|
|
|
||
Cílem kurzu, který navazuje na Úvod do studia médií I, je nabídnout výklad přístupů ke studiu médií, které se podílely a podílejí na současné podobě oboru a seznámit studenty se zásadními koncepty, které formovaly myšlení o médiích.
Obsah kurzu je vymezen třemi tematickými oblastmi: 1. významné směry odborného zájmu o média („školy“), které obor formovaly, 2. trendy a způsoby empirického zkoumání médií, 3. analýzy vztahů médií a dalších společenských institucí (politická a veřejná sféra). Poslední úprava: Nečas Vlastimil, PhDr., Ph.D. (14.02.2024)
|
|
||
Povinná literatura: BURTON, G. – JIRÁK, J. Úvod do studia médií. B&P, 2001. FISKE, J. Introduction to Communication Studies. Routledge, 1990. HALL, S. Kódování/dekódování (s. 105-117). In DVOŘÁK, T. (ed.) Kapitoly z dějin a teorie médií. AVU, 2010. JIRÁK, J. – KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. Portál, 2003. MANOVICH, L. Jazyk nových médií. Karolinum, 2018. kap. 1 Co jsou nová média? (s. 59-98) McLUHAN, M. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. (kap. 1 a 2, s. 19-46; kap. M. McLuhan stoletý, s. 379 – 384) McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. Portál, 2009.
Doporučená literatura: DEUZE, M. Media life Život v médiích. Karolinum, 2015. JEŘÁBEK, H. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Karolinum, 1997. LISTER, M. New Media: A Critical Introduction. Taylor & Francis, 2009. Poslední úprava: Nečas Vlastimil, PhDr., Ph.D. (14.02.2024)
|
|
||
Plán přednášek: Školy a směry 1. Frankfurtská škola a její představitelé (kulturní průmysl, vliv technologie, masa a masová společnost, koncept veřejné sféry, T. Adorno, M. Horkheimer, W. Benjamin, J. Habermas) 2. Torontská škola (technologický determinismus, horká a studená média, typografický člověk, extenze smyslů, sklon komunikace, H. Innis, M. McLuhan, N. Postman) 3. Birminghamská škola (současná kultura, populární kultura, kódování a dekódování, moc publika, S. Hall, D. Morley, A. McRobbie) 4. Kritická politická ekonomie, (neo)marxismus, feministická mediální studia, francouzská tradice studia komunikace 5. Studium nových médií (M. Deuze, L. Manovich, M. Lister, M. Poster) Empirické zkoumání médií 6. Počátky empirického zkoumání mediální komunikace – behaviorismus, rozvoj sociální psychologie, studie Paynova fondu, The Radio Research Project, dvou- a vícestupňový tok komunikace, názorové vůdcovství (P. Lazarsfeld, E. Katz, B. Berelson) 7. Specifika zkoumání síťových médií Média a společnost 8. Média jako společenské instituce 9. Role zpravodajských médií v rozhodovacích procesech 10. Média a veřejné mínění 11. Šíření inovací a vzdělávací funkce médií 12. „Staré“ teorie ve světě nových médií – znova a jinak? Poslední úprava: Nečas Vlastimil, PhDr., Ph.D. (14.02.2024)
|