Politické systémy II - JPB185

• Anglický název: Political systems II
• Zajišťuje: Katedra politologie (23-KP)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2025
• Semestr: letní
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (999)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
• Vyučující: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.; PhDr. Jakub Dopieralla; PhDr. Martin Jeřábek, Ph.D.
• Třída: Kurzy pro CZV
• Neslučitelnost : JPB257
• Prerekvizity : JPB176
• Je neslučitelnost pro: JPB257
• Ve slož. prerekvizitě: JPB202

Anotace

Kurs se věnuje hlavním rysům a okolnostem ústavního a politického vývoje vybraných evropských zemí a analyzuje jejich politické instituce. V popředí pozornosti stojí aspekty, které formovaly tyto politické systémy včetně příslušných specifik dané země, částečně pak i aktuální trendy politiky v těchto státech. Do přednášek je zahrnuta dále problematika vývoje i programového zaměření politických stran a charakteristika volebních systémů. Problematika případových studií zahrnuje následující systémy:
1) SRN a Rakouskou republiku (dr. M. Jeřábek),
2) USA (J. Dopieralla),
3) severské země (doc. M. Brunclík).

Vzhledem k rozsahu témat se předpokládá průběžné studium povinné literatury.

Poslední úprava: Dopieralla Jakub, PhDr. (23.01.2026)

Cíl předmětu

Cílem kurzu je seznámit studenty s fungováním demokratických politických systémů vybraných evropských zemí a USA. Důraz je kladen jednak na faktografii a interpretaci základních pojmů komparativní politologie. Studenti kurzu získají v přednáškách a samostudiu nezbytné znalosti o fungování demokratických systémů i specifik konkrétních vládních modelů. Po absolvování kurzu budou studenti schopni v základních rysech charakterizovat politické systémy analyzovaných států, identifikovat rozdíly mezi nimi a analyzovat aktuální politické dění v širším společensko-politickém kontextu politických systémů těchto států.

Poslední úprava: Brunclík Miloš, doc. PhDr., Ph.D. (29.01.2025)

Literatura

Literatura ke kurzu Politické systémy II je rozdělena na tři části

1. První část obsahuje publikace věnující se obecnému přehledu k problematice ústavních a politických systémů jednotlivých zemí. Tato část je povinnou literaturou.
2. Druhá část (specializační literatura) obsahuje vybrané kapitoly, články a další texty, které se věnují konkrétním otázkám politických systémů. Ke každé hodině je přiřazen konkrétní text. Tyto texty mají studenti k dispozici v prostředí Moodle. Tato část je povinnou literaturou.
3. Třetí část tvoří doporučená literatura.

Obecný přehled:

SRN a Rakousko

Jeřábek, M. a kol.: Srovnání politických systémů Německa a Rakouska. Institucionální a systémové ukotvení. Adéla, Plzeň 2010. (k dispozici v knihovně v Jinonicích)

Říchová, B. a kol.: Komparace politických systémů II.,VŠE, Praha 2007 (kapitola k Rakousku, ideálně co nejnovější vydání).

Strahalová, Šárka: Spolková republika Německo: koaliční proměny kancléřské demokracie. In: Dvořáková, Vladimíra a kol.: Komparace politických systémů. Základní modely demokratických systémů. Praha: VŠE, 2008, s. 189-232.

ústavní texty SRN a Rakouska: Grungesetz; Bundes-Verfassungsgesetz

USA 

Bond, Jon R., and Kevin B. Smith. 2019. Analyzing American Democracy: Politics and Political Science. 3rd ed. New York: Routledge. (Vybrané kapitoly)

Ústava USA

Severské státy

Arter, D. Scandinavian Politics Today, 2nd edition. Manchester: Manchester University Press 2008 

Texty ústav jednotlivých severských států

Specializační literatura (viz moodle.cuni.cz)

Doporučená literatura:

SRN a Rakousko:

Seidelmann, Reimund (ed.): The New Germany. Nomos, Baden-Baden 2011 (kapitoly v části IV: The German Parliamentarism; Elections to the German Bundestag; The German Party System; a dále Federalism in Germany; s. 191-268); text je k dispozici v SISu pro studenty řádně zapsané na kurz! - důrazně doporučeno k četbě k jednotlivým dílčím tématům
(parlamentarismus, stranický systém, federalismus)

Rudzio, W. Das politische System der Bundesrepublik Deutschland. Springer VS, Oldenburg 2015.

Schmidt, Manfred G.: Political Institutions in the Federal Republic of Germany. Oxford 2003.

USA:

Edwards, George C. III, Wayne, Stephen J., Presidential Leadership. Politics and Policy Making. Rowman & Littlefield, 2020 nebo některé z předchozích vydání 

Severské státy:

Brunclík, M. - Havlík, V. - Pinková, A. Skandinávie. Proměny politiky severských zemí. Praha: Wolter Kluwer 2011.

 

Poslední úprava: Dopieralla Jakub, PhDr. (23.01.2026)

Metody výuky

Výuka je vedena formou prezenčních přednášek. Povinnou součástí výuky je průběžná domácí četba, absolvování průběžných testů a příprava na tematicky zaměřené přednášky. 

Zásady využívání nástrojů umělé inteligence (AI)

V průběhu kurzu mohou studenti využívat nástroje umělé inteligence (např. ChatGPT, Copilot, Gemini, Perplexity aj.) pro tyto účely:

• návrhy témat seminárních prací a prezentací (pokud jsou zadány),
• vyhledávání relevantních zdrojů,
• jazykovou, gramatickou a stylistickou úpravu textu,
• strukturaci a organizaci seminární práce (pokud je zadána)
• procvičování výpočtů (např. převod hlasů na mandáty).

Při využívání AI jsou studenti povinni vždy:

• ověřit správnost výsledků a kriticky je hodnotit,
• v seminární práci či prezentaci explicitně uvést použití AI, včetně názvu konkrétního nástroje, účelu a způsobu jeho využití.

Zakázané je využívání AI pro:

• psaní textů seminární práce,
• hledání a formulování odpovědí v průběžných testech a v závěrečné zkoušce.

Vydávání výstupů generovaných AI (i částečně upravených) za vlastní dílo je nepřípustné a považuje se za plagiátorství.

Nedodržení těchto pravidel povede k neuznání práce či prezentace, případně k postoupení případu Disciplinární komisi FSV UK.

Cílem těchto pravidel je podpořit kritické uvažování studentů, rozvoj vlastních intelektuálních schopností a ochranu akademické integrity. Tato pravidla omezují rizika spojená s AI, kterými jsou zejména nekritické přijímání obsahu, závislost na technologii, stagnace či úpadek vlastních intelektuálních schopností a kritického myšlení, plagiátorství či prezentace potenciálně chybných výsledků generovaných AI bez kritického zhodnocení. V neposlední řadě je cílem těchto pravidel to, aby se studenti učili rozpoznávat, kdy je využití AI přínosné a kdy nikoliv.

Využívání AI vyučujícími:

Učitelé mohou AI využívat při přípravě výukových materiálů a poskytování zpětné vazby, vždy v souladu se stanoviskem UK a doporučeními pro vyučující. Osobní data studentů budou chráněna a studentské práce nebudou používány k tréninku AI modelů. Generativní AI nebude využívána k hodnocení studentských prací, průběžných testů, ani závěrečné zkoušky.

 

Poslední úprava: Brunclík Miloš, doc. PhDr., Ph.D. (23.09.2025)

Požadavky ke zkoušce

Požadavky ke zkoušce:

K úspěšnému zakončení kurzu jsou studenti povinni absolvovat následující:

1. Průběžné on-line testy v Moodlu (moodle.cuni.cz). Ke každé hodině je přiřazena četba a test, který ověřuje znalosti z této četby. Tato část hodnocení má váhu 34 % na celkovém hodnocení kurzu. Studenti jsou povinni získat více než 50 % bodů v této části hodnocení, tj. minimálně 18 bodů. U témat, které přednáší J. Dopieralla (USA) a doc. Brunclík (severské země), je třeba test vyplnit do 14 dnů od konání příslušné přednášky. U témat, které přednáší dr. Jeřábek (SRN a Rakousko), je třeba vyplnit test nejpozději den před příslušnou přednáškou!

2. Závěrečná zkouška, která probíhá on-line v Moodlu. Tato část hodnocení má váhu 66 % na celkovém hodnocení kurzu. Zkouška vychází z povinné četby a přednášek. Studenti jsou povinni získat více než 50 % bodů v této části hodnocení, tj. minimálně 34 bodů.

 

 

Poslední úprava: Dopieralla Jakub, PhDr. (23.01.2026)

Sylabus

Přednášky věnované jednotlivým zemím mají obdobnou základní strukturu, která je přibližně následující:

• Seznámení s nejdůležitějšími socioekonomickými charakteristikami země.

• Základní charakteristika a stručný historický vývoj politického systému a jeho specifika.

• Charakter společnosti, cleavages, politická kultura a tradice.

• Výkonná moc.

• Zákonodárná moc.

• Soudní moc.

• Územní uspořádání státu, správní členění a místní správa.

• Volby, volební systém a volební výsledky.

• Strany a stranický systém.

• Zájmové organizace a nátlakové skupiny. 

 

Poslední úprava: Brunclík Miloš, doc. PhDr., Ph.D. (29.01.2025)