|
|
|
||
|
Kurz Kvalitativní metody zkoumání politiky (JPB284) má za cíl nabídnou studentům komplexní pohled na (především kauzální) kvalitativní a smíšený výzkum politiky a jeho pozici v širším kontextu zkoumání politiky obecně. Kurz začíná od obecných otázek významu metodologie a metod pro výzkum i systematické přemýšlení mimo něj a pokračuje přehledem výzkumných metod a přístupů ve společenských vědách obecně. První blok se zaměřuje na metodologické otázky spojené s deskripcí jakožto významné (a občas opomíjené) součásti širšího kauzálního výzkumu. V otázce deskripce se zaměřuje na otázky konceptualizace, sběru a interpretace dat a historickým případovým studiím. Druhý blok se přímo věnuje kauzálnímu výzkumu. Blok začíná základní diskusí kauzality, kauzálních teorií a z nich se odvozujících hypotéz. V hlavní části tohoto bloku jsou pak představeny klíčové kvalitativní a smíšené metody pro kauzálně orientovaný výzkum. Metody/techniky výběru případů jsou členěny dle vztahu k teorii: (i) aplikace teorie, (ii) testování teorie a (iii) vytváření teorie. V závěru se kurz zaměřuje na základní představení kritických a post-strukturálních alternativách kauzálního výzkumu.
Poslední úprava: Kofroň Jan, RNDr., Ph.D. (15.09.2025)
|
|
||
|
Hlavním cílem kurzu je vybavit studenty schopností samostatného logického uvažování o metodě jako o významné a integrální součásti výzkumu. Absolvent by měl disponovat aktivní i pasivní metodologickou kompetencí. Absolvent by měl být schopen nezávisle zvolit logický a správný postup pro zodpovězení dané výzkumné otázky, obhájit zvolený postup oproti jeho alternativám a přiměřeně kvalitně jej realizovat. Rovněž by měl být schopen jako čtenář odborné literatury kriticky zhodnotit metodologický postup jiných autorů. Poslední úprava: Kofroň Jan, RNDr., Ph.D. (12.09.2021)
|
|
||
|
V kurzu lze v povinné části získat maximálně 100 bodů. Z toho lze získat: · 50 bodů za domácí úkoly (a aktivitu) na seminářích (připuštění ke zkoušce je možné jen při zisku alespoň "26 b"). · 50 bodů za závěrečnou zkoušku (z ní je třeba získat alespoň "26 b") ----- Ve výjimečných případech lze nad rámec tohoto udělit až 5 b (v případě vynikající aktivity v hodině, či zcela mimořádného splnění úkolů). Podmínkou absolvování kurzu je: · účast na cvičeních; · odevzdání všech domácích úkolů; · Absolvování závěrečné zkoušky; · získání alespoň 51 bodů celkem za kurz (a alespoň 26 b za cvičení a 26 b za zkoušku)
Klasifikace se řídí Opatřením děkanky č.17/2018. Poslední úprava: Kofroň Jan, RNDr., Ph.D. (15.09.2025)
|
|
||
|
Gerring, John 2017: Applied Social Science Methodology: An Introductory Guide. Cambridge University Press. Rozšiřující literatura (přednášky): 1) Van Evera 1997: Guide to Methods for political science, MIT Press 2) Beach, D., Pedersen, R. 2016: Causal Case Study Methods, Foundations and Guidlines for Camparing, Matching, and Tracing.
LITERATURA K SEMINÁŘŮM BUDE V MOODLE Poslední úprava: Kofroň Jan, RNDr., Ph.D. (10.09.2018)
|
|
||
|
Předmět je vyučován prostřednictvím kombinace přednášky a semináře. Přednášky se konají každý týden a zaměřují na předání základních znalostí a opírají se o zvolenou učebnici. V 2021/22 budou mít studenti dopředu k dispozici videopřednášky z loňského roku, které si naposlouchají před přednáškou. Přednáška bude věnována diskusi probírané látky s důrazem na nejproblematičtjější části.
