PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Filosofie práva a státu novověku - HV3054
Anglický název: Philosophy of Law and State of the Modern Age
Zajišťuje: Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2016
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2 Kv [hodiny/týden]
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.
JUDr. Jan Pinz, Ph.D.
Vyučující: JUDr. Jan Pinz, Ph.D.
Prerekvizity : HP0681
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Jaroslav Prouza (18.07.2013)

Předmět „Filosofie práva a státu novověku" volně navazuje na předmět „Filosofie práva a státu starověku a
středověku". Zabývá se soustavou filosofických názorů na fenomén práva a státu v rozhodujících státních útvarech
od pozdního renesančního a reformačního humanismu a theologismu a pozdní scholastiky, přes empirismus,
racionalismus, osvícenství a jusnaturalismus, idealismus, romantismus a liberalismus, utopický socialismus a
anarchismus a historicko-právní školu až k tradičnímu právnímu positivismu a exegesi práva, moderním učením
socialismu, právního positivismu a sociologismu včetně exkursu éry fašismu a nacismu a problému trestu smrti,
tzn. ve všech hlavních vývojových etapách novověku (16. st. - 20. st.). Zkoumá ideu, principy a podstatu práva a
státu platné v jednotlivých sledovaných obdobích, a to ve světle názorů velkých myslitelů té doby, včetně
aktuálního komparačního pohledu.
Cíl předmětu
Poslední úprava: KRZYK2AJ (02.02.2015)

Poskytnout posluchačům ucelený soubor poznatků o vývoji filosofie práva a státu v období raného, středního a pozdního novověku. Sledování základů právní kultury vede též k osvojení si správného právního myšlení v historicko-filosofickém kontextu. 

Sylabus
Poslední úprava: KRZYK2AJ (02.02.2015)

I.              ČÁST VŠEOBECNÁ

 

1.             Charakteristika filosofie práva a státu raného, středního a pozdního novověku (16. st. - 20. st.)

Nástin filosofického myšlení o právu a státu v období raného novověku (16. st. - první pol. 18. st.), tj. pozdní renesanční a reformační humanismus, pozdní scholastika, reformační theologismus, empirismus a racionalismus;  v období středního novověku (druhá pol. 18. st. - druhá pol. 19. st.), tj. osvícenství a učení navazující na racionalismus a osvícenství, jusnaturalismus a republikanismus, německý idealismus a romantismus, liberalismus, utopický socialismus a anarchismus, historická právní škola a učení navazující; a v období pozdního novověku (konec 19. st. - 20. st.), tj. anglický právní positivismus, exegese práva a německý právní positivismus, moderní socialismus, naturalistická sociologie a biologický evolucionismus, fašismus a nacismus, počátky moderního právního positivismu, jusnaturalismu a sociologismu, ordoliberalismus a problém trestu smrti.

 

II.           ČÁST ZVLÁŠTNÍ

 

2.       Filosofie práva a státu pozdního renesančního a reformačního humanismu, pozdní scholastiky a refomačního theologismu-protestantství a katolictví (16. st. - počátek 17. st.)

          O státě. Výměr republiky. O svrchovanosti. Nedělitelnost suverenity. O formách vlády. Tři druhy svrchovaných mocí. Učení o spravedlnosti. Spis "Les Six Livres de la Republique" - Jean Bodin.

          Právní opodstatněnost suverénních států. Právo mezi národy, mezinárodní právo - Francesco de Vittoria. Problém politické moci. O zákonech. O zákoně přirozeném. O svrchovanosti - Francisco Suárez.

          Myšlenky o povstání poddaných proti nehodnému panovníkovi - Martin Luther. Učení o občanské válce, právo vzpoury. Ideál státu republikánského - Jean Calvin / Jan Kalvín. Právní názory proti tyranům. Právo neposlouchati. Právo odporovati - Hubert Languet.

          Kritika vlastnictví - Sir Thomas More / Thomas Morus. O vzpourách. O vládě státní - Sir Francis Bacon. O státě slunečním - Tommaso Campanella.

3.       Filosofie práva a státu empirismu (17. st. - první pol. 18. st.),

Učení o právu. Zásada války všech proti všem. O zákoně přirozeném. Rozdíl mezi zákonem a právem. Učení o spravedlnosti a svobodě - Thomas Hobbes. Panovník je pouze zmocněnec lidu. O svobodě náboženské. Svoboda tisku - John Milton.

Přirozený zákon. Právo obrany a právo trestu. O třech mocech ve státě. Učení o právu povstání - John Locke. Důvod existence vlády. Vláda legitimní a nelegitimní. Občanská poslušnost - David Hume. (Th. Hobbes a J. Locke - empiristické, resp. pragmatické a utilitární pojetí přirozeného práva).

4.      Filosofie práva a státu racionalismu (17. st. - první pol. 18. st.)

O právu míru a války. Učení o spravedlnosti. Právo svrchovanosti. O právu válečném. Soustava státní teorie - Hugo Grotius / Huig de Groot. Zásady práva. O zákonu přirozeném a zákonu rozumovém. O neomezeném právu společnosti - Benedictus de Spinoza / Baruch Spinoza.

Učení o právu přirozeném - Freiherr Samuel von Pufendorf. Základy přirozeného práva a práva národů - Christian Thomasius. Učení o právu - Gottfried Wilhelm Leibniz. Právo přirozené a právo národů - Christian Wolff. (H. Grotius, S. Pufendorf, G. W. Leibniz - exaktní systém přirozeného práva).

5.       Filosofie práva a státu osvícenství a učení navazujících na racionalismus a osvícenství, a jusnaturalismu a republikanismu (18. st. - poč. 19. st.)

Předchůdci učení Montesquieuova - Abbé de Saint-Pierre a markýz ď Argenson. Rozdělení ústav. Učení o politické svobodě. Učení o oddělení a rozdělení státní moci. Učení o ústavě anglické. Spis "Ľ Esprit des lois" - Charles de Secondat Louis Montesquieu. Tzv. Montesquieuova škola - W. Blackstone, W. Paley, J. L. Delolme a vliv jeho učení na anglické právnictví. Názory na společenské reformy. Výklad Ducha zákonů. Myšlenky republikánské. Rozprava o mravech - François-Marie Arouet Voltaire. (Ch. Montesquieu - parlamentarismus věku rozumu, F. Voltaire - royalismus věku rozumu).

Přirozenoprávní koncepce vzniku státu mimo teorii společenské smlouvy - Giovanni Battista Vico. Právo lidu na revoluci. Svobodné všelidové hlasování o návrzích zákonů - Gabriel Bonnot abbé de Mably. Právo na spravedlivý soud a na obhajobu.  Presumpce neviny. Zásada Nulla poena sine lege. Kritika expanse moci soudní vůči ostatním mocím ve státě - Cesare Bonesano marchese di Beccaria. Pojem Národního shromáždění a postulát svrchovanosti lidu - Emmanuel Joseph l´abbé de Sieyès. Déclaration des Droits de l´Homme et du Citoyen (1789).

Revoluční demokratismus a moderní naturalismus. Postulát nepřenositelnosti svrchovanosti lidu. Le Contrat Social (1761)-bible moderní demokracie - Jean Jacques Rousseau. Radikální republikanismus. "That what the nation choses to do, it has a right to do". Rights of Man (1791-2) - Thomas Paine. Teorie dělby státních mocí. Státní suverenita. Právo lidu na povstání proti útlaku. Declaration of  Independence (1776) - Thomas Jefferson. Revoluční myšlenka občanské rovnosti. Idea absolutní svrchovanosti lidu. Nové prohlášení lidských práv. "Vlastnické právo má být podřízeno požadavku blaha lidu"- Maximilien François Marie Isidore de Robespierre.

6.       Filosofie práva a státu německého idealismu a romantismu, a liberalismu (druhá pol. 18. st. - druhá pol. 19. st.)

Radikální racionalismus a idealistický kriticismus postosvícenské filosofie. Stát je zřízením práva-primordium ideje právního státu. Disparita norem mravních a právních. Požadavkem spravedlnosti je trest smrti. "Zákon nezavazuje svědomí" - Immanuel Kant. Pantheistický rozvoj transcendentální filosofie. Suverenita lidu a právo na revoluci - Johann Gottlieb Fichte. Objektivní idealismus nacionálně romantické filosofie. Historismus, dialektika a kritika racionalistického osvícenství. Rodina - občanská společnost - stát. "Zákon je uskutečněním mravní ideje" - Georg Wilhelm Friedrich Hegel.

            Raný/individualistický liberalismus-predemokratický. Hranice působnosti státu jsou omezeny pouze na oblast legality.  Jedinec je samoúčelem lidské společnosti. Doktrina Laissez  faire, laissez passer la nature va d‘elle-même. "Účelem státu není starost o občany" - Friedrich Wilhelm von Humboldt. Individualistický liberalismus-predemokratický. Kvinteto státních mocí v čele s monarchou. Absolutizace osobní svobody. Politické nástroje k zastavení demokratizačních snah volených orgánů. Funkce svobody tkví především v ochraně soukromých požitků. "Volební právo přísluší jen pozemkovým vlastníkům" - Henri-Benjamin Constant de Rebecque. Liberalistická demokracie. Aristokratický pohled na fenomén svobody a demokracie. Problém tyranie většiny. "Demokracie je neodolatelnou rovností" - Alexis Charles Henri Clérel comte de Tocqueville. Sociální liberalismus-demokratický. Positivismus v dimensi empirismu a utilitarismu. Volební systém poměrného zastoupení. Representace menšin v zastupitelském orgánu. "Když společnost vydává nesprávné zákony, vykonává tak společenskou tyranii". On Liberty (1859). "Nikdo nemá právo umlčet jednotlivce s opačným názorem než má většina" - John Stuart Mill. Liberalistický transcendentalismus a přírodní filosofie. Koncepce občanské neposlušnosti. Civil disobedience (1848) - Henry David Thoreau.

7.       Filosofie práva státu utopického socialismu a anarchismu (konec 18. st. - druhá pol. 19. st.)

          Myšlení a praxe lidové revoluce. Republika rovných. Volený zákonodárný sbor předkládá návrhy zákonů ke schválení lidu Společenské vlastnictví. Hierarchie přirozených práv. Spiknutí rovných. Conspiration des Egaux (1795-96). "Rovnost je přirozeným právem" - François Noël (Gracchus) Babeuf. Revoluční republikanismus. Rovnost před zákony i ve společnosti - Antoine Louis Léon de Saint-Just. Pozdní racionalismus a relativní atheismus. Svobodná federace samosprávných pospolitostí. Rovnost práv a povinností. Pracovní komuny - New Harmony, Harmony Hall. "Individualismus plodí zla, která lidi rozdělují" - Robert Owen. Sociálně reformní učení a liberální katolicismus. Problém platnosti práva, které je v rozporu s morálkou. Právo lidu na ozbrojený odpor proti nespravedlnosti. Úvaha o nejlepším státě. Vom dem besten Staate (1831). "Pokroková role státu spočívá v odstraňování sociální nerovnosti" - Bernard Bolzano. Gildní socialismus. Zrušení trestu smrti za politické delikty - Jean Joseph Louis Blanc. Radikální demokratismus a republikanismus. Monarcha je vyvrcholením aristokratické hierarchie. Republika je poslední formou státu. "Ve skutečné demokracii jsou abstraktní práva pro většinu občanů bezcenná" - Nikolaj Gavrilovič Černyševskij.

                               Postulát společenské smlouvy o spolupráci s vyloučením veřejné moci a oficiální autority. Osvícený anarchismus - William Godwin. Individualistický/absolutní anarchismus - Max Stirner. Morální/evolucionistický anarchismus - Pierre Joseph Proudhon. Kolektivistický/revoluční anarchismus - Michajl Alexandrovič Bakunin. Etický anarchismus - Élisée Reclus. Teoretický/solidaristický anarchismus - knjaz Pjotr Alexejevič Kropotkin. Radikální a konspirativní anarchismus - Sergej Gennadijevič Nečájev. Anarchosyndikalismus - Georges Sorel.

