Teoretické koncepty ke studiu žurnalistiky II - JJM255

• Anglický název: Theoretical concepts for studying journalism II
• Zajišťuje: Katedra žurnalistiky (23-KZ)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2021
• Semestr: letní
• E-Kredity: 8
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/2, KZ [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (10)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: JJM357
• Garant: doc. PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D.; PhDr. Mgr. Bc. Jan Jirků, Ph.D.
• Neslučitelnost : JJM357, JJM451
• Prerekvizity : JJM250
• Je neslučitelnost pro: JJM451, JJM357

Anotace

čeština

Poslední úprava: doc. PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. (20.12.2019)

Předmět navazuje na Teoretické koncepty ke studiu žurnalistiky I a seznámí studentky a studenty se druhou částí teoretických konceptů nezbytných pro porozumění současné žurnalistice. Na přednášky navazují semináře, ve kterých se budou číst a rozebírat "klasické" i aktuální texty k daným tématům.

angličtina

Poslední úprava: doc. PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. (20.12.2019)

The course continues in the introduction of the theoretical concepts necessary for the understanding of journalistic discourse.

Literatura

čeština

Poslední úprava: doc. PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. (20.12.2019)

Povinná literatura:

ALLAN, Stuart. Citizen witnessing: revisioning journalism in times of crisis. Cambridge: Polity, 2013. ISBN 978-0-7456-5196-5.

CURRAN, James - FENTON, Natalie - FREEDMAN, Des. Misunderstanding the internet. 1. vyd. London: Routledge, 2012. 194 s. ISBN 978-0-415-57958-2.

DEUZE, Mark. Media Life: Život v médiích. Praha: Karolinum, 2016.

DEUZE, Mark. The web and its journalisms: considering the consequences of different types of newsmedia online, New Media & Society, 2003, vol. 5, no. 2, s. 203-230. ISSN 1461-4448.

FRANKLIN, Bob et al. (eds.). Key concepts in journalism studies. 1. vyd. London: Sage Publications, 2005. 362 s. ISBN 1-7619-4482-6. (do doporučené)

KELLNER, Douglas - Meenakshi Gigi DURHAM (eds.). Media and cultural studies: keyworks. 2 vyd. Malden: Wiley-Blackwell, 2012. 635 s. ISBN 978-0-470-65808-6. HALL, Stuart. Encoding/Decoding, s. 166-176.

MCCHESNEY, Robert Waterman. Problém médií: jak uvažovat o dnešních médiích. 1. vyd. Všeň: Grimmus, 2009. 140 s. ISBN 978-80-902831-2-1.

MCCOMBS, Maxwell E. Agenda setting: nastolování agendy - masová média a veřejné mínění. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 251 s. ISBN 978-80-7367-591-2.

MCQUAIL, Denis. Journalism and society. 1. vyd. London: SAGE Publications, 2013. 244 s. ISBN 978-1-4462-6680-9.

MORAVEC, Václav. Média v tekutých časech: Konvergence audiovizuálních médií v ČR. Praha: Academia, 2016. 192 s. ISBN 978-80-200-2572-2.

TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-096-8.

Doporučená literatura

BRIGHTON, Paul - FOY, Dennis. News values. 1. vyd. Los Angeles ; London ; New Delhi ; Singapore: Sage Publications, 2007. 205 s. ISBN 978-1-4129-4600-1.

COLEMAN, Stephen a Karen ROSS. The media and the public: "them" and "us" in media discourse. 1. vyd. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010. 188 s. ISBN 978-1-4051-6040-7.

FOWLER, Roger. Language in the news: discourse and ideology in the press. London: Routledge, 1991. 254 s. ISBN 0-415-01419-0.

NOELLE-NEUMANN, Elisabeth. The Spiral of silence: public opinion - our social skin. 2. vyd. Chicago , London: University of Chicago Press, 1993. 269 s. ISBN 0-226-58936-6.

OSVALDOVÁ, Barbora - TEJKALOVÁ, Alice (eds.). Žurnalistika v informační společnosti: digitalizace a internetizace žurnalistiky: proměny a perspektivy žurnalistiky v epoše digitálních médií aneb nová média teoreticky i prakticky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009. 195 s. ISBN 978-80-246-1684-1.

LISTER, Martin. New media: a critical introduction. 2. vyd. London: Routledge, 2009. 446 s. ISBN 978-0-415-43161-3.

angličtina

Poslední úprava: doc. PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. (26.10.2019)

Literature:

ALLAN, Stuart. Citizen witnessing: revisioning journalism in times of crisis. Cambridge: Polity, 2013. ISBN 978-0-7456-5196-5.

CURRAN, James - FENTON, Natalie - FREEDMAN, Des. Misunderstanding the internet. 1. vyd. London: Routledge, 2012. 194 s. ISBN 978-0-415-57958-2.

DEUZE, Mark. Media Life: Život v médiích. Praha: Karolinum, 2016.

DEUZE, Mark. The web and its journalisms: considering the consequences of different types of newsmedia online, New Media & Society, 2003, vol. 5, no. 2, s. 203-230. ISSN 1461-4448.

FRANKLIN, Bob et al. (eds.). Key concepts in journalism studies. 1. vyd. London: Sage Publications, 2005. 362 s. ISBN 1-7619-4482-6. (do doporučené)

KELLNER, Douglas - Meenakshi Gigi DURHAM (eds.). Media and cultural studies: keyworks. 2 vyd. Malden: Wiley-Blackwell, 2012. 635 s. ISBN 978-0-470-65808-6. HALL, Stuart. Encoding/Decoding, s. 166-176.

MCCHESNEY, Robert Waterman. Problém médií: jak uvažovat o dnešních médiích. 1. vyd. Všeň: Grimmus, 2009. 140 s. ISBN 978-80-902831-2-1.

MCCOMBS, Maxwell E. Agenda setting: nastolování agendy - masová média a veřejné mínění. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 251 s. ISBN 978-80-7367-591-2.

MCQUAIL, Denis. Journalism and society. 1. vyd. London: SAGE Publications, 2013. 244 s. ISBN 978-1-4462-6680-9.

MORAVEC, Václav. Média v tekutých časech: Konvergence audiovizuálních médií v ČR. Praha: Academia, 2016. 192 s. ISBN 978-80-200-2572-2.

TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-096-8.

 

BRIGHTON, Paul - FOY, Dennis. News values. 1. vyd. Los Angeles ; London ; New Delhi ; Singapore: Sage Publications, 2007. 205 s. ISBN 978-1-4129-4600-1.

COLEMAN, Stephen a Karen ROSS. The media and the public: "them" and "us" in media discourse. 1. vyd. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010. 188 s. ISBN 978-1-4051-6040-7.

FOWLER, Roger. Language in the news: discourse and ideology in the press. London: Routledge, 1991. 254 s. ISBN 0-415-01419-0.

NOELLE-NEUMANN, Elisabeth. The Spiral of silence: public opinion - our social skin. 2. vyd. Chicago , London: University of Chicago Press, 1993. 269 s. ISBN 0-226-58936-6.

OSVALDOVÁ, Barbora - TEJKALOVÁ, Alice (eds.). Žurnalistika v informační společnosti: digitalizace a internetizace žurnalistiky: proměny a perspektivy žurnalistiky v epoše digitálních médií aneb nová média teoreticky i prakticky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009. 195 s. ISBN 978-80-246-1684-1.

LISTER, Martin. New media: a critical introduction. 2. vyd. London: Routledge, 2009. 446 s. ISBN 978-0-415-43161-3.

Požadavky ke zkoušce

čeština

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Bc. Jan Jirků, Ph.D. (01.02.2021)

Podmínkou postoupení k závěrečné souhrnné ústní zkoušce je absolvování prezentace v semináři nejméně na 50 % hodnocení vyčleněného za prezentaci (za prezentaci je možné získat max. 20 % z celkového hodnocení). Závěrečná zkouška se skládá ze dvou teoretických otázek (každá je z jednoho semestru a každá část zkoušky má pro výslednou známku váhu 40 %) a prověří znalosti z přednášek, seminářů i samostudia povinné literatury (součástí povinné literatury jsou i texty čtené pro seminář).

Celkové hodnocení:

·    91 % a více         =>         A

·    81-90 %             =>          B

·    71-80 %             =>          C

·    61-70 %             =>          D

·    51-60 %             =>          E

·    0-50 %               =>          F

Semináře doplňují a rozšiřují znalosti získané v přednáškách. Jsou založeny na četbě a diskusi o základních textech k probíraným tématům. Znalost a schopnost interpretace těchto textů je nedílnou součástí zkoušky.
Na seminářích určená skupina (2 až 3 studenti) představí formou ucelené prezentace o délce cca 40 minut své téma (zadané na začátku semestru). Následuje prostor pro ujasnění, dotazy a reflexi (včetně formy prezentace). Zpracovatelé jednotlivých témat přiblíží jednak zadanou literaturu, zároveň si však dohledají vlastní zdroje a příklady (seznam zdrojů dokládají v závěru prezentace).

 

 

Kritéria hodnocení prezentací:

 

Kritéria hodnocení prezentací:

MAXIMÁLNÍ BODOVÝ ZISK ... 10 bodů

BODOVÝ ZISK NEZBYTNÝ PRO SPLNĚNÍ TÉTO DÍLČÍ POVINNOSTI ... 5 bodů

 

z toho:

obsahová úroveň a nasycenost v kontextu zpracování zadaných textů ... max. 2 body; stupnice možného dílčího bodového zisku: 0 bodů - 1 bod - 2 body

multimedialita, četnost konkrétních příkladů a ukázek ... max. 2 body; stupnice možného dílčího bodového zisku: 0 bodů - 1 bod - 2 body

práce a nakládání s odbornými termíny a teoretickými koncepty, míra vyhledání další adekvátní (nikoliv však přehledové - učebnicové) literatury a zapojení poznatků z ní do prezentace ... max. 2 body; stupnice možného dílčího bodového zisku: 0 bodů - 1 bod - 2 body

grafická úprava, přehlednost, srozumitelnost ... max. 2 body; stupnice možného dílčího bodového zisku: 0 bodů - 1 bod - 2 body

prezentační dovednosti, vystupování, zapojování publika ... max. 2 body; stupnice možného dílčího bodového zisku: 0 bodů - 1 bod - 2 body