Semináře se zaměřují na procvičení látky především formou debaty, diskuze o zadané výzkumné četbě a o domácích úkolech a dalších aktivit. Četba literatury na semináře a realizace domácích úkolů představuje jádro samostatné práce studenta v předmětu. Kurz je doplněn vlastní stránkou Moodle poskytujícím četbu, videa a další elementy kurzu. Využití AI - pro potřby závěrečné ZK nevyužívt vůbec (vzhledem k charakteru zk - ústní, nedává ani smysl). Využití pro potřeby seminárních úkolů - řídí se pokyny cvičícího (může se mírně lišit úkol od úkolu). Na obecné rovině lze AI používat jako nástroj pro zkvalitnění práce (korekce gramatiky, hledání nápovědy ap.), AI by však mělo být v roli kontrolovaného pomocníka, nikoli autora práce. Poslední úprava: Kofroň Jan, RNDr., Ph.D. (15.10.2025)
|
|
||
|
Úvodní blok PŘEDNÁŠKA 1: Úvodní hodina o Organizační otázky o Co to je metodologie/metoda o Význam metod(ologie) (pro studenta a pro absolventa) o Srovnání kvantitativního a kvalitativního výzkumu, relativní výhody, komplementarita o Typy argumentů a jejich význam (deskriptivní, kauzální, preskriptivní, normativní)
PŘEDNÁŠKA 2: Základy výzkumného designu pro různé typy argumentů o Klíčové pojmy – Data, pravidelnost (zákonitost), teorie, hypotéza, koncept o Možná dělení výzkumných přístupů: § Experimentální / Observační § Velká N (statistika), Malá N (případové a komparativní studie), N=0 či 1 – kontrafaktuální výzkum, interpretativní alternativa. § Idiografický vs. nomotetický výzkum (rozsah generalizace) § Induktivní vs. deduktivní výzkum
· SEMINÁŘ 1: Identifikace a klasifikace argumentů (semináře probíhají pro každou skupinu jednou za 2 týdny) o Identifikace teorie, rozdíl mezi teorií a hypotézou o rozlišování různých druhů argumentů a přístupů k výzkumu, diskutování relativních silných a slabých stránek
Deskriptivní blok
PŘEDNÁŠKA 3: Deskripce I. o Co je deskripce a kdy má deskriptivní práce smysl? o Typy deskriptivní argumentů o Zdroje dat a informací – triangulace zdrojů, odhad možného zkreslení/zaujatosti dat
PŘEDNÁŠKA 4: Koncepty o Co je koncept, k čemu slouží – míra abstrakce konceptu o Koncepty v běžném jazyce a hovoru vs. koncepty ve vědě o Způsoby formování (definování) konceptu o Klíčové atributy konceptů o Konceptualizace – příklady dopadu na výzkum o Práce s daty, operacionalizace – konstrukce indikátorů a indexů. operacionalizace (indexy a agregované indexy – postačující vs. nutné podmínky, kumulativní indexy atd.)
· SEMINÁŘ 2: Konceptualizace/deskripce () o Klasifikace případů (patří/nepatří do konceptuální kategorie – alternativní pravidla klasifikace) o Práce s daty – sběr, třídění, interpretace a grafická prezentace dat (excel) o Práce s indexy, chápání významu metody skladby indexu
PŘEDNÁŠKA 5: Deskripce II. o Jednopřípadová ateoretická studie (typicky historicky orientované práce) o Obsahová analýza
Kauzální blok
PŘEDNÁŠKA 6: Co to je kauzální teorie o Teorie jako kauzální argument spojující dva koncepty/proměnné o Hypotéza jako most mezi abstraktní teorií a empirickými daty o Kontrafaktuál jako podmínka i výstup kauzální teorie o Nezbytné a postačující podmínky vs. "ATE"
· SEMINÁŘ 3: Kontrafaktuály a hypotézy () o Procvičování kontrafaktuálního uvažování a odvozování hypotéz z teorie
PŘEDNÁŠKA 7: Kauzalita I: Páce s teorií – scénáře a hypotézy o Vztah scénáře (budoucího kontrafaktuálu) a teorie o Scénáře – jak je konstruovat o Hypotézy – jak generovat hypotézy a jak je ověřovat PŘEDNÁŠKA 8: Kauzalita II: Aplikace teorie na případ o Aplikace teorie (obecně - vymezení vůči testování) o „Theory-guided case study“
PŘEDNÁŠKA 9: Kauzalita III – Testování teorie o Testování teorie – kvalitativní vs. kvantitativní přístup o Výběr případů z regresního modelu o Výběr případů z populace (maximalizace variance na nezávisle proměnné) o Vnitropřípadové vs. komparativní studie
· SEMINÁŘ 4: Výběr případů + mikro-případová studie () o Výběr vhodné teorie pro vysvětlení případu o Výběr vhodného případu pro testování teorie o Interpretace výsledků testování teorie
PŘEDNÁŠKA 10: Kauzalita IV – výběr případů pro testování teorie II. (vnitropřípadové srovnání) · Metoda Kongruence · Process-tracing + Stručně ke generování teorie (výběr na závislé proměnné)
· SEMINÁŘ 5: Formalizace "verbální" teorie/verbalizace "statistického modelu"
PŘEDNÁŠKA 11: Interpretativní metody: o Základní předpoklady kauzálních vs. interpretativních metod (shody vs. rozdíly) + Kritická diskurzivní analýza
· PŘEDNÁŠKA 12: Bakalářské práce - "tips and tricks"
· SEMINÁŘ 6: Finální úkol
Poslední úprava: Kofroň Jan, RNDr., Ph.D. (15.09.2025)
|