8.       Filosofie práva a státu historicko-právní školy a učení navazujících (19. st.)

Romantická reakce na racionalistické/osvícenské pojetí přirozeného práva. Anticipace právního historismu-právní konservativismus a fatalismus. "Změna starých právních pořádků není pochodní pokroku, ale ničivým požárem" - Edmund Burke. Nové právo vyrůstá ze starého. "Bez práva předchozích pokolení nelze tvořit právo nové" - Gustav Hugo. Právní historismus v konturách patriotismu, iracionalismu a nacionalismu. "Právo je produktem ducha národa (Volksgeist)" - Friedrich Carl von Savigny. Historický vývoj práva s recepcí feudálního germánského práva - K.F.Eichhorn, J.L.Grimm, K.J.A.Mittermaier, K.G.Ch.Beseler, O.F.Gierke. Historický vývoj práva s recepcí římského práva - F.C.von Savigny, G.F.Puchta (pojmová jurisprudence), K. A. von Vangerow, B. J. Winscheid (pojmová jurisprudence), H. Dernburg.

Kritická reakce na dogmatickou jednostrannost právního historismu. Nová koncepce historicko-positivistické právní nauky-Historická škola Kirchmannova. "Jurisprudence je bezcenná, protože slouží jen omylům zákonodárce. Stačí tři slova zákonodárce, uvozující novelu zákona, a celé právnické knihovny se mění v makulaturu" - Julius Hermann von Kirchmann. Rozvinutí pojmové jurisprudence historicko-právní školy - Karl Friedrich Wilhelm von Gerber. Kritická reakce na pojmovou jurisprudenci historicko-právní školy a překonání historicko-positivistické právní nauky - Zájmová jurisprudence. Respekt k úloze moci a síly v právu. "Právo není pojem, ale živá síla" - Rudolf von Ihering.

9.       Filosofiepráva a státu  anglického právního positivismu, exegese práva a německého právního positivismu (19. st. - poč. 20. st.)

         Analyticko-utilitaristický právní positivismus. "Podstatou práva je imperativní rozkaz". Imperative Theory-Jeremy Bentham. Analytická jurisprudence. Positivní právo dává monarcha nebo svrchovaná skupina jako nadřazení vůči podřazeným. "Hodnotící kriteria do právní vědy nepatří" - John Austin. Francouzská exegese. Code civil/Code Napoléone(1804). Zákony jsou úplným autoritativním výrazem přirozeného práva - La Loi c’est le Droit. Rakouská právní exegese. Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch (1811). Commentar über der ABGB (1811-13) - Franz Alois Zeiller.

          Zákonný positivismus. Reálnými objekty právní vědy jsou pouze normy positivního práva. Právní filosofie formální a materiální. "Hodnotící úvahy do právní dogmatiky nepatří" - Carl Magnus Bergbohm. Trestněprávní positivismus. "Jediným výsledkem poznávání práva je exaktní analysa minulého a současného platného práva"- Karl Binding. Právní dogmatika s psychologickým aspektem v aplikaci práva. Všeobecná státověda s respektem k sociologickým skutečnostem. "Moc státu je panováním z titulu práva" - Georg Jellinek. Teorie právního státu - der Rechtsstaat. (O. Bähr, J.C.Bluntschli, R.H.H.F. von Gneist, et cetera).

10.     Filosofie práva a státu moderního socialismu (polovina 19. st. - počátek 20. st.)

Stát a právo jako nadstavba společenského systému-Karl Marx. Původ a historický vývoj státu - Friedrich Engels. Kritika liberálního státu - der Nachtwächterstaat -Ferdinand Lassalle. Právo je systém společenských vztahů odpovídajících zájmům vládnoucí třídy - Pjotr Ivánovič Štučka. Stát a revoluce - Vladimir Iljič Uljanov. Právo je nástroj a metoda působení na ekonomiku a vztahy mezi společenskými třídami -Nikolaj Vasiljevič Krylenko. Občanská společnost je předmětem manipulace vládnoucí třídou - Antonio Gramsci. Právo je výraz konfliktních sociálních vztahů - Jevgenij Bronislavič Pašukanis.

11.     Filosofie práva a státu naturalistické sociologie a biologického evolucionismu, fašismu a nacismu (polovina 19. st. - první pol. 20. st.)

