Média nám nabízí nespočet příležitostí, jak žít spokojenější a smysluplnější život. I díky médiím máme na svém palci doslova celý svět. Mnoho výzkumů potvrzuje, že pouhá příležitost nezaručuje, že dokážeme naplno využít potenciál, který média nabízí. V médiích se nelze vyznat pouze intuitivně, je nutná určitá míra poučení - rozvoj mediální gramotnosti. Způsobů, jak lze mediální gramotnost rozvíjet, je několik.
V kurzu Mediální gramotnost: Mediální zkušenost a sebereflexe se zaměříme na rozvoj mediální gramotnosti prostřednictvím sebereflexe vlastní mediální zkušenosti. Tento přístup k rozvoji mediální gramotnosti je v mnohém inovativní: vychází z dosavadních zkušeností studentů, reaguje na neustálé změny v mediální oblasti, pomáhá nám se učit o médiích hovořit a rozpoznávat roli médií v našich životech, nehledá nedostatky a nesnaží se studenty před médii pouze chránit, ale naopak je podporuje v tom, aby se učili měnit věci kolem sebe a využívat příležitosti, které jim média nabízí.
Tento přístup k rozvoji mediální gramotnosti propojuje každodenní život s prostředím ve škole, přistupuje holisticky a citlivě ke každému jednotlivci, přispívá k jeho celoživotnímu učení, osobnímu rozvoji, učí jej žít s médii spokojený a naplněný život.
Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Vojtěch Hodboď (04.09.2020)
Kontakt s médii dnes považujeme za běžnou součást našeho života a naše zkušenost s médii je velmi komplexní. Vzhledem k tomu, že fungování naší společnosti je na médiích zcela závislé, je nutné se učit s (v) médiích žít. Cílem tohoto kurzu je se studenty vyzkoušet, jak a jestli může reflexe mediální zkušenosti přispět k rozvoji mediální gramotnosti. Reflexe mediální zkušenosti nabízí potřebný kritický odstup, soustředí se na příležitosti, které zejména nová média nabízí (participace, učení, komunikace, kurace, digitální občanství aj.), a ze své podstaty má postupně vést ke kritické akci.
V průběhu kurzu jsou studenti kontinuálně podporováni v reflexi vlastních mediální zkušenosti a reflexi toho, jak se rozvíjí jejich mediální gramotnost. Vzhledem k tomu, že reflexe mediální zkušenosti v prostředí školy je poměrně inovativní přístup k rozvoji mediální gramotnosti, a dosud s ním nejen v ČR nemáme příliš zkušeností, je jedním z cílů tohoto kurzu také vyzkoumat, jak tento přístup funguje v praxi a jak ho hodnotí samotní studenti. Studenti se tedy budou do značné míry podílet na skladbě kurzu a mohou ovlivňovat jeho podobu. V neposlední řadě přispívá tento kurz k hlubšímu porozumění mediální zkušenosti v životě studentů.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Vojtěch Hodboď (03.09.2020)
Účast na přednáškách
Aktivní spolupráce a zapojení v rámci předmětu
Plnění samostatných úkolů a reakce na zpětnou vazbu
Odevzdání portfolia s důkazy o učení
Rozhovor o práci v průběhu kurzu na konci semestru
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Vojtěch Hodboď (10.09.2020)
Barnacle, R., 2004. Reflection on lived experience in educational research. Educational philosophy and theory, 36(1), pp.57-67.
Bentz, V.M. and Shapiro, J.J., 1998. Mindful inquiry in social research. Sage Publications.
Biggins, D., Holley, D. and Zezulkova, M., 2017. Digital Competence and Capability Frameworks in Higher Education: Importance of Life-long Learning, Self-Development and Well-being. EAI Endorsed Transactions on e-Learning, 4(13).
Biggs, J., 1988. The role of metacognition in enhancing learning. Australian Journal of Education, 32(2), pp.127-138.
Buckingham, D., 2019. The media education manifesto. John Wiley & Sons.
Camangian, P., 2010. Starting with self: Teaching autoethnography to foster critically caring literacies. Research in the Teaching of English, pp.179-204.
Deuze, M., 2016. Media life: Život v médiích. Charles University in Prague, Karolinum Press.
Floridi, L., 2019. Čtvrtá revoluce: jak infosféra mění tvář lidské reality. Charles University in Prague, Karolinum Press.
Ginnis, P., 2017. Efektivní výukové nástroje pro učitele: strategie pro zvýšení úspěšnosti každého žáka= The teacher‘s toolkit: raise classroom achievement with strategies for every learner.
Hendrick, C. and Macpherson, R., 2017. What Does this Look Like in the Classroom?: Bridging the Gap Between Research and Practice. John Catt Educational Limited.
Hobbs, R., 1999. The seven great debates in the media literacy movement
Hobbs, R. and Jensen, A., 2009. The past, present, and future of media literacy education. Journal of media literacy education, 1(1), p.1.
Hobbs, R., 2019. Media Literacy Foundations. The International Encyclopedia of Media Literacy, pp.1-19.
Hoechsmann, M. and Poyntz, S.R., 2012. Media literacies: A critical introduction. John Wiley & Sons.
Ito, M., Gutiérrez, K., Livingstone, S., Penuel, B., Rhodes, J., Salen, K., Schor, J., Sefton-Green, J. and Watkins, S.C., 2013. Connected learning: An agenda for research and design. Digital Media and Learning Research Hub.
Lemish, D., 2015. Children and media: A global perspective. John Wiley & Sons
Livingstone, S. and Sefton-Green, J., 2016. The class: Living and learning in the digital age (Vol. 1). NYU Press
Livingstone, S., 2019. EU kids online. The international encyclopedia of media literacy, pp.1-17
Mihailidis, P. and Thevenin, B., 2013. Media literacy as a core competency for engaged citizenship in participatory democracy. American Behavioral Scientist, 57(11), pp.1611-1622
Nagata, A.L., 2004. Promoting self-reflexivity in intercultural education. Journal of Intercultural Communication, 8, pp.139-167
Pastorová, M. and Jirák, J., 2015. K integraci mediální výchovy. Univerzita Palackého v Olomouci
Potter, J. and McDougall, J., 2017. Digital media, culture and education: Theorising third space literacies. Springer
Riley‐Douchet, C. and Wilson, S., 1997. A three‐step method of self‐reflection using reflective journal writing. Journal of Advanced Nursing, 25(5), pp.964-968
Storm-Mathisen, A., 2016. Grasping children’s media practices—theoretical and methodological challenges. Journal of children and Media, 10(1), pp.81-89
Tombro, M., 2018. Teaching autoethnography: Personal writing in the classroom
Van Manen, M., 2016. Researching lived experience: Human science for an action sensitive pedagogy. Routledge.
William, D. and Leahyová, S., 2015. Zavádění formativního hodnocení. Praktické techniky pro základní školy. Praha: EduLab.
Zezulkova, M., 2015. Media learning in primary school classroom: Following teachers’ beliefs and children’s interests. Reflections on Media Education Futures, pp.159-169
Zimmerman, B.J., 2000. Self-efficacy: An essential motive to learn. Contemporary educational psychology, 25(1), pp.82-91
Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Vojtěch Hodboď (04.09.2020)
Kurz do značné míry vychází z témat a aktuálních potřeb studentů. V přednáškové části je doplňován o dílčí témata, které mohou pomoci k prohloubení a lepší reflexi vlastní mediální zkušenosti. Nezbytnou součástí kurzu je plnění samostatných úkolů.
V rámci kurzu jsou studenti vedeni k trvalému porozumění probírané problematiky. Výuka rozvíjí tři základní vztahy: vztah dosavadních znalostí o probíraném tématu a vztah nového učiva; vztah probíraného tématu k osobnímu životu a dosavadním osobním zkušenostem studenta; a vztah probíraného tématu k praktickému uplatnění v každodenním životě.
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Vojtěch Hodboď (17.09.2020)
1.10.2020
úvodní setkání, očekávání, hodnocení a požadavky pro splnění kurzu
