PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2016/2017
   Přihlásit přes CAS
Dějiny státu a práva v německy mluvících zemích - JMB208
Anglický název: A History of State and Law in German-Speaking Countries
Zajišťuje: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2016
Semestr: zimní
Body: 4
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: 15 / 15 (15)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
Vyučující: JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
Soubory Komentář
stáhnout ABGB - vznik, význam.pdf
stáhnout Hegelova filosofie státu.pdf
stáhnout Spolkový ústavní soud a ESLP.pdf
stáhnout Vznik BGB.pdf
stáhnout Vztah práva EU a Základního zákona.pdf
Anotace
Poslední úprava: JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D. (24.10.2016)

Cílem kurzu je seznámit studenty bakalářského studijního programu se základními etapami vývoje státního práva na území německy mluvících zemí ve 20. století. Klíčovou událostí právních dějin Spolkové republiky Německo bylo přijetí Základního zákona v roce 1949, který se stal inspiračním zdrojem pro přijímání ústav i ve státech bývalého východního bloku. Analaýza Základního zákona je v tomto ohledu zásadní. V Rakousku je platná do dnešní doby Ústava z roku 1920, jejímž tvůrcem byl Hans Kelsen, zakladatel normativistické školy. V rámci kurzu se studenti seznámí i s vývojem ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku. Opomenut není ani vztah vrcholných soudů k Soudnímu dvoru EU a Evropskému soudu pro lidská práva.

Podmínky pro absolvování:
1) četba literatury 2 ETCS, tj. 50 hodin (cca 200 stran)
2) účast na výuce 18 hodin
3) aktivita v hodině, diskuse, oponentura 1 ETCS, tj. 25 hodin
4) ústní zápočet - příprava, absolvování 7 hodin (ústní zápočet lze nahradit domácí prací na téma zadané vyučujícím v rozsahu 13-15 normostran)

Celkově: 4 ETCS, tj. 100 hodin
Literatura
Poslední úprava: JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D. (24.10.2016)

Základní literatura:

  • Základní zákon Spolkové republiky Německo
  • Ústava Rakouské republiky
     
  • ·         Blahož, Josef K rozvoji koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví po II. světové válce, Právník 12/93, roč. CXXXII, str. 1029-1034
  • ·         Blahož, Josef Soudní kontrola ústavnosti, srovnávací studie,1. vydání, Praha, 2001 
  • ·         Isensee, Josef Spolkový ústavní soude-Quo vadis?, Právník 10-11/97, roč. CXXXVI, str. 874 n.
  • ·         Jirásková, Věra Dokumenty k ústavním systémům, Praha, 1996
  • ·         Klokočka, Vladimír Ústavní systémy evropských států (srovnávací studie) Praha, 1996
  • ·         Klokočka,Vladimír, Wagnerová, Eliška Ústavy států Evropské unie, Linde, 1997
  • ·         Schlaich, Klaus, Korioth, Stefan: Das Bundesverfassungsgericht-Stellung, Verfahren, Entscheidungen, C.H.Beck, München 2001

Doporučená literatura:

·         Bryde, Otto Verfassungsentwicklung, Stabilität und Dynamik im Verfassungsrecht der Bundesrepublik Deutschland, Baden-Baden, 1982

·         Ermacora, Felix: Die österreichische Verfassungsgerichtsbarkeit seit 1945, In: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart 1959, svazek 8

·         Haller: Das Schweizerische Bundesgericht als Verfassungsorgan, In: Starck/Weber-Verfassungsgerichtsbarkeit in Westeuropa, svazek I, 1986, str. 179 a násl.

·         Häberle, Peter Das Bundesverfassungsgericht in der Krise?, In: Das Bundesverfasungsgericht zwischen Recht und Politik, Bayreuth, 1996

·         Huber, Ernst, Rudolf Dokumente zur deutschen Verfassungsgeschichte, sv. 1, 3. vydání, Stuttgart, 1978

·         Jarass, Hans. D., Pieroth, Bodo Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland, 3. vydání, Mnichov, 1995

·         Kirchhof, Paul Das Maastricht-Urteil des Bundesverafssungsgerichts, str. 11-24, In: Hommelhoff, Peter, Kirchhof, Paul (vyd.), Der Staatenverbund der Europäischen Union, Heidelberg, 1994

·         Kühne, Josef: Zur Struktur des Lichtensteinischen Rechtes, In. Jahrbuch des öffentlichen Rechts, 1988, str.381-408

·         Kühne, Josef: Der Staatsgerichtshof des Fürstentums Liechtenstein-Funktion und Kompetenzen, EuGRZ 1988, str. 230-235

·         Mangoldt, Klein, Starck Das Bonner Grundgesetz,Kommentar, Mnichov 2001 (3 svazky)

·         Marcic, René Verfassungsgerichtbarkeit und reine Rechtslehre, Vídeň, 1966

·         Marcic, René Verfassung und Verfassungsgericht, Vídeň, 1963

·         Rinken, Alfred Kommentar zum Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland, 2. vydání, sv. 2, článek 93, Neuwied, 1989

·         Säcker, Horst Das Bundesverfassungsgericht, Bundeszentrale für politische Bildung, Mnichov, Bonn, 1989

Sylabus
Poslední úprava: JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D. (24.10.2016)

  1. Základní informace pro neprávníky o systému práva v NMZ- kořeny, základní dokumenty, stručně o vývoji práva o NMZ s ohledem na historické události, významné kodifikace 
  2. Německo-Základní zákon-vznik, členění, novelizace, význam pro další právní obory, kompetence při tvorbě práva na federální a zemské úrovni
  3. Německo - Základní zákon, struktura ústavních orgánů (spolkový sněm, spolková rada, spolková vláda, spolkový prezident) 
  4. Německo-systematika oborů veřejného a soukromého práva, základní právní kodexy-občanského, obchodního a správního práva
  5.  Německo-soudnictví, přehled soustavy soudů, obecné soudy a specializované soustavy soudů
  6.  Německo-Spolkový ústavní soud, význam, funkce, vznik, vztah k obecným soudům; vztah k zemskému ústavnímu soudnictví
  7.  Rakousko-přehled základních právních kodexů a jejich vliv na tvorbu práva ve středoevropském prostoru, kompetence při tvorbě práva na federální a zemské úrovni
  8.  Rakousko-Ústavní soudní dvůr-vznik, funkce, složení vztah k zemským ústavním soudům, přehled vývoje ústavnosti na rakouském území od roku 1945
  9.  Rakousko-soudnictví, přehled soustavy soudů, obecné soudy a specializované soustavy soudů
  10.  Lichtenštejnsko-struktura lichtenštejnského práva, přehled soudních institucí, význam a funkce Státního soudního dvora
  11.  Švýcarsko-soustava soudů, Spolkový soud jako garant ústavnosti, vztah federálního a kantonálního práva
  12.  Vztah nejvyšších soudů v NMZ k Soudnímu dvoru EU, vliv judikatury na rozhodovací praxi; vztah k jiným mezinárodním soudním orgánům
  13.  Shrnutí probrané látky, stanovení podmínek pro absolvování předmětu, popř. probrání zbývající látky

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK