Politická ekonomie komunikace - JJM141

• Anglický název: Political Economy of Communication
• Zajišťuje: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2015
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: 20 / neurčen (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Lenka Vochocová, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Lenka Vochocová, Ph.D.

Anotace

čeština

Poslední úprava: PhDr. Lenka Vochocová, Ph.D. (04.12.2014)

Předmět Politická ekonomie komunikace nabízí studentkám a studentům hlubší vhled do vlivných a poměrně kontroverzních teorií, které se věnují sociální a ekonomické analýze společenských a mocenských vztahů v souvislosti se společensky významnými komunikačními prostředky. Seminář kombinuje úvodní tematické přednášky a čtení textů od předních autorů a autorek politické ekonomie komunikace i jejich oponentů. Studující se seznámí s přístupy, podle nichž je podoba mediálních produktů ovlivněna mimo jiné ekonomickou a mocenskou strukturou společnosti, v níž média působí. Závislost na podobě této struktury se může projevovat například politicky či ideologicky předpojatým zpravodajstvím, orientací na co největší trhy, omezováním investic do méně výnosných aktivit nebo přehlížením chudších segmentů publika, které může vést až k vyloučení těch hlasů, kterým chybí ekonomická moc. Jinými slovy, podoba symbolického prostředí je podle teoretiků a teoretiček politické ekonomie zásadně ovlivněna nerovným přístupem jednotlivců a skupin k materiálním (a v souvislosti s tím i symbolickým) zdrojům. Hlavními tématy politické ekonomie komunikace jsou například růst moci korporací, posílení globálních vlivů, slučování médií a jejich centralizace, vztah mezi produkcí, distribucí a příjmem komunikačních obsahů v historickém a kulturním kontextu. Soustředíme se také na různé koncepce veřejné sféry a na vztah mezi východisky politické ekonomie a dalších přístupů (např. kulturální studia, feministická kritika médií), které mohou představovat jistou výzvu politické ekonomii komunikace. Kurz neopomíjí ani aplikaci myšlenek politické ekonomie komunikace a teorií veřejné sféry na digitální a specificky sociální média.

angličtina

Poslední úprava: PhDr. Lenka Vochocová, Ph.D. (13.02.2014)

This seminar offers the students a deeper look into influential and relatively controversial theories, which deal with social and economic analysis of social and power relations in context on socially important means of communication. The seminar combines introductory lessons with reading of texts from important authors of political economy of communication as well as their opponents. The students will get acquainted with attitudes which argue that the appearance of media products in influenced among others with economical and power structure of the society in which media exist. The dependence on forms of this structure can have its expression e. g. in politically biased news, in orientation of media on bigger and bigger markets, restriction of investments in less profitable activities or in overlooking poorer segments of the public that can lead to exclusion of those voices, which have lack of economic power. In other words, form the form of symbolical environment is in the opinion of the theorists of PEC in principal influenced by uneven approach of individuals and communities to material (and therefore also symbolic) resources. The main issues which PEC discusses are for example the increasing power of corporations, strengthening of globalisation influences, fusing and centralisation of media, relationship between production, distribution and reception of mediated contents in its historical and cultural context. We also concentrate on different conceptions of public sphere and the relationship between assumptions of political economy and other approaches (e. g. cultural studies, feminist critique of media), which can represent a kind of challenge for PEC.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Lenka Vochocová, Ph.D. (11.09.2014)

BRUIN, M. de, ROSS, K. (eds.). Gender and Newsroom Cultures. Identities at Work. Cresskill, New Jersey: Hampton Press, Inc., 2004.

DAVIS, A. 2010. New Media and Fat Democracy: The Paradox of Online Participation. New Media & Society, 12(5), 745-761.

GARNHAM, N. Political Economy and Cultural Studies: Reconciliation or Divorce? Critical Studies in Mass Communication, 12 (62-71), 1995.

GOLDING, P., MURDOCK, G. Culture, Communications, and Political Economy. In: J. Curran, M.Gurevitch (eds) Mass Media and Society. London: Arnold, 1996.

GOLDSMITH, J. WU, T. 2008. Kdo řídí internet? Iluze o světrě bez hranic. Praha: Nakladatelství Dokořán a Argo. 43-65.

GROSSBERG, L. Cultural Studies vs. Political Economy: Is Anybody Else Bored with this Debate? Critical Studies in Mass Communication, 12 (72-81), 1995.

HABERMAS, J. Strukturální přeměna veřejnosti. Praha: Filosofia, 2000.

HERMAN, E. S. The Propaganda Model: A Retrospective. Propaganda, Politics, Power, Vol. 1: 1-14, 2003. Dostupné z http://human-nature.com/reason/01/herman.html

KOUŘIL, V. Předpoklady liberálního dorozumívání: Model propagandy E.S. Hermana a N. Chomského. In: Média a realita 04. Sborník prací Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU Brno. Editovali Volek J., Binková, P. Brno: Masarykova univerzita, 2003.

LAVIE, A., LEHMAN-WILZIG, S. 2003. Whose News? Does Gender Determine the Editorial Product? European Journal of Communication. 18, 5-29.

MARX FERREE, M., GAMSON, W. A., GERHARDS, J., RUCHT, D. Four Models of the Public Sphere in Modern Democracies. Theory and Society, Vol. 31, No. 3, 2002, p. 289-324.

McCHESNEY, R. W. The Political Economy of the Mass Media. Edward S. Herman interviewed by Robert W. McChesney. Monthly Review, 1989. Dostupné z http://www.chomsky.info/onchomsky/198901--.htm

McCHESNEY, R. W. The Political Economy of Media. Enduring Issues, Emerging Dilemmas. New York: Monthly Review Press, 2008 (s. 25-66, 83-96, 117-153).

McLAUGHLIN, L. Beyond "Separate Spheres": Feminism and the Cultural Studies/Political Economy Debate. Journal of Communication Inquiry 1999, 23, 327-354.

MEEHAN, E. R., MOSCO, V., WASKO, J. Rethinking Political Economy: Change and Continuity. Journal of Communication. Autumn 1993, No. 43, 4. ProQuest Social Science Journals, s. 105.

MOSCO, V. The Political Economy of Communication. Rethinking and Renewal. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications, 1996.

MOSCO, V., HERMAN, A. Critical Theory and Electronic Media. In: Theory and Society, Vol. 10, No. 6, Netherlands: Elsevier Scientific Publishing Company, 1981.

ZOONEN, L. van. 1988. Rethinking Women and the News. European Journal of Communication. 3, 35-53.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Lenka Vochocová, Ph.D. (04.12.2014)

 

Osnova:
1. Úvod do teorií politické ekonomie komunikace I (kritické teorie, alternativní paradigma, vývoj přístupu, oblasti zájmu)
2. Úvod do teorií politické ekonomie komunikace I (klíčoví teoretici, výzkumy, kritika přístupu)
3. Problém žurnalistiky podle Roberta W. McChesneyho
4. Model propagandy
5. Model propagandy - kritika
6. Kritické teorie médií a jejich střet (politická ekonomie komunikace vs. kulturální studia)
7. Kritické teorie médií a jejich střet - kritika a východiska (Eileen Meehan)
8. Kritika habermasovského pojetí veřejné sféry - Nancy Fraser, Lisa McLaughlin aj.
9. Čtyři teorie veřejné sféry v moderních demokraciích
10. Feministická politická ekonomie komunikace - gender a mediální instituce - oblasti zájmu
11. Politická ekonomie nových médií - Kdo řídí internet?
12. Politická ekonomie nových médií - kdo je "online občanem"?
13. Shrnutí klíčových konceptů politické ekonomie komunikace, revize témat seminárních prací

 

Podmínky pro zápis: přijetí do magisterského studia

Podmínky pro splnění studijních povinností:

1) Vypracování závěrečné seminární práce (50 %)

2) Závěrečná rozprava o nastudované literatuře (50 %)

Aktivní účast v semináři a průběžné studium textů je pro studující značnou výhodou, přestože přímo nepodmiňuje úspěšné složení zkoušky. 

Instrukce k vypracování seminární práce: Text musí vycházet z tematických okruhů úzce souvisejících s kurzem. Může se jednat jak o rešeršní stať, která doplňuje vybranou četbu o srovnání s tematicky nebo metodologicky příbuznou literaturou (minimálně 4 odborné texty dle vlastního výběru nebo ze seznamu literatury ke kurzu) a přináší nový pohled na diskutovaná témata, tak o vlastní výzkumnou nebo analytickou stať. Výzkumná/analytická stať musí mít relevantní teoretický úvod, jasně vymezenou metodologii a použitou metodu (nebo soubor metod) a přehledně představené výsledky, případně jejich interpretaci. Seminární práce musí mít podobu vědeckého textu s poznámkovým aparátem, respektováním citačních norem a seznamem použité literatury. Požadovaný rozsah práce: 8-15 normostran. Termín odevzdání práce: vždy nejpozději 1 týden před termínem ústní zkoušky. Hodnocení seminární práce tvoří 50 % celkového hodnocení.  

Organizace studia: předmět je veden formou semináře s přednáškovými úvody, domácí přípravou (četbou textů) a aktivní diskusí

Zakončení: předmět je zakončen zkouškou (viz podmínky pro splnění studijních povinností)