|
|
|
||
|
Úkolem předmětu je podat posluchačům ucelený pohled na vývoj, současnou úpravu i aktuální výzvy použití ozbrojené síly v mezinárodních vztazích, a to z pohledu mezinárodního práva. Obsahově se předmět zaměří na osvětlení rozlišování ius in bello a ius ad bellum, aspekty zákazu použití ozbrojené síly a výjimek z něj, a také na aktuální otázky (např. výkon sebeobrany vůči nestátním aktérům, intervence na pozvání). V druhé části se studenti seznámí především s vývojem, subjekty a prameny mezinárodního humanitárního práva, ale také aktuálně diskutovanými otázkami. Některá témata budou přednášena pozvanými odborníky, např. z Armády ČR, Českého Červeného kříže. Výuka předpokládá aktivní účast studentů zejména ve formě práce s případovými studiemi a odbornou literaturou a zadanými úkoly – kurz bude klást důraz na získání, prohlubování a udržení základních vědomostí, práci s textem a prostřednictvím práce s aktualitami i na praktické dovednosti studentů (kritické čtení, prezentace). Předmět rovněž prohloubí jazykové znalosti studentů – je vyučován v angličtině.
Studenti jsou po absolvování předmětu schopni nalézat relevantní prameny mezinárodněprávní úpravy a aplikovat právní pravidla na zadané skutkové okolnosti. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (07.09.2022)
|
|
||
|
1. Hodnocení zkoušky je založeno na: - Účasti na výuce a aktivitě ve výuce (20 %) - Plnění průběžných domácích úkolů v Moodle (25 %) - Zpracování písemné reflektivní eseje (15 %) - Účasti na moot courtu (simulovaném soudním jednání), včetně zpracování písemného podání (40 %) 2. Domácí úkoly, další úkoly sloužící k přípravě na přednášky a reflektivní esej budou odevzdávány prostřednictvím Moodle a jednotlivě hodnoceny. Za splnění všech domácích úkolů může student získat max. 25 % z celkových procentuálních bodů, za reflektivní esej max. 15 % z celkových procentuálních bodů. 3. Součástí splnění povinností ke zkoušce je účast na závěrečném moot courtu, včetně účasti na týmovém zpracování písemného podání. Za splnění této části může student získat max. 40 % z celkových procentuálních bodů. 4. Získané procentuální body se na známky propočítají následovně: Výborně (1): 100-84% Velmi dobře (2): 83-67% Dobře (3): 50-66% Neprospěl (4): 49-0% 5. Podrobnosti k požadavkům ke kontrole studia budou zveřejněny na platformě Moodle před začátkem výuky a studenti s nimi budou seznámeni také na úvodní přednášce.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (07.09.2022)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: 1. Ius ad bellum a ius in bello. Vývoj zákazu použití síly (Společnost národů, Briand-Kellogovův pakt). 2. Zákaz použití síly a hrozby silou a jeho aktuální výzvy. 3. Výjimky ze zákazu použití síly (sebeobrana). Preemptivní a preventivní sebeobrana. Použití ozbrojené síly na ochranu vlastních státních příslušníků v cizině. Aktuální výzvy (humanitární intervence/R2P). 4. OSN jako systém kolektivní bezpečnosti. Úloha a postavení Rady bezpečnosti. 5. Oblastní dohody a orgány dle Kapitoly VIII. Charty OSN, jejich postavení a úlohy v oblasti mezinárodní bezpečnosti (AÚ, OAS, EÚ). Mezinárodní organizace kolektivní sebeobrany (NATO). 6. Terorizmus. Nestátní aktéři a použití sily. 7. Pojem mezinárodního humanitárního práva (MHP). Historický vývoj, prameny MHP a jeho postavení současném mezinárodním právu. Subjekty MHP 8. Pojem ozbrojeného konfliktu a jeho typy. Rozlišování mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů. Aktuální kvalifikační problémy (zmezinárodněné vnitrostátní konflikty, boj proti terorizmu aj.). 9. Haagské právo. Pravidla regulující prostředky a metody vedení války. 10. Ženevské právo. Pravidla ochrany obětí ozbrojených konfliktů (zraněných, nemocných, trosečníků, válečných zajatců a civilistů). Společná ustanovení Ženevských konvencí. 11. Role MVČK (ICRC), vládních a nevládních humanitárních organizací. Implementace a aplikace MHP v ozbrojených silách. 12. Komplementární povaha MHP a mezinárodního práva lidských práv. Aktuální otázky MHP: Privatizace válek. Současné trendy v MHP.
Předmět bude vyučován blokově, a to ve 4 blocích: 1. Blok 1: Úvod a vymezení ius ad bellum / ius in bello. Historický vývoj zákazu užití síly, jeho současný stav a obsah. OSN jako systém kolektivní bezpečnosti. Úloha a postavení Rady bezpečnosti. 2. Blok 2: Výjimky ze zákazu užití síly (sebeobrana, akce s mandátem Rady bezpečnosti), aktuální výzvy, nestátní aktéři. Oblastní dohody. 3. Blok 3: Pojem a historický vývoj MHP. Prameny a subjekty MHP. Pojem ozbrojeného konfliktu, jeho klasifikace. Haagské právo, Ženevské právo. Role MVČK. 4. Blok 4: Aktuální otázky MHP. Moout court (simulované soudní jednání) Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (07.09.2022)
|
|
||
|
Základní literatura: Emily Crawford, Alison Pert, International Humanitarian Law (Cambridge: 2015) Ostatní literatura: 1. Dieter Fleck, The Handbook of International Humanitarian Law (Oxford: 2014) 2. Andrew Clapham, Paola Gaeta. The Oxford Handbook of International Law of Armed Conflict, (Oxford: 2014) 3. Yoram Dinstein, The Conduct of Hostilities Under the Law of International Armed Conflict (Cambridge: 2016). 4. Frits Kalshoven, Constraints on Waging of War: An Introduction to International Humanitarian Law (Cambridge: 2011) 5. Marco Sassoli, Antoine Bouvier, How Does Law Protect in War (Geneva: 2006). 6. Sandesh Sivakumaran, The Law of Non-International Armed Conflict. (Oxford: 2012) 7. Kubo Macak, Internationalized Armed Conflicts in International Law (Oxford: 2018) Základní právní předpisy 1. Declaration Renouncing the Use, in Time of War, of Explosive Projectiles Under 400 Grammes Weight, Saint Petersburg, 1868 2. Geneva Convention (I) for the Amelioration of the Condition of the Wounded and Sick in Armed Forces in the Field, 1949 3. Geneva Convention (II) for the Amelioration of the Condition of Wounded, Sick and Shipwrecked Members of Armed Forces at Sea, 1949 4. Geneva Convention (III) relative to the Treatment of Prisoners of War, 1949 5. Geneva Convention (IV) relative to the Protection of Civilian Persons in Time of War, 1949 6. Protocol Additional to the Geneva Conventions of 12 August 1949 and relating to the Protection of Victims of International Armed Conflicts (Protocol I), 1977 7. Protocol Additional to the Geneva Conventions of 12 August 1949 and relating to the Protection of Victims of Non-International Armed Conflicts (Protocol II), 1977 8. Charter of the United Nations Ostatní právní předpisy 1. Protocol Additional to the Geneva Conventions of 12 August 1949 and relating to the Adoption of an Additional Distinctive Emblem (Protocol III), 2005 For text, see the Protocols Additional to the Geneva Conventions of 12 August 1949, International Committee of the Red Cross, p. 113 2. Convention on Prohibitions or Restrictions on the Use of Certain Conventional Weapons which may be deemed to be Excessively Injurious or to have Indiscriminate Effects, 1980 3. Convention on the Safety of United Nations and Associated Personnel, 1994 4. Convention on the Prohibition of the Use, Stockpiling, Production and Transfer of Anti-Personnel Mines and on their Destruction, 1997 5. Report of the Secretary-General to the Security Council on the protection of civilians in armed conflict, S/1999/957, 8 September 1999 6. Secretary-General’s Bulletin, Observance by United Nations forces of international humanitarian law, ST/SGB/1999/13, 6 August 1999 7. List of Customary Rules of International Humanitarian Law, International Committee of Red Cross, 2005 8. Convention on Cluster Munitions, 2008 9. The Montreux Document on pertinent international legal obligations and good practices for States related to operations of private military and security companies during armed conflict, 2008 10. Interpretive Guidance on the Notion of Direct Participation in Hostilities under International Humanitarian Law, International Committee of Red Cross, 2009 Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (07.09.2022)
|