Analýza politiky - JPB361

• Anglický název: Policy analysis
• Zajišťuje: Katedra politologie (23-KP)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2021
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (30)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Petr Jüptner, Ph.D.; doc. Martin Riegl, Ph.D.

Anotace

1. Kurz se zaměřuje na propojení základních teoretických přístupů k analýze politiky a jejich možných aplikací při analýze reálného politického prostoru. Kurz je svým charakterem vhodný a přístupný pro všechny studenty bez ohledu na ročník studia.

2. Cílem kurzu je přiblížit studentům bakalářského oboru Politologie a mezinárodní vztahy instituce fungující v rámci různých úrovní politického systému. Kurz tak v teoretické rovině doplňuje kurzy JPB254 a JPB255, ale svým charakterem se od nich zásadně liší.

3. Vzhledem k nezbytnosti propojit teoretickou a praktickou rovinu analýzy je v rámci modelu uplatněného v tomto kurzu kladen důraz především na prezentaci konkrétních případů ze státní, regionální a komunální úrovně s důrazem na problematiku českého politického systému. Pro lepší orientaci ve specifických problémech jednotlivých úrovní politického systému a zde působících institucích je kurz vnitřně členěn do tří tematických bloků zaměřených na instituce působící na všech uvedených úrovních, resp. na instituce, které tyto úrovně primárně výrazně ovlivňují.

4. Ambicí kurzu je propojit teoretickou analýzu s praktickou stránkou fungování konkrétních institucí. Proto jsou integrální součástí kurzu rovněž praktická cvičení a analýza základních pramenných zdrojů vytvářenými jednotlivými institucemi (sněmovní tisky, stenozáznamy apod.).

5. Kurz byl podpořen z projektu Operační program Praha - Adaptabilita 2013-2014.

Poslední úprava: Baranyaiová Gabriela, PhDr. (02.08.2019)

Podmínky zakončení předmětu

Závěrečné hodnocení zahrnuje:

Odevzdání seminární práce dle požadavků vyučujícího (dle zvoleného tématu v rámci komunálního, regionálního a národního bloku), jejíž odevzdání je nezbytnou podmínkou pro přistoupení ke zkoušce. Kurz je zakončen písemnou zkouškou.

Hodnocení:

100 % - 91 % ... A

90 % - 81 % ... B

80 % - 71 % ... C

70 % - 61 % ... D

60 % - 51 % ... E

pod 50 % ... F

Poslední úprava: Riegl Martin, doc., Ph.D. (01.10.2020)

Metody výuky

Google meet/ meet.google.com/dcb-rszr-juh

Struktura kurzu:

Úvodní přednáška: problematika analýzy politiky ve světle analýzy konkrétních případových studií institucionální podoby fungování státní, regionální a lokální úrovně vládnutí.

Blok I. Státní instituce - teoretická východiska a konkrétní případové studie

1. Koaliční problematika a její dopady na fungování celostátních institucí: postavení a význam ministerstev, vztah smluvních aktů mezi poltiickými stranami k PČR, BRS, PEM
2. Případová studie Ministerstva dopravy (vnitřní struktura, fungování a řízení ministerstva)
3. Role a analýza organizací podřízených ministerstvu: typy a funkce těchto organizací, jejich vztah k ministerstvu a praktické fungování

 Blok II.  Regionální instituce - jejich charakter a struktura, vazby k ostatním institucionálním úrovním vládnutí

1. Vyšší územně samosprávní celky a jejich kompetence: struktura krajské správy a krajské samosprávy; vznik samosprávy a role vyjednávání při ustavování rozhodovací orgánů; analýza portfolia;
2. Role a úloha jednotlivých součástí krajské samosprávy: výbory, komise, jejich význam při vyjednávání a jejich obsazování; finanční autonomie krajské samosprávy a dopad na fungování krajské úrovně;
3. Krajská správa a samospráva: vztahy k centrální a lokální úrovni vládnutí; podřízené a zřizované organizace, jejich důležitost pro regionální úroveň; Magistrát hlavního města Prahy: struktura a kompetence.

Blok III. Lokální a komunální rovina vládnutí - determinanty a specifické charakteristiky, typologizace   

1. Předpoklady analýzy komunální politiky v zemích s fragmentovanou municipální strukturou. Výzkumná úskalí v přístupu k institucím, volebním systémům, politickým stranám a koalicím (předpoklady, řešení a typy koalic podle S. Balíka)
2. Specifické přístupy k analýze politiky v malých obcích; sestavování kandidátních listin jako určující kritérium pro klasifikaci - typologie V. Bubeníčka.
3. Analýza komunální politiky dle velikosti jednotlivých politických systémů. Determinace velikostí: personál, finance, elity, politické strany, soutěž.

Praktická cvičení: charakteritsika zdrojů dat pro analýzu; analýza sněmovních tisků a stenozáznamů

 

Upřesnění seminárního úkolu k tématu regionální samosprávy: Okruh a zaměření seminárních prací na regionální téma bude upřesněn vyučujícím na první přednášce dotčeného bloku. V tento okamžik bude oznámeno a upřesněno datum pro odevzdání seminární práce a datum pro odevzdání případné přepracované / opravené práce.

 

Základní právní normy:

Ústava ČR Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ve znění pozdějších změn

Kompetenční zákon je zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)

Zákon č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze

 

Základní literatura:

BALÍK, S. (2008). Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností. Koalice, voličské vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994-2006. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

BALÍK, S. (2009). Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha: Grada.

ČMEJREK, J., BUBENÍČEK, V., ČOPÍK, J. (2010). Demokracie v lokálním politickém prostoru. Specifika politického života v obcích ČR. Praha: Grada.

EIBL, O., PINK, M. (2017). Krajské volby 2016. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Mezinárodní politologický ústav.

JÜPTNER, P. (2004). Komunální koalice a politické modely. In: Politologická revue X(2), 81-101.

JÜPTNER, P. (2006). Konfrontace teorie koalic s lokální politikou. In: Koalice a koaliční vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 109-118.

ŘÍCHOVÁ, B. a kol. (2015). Analýza politiky a političtí aktéři. Možnosti a limity aplikace teorií. Praha: SLON.

 

Literatura a další dokumenty jsou dostupné na Moodle UK: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3729.

Poslední úprava: Riegl Martin, doc., Ph.D. (26.09.2020)

Požadavky ke zkoušce

Kurz je ukončen zkouškou. Ke zkoušce může být připuštěn student, který odevzdá seminární práci splňující všechny obsahové i formální požadavky.

Termín odevzdání a témata prací budou upřesněny vyučujícími jednotlivých tematických bloků. U tématického bloku je téma a termín konkretizovanán v průběhu výuky, případně v případě individuálních konzultací.

Seminární práce:
Seminární práce musí být v rozsahu 3 normostran, tj. 5400 znaků včetně mezer.

 

Hodnocení:

100 % - 91 % ... A

90 % - 81 % ... B

80 % - 71 % ... C

70 % - 61 % ... D

60 % - 51 % ... E

pod 50 % ... F

Poslední úprava: Baranyaiová Gabriela, PhDr. (02.08.2019)