Volební systémy - JPB013

• Anglický název: Electoral Systems
• Český název: Volební systémy
• Zajišťuje: Katedra politologie (23-KP)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/1, Zk [HT]
• Počet míst: 30 / 30 (30)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Další informace: https://moodle.cuni.cz/course/view.php?id=612
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D.

Anotace

Předmět seznamuje studenty s problematikou volebních systémů jako jednou z klíčových oblastí komparativní politologie. Studenti získají znalosti z oboru volebních studií a zejména o konkrétních typech volebních systémů spolu s jejich účinky. Zvláštní pozornost pak předmět věnuje volebním systémům, které jsou v současnosti používány pro různé typy hlasování v České republice. Své místo mají v předmětu i praktické semináře dokládající význam oboru volebních studií v praxi.

Poslední úprava: Hájek Lukáš, Mgr., M.A., Ph.D. (27.01.2026)

Cíl předmětu

Předmět má následující cíle:

• seznámit studenty s oborem volebních studií,
• rozlišit typy volebních systému a konkrétně popsat parametry jejich fungování,
• zaměřit se na současné volební systémy v České republice a formy jejich analýzy.

Poslední úprava: Hájek Lukáš, Mgr., M.A., Ph.D. (27.01.2026)

Literatura

Obsah předmětu vychází z následující odborné literatury:

• Farrell, D. M. (2011). Electoral systems: A comparative introduction. Macmillan International Higher Education.
• Chytilek, R., & Šedo, J. (2004). Volební systémy. Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity.
• Chytilek, R., Šedo, J., Lebeda, T., & Čaloud, D. (2009). Volební systémy. Portál.
• Lebeda, T. (2008). Volební systémy poměrného zastoupení – mechanismy, proporcionalita a politické konsekvence. Karolinum.
• Novák, M. et al. (2016). Strany, volby a demokracie: Od Duvergera k Sartorimu a dále. Sociologické nakladatelství Slon.
• Sartori, G. (2001). Srovnávací ústavní inženýrství. Sociologické nakladatelství Slon.
• Šedo, J. (2011). Volební systémy a stabilita systémů politických stran. Masarykova univerzita.

Poslední úprava: Hájek Lukáš, Mgr., M.A., Ph.D. (27.01.2026)

Metody výuky

Předmět bude primárně vyučován klasickou formou prezenčních přednášek. Povinností studentů přitom bude pravidelná příprava na přednášky skrze studium zadané literatury. I samotné přednášky pak budou vedeny takovou formou, aby se studenti do výuky mohli sami zapojovat a získané znalosti si tak co nejvíce osvojit. Dále předmět nabízí i semináře, které se zaměří na praktické aspekty výzkumu a analýzy volebních systémů a voleb jako takových. V neposlední řadě pak studenti získají dovednosti z oboru volebních studií zpracováním vlastní seminární práce na téma z oblasti volebního inženýrství. 

Ke sdílení studijních materiálů se studenty bude využívána platforma Moodle. Stejnou platformu pak budou využívat i studenti pro plnění zadaných povinností.

Studenti mohou za splnění následujících podmínek použít nástroje generativní AI, jako jsou ChatGPT, Copilot, Gemini, Perplexity a podobné. Konkrétně je možné použití pro potřeby závěrečné seminární práce, a to v případech kontroly a analýzy textů, překladů či vyhledávání zdrojů Zákaz využití naopak platí pro samotnou textovou tvorbu seminární práce. Jakékoliv použití musí být ve finálním výstupu ocitováno v souladu s akademickými pravidly. Nástroje generativní AI nebudou využívány k hodnocení studentských výstupů. Případné porušení těchto pravidel povede podle jeho závažnosti ke snížení známky, nesplnění kurzu či disciplinárnímu řízení. Pouze dodržení zmíněných pravidel totiž zaručí naplnění vzdělávacích cílů kurzu, ochrání rovné podmínky pro všechny studenty, ale také zajistí jejich soukromí. Zmíněné potenciální sankce se týkají i případného plagiátorství.

Poslední úprava: Hájek Lukáš, Mgr., M.A., Ph.D. (27.01.2026)

Požadavky ke zkoušce

Výsledná známka za absolvování kurzu bude rovna průměru známek za následující úkoly:

1. První test (30 %) – Test z přednášek číslo 1–7. Otázky budou v různých formátech zjišťovat znalosti studentů z přednášek, ale i povinné literatury. Test bude skládán prostřednictvím platformy Moodle v týdnu mezi 8. a 9. přednáškou.
2. Druhý test (30 %) – Test z přednášek číslo 8–12. Otázky budou v různých formátech zjišťovat znalosti studentů z přednášek, ale i povinné literatury. Test bude skládán prostřednictvím platformy Moodle týden po 12. přednášce.
3. Seminární práce (40 %) – Na konci semestru studenti odevzdají závěrečnou seminární práci v rozsahu 2 000–2 500 slov včetně seznamu literatury. Jejím tématem bude volební reforma podle vlastního volného výběru studentů (výběr bude probíhat prostřednictvím platformy Moodle a musí ho nejprve odsouhlasit vyučující). Požadavky na obsah a termín odevzdání budou upřesněny v Moodlu.

Veškerá pozdní odevzdání budou penalizována srážkou 4 % z původní známky za každou započatou hodinu zpoždění. Jakmile student započne plnění předmětu, bude na konci semestru známkován. Výsledná známka se bude odvíjet od procentuální úspěšnosti studentů dle následující stupnice:

• 90,01–100,00 % (A),
• 80,01–90,00 % (B),
• 70,01–80,00 % (C),
• 60,01–70,00 % (D),
• 50,01–60,00 % (E),
• 0,00–50,00 % (F).

Poslední úprava: Hájek Lukáš, Mgr., M.A., Ph.D. (27.01.2026)

Sylabus

Harmonogram přednášek

1. Úvod, problémy volby (18. února)

Studentům bude představen obsah kurzu a všechny formální náležitosti jeho plnění. Vedle toho budou uvedeni do diskuze o důležitosti studia volebních systémů.

Povinná literatura:

• Strandburg-Peshkin, A., Farine, D. R., Couzin, I. D., & Crofoot, M. C. (2015). Shared decision-making drives collective movement in wild baboons. Science, 348(6241), 1358–1361.
• Sankey, D. W. E., O'Bryan, L. R., Garnier, S., Cowlishaw, G., Hopkins, P., Holton, M., ... & King, A. J. (2021). Consensus of travel direction is achieved by simple copying, not voting, in free-ranging goats. Royal Society Open Science, 8(2), 1–11.

2. Volební studia (25. února)

Studenti se seznámí s oborem volebních studií jako samostatnou oblastí politologického výzkumu. Představeny budou nejenom význační experti na volební systémy a jejich důsledky pro stranické i obecně politické systémy, ale i způsoby výzkumu a zásadní zjištění.

Povinná literatura:

• Chytilek, R., Šedo, J., Lebeda, T., & Čaloud, D. (2009). Volební systémy. Portál. Kapitola 2 – Zkoumání volebních systémů.

3. Specifické aspekty volebních systémů (4. března)

Studenti se seznámí s vybranými specifickými aspekty volebních systémů. Konkrétně budou představeny problematiky korespondenčního a elektronického hlasování, podoby volebních lístků, gerrymanderingu a volebního inženýrství.

Povinná literatura:

• Eichhorn, J., & Bergh, J. (2021). Lowering the voting age to 16 in practice: Processes and outcomes compared. Parliamentary Affairs, 74(3), 507–521.

4. Většinové volební systémy (11. března)

Studentům bude představena kategorie většinových volebních systémů. Popsána budou obecná definiční kritéria, ale i konkrétní systémy voleb a jejich využití ve vybraných státech.

Povinná literatura:

• Antoš, M. (2013). Volební obvody ve volbách do Senátu. Politologický časopis, 20(2), 139-156.

5. Semiproporční volební systémy (18. března)

Vymezena bude kategorie semiproporčních volebních systémů a představeny budou konkrétní volební systémy tohoto typu. Představeny budou i aplikace semiproporčních volebních systémů ve vybraných zemích.

Povinná literatura:

• Reynolds, A., & Steenbergen, M. (2006). How the world votes: the political consequences of ballot design, innovation and manipulation. Electoral Studies, 25(3), 570-598.

6. Listinné poměrné volební systémy (25. března)

Studenti se seznámí obecně s kategorií poměrných volebních systémů a detailně bude představen typ listinným poměrných volebních systémů. Vymezeny budou klíčové charakteristiky těchto volebních systémů a uvedeny budou příklady využití ve vybraných zemích.

Povinná literatura:

• Carey, J. M., & Hix, S. (2011). The electoral sweet spot: Low‐magnitude proportional electoral systems. American Journal of Political Science, 55(2), 383-397.

7. Další poměrné volební systémy (1. dubna)

Popsány budou personalizované poměrné volební systémy a také volební systém jednoho přenosného hlasu. Vymezeny pak budou další specifické volební systémy a zejména jejich aplikace ve vybraných státech.

Povinná literatura:

• Lysek, J., Lebeda, T., & Kouba, K. (2020). Turning out but not voting: invalid ballots in post-communist parliamentary elections. Comparative European Politics, 18(2), 190–214.

8. Smíšené volební systémy (8. dubna)

Studentům bude představena kategorie smíšených volebních systémů. Ta bude opět obecně definována, což bude následováno odlišením konkrétních smíšených volebních systémů s příklady zemí, kde jsou tyto systémy volby využity.

Povinná literatura:

• Jastramskis, M. (2019). Effects of the Mixed Parallel Electoral System in Lithuania: The Worst of All Worlds? Parliamentary Affairs, 72(3), 561-587.

9. Volební systémy v České republice – obecní a krajská zastupitelstva, Senát (15. dubna)

Detailně představeny budou volební systémy využívané v České republice pro volbu obecních a krajských zastupitelů a také senátorů. Studenti se rovněž seznámí s posledními, ale i některými historickými výsledky těchto hlasování.

Povinná literatura:

• Hájek, L., & Balík, S. (2020). Komunální volby v roce 2018. Masarykova univerzita. Kapitola 2 – Specifické podoby voleb.

10. Volební systémy v České republice – Evropský parlament, prezident (22. dubna)

Studenti se seznámí s detaily volebních systémů používaných v České republice pro volbu poslanců Evropského parlamentu a také prezidenta republiky. Představeny budou i dosavadní volební výsledky těchto hlasování.

Povinná literatura:

• Lebeda, T., Šaradín, P., Lebedová, E., Kokeš, M., & Lysek, J. (2021). Volební pochybení a podvody ve volebních místnostech. Jak přispět k vyšší integritě voleb v České republice?. Acta Politologica, 13(3), 24–45.

11. Volební systémy v České republice – Poslanecká sněmovna (29. dubna)

Představeny budou klíčové aspekty volebního systému, pomocí kterého občané České republiky vybírají své poslance. Důraz bude kladen také na volební reformu z roku 2021 a historické výsledky voleb do Poslanecké sněmovny.

Povinná literatura:

• Lebeda, T. (2016). Voting under Different Rules/Governing under Different Rules. Acta Politologica, 8(2), 75-101.

12. Simulace volební reformy (6. května)

Přednáška bude přímo spojena do bloku s příslušným seminářem (viz níže).

Harmonogram seminářů

1. Volební průzkumy (25. února)

Každému volebnímu klání předchází vypracování, prezentace a diskutování volebních průzkumů. Seminář se proto zaměří na praktické aspekty tvorby volebních průzkumů, odlišnosti mezi jejich typy a špatnou i dobrou praxi práce s jejich výsledky.

Povinná příprava:

• MEDIAN (2024). Sněmovní volební model. https://www.median.eu/cs/wp-content/uploads/2024/01/Volby_PS_2023_12_v01IC.pdf 

2. Volební pozorovatelství (11. března)

Seminář představí volební pozorovatelství jako jednu z praktických činností oboru volebních studií. Potenciálně bude tento seminář veden hostujícím odborníkem na tuto problematiku.

Povinná příprava:

• OSCE/ODIHR (2023). Hungary, Parliamentary Elections, 12 April 2026, ODIHR Needs Assessment Mission Report. https://odihr.osce.org/sites/default/files/documents/official_documents/2026/01/HUN%20parliamentary%202026_NAM%20report_21.01.2026.pdf 

3. Tvorba volebních map (25. března)

K analýze voleb a volebních systémů patří i tvorba volebních map. Seminář se proto bude věnovat mapovému zobrazení výsledků voleb prezidenta České republiky v roce 2023.

Povinná příprava:

• Instalace programu QGIS a stažení příslušných mapových podkladů (viz Moodle).

4. Volební geografie (8. dubna)

Volební geografie skýtá celou řadu nástrojů zpracování volebních výsledků spočívající nejenom v tvorbě map, ale i prostorových analýzách. Právě tyto metody budou na semináři představeny, a to pod vedením hosta, kterým bude Pavel Cihlář z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

5. Od hlasů k mandátům (22. dubna)

K největším záludnostem volebních systémů nepochybně patří samotný způsob přepočtu hlasů na mandáty. Seminář se proto prakticky zaměří na rozdělení mandátů na základě získaných hlasů v komunálních volbách. Konkrétně si studenti vytvoří vlastní kalkulačku tohoto převodu.

Povinná příprava:

• Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, § 45. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-491 

6. Simulace volební reformy (6. května)

Seminář vrátí studenty zpátky do jara roku 2021, kdy čeští zákonodárci museli rozhodnout o nové podobě volebního systému pro výběr poslanců. Konkrétně budou studenti v připravené simulaci reprezentovat jednotlivé parlamentní strany a jejich úkolem bude najít dohodu nad podobou nového volebního systému. 

Povinná příprava:

• Podklad simulace.

Poslední úprava: Hájek Lukáš, Mgr., M.A., Ph.D. (27.01.2026)

Vstupní požadavky

Pro zápis předmětu nejsou třeba ani žádné prerekvizity, ani speciální metodologické či faktické znalosti. U studentů se však předpokládá zájem o problematiku volebních systémů.

Poslední úprava: Hájek Lukáš, Mgr., M.A., Ph.D. (27.01.2026)