|
|
|
||
|
Kritické myšlení patří mezi klíčové dovednosti pro studium, profesní praxi i každodenní rozhodování . Zaměřuje se na systematické posuzování tvrzení, argumentů a důkazů a na reflexi vlastních předpokladů a omylnosti úsudku. Předmět je koncipován s ohledem na právní prostředí, zejména právní argumentaci a práci s důkazy. Pozornost je věnována posuzování věrohodnosti tvrzení a zdrojů v kontextu právních sporů, práci s nejistotou a typickým omylům v dokazování (např. hodnocení svědecké výpovědi a interpretace znaleckých závěrů). Tematicky vychází z teorie argumentace, logiky, kognitivní psychologie a základů vědecké metodologie a rozvíjí schopnost analyzovat strukturu argumentu, identifikovat premisy a závěr, rozpoznávat argumentační fauly a pracovat s námitkami. . Důležitou součástí kurzu je budování vědecké gramotnosti. Studující se seznámí se zásadami testovatelnosti a falzifikace, s rozlišením korelace a kauzality a se základními kritérii pro posouzení kvality empirických studií a předkládaných důkazů. Kurz dále rozvíjí informační a datovou gramotnost, zejména schopnost hodnotit věrohodnost zdrojů, rozpoznávat klamavě prezentovaná data a interpretovat grafy a číselné údaje v argumentaci. Předmět slouží také jako vhodná příprava pro navazující metodologické kurzy zaměřené na empirický právní výzkum.
Po úspěšném absolvování předmětu budou studující schopni samostatně analyzovat argumentační text, posoudit sílu zdůvodnění, rozlišit faktická a hodnotová tvrzení a kriticky vyhodnotit spolehlivost informací a důkazů. Součástí výstupů je rovněž schopnost zpracovat krátký argumentační text k obhajobě či kritice konkrétní teze a poskytnout věcnou a strukturovanou zpětnou vazbu k argumentaci druhých. Pro zapsání předmětu Kritické myšlení není potřeba absolvovat žádné specifické předměty. Absolvovaný předmět není možné opakovaně zapsat. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (15.07.2026)
|
|
||
|
1. Předmět Kritické myšlení je zakončen zkouškou, která je samostatnou formou kontroly studia předmětu. 2. Za úspěšné absolvování předmětu student získá 3 kredity. 3. Zkouška je písemná a je tvořena souborem krátkých úloh ověřujících dosažení výsledků učení. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (15.07.2026)
|
|
||
|
Předmět Kritické myšlení zahrnuje tato témata: - Úvod – Co je kritické myšlení? - Teorie argumentace – právní argumentace - Argumentační mapy – struktura odůvodnění, identifikace skrytých předpokladů - Psychologie omylnosti– svědecké a soudní omyly, svědecká výpověď, předsudky - Psychologie uvažování – heuristiky v rozhodování, šum v posuzování případů - Vědecká metoda – testování a falzifikace tvrzení - Vědecké experimenty – korelace vs. kauzalita, relevance pro dopady právních pravidel - Vědecká praxe – replikace, selektivní evidence, práce se studiemi - Bayesův teorém – práce s pravděpodobností, justiční omyly, řetězení důkazů - Mediální gramotnost – ověřování zdrojů, práce s tvrzeními, manipulace - Datová gramotnost – interpretace statistik, grafů, základní omyly - Psychologie změny názoru – vyjednávání, přesvědčování, vedení sporu bez faulů Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (15.07.2026)
|
|
||
|
Znalosti ● Studující vymezí kritické myšlení a jeho roli při posuzování tvrzení, argumentů a důkazů. ● Studující popíše strukturu argumentu a základní principy argumentační mapy. ● Studující rozliší deskriptivní a normativní tvrzení a vysvětlí rozdíl mezi empirickou otázkou a hodnotovým soudem. ● Studující vyjmenuje a vysvětlí typické argumentační chyby a fauly a jejich dopad na přesvědčivost závěru. ● Studující popíše hlavní zdroje omylnosti v úsudku (heuristiky, kognitivní zkreslení, „šum“/nahodilost úsudku). ● Studující vysvětlí základní principy vědecké metody (testovatelnost, falzifikace, kontrola proměnných) a rozliší anekdotickou zkušenost od empirického důkazu. ● Studující popíše experimentální uvažování (zejména kauzalita a myšlenka kontrolovaného srovnání) a typické hrozby validity. ● Studující vysvětlí Bayesův přístup k nejistotě (prior, evidence, posterior) jako rámec pro práci s pravděpodobností v dokazování. ● Studující popíše principy mediální gramotnosti: zdroje, motivace, selekce informací, manipulativní techniky a uvede kritéria pro posouzení věrohodnosti informací a zdrojů. ● Studující popíše, jak správně pracovat s daty při argumentaci: nejistotu, možné chyby měření, zavádějící grafy a rozdíl mezi korelací a kauzalitou. Dovednosti ● Studující analyzuje argument: identifikuje závěr, premisy a skryté předpoklady a posoudí, zda premisy závěr skutečně odůvodňují. ● Studující převede argument do argumentační mapy a z mapy odvodí, kde je argument slabý. ● Studující v textu identifikuje deskriptivní a normativní tvrzení a upraví argument tak, aby bylo zřejmé, co je empirická část a co hodnotící část. ● Studující rozpozná argumentační fauly a navrhne, jak argument upravit tak, aby byl logicky a věcně korektní. ● Studující rozpozná, kde mohou kognitivní zkreslení ovlivnit úsudek, a navrhne jednoduchý postup, jak jejich vliv omezit. ● Studující posoudí testovatelnost deskriptivního tvrzení: navrhne, jaká pozorování by tvrzení podpořila a jaká by ho oslabila. ● Studující zhodnotí kvalitu studie/populárně-prezentovaného výzkumu rozliší korelaci a kauzalitu, identifikuje možné jiné příčiny a limity zobecnění. ● Studující při nové evidenci aktualizuje míru přesvědčení Bayesovským způsobem a svůj postup stručně zdůvodní. ● Studující posoudí věrohodnost informace na základě zdroje, jeho motivací a ověření v dalších nezávislých zdrojích. ● Studující napíše krátkou argumentační esej a vypracuje recenzní posudek, v němž formuluje tezi, strukturuje argument, pracuje s námitkami a poskytne konkrétní zpětnou vazbu. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (15.07.2026)
|