PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2016/2017
   Přihlásit přes CAS
Techniky kvalitativního dotazování - JSB540
Anglický název: Qualitative research techniques
Zajišťuje: Katedra sociologie (23-KS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2016 do 2016
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / 16 (16)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Eva Morávková
Mgr. Hana Voleková
Vyučující: Mgr. Eva Morávková
Mgr. Hana Voleková
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Sylabus
Poslední úprava: Jana Vojanová (25.10.2019)

CÍLE KURZU A METODY VÝUKY

Kurz Techniky kvalitativního dotazování je myšlenkově koncipován jako metodologický workshop, který má studentům umožnit si zažít, vyzkoušet a osvojit základní techniky kvalitativního dotazování se zaměřením na individuální hloubkové rozhovory, tak jak je v širokém slova smyslu uchopují kvalitativní výzkumná oddělení největších českých výzkumných agentur.

Vyučující mají spíše funkci průvodců než přednášejících: mají praktickou zkušenost se stovkami kvalitativních projektů v oblasti marketingového a sociálněpolitického výzkumu a prostřednictvím těchto praktik studentům předávají část svých zkušenosti a dávají zpětnou vazbu studentům na jejich často první pokusy kvalitativního dotazování v praxi.

Hlavní zaměření tohoto metodologického worshopu je samotné vedení rozhovoru, kterému se věnuje většina praktických cvičení – cílem kurzu je naučit studenty se správně ptát i umět poslouchat, aby obdržená kvalitativní data měli co největší výpovědní hodnotu a hloubku. Důležitou součástí kurzu je i sebereflexe vlastní moderace a přístupu k respondentovi (odhalení skrytých očekávání a předpokladů, uvědomování si podvědomého kladení naváděcích a hodnotících otázek apod.).

Toto všechno jsou totiž věci, které se nelze dost dobře naučit čtením knih, ale které je potřeba si postupně zažít, aby si výzkumník uvědomil, jak může v roli moderátora povahu získaných dat ovlivnit jak nesprávným kladením otázek, tak zvolenými technikami: od jednoduchého dotazování a klouzání „po povrchu“ až po sondovací a projektivní techniky, které se noří více do pocitových a hodnotových důvodů prvotních odpovědí respondentů.

Studenti navíc v rámci tohoto kurzu mají možnost seznámit se s konkrétními příklady rozsáhlých kvalitativních šetření realizovaných v prostředí největších českých výzkumných agentur ať už v oblasti marketingového výzkumu, výzkumu médií a sociálně-politického výzkumu (výzkum pro EU: Eurobarometr, výzkum pro neziskový sektor apod.).

V průběhu kurzu také studenti získají poměrně ucelený obrázek o tom, co všechno je třeba brát v potaz při přípravě na kvalitativní sběr dat a jak uzpůsobit design výzkumu i formulaci otázek jednotlivým specifikům (typ respondentů, povaha tématu apod.)

Tato praktika jsou velmi vhodná jednak pro studenty, kteří uvažují o využití kvalitativního dotazování v rámci svých studentských prací, tak i pro studenty, kteří uvažují o budoucí práci kvalitativního výzkumníka ve výzkumných agenturách i jinde.

 

PRŮBĚH KURZU A POŽADAVKY NA JEHO UKONČENÍ

Kurz bude probíhat vždy jednou za 14 dní v rozsahu dvou vyučovacích hodin, rozdělených na úvodní přednášku k danému tématu a ukázku jeho praktického řešení v rámci konkrétních výzkumných projektů a na druhou „workshopovou“ část, kde si budou studenti v malých skupinkách sami zkoušet jednotlivé fáze přípravy kvalitativního dotazování a samotné dotazovací techniky.

Předpokládá se účast na přednáškách i seminářích, tolerované budou maximálně 2 absence v průběhu semestru.  V případě nemoci je nutno domluvit s vyučujícími individuální doplnění látky.  Důraz je kladen na aktivní participaci studentů na seminářích a zapojení se do diskuse.

