Předmět Teorie mediální komunikace si klade za cíl nabídnout a vyložit studentům vybrané teoretické přístupy k výkladu mediální (masové a síťové, resp. masově síťové) komunikace a řešení vztahu mezi mediální komunikací, jednotlivcem (v roli uživatele) a jeho každodenností a společností a její kulturou. Důraz je kladen na to, jak tyto vztahy interpretují vybrané obory a klíčové teoretické koncepty (resp. školy, jež jsou s nimi asociovány). Předmět představí základní teoretické pohledy na teorie sociální komunikace věnující se využití médií, a to s důrazem na interdisciplinaritu těchto pohledů a jejich přínos pro pochopení vývoje a současného stavu mediální komunikace.
Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (15.09.2024)
This subject will introduce basic theoretical views on communication with emphasis on their interdisciplinarity. On the basis of the reflection of the development of thinking about media, with focus on the 20th century, it will acquaint the students with changes of the paradigm of media studies and basic milestones of the research of not only media communication. This subject will offer the students basic theoretical assumptions necessary for setting a research problem in the areas of communication. To the basic issues of the course belong basic distinctions of the mediated and non-mediated communication, concept of mediation and its influences on the example of changes of the political communication.
Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (15.09.2024)
Literatura
Povinná: CURRAN, J., FENTON, N., FREEDMAN, D. (2012): Misunderstanding the Internet. London and New York: Routledge Part II Political economy of the internet (67-120) DeFLEUR, M. – BALLLOVÁ–ROKEACHOVÁ, S. (1996): Teorie masové komunikace. Praha: Karolinum. DEUZE, M. (2015): Život v médiích. Praha: Karolinum DVOŘÁK, T. (2010): Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: VVP AVU, kap. Informační způsob a postmodernita (Poster, 13-32), Principy nových médií (Manovich, 33-50), Společenské vědy a komunikační společnost (Vattimo 95-104), Teoretické dílo ve věku digitální transformace (Jenkins, 309- 337) HARDY, J. (2014): Critical Political Economy of the Media. London: Routledge, Introduction, Part I JIRÁK, J. – KÖPPLOVÁ, B. (2009): Masová média. Praha: Portál. MARCUSE, H. (1991): Jednorozměrný člověk. Praha: Naše vojsko, oddíly Předmluva, Jednorozměrná společnost a Jednorozměrné myšlení McCHESNEY, R. (2009): Problém médií. Jak uvažovat o dnešních médiích. Všeň: Grimmus McQUAIL, D. (2009): Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, kap. 4-6 MEYROWITZ, J. (2006): Všude a nikde. Praha: Karolinum, Část 1 a 4 SCHULZ, W. (2004): Reconstructing Mediatization as an Analytical Concept. EJC: Vol 19(1): (87–101). THOMPSON, J. B. (2004): Média a modernita. Praha: Karolinum
Doporučená: BENJAMIN, W. (1979): Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. In: BENJAMIN, W.: Dílo a jeho zdroj. Praha: Odeon CURRAN, J. (2002): Media and Power. London and New York: Routledge, Part II Media sociology GOLDSMITH, J. - WU, T. (2008): Kdo řídí Internet. Praha: Argo, Dokořán HABERMAS, J.: (2000): Strukturální přeměna veřejnosti. Praha: Filosofia HARRINGTON, A. a kol. (2005): Moderní sociální teorie. Praha: Portál, kap. Úvod: co je sociální teorie, kap. 1 Klasická sociální teorie I: souvislosti a počátky, kap. 5 Interpretativismus a interakcionismus, kap. 7 Západní marxismus, kap. 9 Strukturalismus a posstrukturalismus, kap. 12 Modernita a postmodernita: I. část, kap. 14 Globalizace KRACAUER, S. (2008): Ornament masy. Praha, Academia, oddíl Kino LÉVY, P. (2000): Kyberkultura. Praha: Karolinum 2000, kap. 3-5 McLUHAN, M. (2011): Jak rozumět médiím. Praha: Mladá fronta POSTMAN, N. (1999): Ubavit se k smrti. Praha: Mladá fronta SPITZER, M. (2014): Digitální demence. Brno: Host TURNER, G. (2016): Re-Inventing the Media. London: Routledge (136 stran)
Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (15.09.2024)
Požadavky ke zkoušce
oPředmět je zakončen udělením známky A-F, která se stanovuje na základě:
recenze "mediologického" článku zaměřeného na teoretické zkoumání médií z odborného cizojazyčného periodika (práce s elektronickou databází)
recenze článku z odborného cizojazyčného periodika (práce s elektronickou databází), cca 3600-4200 znaků s mezerami, vyšlo mezi roky 2018-2023, odeslat do úložiště předmětu do pondělí 25. 11. 2024 (do půlnoci), bez úvodní stránky, s grafickými prvky, s kontaktem na autora (email, telefon)
Struktura (vše souvislý výklad)
Úvod, bibliografické údaje, charakteristika periodika ninformace o autorovi/autorech oStať ncharakteristika tématu/problému/výzkumu + další autoři, kteří se tématu věnují nliteratura a metody použité autory nhlavní výsledky / závěry /srovnání /zařazení do tradice oZávěr nhodnocení npoužitá literatura (k napsání článku)
2. písemné zkoušky: souvislý výklad na zadané téma - viz okruhy SIS (max. 50 bodů)
Hodnocení
100-91 bodů = A
90-81 bodů = B
80-71 bodů = C
70-61 bodů = D
60-51 bodů = E
50-0 bodů = F
Okruhy ke zkoušce z předmětu JKM005 Teorie mediální komunikace platné pro ZS roku 2022/23
Mediální komunikace jako typ sociální komunikace
01. Co je sociální komunikace a jak probíhá, jaká jsou specifika mediální komunikace (masové a síťové).
02. Jaká jsou specifika chápání mediální komunikace perspektivou jednotlivých modelů komunikace.
03. Jaké jsou základní charakteristické rysy a důsledky medializace jako modernizačního procesu.
04. Jaký je přínos zdrojových disciplín mediálních ke studiu médií a mediální komunikace
Mediální komunikace jako sociální praxe
05. Vysvětlete remediaci jako interpretační rámec vývoje médií.
06. Jaké jsou přístupy k výkladu vývoje médií.
07. Jaké jsou principy nových médií. Co nová média nejsou.
08. Charakterizujte konstruktivistický přístup k mediálním sdělením.
Teorie vztahu médií a společnosti
09. Objasněte roli masových médií optikou kritické teorie ve srovnání s optikou „cultural studies“
10. Charakterizujte přístupy k výkladu vztahu mediální komunikace a ideologie
11. Proveďte srovnání masové a síťové komunikace
12. Jaké jsou přístupy k výkladu mediální reprezentace
13. Popište vývoj normativních představ o vztahu médií a politického systému
Teorie vztahu médií a kultury
14. Vysvětlete vztah médií a populární kultury
15. Jaký je vztah médií a estetické normy (problém vkusu a nevkusu)
16. Objasněte fungování médií ve veřejné sféře
17. Charakterizujte roli jednotlivých médií (tisku, vysílacích médií, internetu) při utváření dobové podoby kulturní produkce
18. Jaké jsou příčiny a projevy deprofesionalizace žurnalistiky
Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (15.09.2024)
Sylabus
Tematické a podtematické okruhy (4 x 2 hodiny):
Téma 1: Mediální komunikace jako typ sociální komunikace 01. Významné tematické okruhy teorie médií I: Vymezení pojmu „mediální komunikace“, modelové přístupy k výkladu komunikačního chování, relevance modelů pro výklad mediální komunikace. výklad a srovnání pojmů mediální komunikace, masová komunikace a síťová komunikace. Postavení studia médií v kontextu jednotlivých společenských a humanitních oborů 02. Významné tematické okruhy teorie médií II: výklad pojmu „medializace“, resp. „mediatizace“. Média a společenská změna, mediální komunikace jako součást modernizačního procesu, masová společnost a masová kultura
Téma 2: Mediální komunikace jako sociální praxe 03. Mediální komunikace v životě společnosti: normativní teorie 04. Mediální komunikace v každodenním životě II: sociální integrace a identita, role médií v ustavování hegemonie a konsensu (moc a nerovnost)
Téma 3: Teorie médií a společnosti 05. Teorie médií a společnosti I: technologický determinismus a informační (síťová) společnost 06. Teorie médií a společnosti II: funkcionalismus a sociální konstrukcionismus, social semiotics, mediální diskurz
Téma 4: Teorie médií a kultury 07. Teorie médií a kultury I: média a populární (běžná) kultura, 08. Teorie médií a kultury II: komercializace, masifikace, globalizace, krize žurnalistiky
Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (15.09.2024)
