Deutschsprachige sog. Migrationsliteratur - JMM645

• Anglický název: German so called Migration Literature
• Zajišťuje: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2013 do 2013
• Semestr: letní
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, KZ [HT]
• Počet míst: 20 / 20 (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: němčina
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D. (21.02.2014)

Literatura psaná příslušníky národnostních, kulturních, náboženských menšin v Německy a reflektující situaci těchto původně neněmeckých menšin, ale i literatura jednotlivých emigrantů, kteří se rozhodli psát německy, v neposlední řadě pak i literatura Němců žijících nebo pocházejících z oblastí, kde Němci tvoří takovéto menšiny. To vše lze shrnout pod pojem Migrantenlitaratur v německé jazykové oblasti.

Der Begriff Migranten- oder Migrationsliteratur betrifft die Literatur, die von den Migliedern verschiedener in Deutschland lebenden Minderheiten, aber auch von den ausserhalb von Deutschland lebenden Deutschen geschrieben wird. Diese Literatur reflektiert die Situation der Fremdlinge und ihrer Nachkommen, die Migrationserlebnisse, die Erinnerungen an die verlassene Heimat, sowie die Erfahrung vom Sprachwechsel, oder von der Hybridiesierung der Sprache und Kultur. Im Kurs zur deutschsprachigen Migrationsliteratur werden wir allen diesen Problemen anhand von verschiedenen literarischen Textennachgehen. Es werden Vertreter mit unterschiedliechem Migrtionshintergrund zur Sprache kommen: seien es die deutschen "Türken" der ersten (Özdamar), sowie der zweiten (Zaimoglu) Generation, die Emigranten aus Tschechien (Moníková), Polen (Becker), Rumänien (Florescu), Bulgarien (Trojanow) oder Personen mit einer komplizierteren nationalen Abstammung (Rakusa). In ihren Werken spiegelt sich die sehr aktuelle Problematik der Interkulturalität und Transkulturalität, der Hybridisierung von Sprachen und Kulturen, der Infragestellung solcher Begriffe wie Heimat etc.

Cíl předmětu

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D. (06.01.2014)

Seminář si klade za cíl seznámit s nejvýznamnějšími autory, kteří spadají do této kategorie, jako jsou: Feridun Zaimoglu, Iija Trojanow, Catalin Dorian Florescu, Libuše Moníková, Yoko Tawada, Artur Becker, Ilma Rakusa, ale i Siegfried Lenz ve svém popisu útěku z Mazur. Zároveň je cílem semináře i poskytnout komplexní pohled na problematiku migrace, emigrace, exilu a místní, jazykového a kulturního pohybu v jejich literárním zpracování. Teoretickým základem pro daná zkoumání bude literární teorie vznikající v souvislosti s tzv. spatial turn, tedy kulturně-teoretické rozšíření literární vědy zaměřující se na kategorie prostoru a pohybu, které se prosazuje zejm. v souvislosti s tzv. postkoloniálními teoriemi. Kurz bude nicméně orientován převážně prakticky - tedy na četbu jednotlivých děl a jejich zařazení do různých kontextů.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D. (19.02.2014)

Pravidelná a aktivní účast na semináři, která zahrnuje průběžné zvládnutí předepsané přípravné četby ke každému probíranému tématu v celkovém rozsahu cca. 160 tiskových stran odborného textu (esejů) a 300 stran beletrie, a to vše v německém jazyce, aktivní účast na diskuzi, dále přípravu referátu (15 minut) na zadané téma s využitím studijní literatury v rozsahu cca. 30 tiskových stran.

 Kreditní ohodnocení jednotlivých typů studijních činností: (1 ETCS = 25 hod.)

 účast na semináři: 9

 účast na přednášce 9

 přípravná četba odborná 20

 přípravná četba beletrie 42

 referát 20

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D. (11.01.2014)

Moníková, Libuše: Die Fassade. München, 1997

Rakusa, Ilma: Mehr Meer. Wien, 2009

Zaimoglu, Feridun: Leyla. München, 2007

Florescu, Catalin Dorian: Zaira. München, 2009

Özdamar, Emine Sevgi: Das Leben ist eine Karawanserei - hat zwei Türen - aus einer kam ich rein aus der anderen ging ich raus. Köln, 1992

Trojanow, Ilija: Der Weltensammler. München, 2007

 Trojanow, Ilija: Zu den heiligen Quellen des Islam: Als Pilger nach Mekka und Medina. Hamburg, 2009

Becker, Artur: Wodka und Messer. Lied vom Ertrinken. München, 2010

 

Sekundärliteratur

Ette, Ottmar: ZwischenWeltenSchreiben.  Berlin, 2005

Ette, Ottmar: Literatur in Bewegung. Raum und Dynamik grenzüberschreitenden Schreibens in Europa und Amerika. Weilerwist, 2001

Bade, Klaus: Europa in Bewegung. Migration vom späten 18. Jahrhundert bis zur Gegenwart. München, 2000

Bhabha, Homi K.: Die Verortung der Kultur. Tübingen, 2000

Howard, Mary (ed.): Interkulturelle Konfigurationen. Zur deutschsprachigen Erzählliteratur von Autoren nichtdeutscher Herkunft. München, 1997

Warning, Rainer / Neumann, Gerhard (ed.): Transgressionen. Literatur als Ethnographie. Freiburg, 2003

Klaus Schenk, Almut Todorow, Milan Tvrdík (ed.): Migrationsliteratur. Schreibweise einer interkulturellen Moderne. Tübingen, 2004

Said, Edward W.: Reflections on exile and other essays. Cambridge, 2001

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D. (10.03.2014)

1. Tschechische Autorin  - deutsche Sprache, aber zugleich auch zwischen den Sprachen und den Kulturen - Libuše Moníková: Die Fassade, Treibeis.

2.  Postkolonialismus in der Literatur, Raum, Bewegung, Exotismus, Sprachenwechsel - theoretische Grundlage der "Migrantenliteratur" oder "Migrationsliteratur"

3. Der Weg einer Frau in eine neue Heimat, beschrieben von einem Mann: Florescus Zaira und Zaimoglus Leyla

4. Interkulturelle Diskurse - Dialog mit dem Islam und Exotismus: Ilija Trojanow (Der Weltensammler, Zu den heiligen Quellen des Islam)

5. Polnische oder deutsche Masuren? Artur Becker, Siegfried Lenz und eine Landschaft zwischen den Kulturen und Sprachen.

6. Deutsche Türken - eine große Minderheit. Erste Ansätze (Özdamar) und die zweite Generation (Zaimoglus Kanak Sprak)

7. Eine Autobiographie in Bewegung zwischen den Kulturen - Ilma Rakusa: Mehr Meer

 

Sylabus

19. 2. Einführung: was ist die Migrationsliteratur, ihre Themen, Hauptmerkmale, Adalbert von Chamisso-Preis, ausgewählte Autoren. Lektüre: Simmel: Exkurs über den Fremden

26. 2. Libuše Moníková - eine Autorin tschechischer Herkunft, deutscher Sprache. Problematik der Identität, der Heimat, mythosstiftende Rolle der Migrationsliteratur - zwischen Fiktion und Realität. Lektüre: Moníková: Die Fassade, Kap. 1 und 2

5. 3. Deutschsprachige Literatur der türkischen Minderheit in Deutschland, Sprachwechsel als Thema der Migrationsliteratur. Lektüre: Özdamar: Mutterzunge, Zaimoglu: Kanak Sprak

12. 3. Erinnerungen an das Land des Urprungs (der Vorfahren) und ihre Stillisierung - die Migrationsgeschichte einer Frau erzählt durch einen Mann? Emanzipation als Thema der Migrationsliteratur.Stereotype über den westen. Lektüre: Zamoglu: Leyla (Auszüge)

19. 3. Orientalismus - interpretatorische Vorlage für das Verständnis des Ostens (des Islams) durch den Westen. Ein Problem der Migrationsliteratur: von wem und für wen wird erzählt und inwiefern sich in dem Erzählen die Stereotype äußern. Lektüre: Said: Orientalismus (Auszug), Zaimoglu: Leyla (Auszüge)

26. 3. Dialog mit dem Islam? Ilija Trojanow als Romanautor. Lektüre: Der Weltensammler (Auszüge)

2. 4. Dialog mit dem Islam? Ilija Trojanow als Reporteur. Lektüre: Zu den heiligen Quellen des Islam (Auszüge)

9. 4. Das Unterwegssein. Vom Balkan über die Tschechoslowakei bis in die USA. Ein Zug durch Länder und Geschichte. Prager Spuren bei Catalin Dorian Florescu. Lektüre: Florescu: Zaira (Auszüge)

16. 4. Grenzen und Hybridität. Grenzgängerin zwischen den Kulturen: Emine Sevgi Özdamar. Lektüre: Das Leben ist eine Karawanserei... (Auszüge) 

23. 4. Deutsche Landschaft, polnisches Land? Masuren zwischen den Sprachen und den Kulturen, eine Land der Mythen, der Magie und der Bräuche. 1. deutsche Sicht: Siegfried Lenz und die Flucht der Deutschen. Lektüre: Lenz: Heimatmuseum

30. 4. he Landschaft, polnisches Land? Masuren zwischen den Sprachen und den Kulturen, eine Land der Mythen, der Magie und der Bräuche. 2. polnische Sicht jedoch für die Deutschen geschrieben: Artur Becker. Lektüre: Becker: Wodka und Messer (Auzüge)

7. 5. Die Instabilität der Identität, die fortwährende Bewegung - in einer Autobiographie. Lektüre: Rakusa. Mehr Meer (Auszüge)

14. 5. ??? (Rektorský den)

 

Studijní požadavky

Pravidelná a aktivní účast na semináři, která zahrnuje průběžné zvládnutí předepsané přípravné četby ke každému probíranému tématu v celkovém rozsahu cca. 60 tiskových stran odborného textu (esejů) a 500 stran beletrie, a to vše v německém jazyce, aktivní účast na diskuzi, dále přípravu referátu (15 minut) na zadané téma s využitím studijní literatury v rozsahu cca. 30 tiskových stran a složení ústní zkoušky v rozsahu přípravné četby, přednášek a seminářů.

 Kreditní ohodnocení jednotlivých typů studijních činností: (1 ETCS = 25 hod.)

 účast na semináři: 9

 účast na přednášce 9

 přípravná četba odborná 20

 přípravná četba beletrie 42

 referát 20