|
|
|
||
|
Kurz je určen studentům magisterského studia politologie a zabývá se teorií stranických systémů. Kurz představuje různé přístupy ke studiu stranických systémů (zejm. sociologický, institucionální, kvantitativní). Kurz nabízí přehled nejdůležitějších a nejvlivnějších typologií stranických systémů ve světové literatuře. Součástí kurzu je dále analýza stability, resp. změn stranických systémů v kontextu tzv. hypotézy zmrazení, studia stranické identifikace, volatility, efektivního počtu stran, polarizace atp. Kurze se také zabývá vztahem stranických a volebních systémů, jimž je v kurzu rovněž věnován prostor s cílem představit základní podoby volebních systémů a jejich účinků. Tento vztah mezi volebními a stranickými systémy je hlavní náplní seminární části kurzu, kde si studenti osvojí základní znalosti a dovednosti v simulaci účinků volebních systémů na podobu stranických soustav. Poslední úprava: Stauber Jakub, Mgr., Ph.D. (20.09.2021)
|
|
||
|
Cílem předmětu je vybavit studenty znalostmi o základních přístupech ke studiu stranických systémů. Současně budou studenti po absolvování tohoto kurzu schopni tyto přístupy aplikovat na konkrétní případy. Dalším důležitým cílem kurzu je vštípit studentům základní znalosti o podobách volebních systémů a schopnost simulovat účinky volebních systémů na stranické systémy. Poslední úprava: Stauber Jakub, Mgr., Ph.D. (20.09.2021)
|
|
||
|
Požadavky pro zakončení kurzu: 1) Průběžné testy v on-line prostředí (Moodle) na základě povinné literatury. 2) Skupinová prezentace (cca 3-4 studenti), kdy studenti otestují tři různé volební systémy na malém vzorku libovolných respondentů. Studenti budou pak v semináři prezentovat výsledky této simulace. 3) Písemná zkouška vycházející z přednášek, literatury, včetně jednoduchých výpočtů, resp. simulací účinků volebních systémů na stranické systémy.
Předmět je zakončen zkouškou a hodnocení předmětu tvoří tři složky s danými váhami : a) průběžné testy (30 %) b) skupinová prezentace (30 %) c) písemná zkouška (40 %) Jako dodatečná podmínka je nutnost dosáhnout alespoň poloviny bodů v průběžných testech a alespoň poloviny bodů z písemné části zkoušky.
Poslední úprava: Bednařík Petr, PhDr., Ph.D. (07.12.2021)
|
|
||
|
Povinná literatura: Hooghe, Liesbet and Gary Marks. 2018. Cleavage theory meets Europe’s crises: Lipset, Rokkan, and the transnational cleavage. Journal of European Public Policy 25(1): 109-135. Chytilek, Roman, et al. 2009. Volební systémy. Praha: Portál. (vybrané kapitoly) Lebeda, Tomáš. 2001. Hlavní proměnné proporčních volebních systémů. Sociologický časopis 37(4): 425-448. Lebeda, Tomáš. 2009. Komunální volby klamou. Krátké zastavení nad problematickými aspekty volebního systému pro obecní zastupitelstva. Acta Politologica 1(3): 332-343. Linek, Lukáš. 2014. Čistá a celková volební volatilita v Česku v letech 1990-2013: stejný koncept, odlišná měření a podobné závěry? Acta Politologica 6(1): 24-38 Lipset, Seymour Martin and Stein Rokkan. 1967. Cleavage Structures, Party Systems, and Voter Alignments,, pp. 1-64. In: Lipset, Seymour Martin and Stein Rokkan. (eds.). Party Systems and Voter Alignments: Cross-National Perspectives edited by Seymour Martin Lipset and Stein Rokkan. The Free Press. Further abridged by Kenneth Janda. Lybeck, Johan A. 1985. Research Note: Is the Lipset‐Rokkan Hypothesis Testable?. Scandinavian Political Studies 8 (1‐2): 105-113. Novák, Miroslav (ed.). 2016. Strany, volby a demokracie. Od Duvergera k Sartorimu a dále. Praha: SLON. (vybrané kapitoly). Doporučené literatura: Balík, Stanislav, Havlík, Vlastmil a kol. 2011. Koaliční vládnutí ve střední Evropě. Brno: MU. Dalton, J. Russel; Wattenberg, P. Martin(ed.). Parties without Partisans. Political Change in Advanced Industrial Democracies. Oxford: Oxford University Press. Inglehart, Ronald. 1977. Silent Revolution. Princeton: Princeton University Press. Linek, Lukáš. 2014. Čistá a celková volební volatilita v Česku v letech 1990-2013: stejný koncept, odlišná měření a podobné závěry?. Acta Politologica, 6(1): 24-38. Mair, Peter. 1997. Party System Change. Approaches and Interpretations. Oxford: Oxford University Press. Novák, Miroslav. 1997. Systémy politických stran. Úvod do jejich srovnávacího studia. Praha: Slon. Pedersen, Mogens, 1991. "Electoral Volatility in Western Europe, 1948-1977". In Mair, Peter (ed.). The West European Party Systems. Oxford: Oxford University Press. Sartori, Giovanni. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Slon Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK. Strmiska, Maxmilián. 2005. Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů. Praha: Portál. Poslední úprava: Stauber Jakub, Mgr., Ph.D. (20.09.2021)
|
|
||
|
Kurz se skládá z přednášek a seminářů. Dále také ze samostatné individuální a skupinové práce studentů. Zásady využívání nástrojů umělé inteligence (AI) V průběhu kurzu mohou studenti využívat nástroje umělé inteligence (např. ChatGPT, Copilot, Gemini, Perplexity aj.) pro tyto účely:
Při využívání AI jsou studenti povinni vždy:
Zakázané je využívání AI pro:
Vydávání výstupů generovaných AI (i částečně upravených) za vlastní dílo je nepřípustné a považuje se za plagiátorství. Nedodržení těchto pravidel povede k neuznání práce či prezentace, případně k postoupení případu Disciplinární komisi FSV UK. Cílem těchto pravidel je podpořit kritické uvažování studentů, rozvoj vlastních intelektuálních schopností a ochranu akademické integrity. Tato pravidla omezují rizika spojená s AI, kterými jsou zejména nekritické přijímání obsahu, závislost na technologii, stagnace či úpadek vlastních intelektuálních schopností a kritického myšlení, plagiátorství či prezentace potenciálně chybných výsledků generovaných AI bez kritického zhodnocení. V neposlední řadě je cílem těchto pravidel to, aby se studenti učili rozpoznávat, kdy je využití AI přínosné a kdy nikoliv. Využívání AI vyučujícími: Učitelé mohou AI využívat při přípravě výukových materiálů a poskytování zpětné vazby, vždy v souladu se stanoviskem UK a doporučeními pro vyučující. Osobní data studentů budou chráněna a studentské práce nebudou používány k tréninku AI modelů. Generativní AI nebude využívána k hodnocení studentských prací, průběžných testů, ani závěrečné zkoušky. Poslední úprava: Brunclík Miloš, doc. PhDr., Ph.D. (23.09.2025)
|
|
||
|
Požadavky pro zakončení kurzu: 1) Průběžné testy v on-line prostředí (Moodle) na základě povinné literatury. 2) Skupinová prezentace (cca 3-4 studenti), kdy studenti otestují tři různé volební systémy na malém vzorku libovolných respondentů. Studenti budou pak v semináři prezentovat výsledky této simulace. 3) Písemná zkouška vycházející z přednášek, literatury, včetně jednoduchých výpočtů, resp. simulací účinků volebních systémů na stranické systémy.
Předmět je zakončen zkouškou a hodnocení předmětu tvoří tři složky s danými váhami : a) průběžné testy (30 %) b) skupinová prezentace (30 %) c) písemná zkouška (40 %) Jako dodatečná podmínka je nutnost dosáhnout alespoň poloviny bodů v průběžných testech a alespoň poloviny bodů z písemné části zkoušky.
Hodnocení kurzu probíhá v souladu s opatřením děkanky 17/2018:
Poslední úprava: Stauber Jakub, Mgr., Ph.D. (20.09.2021)
|
|
||
|
1. Typologie stranických systémů 2. Teorie štěpení a formování moderních stranických systémů 3. Proměny stranických systémů - hypotéza "zmrazení" a hypotéza "rozmrazení" 4. Kvantitativní přístupy ke zkoumání stranických systémů 5. Většinové volební systémy a jejich vliv na podobu stranických systémů 6. Poměrné volební systémy a jejich vliv na podobu stranických systémů I 7. Poměrné volební systémy a jejich vliv na podobu stranických systémů II 8. Duverger a tradice výzkumu vztahu volebních a stranických systémů Poslední úprava: Stauber Jakub, Mgr., Ph.D. (20.09.2021)
|