|
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (05.10.2014)
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (09.10.2015)
Důležité
Tento kurz v principu funguje tak, že se do něj lze zapsat, což ale neznamená, že jej bude možné dokončit (zápis je tedy třeba zvážit s ohledem na takovou možnost). Nejsme s to zaručit, že Kabinet uspořádá v daném semestru dostatek akcí tak, aby vydaly za standardní zátěž magisterského kurzu. V tomto semestru se zatím chystají dvě setkání: Camus a kolokvium v Cefres: http://petruskuv-kabinet.webnode.cz/
Další dvě akce jsou v jednání: pokračování hovorů s prof. Kvaszem (historie matematiky/historie sociologie) a teoretický přínos sociologických zpracování fenoménu migrací. Jak se uvádí v SISu, tento kurz není standardním kurzem, Kabinet je závislý na dobré vůli dobrovolných spolupracovníků, kteří musí jednotlivá kolokvia naplnit. Když se nedaří, kolokvia nemohou proběhnout. Snad se ale i tento rok dařit bude.
S pozdravem
Jan Maršálek
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (05.10.2014)
Zápočet lze ze semináře Kabinetu historie a teorie sociologie získat dvojím způsobem: 1) Student/ka se zúčastní všech tří kolokvií, které v ZS Kabinet zaštiťuje, přičemž na jednom z nich přednese vlastní diskusní příspěvek. 2) Student/ka se zúčastní všech tří kolokvií, které v ZS Kabinet zaštiťuje, a na jedno z jeho témat napíše písemnou práci v rozsahu cca 10 NS (přesné zadání práce předem zkonzultuje s vedoucím kurzu). |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (05.10.2014)
Program Kabinetu na ZS 2013/2014 se připravuje.
Anotace: Fenomenologie bývá v sociologii nejčastěji spojována se jménem Alfreda Schütze. Schützovy myšlenky, původně inspirované Husserlem, se staly neopominutelnou součástí základů sociologie i všech "rozumějících" sociálních věd a podnítily vznik nových směrů sociologického myšlení, především Garfinkelovy etnometodologie, sociálního konstruktivismu Bergera a Luckmanna, v metodologické oblasti např. konverzační analýzy. Zatímco však Schützův teoretický odkaz zprostředkovaně žije dál, fenomenologická sociologie jako samostatný proud myšlení dnes není významněji rozvíjena po teoretické ani empirické stránce. I tak ale roste počet autorů, kteří se v otázce po uplatnění fenomenologie v sociologii odklání od "schützovské" (a z něj vycházející angloamerické) tradice a místo toho se vrací k fenomenologii v jejím původním filosofickém smyslu, ve kterém byla různými způsoby rozvíjena v pracích kontinentálních autorů, především Husserla, Heideggera, Merleau-Pontyho, Schelera, Sartra a dalších. Co nám dnes může takovýto návrat k fenomenologickým klasikům přinést? Lze pojmout fenomenologickou sociologii jinak než schützovsky? Či jsou obvinění fenomenologické sociologie z vyčerpanosti definitivně oprávněná?
2) Zrod vědy jako lingvistická událost, setkání nad knihou L. Kvasze (12. prosince - datum potvrzeno)
3) Co je filosofie sociálních věd? (leden)
Změna programu je možná, vždy záleží na obsazenosti chystaného workshopu (počtu zajištěných vystupujících). Studentům je doporučováno, aby si tento kurz nezapisovali jako "kritický", tedy takový, na jehož splnění by záviselo splnění jejich semestrálních či ročních studijních plánů. |