PředmětyPředměty(verze: 992)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Komparativní politologie - JPM017
Anglický název: Comparative Politics
Podoba výuky: přednáška+seminář
Zajišťuje: Katedra politologie (23-KP)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2024
Počet semestrů výuky: 1
Semestr: zimní
E-Kredity: 7
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/1, Zk [HT]
Počet míst: 60 / 60 (59)
Maximální kapacita předmětu: 59
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Forma uskutečňování: prezenční
Možnost opakovaného zápisu: 2 / 2 / 1 / 2
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc.
Vyučující: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc.
Neslučitelnost : JPM030
Je neslučitelnost pro: JPM030
Anotace -
Kurz je zaměřen na prohloubení teoretických znalostí vztahujících se k základnímu komparativnímu přístupu, tj. analýze demokratických typů vládnutí na přelomu 20. a 21. století. Vychází z teoretických konceptů (jako je např. teorie konsociační demokracie a její aplikace na podstátní typy vládnutí v kontextu decentralizace) a prostřednictvím konkrétních případů (případových studií) umožňuje studentům v rámci seminární práce skloubit získanou faktografickou znalost s teoretickými přístupy a kriticky se k nim vyjádřit. Cílem kurzu je poskytnout studentům magisterského programu Politologie především metodologické a teoretické poznatky, které pak budou schopni uplatnit ve svém vlastním výzkumu.
Poslední úprava: Říchová Blanka, prof. PhDr., CSc. (12.08.2025)
Podmínky zakončení předmětu -

Seminární práce:

Charakter seminární práce:

  1. Studenti mají možnost vypracovat v průběhu semestru celkem 6 seminární prací. 
  2. Pro přistoupení k ústní zkoušce je nezbytné odevzdat alespoň 2 seminární práce, a to dle harmonogramu příslušného akademického roku (uvedeno v Moodle). 
  3. Seminární práce odevzdané v jiných termínech, než které jsou nastaveny v harmonogramu příslušného akademického roku v Moodle, nebudou akceptovány jako splnění povinnosti.

Způsob zpracování seminární práce:

  1. Každá seminární práce musí být v rozsahu 1-2 normostran (tj. cca 1800/3600 znaků bez poznámek a odkazů).
  2. Každá seminární práce je hodnocena 5 body - celkový počet bodů, které student při odevzdání všech požadovaných seminárních prací může získat, je 30.
  3. Ke každé seminární práci si studenti zvolí jeden text z doporučené četby. Způsob zpracování je forma QACQ, kdy se studenti prostřednictvím četby seznámí s obsahem zvoleného textu a reprodukují jeho stěžejní myšlenky.

Q = výběr citátu z příslušné četby

A = vysvětlení hlavní myšlenku zvoleného citátu

C = vysvětlení souvislosti citátu s celým textem, resp. jakým způsobem citát reprezentuje text jako celek

Q = zformulování vlastní otázky vyplývající z četba, resp. promýšlení daného textu

Poslední úprava: Říchová Blanka, prof. PhDr., CSc. (22.08.2025)
Literatura -

Přehledové práce:

The Oxford Handbook of Comparative Institutional Analysis (2010). Oxford University Press.

The Oxford Handbook of Comparative Politics (2007).Oxford: Oxford University Press.

The Oxford Handbook of Political Institutions (2006). Oxford University Press.

Povinná literatura (obecně teoretická literatura k problematice typologie a komparativní analýzy):

  1. Bílek, J. (2015). Hybridní režimy jako svébytná kategorie politických režimů: Komparace vybraných přístupů. Středoevropské politické studie, Ročník XVII., č. 2, s. 212-233.
  2. Diskin, A., Diskin, H., Hazan R. Y. (2005). Why Democracies Collapse: The Reasons for Democratic Failure and Success. International Political Science Review, Vol. 26, No. 3, pp. 291-309.  
  3. Hloušek, V.; Kopeček, L. (2004). Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: IIPS, s. 11-33.
  4. Hooghe, L., Marks, G. (2018). Cleavage theory meets Europe's crises: Lipset, Rokkan, and the transnational cleavage. Journal of European Public Policy, 2018, Vol. 25 (1), pp. 109-135.
  5. Keating, M., Wilson, A. (2014). Regions with regionalism? The rescaling of interest groups in six European states. European Journal of Political Research, Vol. 53, pp. 840-857.
  6. Kouba, K. (2008). Využití Millových metod ve srovnávací politologii: metodologické předpoklady a problémy. Acta Universitatis Palackianae Olomoucensis, Facultas Philosophica, Politologica 6, pp. 107-136.
  7. Lijphart, A. (1968). Typologies of Democratic Systems. Comparative Political Studies, Vol. 1, No. 1, pp. 3-44.
  8. Mahoney, J. (2007). Debating the State of Comparative Politics. Comparative Political Studies, Vol. 40, No. 1, pp. 32-38.
  9. Massetti, E., Schakel, A. H. (2017). Decentralisation Reforms and Regional Parties´ Strength: Accommodation, Empowerment or Both? Political Studies, Vol. 65, No. 2, pp. 432-451.
  10. McCulloch, A. (2021). Consociational democracy: compromise or collapse? Crawford, G., Abdulai, A.-G. eds., Research Handbook on Democracy and Development. Edward Elgar Publ. pp. 331-346.
  11. Novák, M. (2011). Pojmový úvod do komparativní politologie. In M. Novák a kol. (2011). Úvod do studia politiky. Praha: SLON, s.296-354.
  12. Sartori, G. (2001). Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: SLON. 175-195, 209-224.
  13. Schmitter, P. C. (2016). Comparative Politics: Its Past, Present and Future. Chin. Political Science Review, Vol 1, pp. 397-411.
  14. Sellers, J. M. (2019). From Within to Between Nations: Subnational Comparison across Borders. Perspective on Politics, Vol. 17, No. 1, pp. 85-105.
  15. Song, Y. (2019). The Landscape of Comparative Politics: Which Regions and Countries Have Had High Profiles in Comparative Politics Journals? Political Science, April, pp. 325-331.
  16. Wigell, M. (2008). Mapping „Hybrid Regimes“: Regime Types and Concepts in Comparative Politics. Democratisation, Vol. 15. No. 2, pp. 230-250. 

Další studijní materiály k jednotlivým tématům (rozšiřující četba) jsou uvedeny v Moodle dl1. 

Poslední úprava: Říchová Blanka, prof. PhDr., CSc. (22.08.2025)
Metody výuky -

Kurz probíhá formou přednášek a diskusí ke konkrétním tématům komparativní analýzy. 

Využívání AI v rámci kurzu: V tomto kurzu se v žádném kontextu AI nepoužívá. 

Poslední úprava: Říchová Blanka, prof. PhDr., CSc. (17.09.2025)
Kontroly studia předmětu a podmínky pro jejich úspěšné vykonání, způsob hodnocení -

Kurz je zakončen ústní zkouškou, k níž mohou studenti přistoupit v případě, že v průběhu semestru dle harmonogramu odevzdají prostřednictvím Moodle nejméně 2 seminární práce (viz Moodle dl1).

Celkové hodnocení kurzu zahrnuje:

  1. souhrnné hodnocení všech (tj. šesti) požadovaných seminárních prací: 30 bodů (%) - studenti, kteří chtějí přistoupit k ústní zkoušce, musí získat nejméně 10 bodů (%)
  2. ústní zkouška ověřující znalosti z oblasti komparativní politologie: 70 bodů (%)

 

Známka:

A – výtečně (vynikající výkon pouze s drobnými chybami) = 91-100 %

B – velmi dobře (nadprůměrný výkon, avšak s určitými chybami) = 81-90%

C – dobře (celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb) = 71-80 %

D – uspokojivě (přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky) = 61-70 %

E – dostatečně (výkon splňuje minimální požadavky) = 51-60 %

F – nedostatečně, neprospěl/a (je zapotřebí značné množství další práce) = 0-50 %

 

 

Poslední úprava: Říchová Blanka, prof. PhDr., CSc. (23.08.2025)
Sylabus

Přehled základních tematických okruhů:

1) Teorie a metody komparativní analýz: proč, co a jak srovnávat

2) Metody výzkumu

  • induktivní a deduktivní metoda
  • přímá a nepřímá metoda
  • synchronní a diachronní přístup
  • metoda sondy
  • typologická metoda a její využití (typy a typologie)
  • problematika periodizace

3) Typologie v komparativní analýze a problematika případových studií

  • geneze komparativní analýzy
  • typy případových analýz 
  • typologie a její příklady (příklad problematiky národních států a typologie formování nestátních národů)

4) Analýza politických režimů současnosti (empirické teorie demokracie)

  • problematika majoritní, konsociační a konsensuální demokracie (diskuse k problematice) 
  • decentralizace a její typologie (devoluce, dekoncentrace, federalizace)  
  • problematika hybridních režimů 

5) Perspektivy komparativní analýzy

Poslední úprava: Říchová Blanka, prof. PhDr., CSc. (22.08.2025)
Požadavky k zápisu

Kurz je povinný pro studenty magisterského programu Politologie a je doporučen studentům prvního ročníku studia.

Poslední úprava: Stauber Jakub, Mgr., Ph.D. (20.09.2021)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK