|
|
|
||
|
Předmět by měl navazovat na výuku povinných předmětů Trestní právo I, Trestní právo II a Trestní právo III, jakož i na dobrou tradici povinně volitelných předmětů vyučovaných na Katedře trestního práva PFUK. Tento předmět by měl být určen pro relativně úzce vymezený okruh studentů s hlubším zájmem o trestní právo, zejména pak těm, kteří po ukončení studia hodlají vykonávat svou praxi v trestněprávních věcech, ať již v soudnictví, na státním zastupitelství nebo v advokacii. Tento předmět by měl být zaměřen především na osobní vystupování a ústní projev studenta v simulovaných soudních jednáních (zejména v hlavním líčení, veřejném či vazebním zasedání). Tím se doplňuje výuka o předmět zaměřený na získání dovednosti nejen tvorby právního textu (koncepce obžaloby, vyjádření obhajoby, závěrečných řečí a rozsudku či jiného rozhodnutí), ale především jeho přednesu a prezentace v simulovaném soudním řízení. Tím se má odlišovat od jiného tradičního předmětu Rozhodnutí ve věcech trestních. Jedná se o moderní a obtížně nahraditelný způsob přípravy studenta na budoucí výkon profesí soudce, státního zástupce, obhájce či zmocněnce. Současně je zaměřen na vystupování v různých procesních rolích, ale i na základní dovednosti při provádění dokazování (zejména pokud jde o výslech osob).
Při tomto předmětu půjde o převedení nabytých teoretických znalostí z oboru trestního práva procesního i hmotného, případně též z kriminalistiky (např. přípravy a taktiky výslechu, konfrontace apod.), do praxe v podobě simulovaných soudních řízení za použití věrných cvičných trestních spisů tak, aby se nácvik jednání co nejvíce blížil realitě. Výuka by měla mít část teoretickou, a především část praktickou. V teoretické části půjde předně o připomenutí a prohloubení dříve nabytých vědomostí z trestního práva procesního se zaměřením na formy jednání soudu, rozdělení procesních rolí jednotlivých subjektů, význam jejich aktivity v trestním procesu. Další část by měla být věnována obecnému výkladu o rétorice, tedy nauce o řečnictví a mluveném projevu, jakož i schopnosti přesvědčit, a to se specifickým zaměřením na vystupování před soudem. Předělem mezi teoretickou a praktickou částí by měla být společná účast na veřejném projednání konkrétní trestní věci u některého z pražských soudů spolu s následnou diskuzí s předsedou senátu. Následovat bude praktická část, která bude jádrem výuky tohoto předmětu. Nejprve budou studenti nacvičovat vlastní vystoupení s předem připraveným projevem (např. přednes obžaloby, vyjádření obhájce, závěrečné řeči či odůvodnění rozhodnutí), a to případně i s provedením audiovizuální nahrávky s jejím následným rozborem. Výuka by pak měla být završena provedením více cvičných soudních jednání (hlavního líčení, veřejného nebo vazebního zasedání) s rozdělením rolí mezi studenty, kteří se v jednotlivých rolích budou střídat. Studenti přitom budou rozděleni vždy do skupin, jimž bude přiřazena příslušná procesní role. K tomu budou využity cvičné soudní spisy založené na reálných kauzách. Úkolem studentů bude věc nastudovat, připravit se na vlastní vystoupení s ústním projevem v rámci stanovené role. Tento předmět umožní studentům nácvik dovedností, které posléze mohou využít v národních i mezinárodních soutěžích, a to nejen ve věcech trestních. Podporuje se tím především získání argumentačních schopností, dovednosti přesvědčit o správnosti vlastní verze, tvorba složitějších právních textů s jejich následným ústním uplatněním v soudním řízení, schopnost provést zákonným způsobem a takticky správně výslech osob k docílení vlastních cílů, stejně práce v týmu s rozdělením úkolů, jakož i v neposlední řadě schopnost demonstrovat nabyté znalosti trestního práva v konkrétní kauze. Student tak získává před ukončením vzdělávání praktickou průpravu pro budoucí výkon shora zmíněných právnických profesí. Výuka bude zajištěna členy Katedry trestního práva PFUK, jakož i externími spolupracovníky (zejména pokud jde o výklad rétoriky a komunikace). Účast na předmětu vyžaduje časovou flexibilitu, neboť jeho součástí jsou již zmíněné praktické činnosti, které mohou přesahovat rámec dvou vyučovacích hodin (např. účast na hlavním líčení u některého z pražských soudů). Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
1. Pro úspěšně absolvování kontroly studia se vyžaduje aktivní zapojení studentů při nácviku praktických dovedností, jejich průběžná aktivita v rámci celého semestru i jistá časová flexibilita (vzhledem k praktické části, jakož i společné účasti v pozici veřejnosti na reálném projednání konkrétní trestní věci). Požadována je též domácí příprava vlastních ústních projevů na příští vystoupení, jakož i k tomu potřebné studium povinné (a případně i nepovinné) literatury. 2. Ústní zkouška sestává z aktivní účasti při výuce v podobě účasti na simulovaném soudním jednání s přednesem vlastního textu (obžaloby, vyjádření k obžalobě, závěrečné řeči, vedení hlavního líčení z pozice soudce) a následném zodpovězení na jednu vylosovanou zkušební otázku z níže uvedeného seznamu. 3. Při ústní zkoušce není možné používat právní předpisy ani jiné materiály, a to ani v průběhu písemné přípravy. Při simulovaném soudním jednání a jeho přípravě je možné používat veškeré právní předpisy a literaturu. 4. Seznam zkušebních otázek: 1. Základní zásady trestního řízení se zaměřením na řízení před soudem. 2. Právo na spravedlivý proces. 3. Strany a subjekty trestního řízení. 4. Obviněný a jeho obhájce v řízení před soudem. 5. Státní zástupce v řízení před soudem. 6. Poškozený a jeho zmocněnec v řízení před soudem. 7. Soud prvního stupně a jeho postup po podání veřejné žaloby. 8. Hlavní líčení. 9. Veřejné, neveřejné a vazební zasedání. 10. Konsenzuální způsoby řešení trestních věcí. 11. Průběh jednotlivých soudních řízení se zaměřením na vstupování jednotlivých subjektů, zejména na rétorické dovednosti. 12. Rozhodnutí soudu v hlavním líčení. 13. Obžaloba, návrh na potrestání, návrh na schválení dohody o vině a trestu. 14. Podání obhájce v řízení před soudem. 15. Rozsudek a jeho náležitosti. 16. Rozhodování o majetkovém nároku poškozeného. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: – úvodní přednáška z trestního práva procesního se zaměřením na formy jednání soudu, rozdělení procesních rolí jednotlivých subjektů, význam jejich aktivity v trestním procesu, – přednáška úvodu do rétoriky s následným specifickým zaměřením na vystupování před soudem, – společná účast na reálném veřejném projednání konkrétní trestní věci u některého z pražských soudů s následnou diskuzí se soudcem, – nácvik vlastního vystoupení s předem připraveným projevem (např. přednes obžaloby, vyjádření obhájce, závěrečné řeči či odůvodnění rozhodnutí), s případným provedením audiovizuální nahrávky s jejím následným rozborem, – provedení více cvičných soudních jednání (hlavního líčení, veřejného nebo vazebního zasedání) s rozdělením rolí mezi studenty. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Základní literatura: 1. FENYK, J., CÍSAŘOVÁ, D., GŘIVNA, T. a kol. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2024. ISBN 978-80-7676-898-7. 2. JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha: Leges, 2023. ISBN 978-80-7502-687-3. 3. JELÍNEK, Jiří, ŘÍHA, Jiří. Rozhodnutí ve věcech trestních: se vzory rozhodnutí soudů a podání advokátů. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2023. ISBN 978-80-7502-670-5. 4. JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 9. vydání. Praha: Leges, 2022. ISBN 978-80-7502-637-8 . Ostatní literatura: 1. JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 9. vydání. Praha: Leges, 2025. 2. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022. Základní právní předpisy: 1. Ústava České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb., v účinném znění), 2. Listina základních práv a svobod, vyhlášená předsednictvem České národní rady dne 16. 12. 1992 jako součást ústavního pořádku České republiky (č. 2/1993 Sb.), v účinném znění, 3. zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v účinném znění, 4. zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v účinném znění, 5. zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), v účinném znění, 6. zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v účinném znění. Ostatní právní předpisy: 1. Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v účinném znění, 2. zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v účinném znění, 3. zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v účinném znění, 4. vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, v účinném znění, 5. instrukce č. 505/2001-Org. Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, v účinném znění. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Po absolvování předmětu studující:
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Dále je vhodné absolvování předmětu Rozhodnutí ve věcech trestních (HDPV0177 nebo HP0691) a Kriminalistika I: Úvod do kriminalistiky (HOPV0109). Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|