          Rasová filosofie a rasově anthropologické učení - Joseph Arthur comte de Gobineau. Organistická teorie společnosti. Státní nihilismus. Bio-sociologická diferenciace lidské společnosti - Herbert Spencer. Rasová teorie jako politicko-právní nástroj státu-Houston Stewart Chamberlain. Teorie historického koloběhu ve vývoji společnosti. Monarchismus, militarismus a staropruské feudální ctnosti jako podmiňující faktor státnosti - Oswald Spengler.

                               Doktrina fašismu-Alfredo Rocco. Macchiavellismus a fascism-Vilfredo Pareto Italská monarchie-korporativní fašistický stát s privilegovaným postavením katolické církve a zásadou vůdcovství "Duce". Stát je právní uskutečnění národa. Jedinečnost italského fašistického státu, tzv. totalitní stát.

         Ideové zdroje nacismu:mystika, filosofie a historie. Starogermánské právo, svastika a rasová teorie.Volksgeist. Blut-und-Boden-Recht. Nacistické právo vrozené a dané-Volksrecht und Juristenrecht. Rasa a národ stojí nad státem. Specifičnost německého nacistického státu, tzv.Führerstaat.          

12.     Filosofie práva a státu počátků moderního právního positivismu, jusnaturalismu a sociologismu a ordoliberalismu (20. st.)     

Právní normativismus: a) ryzí nauka právní - Hans Kelsen, b) normativní teorie právní - František Weyr. Právní neopositivismus: a) analytická teorie práva - Herbert Lionel Adolphus Hart, b) negativní a positivní pojetí právního positivismu - Norberto Bobbio. Normativněprávní institucionalismus: teorie positivního práva jako poznání vztahu právních norem a institucí představujících sociální skutečnosti - Oto Weinberger, Neil MacCormick (právo je systém normativních myšlenek a zároveň sociální a věcná realita).

Právní positivismus modifikovaný právními principy jako přirozeným právem -  Gustav Radbruch (zákonné bezpráví a přirozená právnost). Procedurální právní naturalismus - Lon Luvois Fuller (vnitřní morálka práva). Přirozenoprávní teorie spravedlnosti a common sense - John Rawls (utilitarismus sociálního státu v koncepci sociálního liberalismu). Přirozenoprávní teorie právních pravidel a obecných právních principů - Ronald Myles Dworkin (neoddělitelnost práva a morálky).

Sociologická jurisprudence - John Chipman Gray, Oliver Wendell Holmes, Roscoe Pound (formální právo a společenská realita). Právní solidarismus - Léon Duguit (stát zjišťuje solidární normy a transformuje je do positivního práva). Sociologie práva - Eugen Ehrlich (právo jako Kvnitřní řád společenských jevů, zákonné právo - živé právo). Volné právo - Hermann Ulrich Kantorowicz (soudcovské vyplňování zákonných mezer). Positivistická sociologie práva - Emanuel Chalupný (obecná sociologie a positivní právo). Reformistická právní sociologie - Josef Hrdina (sociální koncepce právní sociologie). Právní realismus - Jerome Frank (právo je mínění právníků, resp. jejich odhad toho jak rozhodne soudce) - Karl Nickerson Llewellyn (právo je pouhé soudcovské řemeslo se specifickým know how, které se dědí). Systémová právní sociologie - Niklas Luhmann (právo je výsledek společenského konsensu nebo výslednicí protikladných společenských sil). Právní empirismus: a) jurimetrics (vědecké zkoumání právních problémů common law kybernetickými metodami), b) behaviorální jurisprudence (zkoumání faktorů ovlivňujících chování lidí při tvorbě právních rozhodnutí).

Ordoliberalismus, resp. antispolečenský neoliberalismus - Friedrich August von Hayek (ekonomisace  práva a abstraktní svoboda v podmínkách demarchie). Právní libertarianismus - Robert Nozick (teorie minimálního státu s prvky sociálního darwinismu a individualistického anarchismu).

13.     Filosofie práva a státu a problém trestu smrti (20. st.)

Fenomen trestu smrti jako magna problematica z hlediska filosofie práva a státu minulosti i současnosti.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: KRZYK2AJ (02.02.2015)

 

Poznámka ke kolokviu: Podmínkou udělení kolokvia je alternativně buď zpracování zcela krátké kolokviální práce na zvolené thema (opus colloquii modo disputatio) se stručným exposé kolokventa, anebo krátký referát na zvolené thema (relatio praesens) se stručnou diskusí s kolokventem na orientaci v oboru (percolloquium breve).

Studijní opory
Poslední úprava: KRZYK2AJ (02.02.2015)

Odborná literatura

 

a) základní:

Rázková, R.: Dějiny právní filozofie. Brno, MU 1999.

Adamová, K. - Křížkovský L.: Dějiny myšlení o státě. Praha, ASPI Publishing, 2000.

Kubů, L. a kol.: Dějiny právní filozofie. Olomouc, UP 2002.

Krsková, A.: Dějiny evropského politického myšlení. Praha, Eurolex Bohemia 2003

Tomsa, B.: Kapitoly z dějin filosofie práva a státu. Praha, Karolinum 2005.

Pinz, J.: Úvod do právního myšlení a státovědy. Praha - Nymburk, OPS 2006.

Pinz, J.: Přirozenoprávní theorie a moderní právní stát. Nymburk, OPS 2010.

 

b) doplňující:

Dastich, J.: Základové praktické filosofie. Praha, B. Tempský 1863.

Janet, P.: Dějiny vědy politické. Díl II. Praha, J. Laichter 1896.

Gumplowicz, L.: Dějiny theorií o státu. Díl I, II. Praha, K. St. Sokol 1911, 1912.

Kant, I.: K věčnému míru. Pardubice, Kypr 1918.

Weyr, F. Základy filosofie právní. Brno, A. Píša 1920.

Kallab, J.: Úvod ve  studium  method právnických. Brno, Barvič - Novotný 1920-21.

Philippovich, E.: Vývoj hospodářsko-politických idejí v XIX. Století. Praha, Dr Brož 1921

Skýpala, O.: Idea socialistického státu. Brno, Vydavatelské družstvo Mor. - sl. Revue 1921

Kropotkin, P.: Pospolitost. Praha, "Kniha" 1922.

Kovalevskij, M. M.: Vývoj hospodářských zřízení v Západní Evropě. Praha, Parlament 1923. 

Tomsa, B.: Úvod do právní filosofie. I. díl. Bratislava, UKo 1923.

Troeltsch, E: Z dějin evropského ducha. Praha, Historický klub 1934.

Durant, W.: Od Platona k dnešku. Praha, Sfinx 1937.

Hearnshaw, F. J. C.: Vývoj politických idejí. Praha, F. Borový 1938.

Saturník, F.: Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě. Praha, Nákl. vl. 1945. 

Skácel, M. - Skácel, J.: Základy vědecké filosofie. Praha, Cyrilo - Metodějské knihkupectví G. Francla 1945.

Tomsa, B.: Nauka o právních vědách. Praha, Všehrd 1946.

Tvrdý, J.: Průvodce dějinami evropské filosofie. Praha - Brno - Banská Bystrica, Komenium 1947.

Vaněček, V.: Malé dějiny státu a práva v Československu. Praha, "Všehrd" 1947.

Giordani, I: Od hordy k řádu. Praha, V. Kotrba 1948.

Minulost našeho státu v dokumentech. Praha, Svoboda.

Kant, I.: Základy filosofie mravů. Praha, Svoboda 1990.

Hegel, G. W. F.: Grundlinien der Philosophie des Rechts. Leipzig, Meiner 1930. (české vydání Praha, Academia 1992).

Hungr, P. a kol.: Právní filosofie (Vybrané problémy). Brno, MU 1993.

Weinberger, O.: Filozofie, právo, morálka. Brno, MU 1993.

Klabouch, J. - Veverka, V.: Stručná antologie z dějin politického učení a filosofie práva. I. Praha, Karolinum 1994.

Urfus, S. V.: Historické základy novodobého práva soukromého. Praha, C. H. Beck 1994.

Veverka, V. - Boguszak, J. - Čapek, J.: Základy teorie práva a právní filozofie. Praha, Codex 1996.

Hattenhauer, H.: Evropské dějiny práva. Praha, C. H. Beck 1998.

Bröstl, A.: Dějiny politického a právného myslenia. Bratislava, IURAEDITION 1999.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK