v rámci státem sponzorovaných organizací, aby bylo dosaženo minimálního stupně konformity a konsensu. Mnoho „kádrů“ a „zastánců režimu“ jsou pouhými kariéristy a oportunisty. Nuda, únik a konečně privatizace hodnot obyvatelstva se stává přijímanou skutečností. Dále je třeba zmínit rostoucí důraz kladený post-totalitární politickou elitou na osobní bezpečnost a kontrolu vrchního vedení prostřednictvím stranických struktur, procedur a „vnitřní demokracie“. Vrchní vůdci jsou zřídka charismatičtí. Nábor do vrchního vedení je omezen na oficiální stranu, ale je méně závislý na vybudování kariéry v rámci stranické organizace. Vrchní vůdci mohou pocházet ze stranických technokratů ve státním aparátu.
V úvodních přednáškách budou vysvětleny klíčové pojmy, prezentovány relevantní autorky/autoři, různé oborové přístupy a různé institucionální mechanismy důležité pro vysvětlení podstaty totalitárních režimů. Klíčové pojmy: autoritativní režim, bezpráví, centrální řízení ekonomiky, diktatura proletariátu, ideologie, jediná strana, politická mobilizace obyvatel, násilí, ovládající státní aparát, komunistický režim, koncentrační tábory, monopol na prostředky masové komunikace, nacionálně socialistický režim, policejní kontrola, post-totalitární režim, propaganda, socialistický realismus, stalinismus, sultanismus, teror, totalitární režim. Relevantní autorky a autoři konceptualizující a vysvětlující totalitarismus: Hannah Arendtová, Raymond Aron, Carl Friedrich, Muriel Blaive, Zbigniew Brzezinski, Friedrich Hayek, Karel Kaplan, Juan J. Linz, Franz Neumann, George Orwell, Karl Popper, Michal Pullmann, Giovanni Sartori, Alfred Stepan. Postupně se výklad zaměří na situaci a procesy v české prostředí v různých etapách vývoje (poválečné období, rok 1948, padesátá léta, Pražské jaro, období normalizace, konec osmdesátých let a listopad 89). Těžiště výkladu bude v každodennosti života v různých oblastech („žít si po svém“): neoficiální kultura, subkultury mládeže, sport, chataření a chalupaření, …. Na závěrečných setkáních bude diskutován přechod od post-totalitních systémů ke konsolidované demokracii (na příkladu Česka).
Konkrétní obsah setkání:
1. Přehled teorií nedemokratických systémů - totalitarismus I.
2. Přehled teorií nedemokratických systémů - totalitarismus II.
3. Pět klíčových arén moderní konsolidované demokracie: vzájemně propojené principy a různá pole plnící úlohu zprostředkujících mechanismů.
4. Významné ideální typy moderních režimů (a zejména totalitarismu) a hlavní rysy, které je vymezují.
5. Následky původně nedemokratických režimů pro typ cesty vedoucí k demokratickému přechodu.
6. Následky nedemokratických režimů pro minimální změny ohledně dokončení proměny a konsolidace demokratického režimu (z konkrétního typu nedemokratického režimu).
7. Seminář: Prvky totality v soudobé společnosti (Orwellův Rok 1984 a současná česká společnost)
„Život po svém“
8. Různé hudební směry a subkultury v 60. - 80. tých letech v ČR, způsoby participace na neoficiální kultuře
9. Uzavření se do rodiny a trávení volného času: zahrádkaření, chalupaření, budování rodinných sídel
10. Způsoby trávení dovolených, možnosti cestování, …sportovní aktivity.
11. Vzorce dosahování standardu a nadstandardu v materiální oblasti: skutečné fungování trhu (Tuzex, sociální sítě,….)
12. Seminář: Havlova Moc bezmocných (charakter společnosti v 80. tých letech) plus sametová revoluce a devadesátá léta viděna s odstupem jedné generace