 

Každá z prezentací bude vyhodnocena do týdne od vystoupení, hodnocení bude uvedeno v modulu Záznamník učitele (Studijní mezivýsledky) v systému SIS (u rozvrhového lístku přednášky).

angličtina

Poslední úprava: doc. PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. (30.01.2021)

Podmínkou postoupení k závěrečné souhrnné ústní zkoušce je absolvování prezentace v semináři nejméně na 50 % hodnocení vyčleněného za prezentaci (za prezentaci je možné získat max. 20 % z celkového hodnocení). Závěrečná zkouška se skládá ze dvou teoretických otázek (každá je z jednoho semestru a každá část zkoušky má pro výslednou známku váhu 40 %) a prověří znalosti z přednášek, seminářů i samostudia povinné literatury (součástí povinné literatury jsou i texty čtené pro seminář).

Celkové hodnocení:

·    91 % a více         =>         A

·    81-90 %             =>          B

·    71-80 %             =>          C

·    61-70 %             =>          D

·    51-60 %             =>          E

·    0-50 %               =>          F

Semináře doplňují a rozšiřují znalosti získané v přednáškách. Jsou založeny na četbě a diskusi o základních textech k probíraným tématům. Znalost a schopnost interpretace těchto textů je nedílnou součástí zkoušky.
Na seminářích určená skupina (2 až 3 studenti) představí formou ucelené prezentace o délce cca 40 minut své téma (zadané na začátku semestru). Následuje prostor pro ujasnění, dotazy a reflexi (včetně formy prezentace). Zpracovatelé jednotlivých témat přiblíží jednak zadanou literaturu, zároveň si však dohledají vlastní zdroje a příklady (seznam zdrojů dokládají v závěru prezentace).

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. František Géla (21.12.2019)

Přednášky a semináře:

1. Sociologie žurnalistiky a základní oblasti jejího studia. Ekonomické, politické a technicko-organizační faktory ovlivňující novinářskou práci. 
1. pojednání o náplni seminářů, organizační záležitosti

2. Společenský význam žurnalistiky. Role novinářů. Agenda setting. 
2. Sociologie žurnalistiky

3. Fungování redakcí a vliv redakčních rutin na žurnalistický obsah. Rutiny. Koncept gatekeepingu, význam sociální kontroly v redakcích.
3. Společenský význam žurnalistiky: nastolování agendy

4. Způsoby měření mediální, veřejné i politické agendy a jejich uplatnění v praxi; diagnostika intermediální agendy
4. Způsoby měření mediální, veřejné i politické agendy a jejich uplatnění v praxi; diagnostika intermediální agendy

5. Solution Journalism 
5. Redakční rutiny, gatekeeping

6. Význam zdrojů v žurnalistické práci. Sociální sítě jako zdroj a nástroj. Typy zdrojů informací. Vztah se zdroji informací. Data-driven journalism. Sociální sítě jako zdroj a nástroj.
6. Zdroje a data driven journalism

7. Základní východiska politické ekonomie komunikace a kritika soudobé žurnalistiky
7. Alternativní vs. dominantní paradigma. Základní koncepty marxismu a neomarxismu aplikované politickou ekonomií komunikace na současnou žurnalistickou produkci. Oblasti zájmu politické ekonomie komunikace: ideologie (Manufacturing Consent). Koncentrace vlastnictví. Vliv ekonomické krize na povahu žurnalistiky. Marketizace žurnalistiky (market-driven journalism).

8. Sociální sítě jako zdroj a nástroj
8. Zdroje informací

9. Publikum jako pasivní příjemce vs. publikum jako aktivní tvůrce významu. Masové publikum. 
9. Druhy publika

10. Tržně určené publikum. Pasivní publikum (kultivační teorie a spirála mlčení). Stuart Hall a obrat v přístupu k publiku.
10. Transformace mediálního vlastnictví ve střední Evropě z perspektivy politické ekonomie komunikace

11. Deprofesionalizace žurnalistiky a občanská žurnalistika. Novinář jako "svědek událostí". User generated content, citizen witness, citizen journalist.
11. Stuart Hall a jeho přínos ke studiu publika

12. Možnosti nových médií perspektivou politické ekonomie komunikace. Koncept digital labour. Mechanizmy marketizace nových médií. Problematika „filtrovací bubliny“ a kyberbalkanizace.
12. Možnosti nových médií perspektivou politické ekonomie komunikace

13. Opakovací přednáška. Sumarizace konceptů, jejich kontext a propojení mezi nimi.
13. Deprofesionalizace žurnalistiky

Požadavky k zápisu

Poslední úprava: doc. PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. (24.01.2019)

Tento předmět je určen pouze studentkám a studentům magisterského programu Žurnalistika na FSV UK, kteří úspěšně splnili předcházející kurz v zimním semestru.