Studenti v průběhu semestru zpracují vlastní dílčí výzkumný problém, který převedou do stručného návrhu výzkumu a výzkumných otázek (1 normostrana), ze kterého vytvoří návrh diskuzního scénáře (2-3 normostrany) a provedou 3 krátké pilotní rozhovory, z nichž pořídí zápisky a sepíší krátkou esej: reflexi na vlastní vedení rozhovorů v rozsahu 2-3 normostran s použitím teoretické literatury o vedení rozhovorů, kterou mají za úkol číst průběžně v průběhu celého semestru, jakožto přípravu na jednotlivé teoretické části seminářů.

Jednotlivé části této práce budou odevzdávat postupně v průběhu semestru společně s tím, jak budeme postupovat v probírané látce.

Součástí výsledného hodnocení je i závěrečná ústní rozprava, která je podmínkou k udělení zkoušky: rozprava s vyučujícím nad zpracovaným projektem a provedenými rozhovory, v rámci které budeme sledovat zejména schopnost použití základních pravidel dotazování (které budou představeny studentům jak na přednáškách, tak v rámci četby doporučené literatury - předběžný seznam je uvedený v kapitole VII) a na ně napojenou schopnost kritické sebereflexe studenta jakožto kvalitativního výzkumníka/ moderátora.

 

IV.     HODNOCENÍ

Podmínkou splnění kurzu je pravidelná účast na hodinách v průběhu kurzu, možné jsou maximálně 2 absence v průběhu semestru.

Zápočet bude udělen na základě aktivní účasti na hodinách, postupného odevzdávání výše uvedených částí vlastního výzkumného projektu a absolvování závěrečné ústní rozpravy.

Výsledná známka bude sestavena podle následujících kritérií hodnocení:

A.      Aktivní účast na přednáškách a seminářích: 30 %

B.      Průběžné odevzdávání jednotlivých částí semestrální práce a její obsah: 50 %

C.      Závěrečná rozprava: 20 %


Hodnocení kurzu:

91 % a více       =>          A
81-90 %            =>         B
71-80 %            =>         C
61-70 %            =>         D
51-60 %            =>         E
0-50 %              =>          F

 

 

OBSAH KURZU

1.       Příprava projektu kvalitativního výzkumu

·         Na jaké typy výzkumných problémů se hodí kvalitativní výzkum

·         Kdy zvolit metodu hloubkových rozhovorů

 

2.       Formulování výzkumného problému, výzkumné otázky a dílčích cílů výzkumu pro metodu hloubkových rozhovorů

·         Co všechno dokážeme zjistit touto metodou ve srovnání s ostatními

·         Jaké jsou její možnosti a omezení

 

3.       Jak se správně ptát

·         Jak pokládat otázky respondentům – několik základních pravidel a tipů

·         Chybné formulace otázek a možnosti správné reformulace

·         Etika při vedení rozhovoru

 

4.       Fáze rozhovoru

·         Jaké fáze má každý individuální rozhovor a jak je v rámci nich potřeba přistupovat k moderaci:

                                                               i.      navození vztahu s respondentem,

                                                             ii.      otevření tématu-úvodní část rozhovoru,

                                                            iii.      průběžná fáze rozhovoru- zjišťování odpovědí dílčí témata,

                                                           iv.      ukončovací fáze rozhovoru.

 

5.       Příprava diskuzní osnovy a dalších nástrojů pro dotazování

 

6.       Sondování – jak se dostat při rozhovoru opravdu do hloubky

 

7.       Chyby při provádění rozhovoru a tipy pro práci s respondentem

 

8.       Typy respondentů a jak se na ně naladit a přizpůsobovat formulaci otázek

Specifické cílové skupiny při rozhovorech

·         Vedení expertních rozhovorů – v čem jsou „experti“ specifickou cílovou skupinou a jak s nimi správně vést rozhovor

·         Představení ostatních specifických cílových skupin při individuálních rozhovorech (děti, teenageři, senioři, manažeři apod.)

 

9.       Projektivní techniky a pomůcky při rozhovorech

·         Nástroje, které mohou usnadnit nebo zefektivnit vedení rozhovorů – osa života, kreslení, emoční karty, archetypální karty apod.

 


 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK