PředmětyPředměty(verze: 867)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Evropská integrace - teorie a příklady, ES - JPM185
Anglický název: European Integration - Theories and Cases
Zajišťuje: Katedra mezinárodních vztahu (23-KMV)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2019 do 2020
Semestr: zimní
Body: 6
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: 25 / 25 (25)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: PhDr. Martin Jeřábek, Ph.D.
Vyučující: PhDr. Martin Jeřábek, Ph.D.
Záměnnost : JMM548
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Martin Jeřábek, Ph.D. (07.09.2019)
Tématem kurzu jsou teorie evropského integračního procesu. Hlavním cílem kurzu je naučit studenty aplikovat teorie v analýze konkrétních případů. Charakteristika vybraných důležitých teorií evropské integrace představuje východisko pro tento úkol. Teoretická paradigmata budou zařazena do kontextu jednotlivých vývojových etap evropské integrace od 50. let 20. století do současnosti. V rámci tohoto přehledu bude kladen důraz na rozbor a srovnání teorií z hlediska: 1. odborné disciplíny (teorie mezinárodních vztahů, teorie evropské integrace, politická ekonomie, politologické přístupy); 2. sporu i prolínání nadnárodní a intergovernmentální roviny (funkcionální versus mezivládní přístup). Předmětem diskuse budou mj. federalismus, neofunkcionalismus, liberální mezivládní přístup, neorealismus, teorie víceúrovňového vládnutí, historický institucionalismus, konstruktivismus a další. Formou exkurzu budou zohledněny rovněž kritické přístupy k evropské integraci jako například neogramscianismus.

Smyslem kurzu je naučit studenty samostatně aplikovat příslušnou teorii na konkrétním případě politiky ES/EU. Zprostředkování znalosti konceptualizace i reflexe procesu integrace pomůže studentům mimo jiné pochopit hlavní tendence ve vývoji evropské integrace, porozumět neformálním pravidlům v ES/EU, sociální dimenzi integračního procesu a vysvětlit řadu procesů v EU jako například tvorbu SZBP, institut evropského občanství, procesy europeizace etc. V semináři budou studenti formou diskuse i samostatných příspěvků kriticky hodnotit vybraný jev (například JEA, východní rozšíření EU, EMU) z různých, vzájemně si konkurujících teoretických úhlů pohledu, hledat nejvhodnější teoretické vysvětlení a příslušnou teorii aplikovat na daný příklad.
Cíl předmětu
Poslední úprava: PhDr. Martin Jeřábek, Ph.D. (07.09.2019)

Hlavním cílem kurzu je vysledovat teoretické pohledy ve vztahu k praktickým krokům a zvratům evropské integrace od 50. let do současnosti. Kromě toho se budeme věnovat aplikaci teorií na konkrétní příklady aktivit a vývoje EU (např. JEA, východní rozšíření EU, EMU).

Literatura
Poslední úprava: PhDr. Martin Jeřábek, Ph.D. (07.09.2019)

Literatura (u rozsáhlých monografií budou doporučeny příslušné kapitoly k jednotlivým tématům)

Bulmer S., Lequesne Ch. (eds.): The Member States of European Union, 2nd edition, Oxford University Press, Oxford 2013.

Dinant, Desmond/Nugent, Neill/Willam E. Paterson (eds.): The European Union in Crisis. London 2017.

Fiala, Vlastimil et al. (vyd.): Teoretické a metodologické problémy evropské integrace. Olomouc 2007.

Checkel, Jeffrey T. : Social construction and integration. Journal of European Public Policy 6 (4): 1999, pp. 545-560.

Kratochvíl, Petr: Teorie evropské integrace, Portál, Praha 2008.

Moravcsik, Andrew: The Choice for Europe. Social Purpose and State Power from Messina to Maastricht, Cornell Univesity Press, Ithaca 1998.

Rosamond, Ben: Theories of European Integration, New York 2000.

Sandholtz, Wayne/Stone Sweet, Alec (eds.): European Integration and Supranational Governance, Oxford 1998.

Saurugger, Sabine: Theoretical Approaches to European Integration. Palgrave Macmillan, London 2014.

Schimmelpfenning, Frank/Sedelmeier Ulrich: Theorising EU enlargement: research focus, hypotheses, and the state of research, in: Journal of European Public Policy 9:4 August 2002, s. 500-528. 

Schmitter, Philippe C.: Ernst B. Haas and the legacy of neofunctionalism. Journal of European Public Policy 12(2): 2005, pp. 255-272.

Wallace, Helen/Pollack, Mark A./Alasdair R. Young (eds.): Policy-Making in the Europen Union, Seventh edition, Oxford University Press, Oxford 2015.

Wiener, Antje/Börzel, Tanja/Risse, Thomas (eds.): European Integration Theory. 3rd edition, Oxford University Press, Oxford 2019.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: PhDr. Martin Jeřábek, Ph.D. (17.09.2019)

Známkování v kurzu proběhne v souladu s podmínkami zařazení výkonu studentů do stupnice A-F, bližší informace naleznou studenti v Opatření děkanky č. 17/2018, a dále opatření č. 20/2019

Základní podmínky pro udělení zkoušky: aktivní účast v hodinách, ústní referát k některému z tematických okruhů s písemně zpracovanou přípravou (v podobě krátké písemné práce), absolvování závěrečné ústní zkoušky nebo testu. 
 

Zásady práce v kurzu:
Od posluchačů se očekává průběžné studium jednotlivých probíraných tematických okruhů na základě povinné literatury + odborných článků/kapitol z monografií k vybraným teoriím (budou upřesněny). Všichni posluchači jsou povinni převzít samostatné vystoupení/referát. Základní text/texty pro referát si vybere student osobně po dohodě s vyučujícím na první přednášce! Každý referent předloží teze svého referátu a bude je konzultovat s vyučujícím minimálně týden před svým vystoupením. Definitivní verzi tezí odevzdá před přednesením referátu a poskytne v kopii ostatním účastníkům kurzu. Téma referátu dále rozpracuje do podoby písemné práce (cca. 7-10 stran). Závazný termín odevzdání vytištěných písemných prácí je den předposlední přednášky před Vánoci. Průběžná četba a aktivní účast/zapojení do diskuse na semináři jsou předpokladem pro úspěšné zakončení kurzu.

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Martin Jeřábek, Ph.D. (07.09.2019)

Tématická struktura:
1. Úvod 
Základy evropské integrace: 
Pojem integrace; teorie a evropská integrace, 
Nositelé integrace: formální a neformální integrace
Teorie mezinárodních vztahů a evropská integrace 

2. Schéma pro vysvětlení evropské integrace; 
Teoretická rovina: realistický vs. liberální pojem politiky
Metodická rovina: mezivládní vs. supra-/nadnárodní model

3. Federalismus (Altiero Spinelli), funkcionalismus (David Mitrany), transakcionalismus (Karl Deutsch)

4. Neofunkcionalismus (Ernst Haas, Leon Lindberg a metoda spillover, Phillipe Schmitter)

5. Mezivládní nebo supranacionální Evropa? I.
Realismus a klasický mezivládní přístup (Kenneth Waltz, Joseph Grieco, Alan Milward)

6. Mezivládní nebo supranacionální Evropa? II. 
Liberální mezivládní přístup (Andrew Moravcsik)

7. Kritické přístupy k evropské integraci (Ernest Mandel, Frank Deppe, Robert Cox)

8. Politologické přístupy: Multi-Level-Governance (Marcus Jachtenfuchs, Beate Kohler-Koch, Fritz Scharpf); Policy-Network
Exkurz: Národní stát a evropská integrace: Je europeizace rešením?

9. Role institucí v procesu integrace; nový institucionalismus (Wayne Sandholtz, J. A. Caporaso)

10. Konstruktivismus (role identit a norem při interpretaci ES/EU)

11. Evropské projekty přelomu tisíciletí: Východní rozšíření 
a transformace EU (funkcionální a teritoriální faktory); východní rozšíření jako neoliberální projekt?

12. (alternativně!) Krize integračního procesu ve 21. století (finanční krize, krize identity-legitimační krize, nové výzvy - migrace, bezpečnostní hrozby) a jejich teoretická reflexe 

13. Další zajímavé teoretické přístupy k budoucí struktuře rozšířené EU - např. neomedievalismus (Jan Zielonka)

14. Závěrečná diskuze a shrnutí základních problémů

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK