Seminář k dějinám středo- a jihovýchodní Evropy - JMB249

• Anglický název: East- Central and South Eastern European History Seminar
• Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (25)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.; PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
• Neslučitelnost : JMB013
• Je neslučitelnost pro: JMB013

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (08.09.2021)

Hodnocení studentů je závazně založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018 (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018) a je následně upřesněno Opatřením děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019).

Povolena je jedna neomluvená absence. V případě systematického neplnění zadaných studijních úkolů nebo opakujících se pozdních příchodů nebude dotyčnému studentovi udělen zápočet.

Předmět je ukončen zápočtem, k jehož získání je nutné splnit v zapsaném semináři následující povinnosti:

a) Ústní vystoupení s referátem na zadané téma (30 bodů)
b) Aktivní účast v hodině (30 bodů)
c) Odevzdání tématu referátu v písemné podobě v rozsahu cca 3-5 normostran (40 bodů)
d) K získání zápočtu je nutné dosáhnout minimálně 50 % z každé z částí uvedených v bodech a-c
e) Účast na semináři je povinná, více než jedna neomluvená absence je důvodem k neudělení zápočtu, případné problémy řeší vedoucí semináře
f) Studenti mají možnost práci dle pokynů učitele jednou opravit, tj. učitel čte každou práci maximálně dvakrát a po druhém čtení stanoví konečný výsledek
g) Obě verze písemné podoby referátu jsou odevzdány v termínech určených vedoucím semináře tak, aby bylo možné rozhodnout o oddělení/neudělení zápočtu v rámci zkouškového období stanoveného harmonogramem školního roku.
h) Písemné podoby všech (!) referátů budou ve stanoveném termínu zaslány v případě kursu JTB009 na emailovou adresu [e-mail], v případě kursu JTB013 Přehled moderních světových dějin na emailovou adresu [e-mail], v obou případech pak také na adresu vyučujícího, bude-li tak určeno. V případě kurzu JTB009 bude mít emailová zpráva název například novakjan_JTB009_safarik_referat (měnit se tedy bude jen jméno studenta a jméno vedoucího semináře), pod stejným názvem, pouze s příponou .doc bude v emailu obsažen text referátu. V případě kursu JTB013 bude mít emailová zpráva název například novakjan_JTB013_safarik_referat (měnit se tedy opět bude jen jméno studenta a jméno vedoucího semináře), pod stejným názvem, pouze s příponou .doc bude v emailu v příloze připojen text referátu. Toto je závazná forma odevzdání písemné podoby referátu, nevylučuje paralelní dohodu s vyučujícím o odevzdání textu v jiné podobě a jiným způsobem. Přílohu vždy ukládejte ve formátu doc nebo docx!!! 

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (08.09.2021)

Literatura je určena dle pogtřeby vedoucími příslušných seminářů.

 

Doporučená literatura – Balkán v politice velmocí v době rozpadu bipolárního světa (Žíla)

 

Baker, Catherine. The Yugoslav Wars of the 1990s. Palgrave Macmillan, 2015.

Bakić, Jovo. Jugoslavija: razaranje i njegovi tumači. Pravna biblioteka. Studije. Beograd: Službeni glasnik, 2011.

Bideleux, Robert, and Ian Jeffries. The Balkans: A Post-Communist History. Routledge, 2007.

Bieber, Florian, and Armina Galijaš. Debating the End of Yugoslavia. Routledge, 2016.

Cohen, Lenard J., and Jasna Dragović-Soso. State Collapse in South-Eastern Europe: New Perspectives on Yugoslavia’s Disintegration. Purdue University Press, 2008.

Gallagher, Tom. Outcast Europe: The Balkans, 1789-1989: From the Ottomans to Milosevic. Routledge, 2013.

———. The Balkans After the Cold War: From Tyranny to Tragedy. Routledge, 2003.

Gallagher, Tom, and Geoffrey Pridham. Experimenting With Democracy: Regime Change in the Balkans. Routledge, 2012.

Glaurdić, Josip, and Inc. ebrary,. The Hour of Europe: Western Powers and the Breakup of Yugoslavia. New Haven: Yale University Press, 2011.

Halilović, Enver. Postsovjetski Geopolitički Prostor I Balkan. Sarajevo: Dobra knjiga, 2012.

Hatzopoulos, Pavlos. The Balkans Beyond Nationalism and Identity: International Relations and Ideology. I. B. Tauris, 2008.

Haug, Hilde Katrine. Creating a Socialist Yugoslavia: Tito, Communist Leadership and the National Question. International Library of Twentieth Century History, vol. 24. London ; New York: I.B. Tauris, 2012.

Hockenos, Paul. Homeland Calling: Exile Patriotism & the Balkan Wars. Cornell University Press, 2003.

Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002.

Jankovic, Branimir M., and Bosko Milosavljevic. The Balkans in International Relations. Palgrave Macmillan UK, 1988.

Johnstone, Diana. Fools’ Crusade: Yugoslavia, NATO and Western Delusions. New York: Monthly Review Press, 2002.

Keil, S., and B. Stahl. The Foreign Policies of Post-Yugoslav States: From Yugoslavia to Europe. Springer, 2014.

Meier, Viktor. Yugoslavia: A History of Its Demise. Routledge, 2005.

Petković, Ranko. Balkan: ni “bure baruta” ni “zona mira.” Delo, 1978.

Pond, Elizabeth. Endgame in the Balkans: Regime Change, European Style. Brookings Institution Press, 2007.

Radeljic, Branislav. Europe and the Collapse of Yugoslavia: The Role of Non-State Actors and European Diplomacy. I.B.Tauris, 2012.

Rajak, Svetozar, Konstantina E. Botsiou, Eirini Karamouzi, and Evanthis Hatzivassiliou. The Balkans in the Cold War. Palgrave Macmillan UK, 2017.

Ramet, Sabrina P. Central and Southeast European Politics since 1989. Cambridge University Press, 2010.

———. Thinking about Yugoslavia: Scholarly Debates about the Yugoslav Breakup and the Wars in Bosnia and Kosovo. Cambridge University Press, 2005.

Repe, Božo, Christina Koulouri, Neven Budak, Alexei Kalionski, and Kornelija Ajlec. Teaching Contemporary Southeast European History: Source Books for History Teachers. Center for democracy and reconciliation in Southeast Europe (CDRSEE), 2016.

Ridgeway, James. Burn This House: The Making and Unmaking of Yugoslavia. Duke University Press, 2000.

Samokhvalov, Vsevolod. Russian-European Relations in the Balkans and Black Sea Region: Great Power Identity and the Idea of Europe. Springer, 2017.

Singleton, Fred. A Short History of the Yugoslav Peoples. Cambridge University Press, 1985.

Tejchman, Miroslav. Balkán ve 20. století. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016.

Tejchman, Miroslav, and Bohuslav Litera. Moskva a socialistické země na Balkáně 1964-1989: vnější a vnitřní aspekty vývoje a rozpadu sovětského bloku na Balkáně. Práce Historického ústavu AV ČR = Opera Instituti Historici Pragae. Řada A, Monographia, sv. 23. Praha: Historický ústav, 2009.

Vykoukal, Jiří, Miroslav Tejchman, and Bohuslav Litera. Východ: Vznik, Vývoj a Rozpad Sovětského Bloku 1944-1989. 1. vyd. Historická Řada. Praha: Libri, 2000.

Woodward, Susan L. Balkan Tragedy: Chaos and Dissolution after the Cold War. Brookings Institution Press, 1995.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (30.09.2021)

 

Balkán v politice velmocí v době rozpadu bipolárního světa (Ondřej Žíla)

https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3555#section-0

 

1)     Velmocenská politika na Balkáně – úvod

2)     Balkánské státy v politice velmocí/bloků po skončení II. světové války

3)     Titova politika jako alternativa vůči bipolárnímu bloku – Hnutí nezúčastněných

4)     NATO vs. Varšavská smlouva – politika vůči balkánským zemím v 50.-70.letech

5)     SSSR a jeho politika vůči balkánským zemím v 80. letech 20. století

6)     Západní velmoci (USA, Velká Británie, Francie, SRN) a jejich politika vůči balkánským zemím v 80. letech 20. století

7)     Rozpad socialistické Jugoslávie – obecný přehled

8)     Rozpad Jugoslávie – mezinárodní dimenze

9)     Vyhlášení nezávislosti Slovinska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, následné konflikty a mezinárodní politika

10)  Interpretace podílu velmocí na rozpadu Jugoslávie

11)  Angažmá velmocí v konfliktech v bývalé Jugoslávii (především v Bosně a Hercegovině)

12)  „Evropeizace Balkánu“